|
|
Tělocvična Crossfit Praha jako aréna vyjednávání genderových identit
Kozílková, Petra ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o participaci žen na cvičebním programu Crossfit, pomocí kterého získávají ženy různé tělesné dovednosti, ale především, svaly a sílu, které se v průběhu času stávají jejich přirozenou součástí. Tato jejich tělesná a sociální zkušenost je ukotvena v jednom strukturovaném prostoru - tělocvičně Crossfit Praha, která je základní výzkumnou lokalitou této studie. Tělocvična je zde vnímána jako dynamický prostor, ve kterém ženy svou participací, svými fyzickými výkony a někdy i vzhledem do jisté míry zpochybňují genderové normy převládající ve společnosti. V rámci zúčastněného pozorování výzkumu diplomové práce se autorka snaží pomocí vlastního těla, jako výzkumného nástroje, co nejvíce přiblížit každodenní zkušenosti žen ve zkoumané sportovní disciplíně a lokalitě.
|
|
|
Ženská pracovní migrace a její vliv na role v rodině
Mohylová, Michaela ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce pojednává o procesech adaptace členů rodiny ve chvílích, kdy je matka pracovně v zahraničí, a také když se vrací zpět domů. V práci se zaměřím na popis nových strategií, jakými se rodina vypořádává se situací, která je v rozporu s konceptem života v tradiční společnosti s úzkými osobními vazbami. Svou pozornost zaměřím také na následky dlouhodobé pracovní migrace a vytváření nových projektů pro další rodinné soužití.
|
|
|
Prostor jako sociálně konstruovaná forma oprese: transformace ústavního zařízení pro ženy s mentální jinakostí v Ústeckém kraji
Růžičková, Kamila ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám reprezentací mentální jinakosti v českém kontextu. Teoretický základ jsem nalezla v oboru disability studies a jeho modelu postižení, který jsem obohatila o přístupy poststrukturalistických autorů a autorek a dále o české autory a autorky, kteří na mentální jinakost nahlížejí z jiné perspektivy než "většinová společnost". Reprezentaci mentální jinakosti v českém kontextu uvádím na příkladu Domova pro osoby se zdravotním postižením, konkrétně zařízení pro mentálně postižené ženy, které se nachází v Ústeckém kraji. Toto zařízení je zapojeno do projektu Podpora plánování a transformace sociálních služeb v Ústeckém kraji a v práci sleduji, jak jsou tyto plánované změny komunikovány s klientkami a jaké konotace se na změnu bydliště váží. V empirické části práce hovořím prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pěti klientkami zařízení, dotazuji se na jejich současný život a posléze analyzuji typy prostorů, ke kterým se klientky vztahují. Jejich výpovědi doplňuji o rozhovor s vedoucí zařízení, která hovoří o motivech, které vedly k procesu transformace. Klíčová slova postižení, klient/klientka, občanství, lidská práva, prostor, gender, sociální služba, komunita, instituce, deinstitucionalizace, identita
|
|
|
Akulturace imigrantek na české kulturní prostředí na příkladu imigrantek z Ukrajiny a arabských zemí
Koropecká, Markéta ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem akulturace, tedy adaptace na jiné kulturní prostředí než se jedinec narodil, imigrantek na české kulturní prostředí. Tento proces je stejně jako další fáze mezinárodní migrace genderově podmíněn, tedy ovlivněn tím, jaké společnost přisuzuje ženám a mužům role, normy a vzorce chování. Odborníci prokázali, že ženy prožívají akulturaci jinak než muži. Kvůli jejich reprodukční roli jsou považovány za nositelky a ochranitelky kulturní identity imigrantské skupiny a očekává se od nich, že kulturní hodnoty předají dalším generacím. Proces akulturace byl hodnocen na základě teorie stresu a jeho zvládání. Pro kvalitativní výzkum byly zvoleny dvě skupiny imigrantek, ženy z Ukrajiny a arabských zemí. Hlavním cílem práce zjistit, zda respondentky z těchto zemí zažívají akulturační stres při adaptaci na nové kulturní prostředí a jak se jim daří tento stres redukovat a také co akulturaci u imigrantek v českém prostředí ovlivňuje. S respondentkami byly provedeny polostrukturované rozhovory, které byly následně vyhodnoceny metodou kvalitativní obsahové analýzy. Klíčová slova: akulturace, kultura, gender, Ukrajinky, ženy z arabských zemí 1
|
|
| |
|
|
Vrátím se brzy
Novotná, Anna ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Redlová, Pavla (oponent)
Klíčová slova mongolské migrantky v ČR, gender, migrace, transnacionální mateřství, remitence, sociální sítě, práce Abstrakt Ve své diplomové práci se zabývám situací mongolských žen při pracovní migraci do České republiky. Pro účely výzkumu jsem oslovila dvacet mongolských žen, které jsou (nebo do nedávné doby byly) transnacionálními matkami a které společně bydlí a pracují v severočeské továrně. Pojítkem těchto žen je také to, že jsou hlavními živitelkami svých rodin a to nehledě na to, zda mají mužský protějšek nebo jsou rozvedené, svobodné matky nebo vdovy. Zajímala jsem se o to, jaká situace je vedla k rozhodnutí odjet pracovat do České republiky - a zaměřila jsem se jak na situaci osobní, tak i na celkové podmínky v současném Mongolsku. Můj výzkum je zaměřen na tři hlavní témata. Prvním z nich je transnacionální mateřství. Zajímám se o to, jakým způsobem se ženy vyrovnávají se svou novou rolí a jak ji zvýznamňují. K tomuto tématu se váže problematika sociálních sítí a jejich využití v migraci. Zjišťuji, jakým způsobem mé participantky využívají sociálních sítí a jak tyto sítě fungují. Jako poslední téma jsem zvolila ústřední motiv migrace mongolských žen a tím je práce a s ní spojené zasílání remitencí do země původu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vyjednávání a rozumění pojmu domov v rodině českých reemigrantů z rumunského Banátu
Baudyšová, Jana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zakládá na sedmiměsíčním výzkumu jedné rodiny českých reemigrantů z rumunského Banátu. Cílem výzkumu bylo prostřednictvím metody kvalitativních rozhovorů zjistit, jak rozumějí pojmu domov, jak ho vyjednávají, k čemu jej vztahují. Výzkumný vzorek zde nezastupuje celou populaci, nýbrž řešený problém. Smyslem výzkumu tak bylo získání co nejvíce vyčerpávajících dat k problematice domova (tedy k rozumění, vyjednávání a konstruování významu pojmu domov) u dané rodiny, nikoliv obecná aplikace či generalizace získaných dat na skupinu českých reemigrantů z Banátu. Pojem domov autorka obecně vymezuje jako multidimenzionální, vycházející z individuální a skupinové zkušenosti a aktuální situace jednotlivce a jako takový se ho snaží uchopit různými teoretickými koncepty. Práce rovněž předkládá přiblížení historicko-společenského kontextu existence české menšiny v Rumunsku a její reemigrace. Na pozadí konkrétního příběhu událostí reemigrace a přesídlení této rodiny z Rumunska, se ve vztahu k ústřednímu tématu domova objevila i témata jako motivace reemigrace, vnímání Rumunska a České republiky, reakce majority, přijetí okolím či vliv náboženství. Klíčová slova Česká menšina, Rumunsko, Banát, reemigrace, domov, rodina, paměť
|
|
|
Poruchy příjmu potravy z genderové perspektivy: nemoc, či součást života?
Kaválková, Kristýna ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Poruchy příjmu potravy z genderové perspektivy: nemoc, či součást života? Bc. Kristýna Kaválková ABSTRAKT Tato práce se zabývá "poruchami příjmu potravy", které jsou v lékařské literatuře, médiích a časopisech vymezeny jako psychické onemocnění, které souvisí s patologickým způsobem zacházení s jídlem, tělem a sebou samým/samou. Ukazuje se, že tato oblast není z genderové perspektivy neutrální, zpravidla jsou poruchy příjmu potravy označovány jako záležitost žen. Na základě polostrukturovaných rozhovorů v rámci kvalitativního výzkumu práce analyzuje názory žen, které mají s touto oblastí zkušenost, a to především jejich prožívání vlastní tělesnosti a každodenního života. Zároveň se zaměřuje na to, jakým způsobem ženy vnímají prezentaci poruch příjmu potravy, oblasti, jež se jich dotýká, tak jak je prezentována v médiích, lékařských publikacích a v rámci společnosti a jak interpretují svůj status jakožto bytostí "léčících se" z tohoto "onemocnění". Výpovědi žen poukazují na skutečnost, že jejich okolí na ně nahlíželo jako na osoby definované skrze jejich "poruchu", osoby, které jsou výlučně spojovány s patologií a stigmatem. Ovšem tento pohled okolí, médií, odborníků/ic opomíjí rozmanitost lidských identit - ukazuje se, že ženy samy mohou své prožitky a zkušenosti interpretovat odlišným způsobem, svou...
|
host ::
RSS.