|
|
Multikulturní výchova a její místo na 1. stupni ZŠ v programu Začít spolu
Fišerová, Monika ; Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Diplomová práce pojednává o multikulturní výchově na 1. stupni základní školy. Jde o snahu vystihnout, jak dochází k prolínání průřezového tématu MKV do více vzdělávacích oblastí v programu Začít spolu a zjistit, jak takový způsob výuky koresponduje s požadavky Rámcového vzdělávacího programu. Pokouší se objasnit příčiny vzniku možných nedorozumění a následných konfliktů při komunikaci jedinců různých národnostních či náboženských kultur, vymezit pojmy týkající se integrace žáků menšinové společnosti a zachytit možný postoj pedagoga vůči kulturním odlišnostem. Na základě výsledků akčního výzkumu realizovaného s žáky prvního a pátého ročníku ZŠ, kteří se vzdělávají v programu Začít spolu, se pokusit analyzovat využití průřezového tématu multikulturní výchova v několika vyučovacích předmětech a zaznamenat, jaký přínos může mít uplatňování tohoto tématu v procesu vyučování pro rozvoj klíčových kompetencí žáka. Klíčová slova: komunikace, integrace, inkluze, intolerance, multikulturní výchova, průřezové téma, klíčové kompetence Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících a nesportujících pubescentek.
FIŠEROVÁ, Monika
Cirkadiánní rytmus se řadí mezi biorytmy. Tento rytmus ovlivňuje aktivitu některých orgánů a sekreci hormonů. Ovlivňuje také efektivní střídání období aktivity a odpočinku. V podvečer je fyziologicky nejvyšší teplota lidského těla, společně s aktivitou. Negativní dopad preference večerní typologie sportovců je zkrácení doby spánku a vznik spánkové deprivace. Ta může mít za následek rychlejší vznik civilizačních onemocnění a onemocnění spojených se stářím, včetně psychických problémů. V práci jsou porovnávány dva soubory dívek v pubescentním věku 9 až 15 let - sportující soubor gymnastek a nesportující kontrolní soubor žákyň. Stěžejní myšlenkou je zjištění, zda se v obou souborech nachází signifikantně vyšší počet osobností večerního typu. Ve výzkumném šetření byl použit "Dotazník životních rytmů a spánkového režimu 9 - 15 let" (KREJČÍ, HARADA, 2010). Shromážděno bylo 35 dotazníků z každého souboru. Naeditovaná data byla vyhodnocena aritmetickým průměrem a statisticky zpracována Univerzitou v Kochi doktorkou Takeuchi, Japonsko. Dívky obou souborů nevykazují signifikantní rozdíl v ranní a večerní typologii, avšak GS nesignifikantně vykazuje inklinaci k ranní typologii. GS se pravidelně stravuje a snídá. Dívky GS nesignifikantně vykazovaly horší výsledky mentálního zdraví, než kontrolní soubor (KS). Kvalitu spánku však měly lepší dívky GS. BMI měly nižší dívky z GS. Předpoklad, že GS bude inklinovat k večerní typologii, nebyl potvrzen. Životní styl lidí ranní typologie je pro zdraví přínosnější. Délka spánku obou souborů není vzhledem k věku dostatečná. Dívky GS spí kratší dobu než KS. Intervenční program s edukací spánkové hygieny by byl u GS přínosem.
|
host ::
RSS.