|
|
Princip non-refoulment a koncept bezpečných zemí
Brychtová, Karolína ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá konceptem bezpečných zemí. Rozlišuje se přitom především bezpečná země původu a bezpečná třetí země. Při aplikaci konceptu bezpečných zemí jsou státy limitovány svými mezinárodněprávními závazky, a to zejména tzv. principem non-refoulement. Koncept bezpečných zemí nad to nelze zkoumat ani aplikovat bez přihlédnutí k principu non-refoulement. Princip non-refoulement proto tvoří další tematický celek této diplomové práce. Princip non-refoulement je v této diplomové práci zkoumán zejména ve znění a rozsahu, v jakém je definován Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ve znění Newyorského protokolu z roku 1967. Předmětem zkoumání této diplomové práce je určení, jestli je koncept bezpečných zemí v souladu s principem non-refoulement. Další výzkumnou otázkou je, jaký má a jaký by měl mít princip non-refoulement vliv na postup států, když koncept bezpečných zemí aplikují. Diplomová práce je zaměřena na fungování konceptu bezpečných zemí v Evropě, resp. v Evropské unii. Právní úpravu bezpečných zemí lze v EU najít v právních normách, které náležejí do tzv. společného evropského azylového systému. Středobodem společného evropského azylového systému je princip vzájemné důvěry (mutual trust), který je proto rovněž v této diplomové práci podroben přezkumu.
|
|
|
Institut dočasné ochrany v mezinárodním právu s aplikací v tureckém právním řádu
Láníková, Klára ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Diplomováá prááce s náázvem "Institut dočasné ochrany v mezinárodním právu a jeho aplikace v tureckém právním řádu" se zábýáváá institutem docčásneá ochráný jákozčto prostrčedku výuzčíáváneáho v situácíách hromádneáho prčíálivu osob, v duůsledku kterýách je individuáálníá posuzovááníá zčáádostíá o udečleníá mezináárodníá ochráný tečzčko proveditelneá cči dokonce nemozčneá. Prááce si kláde zá cíál zejmeáná výmezeníá á ánálýázu institutu docčásneá ochráný v sýsteámu mezináárodníáho práává á jeho nááslednou práktickou áplikáci v tureckeám práávníám rčáádu. Prááce je cčlenečná ná dvá záákládníá temátickeá celký, z nichzč prvníá se večnuje výásče zmíánečneá mezináárodnečpráávníá rovineč, á druhýá z tečchto ná záákládeč poznátkuů prvníá cčáásti kompárátivníá metodou hodnotíá, do jákeá míárý tureckáá náárodníá uáprává teá mezináárodníá odpovíádáá. Prvníá neboli obecnáá cčáást prááce je rozdečlená do jednotlivýách subkápitol, zámečrčujíácíách se ná díálcčíá áspektý dáneáho institutu. Zprvu je definováán sámotnýá pojem docčásneá ochráný, doprováázenýá rozborem prvku hromádnosti jákozčto jednoho ze záákládníách premis, ktereá musíá býát splnečný, ábý se k výuzčitíá dáneáho institutu mohlo prčikrocčit. Dáále se prááce zábýáváá výmezeníám ádresáátuů, tedý osob zpuůsobilýách býát prčíájemci docčásneá ochráný....
|
|
|
Právo na vzdělání v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách a Česká republika
Zelnerová, Eliška ; Bayerová, Monika (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Právo na vzdělání v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách a Česká republika. Abstrakt: Tato práce řeší problematiku ochrany práva na vzdělání. Zaměřuje se na pojetí práva na vzdělání obsaženého v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále také porovnává znění tohoto práva s jeho vyjádřením v jiných dokumentech poskytujících mu ochranu na mezinárodní úrovni. Těmito dokumenty jsou Listina o základních právech EU a Úmluva o právech dítěte. Podstatná část práce je věnována také koncepci práva na vzdělání v českém právním řádu a jejím porovnáním s úpravou v Úmluvě. Velká pozornost je pak věnována rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva D.H. a ostatní proti České republice, protože se jedná o jediný odsuzující rozsudek týkající se České republiky v oblasti práva na vzdělání. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv mělo toto rozhodnutí na Českou republiku a další členské státy rady Evropy, a zda se je podařilo úspěšně implementovat do českého právního řádu. Toto rozhodnutí je důležité nejen pro Českou republiku. Vrhlo světlo na problém, se kterým se potýká řada evropských států. Stalo se pilotním rozsudkem, který následovala další podobná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkající ne například Řecka či Maďarska. Z těchto rozhodnutí je patrné, že Česká...
|
|
|
Právní postavení whistleblowerů ve vztahu ke statusu uprchlíka
Majdáková, Anežka ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Právní postavení whistleblowerů ve vztahu ke statusu uprchlíka Abstrakt Cílem práce je uvést problematiku whistleblowingu do kontextu mezinárodního práva, specificky pak práva uprchlického. V posledních letech se objevilo několik celosvětově výrazných případů whistleblowerů zodpovědných za únik informací mimo jiné veřejnoprávních subjektů a hledajících ochranu před vlastním státem v jiných zemích. Navzdory globální pozornosti, které se těmto případům dostalo, není problematika whistleblowingu z pohledu mezinárodního práva důkladně prozkoumána. Obzvláště v české právnické literatuře je téma v tomto kontextu opomíjeno. Záměrem práce tak je poskytnout přehled o problematice a identifikovat a analyzovat její sporné aspekty. Práce je strukturována od obecného úvodu do tématu, přes vymezení klíčových pojmů a institutů a jejich kategorizaci, až k podrobné analýze postavení whistleblowerů a zejména pak rozboru jednotlivých definičních znaků uprchlíka. Samotné jádro práce pak tvoří aplikace těchto znaků na jednotlivé případy whistleblowerů k zodpovězení výzkumné otázky práce, zda (a za jakých podmínek) by mohli whistlebloweři naplnit znaky uprchlíka. V práci je nejprve vymezen pojem "whistleblower", charakteristika těchto osob a povaha jejich konání. Jsou odlišeny jednotlivé kategorie whistleblowerů, zejména pak...
|
|
|
Vyhoštění cizinců v mezinárodním právu
Flídrová, Eliška ; Balaš, Vladimír (oponent)
Cílem předkládané práce je vyjasnění limitů práva státu vyhostit cizince plynoucích z mezinárodního práva, a to za současného zkoumání, zda vzniklo či vzniká nějaké obecné pravidlo, kterým by byly státy vázány při výkonu pravomoci vyhostit cizince ze svého území. Práce pracuje s využitím deskriptivní a analytické metody. V rámci zkoumání praxe států v jednotlivých aspektech omezení práva na vyhoštění a s tím související rozhodovací praxe judiciálních a kvazijudiciálních orgánů je rovněž částečně využita metoda komparativní. Závěrem práce je analýza roztříštěné právní úpravy vyhoštění a úprava pravidel pro vyhoštění v jednotlivých vymezených oblastech mezinárodního práva. Těžiště práce představuje zkoumání omezení vyhostit cizince do konkrétního státu prostřednictvím zákazu navracení a omezení vyhostit cizince prostřednictvím ochrany rodinného a soukromého života. Co se týče obecných závěrů, ze zkoumání jednotlivých omezení práva na vyhoštění v mezinárodním právu vykrystalizovalo jedno obecné pravidlo, které lze považovat za implicitní součást všech analyzovaných limitů, kterým je snaha o libovůli či svévoli státu.
|
|
|
Vyhoštění cizinců v mezinárodním právu
Flídrová, Eliška ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Cílem předkládané práce je vyjasnění limitů práva státu vyhostit cizince plynoucích z mezinárodního práva, a to za současného zkoumání, zda vzniklo či vzniká nějaké obecné pravidlo, kterým by byly státy vázány při výkonu pravomoci vyhostit cizince ze svého území. Práce pracuje s využitím deskriptivní a analytické metody. V rámci zkoumání praxe států v jednotlivých aspektech omezení práva na vyhoštění a s tím související rozhodovací praxe judiciálních a kvazijudiciálních orgánů je rovněž částečně využita metoda komparativní. Závěrem práce je analýza roztříštěné právní úpravy vyhoštění a úprava pravidel pro vyhoštění v jednotlivých vymezených oblastech mezinárodního práva. Těžiště práce představuje zkoumání omezení vyhostit cizince do konkrétního státu prostřednictvím zákazu navracení a omezení vyhostit cizince prostřednictvím ochrany rodinného a soukromého života. Co se týče obecných závěrů, ze zkoumání jednotlivých omezení práva na vyhoštění v mezinárodním právu vykrystalizovalo jedno obecné pravidlo, které lze považovat za implicitní součást všech analyzovaných limitů, kterým je snaha o libovůli či svévoli státu.
|
|
|
Aplikace principu non - refoulement na moři
Flídrová, Eliška ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
v českém jazyce - Aplikace principu non-refoulement na moři Účelem této práce je zjistit, jak se aplikuje významný princip mezinárodního práva, a sice princip non-refoulement na moři a jaké otázky si mají státy tímto principem vázané klást, pokud jej chtějí důsledně aplikovat. Vlastní text práce se skládá ze tří hlavních kapitol. První kapitola se věnuje non-refoulement obecně a vymezuje obsah a zakotvení tohoto principu v mezinárodních i regionálních dokumentech. Zkoumám též, jaké jsou aspekty zákazu refoulement jako obyčejového práva a zda jej můžeme v dnešní době považovat za mezinárodní obyčej, či nikoliv. V druhé kapitole se objevuje exkurs do mořského práva a nezbytné vymezení jednotlivých pásem moře na vnitřní vody, pobřežní vody, přilehlé pásmo a volné moře. V této kapitole se též zaměřuji na možnost aplikace non refoulement mimo hranice státu, tj. jeho extrateritoriální účinek. V neposlední řadě je třeba ve vztahu k operacím prováděným na moři vymezit jejich charakter a odlišná práva a povinnosti z nich vyplývající. V podkapitolách se objevuje problematika operací "pátrání a záchrany" neboli "search and rescue" a dále též problematika námořních zábranných programů, přičemž je zde rozebrán případ lodi Tampa a rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu ve věci Sale, Acting Commissioner, INS v....
|
host ::
RSS.