|
|
Pohledávka a dispozice s ní
Kment, Václav ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent) ; Kolesár, Pavel (oponent)
Pohledávka a dispozice s ní Abstrakt Disertační práce má za cíl představit čtenářům ucelený vhled do obligačního práva s ohledem na teoretický koncept pohledávky a analyzovat její místo v právním řádu jakožto pojmu relativního majetkového práva a zároveň věci v režimu současné civilní právní úpravy. První kapitola práce představuje charakteristiku závazku a jeho kausu a dále pojednává o jeho vzniku, změnách a zániku. Druhá kapitola rozebírá povahu pohledávky, jakožto právo věřitele žádat plnění po dlužníkovi v teoretické i praktické rovině s přihlédnutím ke genezi chápání tohoto institutu obligačního práva od dob římského práva po současné uchopení v právu českém. Pro úplnost byla do práce zařazena i kapitola věnující se dluhu, jakožto institutu stojícího na druhé straně spektra závazku a možným dispozicím s dluhem z pohledu dlužníka a věřitele. Čtvrtá kapitola se věnuje ústřednímu tématu práce, a to dispozicím s pohledávkou a jejich omezeními, který pramení ze skutečnosti, že pohledávka, ačkoliv se jedná o majetkovou hodnotu ve vlastnictví jejího věřitele, pramení ze vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, jehož právní postavení by (bez jeho souhlasu) dispozicí s pohledávkou nemělo být dotčeno. Kapitola týkající se dispozic tak pojednává o postoupení a zastavení pohledávky s přihlédnutím k následkům, jež takové...
|
|
|
Prodlení dlužníka
Hartmann, Jiří ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice prodlení dlužníka, jakožto univerzálního právního institutu prizmatem současné právní úpravy v soukromém právu. Nahlíží na problém jak z obecné a teoretické perspektivy, tak probírá rozličné parametry dílčí, konkrétní a vyskytující se v právní praxi. Při vymezení pojmu a obsahu prodlení dlužníka dospívá k závěru, že o prodlení dlužníka lze hovořit pouze v případě nesplnění povinnosti včas. Nesplnění povinnosti řádně se do úseku prodlení dlužníka promítá pouze tak, že nikoliv řádně nabídnuté plnění může věřitel zpravidla odmítnout, aniž by se sám dostal do prodlení, čímž způsobí, že nenapraví-li dlužník své plnění před okamžikem splatnosti, pak se dostane do prodlení. Dojde-li však k situaci, kdy bude poskytnuto vadné plnění, a to bude věřitelem přijato, pak nenastává prodlení dlužníka, nýbrž vznikají věřiteli práva z vadného plnění. Práce se dále věnuje otázce prodlení se splněním peněžitých závazků, když rozebírá mj. problematiku smluvních a zákonných úroků z prodlení. Porovnává vývoj této úpravy ve vztahu k bývalé úpravě občanského zákoníku 1964 a to včetně vývoje judikatury, když uzavírá, že naproti historické úpravě, je v dnešní době výše úroků z prodlení, vymezená nařízením vlády, pouze dispozitivní a smluvní strany si mohou ujednat výši odlišně....
|
|
|
Náhradní výživné v teorii a v praxi
Lazurová, Irena ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Autorka v této práci představila novou dávku sociální podpory, o kterou se od 1.7.2021 rozšiřuje systém státní sociální péče. Náhradní výživné je plošná dávka určená na krytí nákladů na výživu a péči o nezaopatřené děti vůči nimž není řádně plněna vyživovací povinnost vyplývající ze soudního rozhodnutí. Cílem této práce je, vedle představení nového veřejnoprávního institutu v souvislostech jeho historických kořenů a způsobu promítnutí do platného právního pořádku ČR, rovněž posouzení míry státní ingerence do soukromoprávní sféry rodinného práva. Úvod a první část práce je věnována uvedení do problematiky vyživovací povinnosti rodičů k dětem s důrazem na důsledky neplnění finanční dávky výživného. Autorka podrobněji analyzuje problematiku úročení výživného v soudní praxi. Ve druhé části práce je představena nová právní úprava náhradního výživného a učiněn exkurz do historie dané problematiky. Navazuje analýza slovenské právní úpravy v dané oblasti. Čtvrtá část práce je věnována vlivům náhradního výživného do vybraných právních oblastí a na praxi dotčených subjektů při výkonu veřejné moci. V poslední páté, ryze praktické kapitole, autorka za pomoci dotazů a žádostí kompetentním orgánům státní správy, dle zákona o svobodném přístup k informacím, demonstruje na získaných datech fungování náhradního...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou soudního řízení - srovnání české a německé právní úpravy
Soukupová, Soňa ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá právní úpravou náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou soudního řízení v České republice a ve Spolkové republice Německo. Když se nedaří nepřiměřeně dlouhým řízením předcházet, je důležité mít alespoň nastavenou vhodnou právní úpravu odčinění vzniklé nemajetkové újmy. Cílem práce je podat základní přehled příslušné české a německé právní úpravy, srovnat je a provést jejich hodnocení de lege ferenda. Práce se podrobně zaobírá také judikaturou ESLP týkající se práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť tato činí základ obou srovnávaných právních úprav. Práce je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola definuje nemajetkovou újmu a podává základní přehled o obecné právní úpravě nemajetkové újmy v České republice a ve Spolkové republice Německo, včetně jejího vývoje na obou územích. Druhá kapitola se zabývá závěry judikatury ESLP týkající se příslušné problematiky, ze které obě vnitrostátní právní úpravy vychází. Třetí a čtvrtá kapitola se již věnují české a německé právní úpravě. Tyto kapitoly jsou podobně strukturované a vyplývá z nich, které právní předpisy problematiku upravují, jaká je jejich působnost, jak je v dané zemi hodnocena přiměřenost délky řízení a jaký je postup při stanovení formy a výše zadostiučinění. Páta kapitola provádí...
|
|
|
Újma způsobená zvířetem a zvířeti
Kvasnicová, Sandra ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Újma způsobená zvířetem a zvířeti Abstrakt V této práci nazvané "Újma způsobená zvířetem a zvířeti" se zaměřuji na analýzu soukromoprávního rámce přičitatelnosti a odpovědnosti za újmu způsobenou zvířetem a újmy způsobené zvířeti, tedy konceptem vlastnosti "věci", která je do jisté míry neovladatelná. Pro komplexnost je daná problematika ve stručnosti nastíněna i z hlediska veřejnoprávního. Cílem práce je podat ucelený a odborný souhrn informací o aktuální tuzemské právní úpravě, zmínit možné nedostatky a poskytnout čtenáři celkový obraz prostřednictvím množství příkladů a teoretických situací. Práce je rozdělena do šesti kapitol. Ve své úvodní části se věnuje zvířeti jako pojmu v právním slova smyslu a definuje taktéž pojmy zvěř a živočich, neboť jsou pro celou práci zásadní. Pochopení pojmů a jejich odlišení od věci je základem pro pochopení celé problematiky. Následující kapitola se věnuje české historické úpravě pojmu zvíře tak, jak se jeho chápání v tuzemském civilním právu měnilo až do přijetí současného občanského zákoníku. Ve své stěžejní části (třetí, čtvrté a páté) se práce zaměřuje na aktuální právní úpravu odpovědnosti za újmu z hlediska újmy způsobené zvířetem a na zvířeti. Pozornost se věnuje zejména vzniku odpovědnosti, odpovědnému subjektu a možnostem náhrady způsobené materiální i...
|
|
|
Odpovědnost za škodu provozovatele lyžařského areálu
Valterová, Eliška ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Povinnost provozovatele lyžařského areálu za újmu představuje specifický právní problém v České republice, který je ale v odborných kruzích opomíjený. Práce má sloužit k základní orientaci provozovatelům lyžařských areálů v nepřehledné právní úpravě. Zároveň zde mohou hledat inspiraci, jak lyžařský areál lépe zabezpečit, aby případné újmě zabránili. Pro tuto problematiku je zásadní zákonné zakotvení, které nalezneme v normách soukromoprávních i veřejnoprávních. Z veřejnoprávních norem lze zmínit zákon o drahách č. 266/1994 Sb., který reguluje provoz lanových drah a lyžařských vleků. Významnou roli hraje česká technická norma ČSN 01 8027 o značení a zabezpečení v zimním středisku, která upravuje značení, zabezpečení a pohyb v lyžařském areálu. Bez ohledu na právní závaznost této technické normy by se jejím obsahem měl provozovatel lyžařského areálu řídit. V občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. došlo k novému pojetí deliktního práva. Rozlišujeme porušení dobrých mravů (§ 2909), porušení zákona (§ 2910) a porušení smluvní povinnosti (§ 2913). Povinnost k náhradě újmy může provozovateli lyžařského areálu vzniknout jak porušením smlouvy, tak porušením zákona. Při porušení smlouvy se jedná o porušení smlouvy o přepravě, která vzniká mezi provozovatelem a lyžařem. Smlouva se nemusí vztahovat pouze na...
|
|
|
Zastavení podílu v korporaci
Pašek, Dominik ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Zastavení podílu v korporaci Abstrakt Rigorózní práce se zabývá zástavním právem k podílu v korporaci. Hned ze začátku rozebírám smysl a účel zástavního práva. Následuje část zabývající se zastavitelností podílu v korporaci. Nejprve rozebírám zastavitelnost podílu jakou nehmotné věci movité, která představuje soubor práv a povinností vyplývajících z účasti v korporaci, a následně i zastavitelnost podílů v jednotlivých typech korporací, včetně spolku a společenství vlastníků jednotek. Rozdíly spočívají také v tom, zda podíl je či není představován cenným papírem. Následně se zabývám vznikem zástavního práva, přičemž se zaměřuji na různé tituly, z nichž zástavní právo může vzniknout, a také otázkou okamžiku vzniku zástavního práva. Detailně rozebírám konsenzuální vznik zástavního práva, tedy na základě zástavní smlouvy. Následuje vznik zástavního práva ex actu, a to na základě schválení dohody dědiců o rozdělení pozůstalosti soudem a na základě rozhodnutí správce daně dle daňového řádu; uvádím k tomuto i praktické informace sdělené Generálním finančním ředitelstvím. Poté rozebírám zástavní právo vznikající ex lege, přičemž dovozuji několik možností, kdy by teoreticky mohlo vzniknout. V části práce, kterou považuji za stěžejní, rozebírám společnická práva zástavního věřitele, která může vykonávat, a to nejprve...
|
|
|
Smlouvy uzavírané prostředky komunikace na dálku - úprava tzv. distančních smluv
Jozová, Hana ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Smlouvy uzavírané na dálku (tzv. distanční smlouvy) jsou jedním ze dvou typů spotřebitelských smluv výslovně upravených občanským zákoníkem (druhým typem jsou smlouvy sjednávané mimo provozovnu, tzv. podomní obchody). Spotřebitelské smlouvy nejsou novým smluvním typem, jedná se pouze o speciální pojmenování klasických smluv (např. o koupi, o dílo), pro něž je charakteristické, že jsou uzavírány mezi spotřebitelem a dodavatelem. Pro účely spotřebitelských smluv je dodavatelem osoba jednající v rámci své obchodní nebo podnikatelské činnosti, naproti tomu spotřebitelem se rozumí osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci obchodní nebo podnikatelské činnosti. Právě potřeba chránit ve zvýšené míře spotřebitele, jakožto slabší stranu smluvního vztahu, vedla k zařazení dosud neznámého institutu spotřebitelských smluv do právní úpravy. To bylo realizováno zákonem č. 367/2000 Sb., jehož prostřednictvím se do našeho právního řádu promítly 3 směrnice ES, a to směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, směrnice Rady 85/577/EHS o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku. Distančními smlouvami jsou spotřebitelské smlouvy,...
|
|
|
Zastoupení
Jirásková, Alena ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Práce je zaměřená na institut zastoupení v občanském právu hmotném. Snaží se o ucelený pohled na tento institut, přičemž pro větší přehlednost provádí na základě zákona a odborné literatury systematizaci tohoto institutu. Zastoupení v občanském právu hmotném můžeme rozdělit podle různých kritérií. Jedním z možných způsobů dělení je na přímé a nepřímé. Nepřímé zastoupení lze definovat jako jednání vlastním jménem na účet zastoupeného. Přímé zastoupení je jednáním jménem zastoupeného na jeho účet. Z přímého zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Zastoupení se v občanském právu dělí na zastoupení smluvní a zákonné. Zákonné zastoupení vzniká přímo ze zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu státní moci. Příkladem zastoupení, které vzniká přímo na základě zákona je zastupování nezletilých, neboť ti nemají úplnou způsobilost k právním úkonům. Zákonným zastoupením vznikajícím na základě rozhodnutí orgánu státní moci je opatrovnictví, které je možné jak v případě nezletilých osob, tak i osob zletilých, které jsou omezeny nebo zbaveni způsobilosti k právním úkonům. Zákonné zastoupení je projevem zásady rovnosti subjektů. Smluvní zastoupení je projevem autonomie vůle. Nevzniká na základě zákona, ale na základě rozhodnutí subjektu občanského práva, dát se zastoupit. Vzniká na základě...
|
|
|
Zastoupení
Navrátilová, Lucie ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
ZASTOUPENÍ Práce se zaměřuje na zastoupení z hlediska občanského práva, zákona o rodině a obchodního práva. Tato problematika je zpracována komplexně a zahrnuje veškeré základní atributy zastoupení. Práce vychází z nynější úpravy soukromého práva a obsahuje upozornění na změny v novém občanském zákoníku účinném od ledna 2014. Hodnotí dosavadní úpravu v porovnání s budoucími změnami. Poukazuje na spornosti, nejasnosti a nepřesnosti obsažené v nynějším občanském zákoníku. Práce se soustředí na zastoupení obecně a jeho jednotlivé druhy vycházející z občanského zákoníku. Dále obsahuje úpravu zastoupení v rámci obchodního zákoníku, který je zaměřen na zastoupení právnických osob a prokuru. Z rodinného práva čerpá úpravu zastoupení nezletilých a opatrovnictví, poručnictví.
|
host ::
RSS.