|
|
Rozsah a morfologické účinky kvartérního zalednění v severním svahu Jizerských hor
Černá, Barbora ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Balatka, Břetislav (oponent) ; Tyráček, Jaroslav (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Katedra fyzické geografie a geoekologie Rozsah a morfologické účinky kvartérního zalednění v severním svahu Jizerských hor Extent and morphological effects of quaternary glaciation in the northern slope of the Jizera Mts. doktorská disertační práce - souhrn PhD. thesis - summary Mgr. Barbora Černá (roz. Janásková) Předkládaná práce je zaměřena především na paleogeografickou rekonstrukci zalednění v Jizerských horách. Předmětem výzkumu se staly dosud nerozřešené otázky týkající se zejména dosahu kontinentálního zalednění a jeho odrazu v dnešní morfologii reliéfu, ale také horského zalednění. Při zpracování tématu maximálního zásahu zalednění se otevřely další otázky týkající se používané metody měření Schmidt hammerem (dále jen SH), a byla proto zpracována i samostatná studie ověřující použitelnost a prohlubující znalosti o této metodě. Cíle práce lze shrnout do několika bodů: - vymezit linii maximálního výškového zásahu kontinentálního zalednění. - zjistit vliv kvartérního zalednění na reliéf, zjistit geomorfologické a sedimentární doklady přítomnosti ledovce. - přispět k vyřešení otázky horského zalednění v Jizerských horách. Předkládaná práce sestává z šesti článků, které byly publikovány v recenzovaných časopisech, případně procházejí recenzním řízením....
|
|
| |
|
|
Morfologie údolního uzávěru Moravice, Hrubý Jeseník
Steffanová, Petra ; Křížek, Marek (oponent) ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce)
V Hrubém Jeseníku se vyskytuje několik velkých amfiteatrálních údolních uzávěrů. Velká kotlina situovaná od pod Vysokou Holí je předmětem zájmu již od konce 19. století. Na možnost pleistocénního zalednění bylo poukázáno několika geomorfologickými výzkumy oblasti. Cílem diplomové práce je rozšířit poznatky o morfologii a genezi Velké kotliny. Sledované území bylo ohraničeno rozvodnicí po první pravostranný přítok Moravice. Morfometrie karového uzávěru byla zpracována analýzou morfometrických charakteristik v prostředí GIS 9.3. Identifikace tvaru a rozsahu glaciálních akumulačních forem, při kterých bylo využito především podélného a příčného profilování v terénu, poukázala na možnost kvartérního zalednění. Kar Velké kotliny je budován méně pevnými horninami, důkazy zalednění tedy nejsou tak signifikantní jako například u karů na Šumavě a v Krkonoších. V údolí Moravice byly identifikovány dva relikty morén. Výše položený relikt morény byl vytvořen během posledního ústupu ledovce a dělí dno karu na dva stupně. Relikt čelní morény, který představuje maximální dosah zalednění, přesahuje přes dno karu. Identifikace obou reliktů morén byla podpořena analýzou sedimentů a georadarovou metodou. Přestože popsané relikty morén potvrzují úvahu o zalednění, bylo by dobré v budoucnu ověřit jejich genezi také...
|
|
|
Morfologie říčního koryta Křížového potoka ve východních Krkonoších
Dvořáková, Magdalena ; Kliment, Zdeněk (oponent) ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá morfologií říčních koryt horských vodních toků, zejména strukturami a tvary, které zde vznikají v důsledku působení fluviálních procesů. Poznatky jsou doloženy na konkrétním případě Křížového potoka ve východních Krkonoších. Vývoj koryt horských vodních toků je podmíněn mnoha faktory. Specifikem je vyšší relativní výšková členitost reliéfu a s ní spojený větší spád toku, který podmiňuje vznik typických struktur a tvarů. Jsou jimi vodopády, kaskády či peřeje a stupně, které se často vyskytují v sekvencích stupeň-tůň. Dalšími jsou obří hrnce či evorzní kotle. Jiným specifikem koryt horských vodních toků je častá přítomnost deluviálních sedimentů v řečišti a v zalesněných oblastech také překážek z kmenů, větví a dřevních úlomků. Koryto Křížového potoka se vyznačuje značnou variabilitou, co se týče struktur. Mezi nejčastější patří kaskády a sekvence stupeň-tůň. Častým jevem je hromadění dřevního materiálu a akumulace deluviálních sedimentů a bloků o průměru větším než 1 m, které vytváří v korytě překážky.
|
|
|
Skalní řícení v lokalitě hradu Jestřebí
Kaňková, Helena ; Engel, Zbyněk (oponent) ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce)
Skalní řícení v lokalitě hradu Jestřebí Abstrakt Skalní řícení způsobují v oblastech využívaných člověkem značné přímé i nepřímé škody. Pro omezení negativních dopadů na společnost je proto nezbytné zhodnotit riziko skalního řícení a zvolit vhodná zabezpečení. K dosažení těchto cílů je nutné pochopení celého procesu skalního řícení, včetně přírodních podmínek a faktorů jejich vzniku. Tato případová studie se zabývá skalními říceními v lokalitě hradu Jestřebí, jehož podloží je tvořeno kvádrovým pískovcem křídového stáří. Stabilita skalního masivu se zhoršuje v posledních 200 letech. První skalní řícení zde bylo zaznamenáno roku 1811. Hlavní příčina je přisuzována lidským zásahům po roce 1400, kdy začala stavba hradu, včetně těžby pískovce v letech 1750 - 1850. Dalšími nepříznivými podmínkami a faktory jsou zvětrávání slepencových a bioturbovaných vrstev, které vede k vodorovnému rozčleňování pískovcového výchozu, a také vertikální poruchy podél puklin způsobených blízkou zlomovou zónou. Poslední významné skalní řícení 1. 10. 2009 odstranilo přes 100 m3 materiálu ze západní stěny pískovcového masivu. Další skalní řícení je možné vzhledem ke špatné celkové stabilitě masivu očekávat v blízké budoucnosti. Klíčová slova: skalní řícení, svahové pohyby, přírodní ohrožení a rizika, pískovec, hrad Jestřebí
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
