|
|
Řecká filosofie a její vliv na římskou právní vědu
Dostalík, Petr ; Bělovský, Petr (oponent) ; Falada, David (oponent)
Práce se zabývá vlivem idejí řecké právní filosofie na římskou právní vědu. Zkoumá řecké vlivy na nejvýznamnější právní památku archaického období římského práva, Zákon XII desek, kde již samotná myšlenka kodifikace je řeckým vlivem, který stojí v protikladu římské představě o závaznosti mravech předků - mores maiorum. Na příkladu lex Rhodia de iactu a Lex Hieronica ukazuje, že římské právo neváhalo přijmout za své i konkrétní právní normy, pokud to bylo nezbytné pro regulaci právních vztahů s neřímským, zejména řeckým, společenským a obchodním prostředím. A konečně se práce zabývá vlivem řeckých filosofů - zejména sofistů - na argumentaci římských právníků. Za příklad vlivu klasické řecké filosofie byl vybrán Aristotelův pojem causa a adaptace tohoto pojmu v právním prostředí.
|
|
|
Korporativní systém fašistické Itálie
Kadlčíková, Renáta ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Shrnutí v češtině Tématem mé diplomové práce je "Korporativní systém fašistické Itálie". Zvolila jsem si jej hlavně proto, že 2. světová válka a doba, která jí předcházela, je jedním z nejděsivějších momentů lidské historie a nesmí být nikdy zapomenuta. Je ukázkou toho, čeho jsou někteří lidé schopni, pokud je jim dána volnost a příležitost a také toho, jak silně umí lidé zavírat oči, pokud něco nechtějí vidět, nebo si myslí, že nemají jinou možnost. Fašismus a nacismus jsou pojmy, které snad nejsou dnešnímu člověku úplně neznámé. Co si má představit pod pojmem korporativní systém, však ví jen málokdo. V této práci jsem se pokusila tento pojem objasnit a vysvětlit, jakou roli sehrál při vzniku i zániku fašistického režimu Benita Mussoliniho v Itálii v letech 1924-1945. Dalším důvodem byl můj zájem o různé teorie uspořádání společnosti. V historii jsme se setkali s mnoha variantami a obměnami až jsme nakonec zakotvili v demokratické právní společnosti, s čímž by sice Aristoteles úplně nesouhlasil, ale když si představíme, co se dělo ještě před sedmdesáti lety, můžeme být za to, co dnes máme, rádi. Co přinese budoucnost, neví nikdo a možná ani žádného ideálního uspořádání společnosti, které by prospívalo všem, dosáhnout nelze. Jak nám ukázala historie a jak jsem popsala ve své práci, korporativní systém...
|
|
|
Služebnosti v římském právu a v novém občanském zákoníku
Heide-Hermann, Tomáš ; Bělovský, Petr (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Předmětem této práce je srovnání ustanovení nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) týkající se služebností s vybranými ustanoveními pramenů římského práva, zejména s ustanoveními obsaženými v Justiniánových Digestech, dále pak v Justiniánových Institucích a v Gaiových Institucích. V některých případech je brán ohled na české i zahraniční civilní kodifikace, které byly ovlivněny římským právem. Relevantní ustanovení římského práva jsou v textu uvedena vždy s českým překladem (pořízeným z latinského originálu za pomoci anglického překladu) a porovnána se současným platným právem. U každého institutu je provedeno srovnání, díky němuž je patrné, nakolik je současná právní úprava odlišná od římskoprávní, zda se plně shoduje nebo jde o zcela jinak konstruovanou úpravu. Pomocí tohoto přístupu se práce snaží pojednat o nejdůležitějších otázkách souvisejících s problematikou služebností a vlastnického práva, stejně jako o otázkách, které vyvolává celkové pojetí nového občanského zákoníku.
|
|
|
Politický boj plebejů v letech 494 až 287 př.n.l. a jeho odraz v ústavě římské republiky
Žůrek, Jan ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obzvláště zajímavým obdobím v historii římské republiky, které se nazývá konfliktem stavů. Období konfliktu stavů je charakteristické bouřlivým rozporem dvou společenských skupin soupeřících o politická, ekonomická a sociální práva ve starověkém římském státě. Hlavním pramenem poznání pro tuto studii je rozsáhlé dílo Tita Livia Patavina, Ab urbe condita. Diplomová práce se člení na tři části, které se zabývají rozdílnými fázemi konfliktu. Cílem práce je popsat a analyzovat kritické body patricijsko-plebejského politického boje a také nastínit, jak konflikt ovlivnil ústavu římské republiky. První kapitola se věnuje několika problémům rané římské republiky: veřejné půdě, vytvoření dvou důležitých plebejských magistratur - tribunů lidu a plebejských aedilů, nejstaršímu pozemkovému zákonu, plebejskému shromáždění, důležitosti lex duodecim tabularum a leges Valeriae Horatiae. Druhá kapitola se zaměřuje na lex Canuleia, zavedení konzulárních tribunů, případ Manlia Capitolina a jeho důsledky a konečně popisuje leges Liciniae Sextiae. Třetí a poslední kapitola této práce mimo jiné analyzuje lex Genucia a lex Poetelia Papira de nexis, zákony Publilia Philona, zákon Oviniův, zákon Ogulniův a uzavírá Hortensiovým zákonem týkajícím se plebiscit. Zákon Hortensiův je považován za konec...
|
|
|
Perzekuce křesťanů v antickém Římě
Lenský, David ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tématem této rigorózní práce je perzekuce křesťanů v antickém Římě. Práce popisuje historické okolnosti, za kterých k pronásledování křesťanů docházelo, vysvětluje důvody a společenské tlaky, které uváděly toto pronásledování v život, a uvádí, které právní nástroje římské úřady při perzekuci křesťanů využívaly. Rané dějiny křesťanství byly poznamenány perzekucemi, které měly toto nové náboženství potlačit či úplně vymýtit. Pronásledování za římských císařů, počínaje císařem Neronem a vrcholící za vlády císaře Diokletiana, směřovalo nejen proti opozici křesťanů vůči oficiálnímu státnímu kultu, ale bylo motivované také politicky. Vládci říše se nechtěli smířit se skupinou neloajálních občanů. Práce obsahuje osm kapitol. První kapitolu tvoří úvod, druhou pak krátký exkurz do tradičního římského náboženství, zde jsou popsány jeho charakteristické rysy a vztah římských občanů ke svým bohům. V kapitole jsou též uvedeny některé případy, kdy římský stát zasahoval proti náboženstvím a kultům. Závěr kapitoly se zabývá samotným křesťanstvím a jeho rozdíly od tradičního římského náboženství. Třetí kapitola popisuje počátek represí proti křesťanství, obsahuje krátký exkurz do dějin Židů a vztahy Židů k prvním křesťanům. Zpočátku bylo křesťanství považováno římským státem pouze za židovskou sektu. Ovšem Židé...
|
|
|
Res extra commercium
Ulrych, Karel ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Res extra commercium Cílem této diplomové práce je analyzovat jednu skupinu věcí - věci vyloučené z obchodu (res extra commercium) v římském právu, především jednu z hlavních skupin této kategorie věcí, věci božského práva (res divini iuris). Diplomová práce se skládá ze čtyř kapitol, které jsou dále členěny. První kapitola popisuje základní způsoby dělení věcí v systému římského práva, a tím vymezuje téma této práce. Druhá kapitola, která tvoří hlavní a nejdelší část diplomové práce, se zabývá věcmi zasvěcenými (res religiosae). Po první podkapitole, která obsahuje základní vymezení pojmu res religiosae, následuje druhá podkapitola, která se zaměřuje na právní režim těchto věcí. V jejím rámci jsou řešeny i některé záležitosti a pojmy společné všem třem kategoriím věcí božského práva. Třetí podkapitola obsahuje rozbor právních vztahů dotčených osob k zasvěceným věcem. Ve čtvrté podkapitole je výklad o žalobě pro pohřeb (actio funeraria), která sloužila k vypořádání nákladů pohřbu mezi osobami, které pohřeb vypravily, a osobami, které měly povinnost k úhradě nákladů. A konečně pátá podkapitola se zaměřuje na ochranu res religiosae a ochranu s nimi spojenou - na ochranu vlastníka pozemku před neoprávněným pohřbem, dále na ochranu zasvěcených míst prostřednictvím interdiktů de mortuo inferendo a de sepulchro...
|
|
|
Odpovědnost soudce a limity jeho rozhodování v římském právu
Havel, Tomáš ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Cílem práce je poukázat na některé právní instituty, které se nám dochovaly z římského práva a zároveň přinést některé historické poznatky k polemice o změnách současného českého soudnictví. Hlavní tématem zpracování je odpovědnost soudce a limity jeho činnosti v časově omezeném období římského republikánského práva. Primárně se zaměřujeme na civilní soudní řízení, byť se nemůžeme z důvodu zachování sevřenosti textu zcela vyhnout jistému přesahu do oblasti práva trestního i do oblasti římského civilního procesu za císařství.
|
|
|
Římské manželství s akcentem na majetkoprávní vztahy
Lukáč, Petr ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Práce se primárně zabývá římským manželstvím. V úvodu popisuje každodennost v římské obci a obyčeje tehdejšího obyvatelstva v římských obcích. Důraz je kladen na kult ohniště, protože z vnitřních vztahů, které upravovaly chování osob u rodinného ohniště se následně vyvinuly právní normy, které posléze upravovaly různé právní instituty a tak formovaly chování potomků nejstarších obyvatel Říma. Práce ve stručnosti porovnává manželství ve starověkém Římě s manželskou právní úpravou kultur starších, než byla ta římská. Práce se podrobně věnuje překážkám, které bránily uzavření legitimní formy manželství. Následně práce popisuje obě formy manželství, nejprve starší formu tj. matrimonium cum in manu conventione a posléze mladší (volnější) formu tj. matrimonium sine in manum conventione. Další kapitola popisuje způsoby zániku manželství. Tato práce se kromě římského manželství zaměřuje i na majetkoprávní vztahy mezi manželi, a to jak pro případ života, tak i pro případ smrti. Důvodem je skutečnost, že manželství je od nepaměti spjato i s úpravou majetkoprávních vztahů obou účastníků, kteří do manželství vstupují. Uzavřením manželství totiž vzniká jakési majetkové společenství účastníků (aliance majetku). Následující kapitola se věnuje vlivu náboženství na římské manželství. Vzhledem ke skutečnosti, že je práce...
|
|
|
Důvody vzniku závazků v římském právu
Barnetová, Monika ; Bělovský, Petr (oponent) ; Falada, David (oponent)
Tento text pojednává o důvodech vzniku závazků v římském právu. V úvodní části je rozebrán pojem obligace a je vysvětlena problematika typové vázanosti. Dále je nastínen vývoj obligačního práva od primitivních závazků až po klasické obligace a je vymezen rozdíl mezi obligacemi civilními a honorárními. Navazující text je rozdělen do kapitol podle jednotlivých zavazovacích důvodů, tj. kontraktů, deliktů a variae causarum figurae. Následuje pojednání o kategorii naturálních obligací a srovnání s moderním právem, jehož cílem je naznačit, do jaké míry byl český právní řád ovlivněn římským právem. Na závěr jsou shrnuty klíčové poznatky.
|
|
|
Capitis deminutio minima
Stloukalová, Kamila ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Capitis deminutio minima Cílem této práce je analyzovat institut nazývaný capitis deminutio minima. Nejprve se zabývám pojmem caput, který v římském právu vyjadřuje právní osobnost člověka. Ta má ve starověkém Římě tři složky - stav svobody, stav občanský a stav rodinný. Osoby bez právní subjektivity, otroci, jsou předmětem práv, nikoli jejich subjektem. Liší se tak od osob v právním slova smyslu, svobodných, které rozlišujeme na Římany a cizince. Poslední ze znaků právní osobnosti člověka je příslušnost k určité římské rodině. Nad všemi členy familie má pravomoc otec rodiny, pater familias, kterému jsou rodinní příslušníci podřízeni. Vykonává nad nimi širokou pravomoc, včetně práva nad životem a smrtí. S tématem úzce souvisí také sepětí s náboženským vnímáním římských občanů, kteří uctívali vlastní rodinné a rodové bůžky, takže změna rodinného stavu pro ně v tomto ohledu nabývala zásadního významu. Každý stav člověka mohl prodělat změnu, ze svobodné osoby se stal za určitých právem stanovených podmínek otrok, z římského občana cizinec. Tyto dva případy nazýváme capitis deminutio maxima a media. Stěžejním tématem diplomové práce je změna stavu rodinného (capitis deminutio minima), tedy přechod z jedné římské familie do druhé. To se dělo slavnostním jednáním zvaným arrogace, ke které bylo potřeba svolení...
|
host ::
RSS.