|
|
Sekvestrace půdní organické hmoty pod listnáči a jehličnany na půdách různého stáří
Hüblová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je jednou z významných složek půdy. Napomáhá zajišťovat dostatek živin pro rostliny i půdní organismy, podílí se na tvorbě půdní struktury a zadržování vody v půdě. POH je tvořena organickou hmotou (OH) rostlinného i živočišného původu v různém stádiu rozkladu. Skládá z několika složek zvaných frakce, které se mezi sebou liší citlivostí k rozkladu. Mezi základní frakce patří: (1) volná partikulovaná organická hmota (FPOM) a (2) OH různými způsoby vázaná na minerální složky půdy (MAOM) - OH v makro- a mikroagregátech a OH vázaná na prach a jíl (S+C). Předpokládá se, že během vývoje půdy se frakce MAOM nasytí C a nedochází u nich už nadále k jeho dalšímu ukládání. Jiné frakce, zejména FPOM, které byly původně minoritní, se tak stávají při ukládání OH v půdě důležitějšími a množství C v nich vázané se postupně zvyšuje. Je však nedostatek studií, které by tento předpoklad testovaly. V této práci jsem studovala hypotézu, že půdy v různém stádiu vývoje se budou lišit v množství C uloženém v jednotlivých frakcích. Tento rozdíl bude navíc záviset na druhu stromu a efekt druhu stromu a stáří půdy nebude vždy aditivní. Tuto hypotézu jsem ve své práci otestovala pomocí studia zásoby C v půdě a množství C v jednotlivých frakcích na dvou typech půd různého stáří - zrekultivovaných...
|
|
|
Modelování časoprostorového vývoje vegetace
Šálek, Vojtěch ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Data o parametrech samoředění a shlukovitosti dominantních druhů dřevin uplatňujících se během spontánní sukcese na výsypkách jsou jedním z klíčových předpokladů pro její porovnání s lesnickými rekultivačními metodami, hospodářskými lesy a ostatními lokalitami post-těžebního prostředí. Pro účely t to studie byla provedena a získána měření čítající přes 2500 jedinců na více než 11 hektarech lesa na velké podkrušnohorské výsypce, a ta následně použita ke zjištěn indexu shlukovitosti (HSI - Hopkins-Skellam Index) a modelování samoprosvětlovac ch funkc (SDI - Stand Density Index). Studie obsahuje data z porostu v různých stádiích v rozpětí 16-90 let od počátku sukcese. Vzhledem k povaze dat jsou zde detailně vyhodnoceny hodnoty primárně pro přirozenou populaci břízy bělokoré, která se stala na mnoha plochách dominantní a referenčn hodnoty pro jej zakmeněn jsou v literatuře iroce dostupn . V rámci analýzy indexů zakmeněn jsou vypoč t ny sklony samoředících funkcí dřevin v r mci studovaných ploch a analyzována závislost indexu shlukovitosti na průměrn v četn tloušťce, stář , indexu zakmeněn a druhov mu slo en . Analýzou výsledných hodnot pro plochy s dominantní břízou bylo zjištěno nižší celkové zakmenění oproti maximálním hodnotám používaným jako hospodářsk referenční rámec v zahraničí (o 42%), a o 18%...
|
|
|
Růst pozdně sukcesních druhů dřevin na rekultivovaných a nerekultivovaných výsypkách
Šimáňová, Doubravka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Vlivem povrchových těžeb jsou ničeny ekosystémy, půda deponovaná na výsypky podléhá degradaci, kontaminaci a erozním dějům, je změněn vodní režim oblasti a veškerá vegetace je odstraněna z povrchu. Nejčastějším způsobem rehabilitace zničeného ekosystému je lesnická obnova. Tu je možné provést buď technickou rekultivací, při které je srovnán povrch, na který jsou následně vysazeny vybrané dřeviny vyžadující výchovné zásahy, anebo je možné nechat plochu přirozenému vývoji nazývaném spontánní sukcese. Práce shrnuje poznatky o obou způsobech obnovy včetně jejich výhod a nevýhod. V praktické části je porovnávána růstová produkce pozdně sukcesních druhů, smrku ztepilého (Picea abies) a buku lesního (Fagus sylvatica), rostoucích na plochách ponechaných spontánnímu vývoji a na plochách uměle rekultivovaných, na území Velké podkrušnohorské výsypky nedaleko Sokolova. Z výsledků vyplívá, že lepší podmínky k růstu mají stromy v porostu přirozené obnovy, ale ne všechny měřené parametry jsou statisticky podložené. Tato práce tedy může posloužit spíše jako průzkum potenciálně vhodných parametrů pro vznik studie většího měřítka. Klíčová slova: výsypky, lesnická obnova, sukcese, technická rekultivace
|
|
|
Závěrečná zpráva 2021 o výzkumu výsypek v okolí Sokolova na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie BC AV ČR
Frouz, Jan ; Bartuška, Martin ; Oppong, J.C. ; Lišková, K. ; Houška, J. ; Červenka, J. ; Kučera, J. ; Bednářová, E. ; Reitschmiedová, E. ; Dvorščík, P. ; Mudrák, O. ; Šimáňová, D. ; Woś, B. ; Karimi Nezhad, Mohammad Tashin ; Mustafa, Adnan ; Pietrzykowski, M. ; Kopecký, T. ; Hovorková, M. ; Čápová, K.
Zpráva přináší souhrn výsledků výzkumu obnovy půd a ekosystémů na území postiženém těžbou nerostů na Sokolovsku na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie BC AV ČR za rok 2021.
|
|
|
Změny ve vstupu organické hmoty do půdy během pedogeneze jako hybatel akumulace uhlíku
Lačná, Karolína ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota je nedílnou součástí půdy představující rezervoár živin pro rostliny a půdní organismy, a to především při akumulaci biogenního prvku uhlíku (C). Hromadění a stabilizace půdní organické hmoty závisí na několika procesech. Vstupním zdrojem pro vytvoření POH je rostlinná organická hmota tvořena především opadem a nadzemní částí rostlinné bylinné biomasy. Akumulace POH a následná sekvestrace uhlíku je ovlivněna především chemickým složením a množstvím OH vstupujícím do půdy. V této práci bylo porovnáno množství vstupní OH vstupujícího do půdy na plochách se starším přirozeně vzniklým typem půd a na půdách uměle vytvořených člověkem (výsypkové plochy). V rámci výzkumu byly porovnávány jiné typy lesního porostu zastoupenými smrčinovým porostem a olšinovým porostem. Z naměřených dat jednotlivých ovlivňujících faktorů bylo zjištěno, že složení a množství OH je významně ovlivněno druhovým složením lesa. U olšinových porostů bylo pozorováno více rostlinného OH na obou typech půd s nižším poměrem C:N, což vystihuje lépe rozkladatelnou OH. Výsledky naznačují zvýšenou koncentraci ergosterolu na plochách s jehličnatým zastoupením stromů a zároveň prokazují větší množství kořenové biomasy. Naproti tomu nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi plochami na mladých a starých půdách....
|
|
|
Vliv toxicity a ostatních vlastností výsypkových substrátů na růst rostlin
Zadinová, Radka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent)
Povrchová těžba uhlí zanechává v krajině velké škody. Tento typ těžby je charakteristický tvorbou velkých vnějších výsypek. Na výsypkách jsou často substráty, které obsahují toxické látky nebo látky, které se zvětráváním stávají toxické pro rostliny a edafon. Tato práce má ukázat jaké vlastnosti substrátů jsou pro fytotoxicitu nejdůležitější. Pro výzkum byla vybrána lokalita zahrnující 3 druhy odlišných substrátů, terénní nerovnosti a lagunu uprostřed. Lokalita byla rozměřena do sítě bodů. Na jednotlivých bodech byl proveden test s rostlinou Sinapis alba a odebrána biomasa přirozeně rostoucí vegetace. Dále byl na bodech odebrán substrát a změřeny hodnoty pH, konduktivity a arsenu. Test se Sinapis alba byl zopakován v laboratorních podmínkách. Na lokalitě byly změřeny GPS souřadnice pro matematický model vytvořený v programu ArcGIS. Pokus ukázal na důležitost typu substrátu a jeho geologického popisu a dále pak na spojitost mezi depresí a hodnotami pH a konduktivity. Konduktivita a pH také korelují s hodnotami vzcházení Sinapis alba a biomasy přirozeně rostoucí vegetace.
|
|
|
Vývoj vojenského chování a jeho polyethismus u termitů
Homolka, Petr ; Šobotník, Jan (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Přítomnost kasty vojáka je důležitou synampomorfií skupiny termitů. Uzpůsobení této kasty k obraně je více než zřejmé a některé morfologické, ale i behaviorální adaptace mohou být značně efektivní. Polyethismus je u termitů prostudován zejména u dělníků. Pokud se vyskytly práce, zabývající se polyethismem u vojáků, týkaly se druhů s vojáky více morf. Morfologická odlišnost je samozřejmě velice pádným podnětem k rozdělení rolí. Cílem této práce ale bylo, podívat se na to, zda-li se polyethismus může vyskytovat i u druhu termita s monomorfickými vojáky - Prorhinotermes simplex. S ním jsem prováděl behaviorální experimenty v uzavřených arénách, nahrávané ve specifické dny. Z dat je patrné, že rozdíly mezi jedinci tu jsou a touto tématikou by bylo vhodné se nadále zabývat. Práce přináší nový pohled na obranné chování termitů a naznačuje, že i druhy bez polymorfních vojáků mohou mít vojáky s různou "náplní služby". Krom jiného se mi také podařilo zmapovat vývoj chování vojáků v prvních dvou týdnech od svlékání ze stádia předvojáka. Klíčová slova: Termiti, polyethismus, vojáci, ontogeneze, obranné chování Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Hodnocení vlivu návštěvnosti na vybrané jeskyně s využitím GIS
Kukla, Jaroslav ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Jeskyně představují cenné lokality z geologického, paleontologického i biologického hlediska. Jsou významnými biotopy vzácných a ohrožených druhů. Jejich ekosystém bývá zcela specifický a často velice nezávislý na okolním prostředí. Proto jsou jeskyně již od počátků přírodních věd předmětem výzkumů a postupně také předmětem ochrany. Jeskyně mohou být rovněž velice atraktivními cíli cestovního ruchu. V České republice existuje 14 veřejnosti zpřístupněných krasových jeskyní, které mají regulovanou návštěvnost, a jejich provoz je podřízen zájmům ochrany přírody. Na druhou stranu existuje také celá řada jeskyní, které nejsou nikterak zabezpečeny a mohou se stát cílem neregulovaného turismu. Tato diplomová práce pojednává o hodnocení a vlivu návštěvnosti na nekrasové jeskyně v Národní přírodní rezervaci Kaňon Labe, které jsou volně přístupné. Práci jsem rozdělil do tří dílčích částí. V první části jsem se zabýval kvantifikací návštěvnosti všech jeskyní v zájmovém území. Na základě získaných dat jsem provedl užší výběr jeskyní, kterým jsem se později věnoval podrobněji. V druhé části práce jsem se zaměřil na získání informací o návštěvnících a jejich motivacích pomocí anketního šetření provedeného ve vybraných jeskyních. Ve třetí části jsem se pokusil analyzovat dopady návštěvnosti na prostředí jeskyně a...
|
|
|
Biomasa vegetace různě starých rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek
Dvorščík, Petr ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cudlín, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je zpracována jako část komplexního výzkumu sukcese na Podkrušnohorské výsypce u Sokolova (severo-západních Čechy, GPS: 50ř13'34.695"N, 12ř42'6.627"E). Cílem této práce je popsat vývoj množství biomasy rekultivovaných a nerekultivovaných lokalit na dvou paralelních chronosekvencích. Nerekultivované plochy jsou zarostlé spontánní sukcesním porostem s převážným zastoupením Vrby jívou (Salix caprea) s příměsí Topolu osiky (Populus tremola) a Břízoy bělokoré (Betula pendula). Rekultivoné plochy jsou zastoupeny lesnickou výsadbou Olše lepkavé (Alnus glutinosa) s příměsí Olše šedé (Alnus incana). Na těchto plochách byla provedena inventarizace celkové biomasy (nadzemní i podzemní biomasa bylinného i stromového patra) daných lokalit. K stanovení biomasy dřevin bylo použito původních alometrických rovnic vytvořených na základě destruktivní analýzy hlavních druhů stromů z lokalit odpovídajících výzkumným plochám. Analýzy prokázaly, že na lokalitě Podkrušnohorské výsypky není statisticky významný rozdíl z hlediska způsobu obnovy lokality a to jak pro celkovou biomasu, tak pro jednotlivé sledované komponenty. Klíčová slova: chronosekvence, biomasa, sukcese, rekultivace, výsypka, alometrie
|
host ::
RSS.