|
|
Generation and Characterization of Glutamate Carboxypeptidase II (GCPII)-Deficient Mice
Vorlová, Barbora ; Šácha, Pavel (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent) ; Bařinka, Cyril (oponent)
Glutamátkarboxypeptidasa II (GCPII) je transmembránový glykoprotein skládající se z krátké intracelulární a transmembránové domény a velké extracelulární domény, která vykazuje karboxypeptidasovou aktivitu. GCPII se podílí na neuromodulaci v mozku a absorpci folátů v tenkém střevě. Kromě těchto tkání se GCPII též vyskytuje v prostatě a ledvinách. Zde je ale její role neznámá. Za účelem zjištění funkce GCPII se několik vědeckých skupin pokusilo inaktivovat gen Folh1 (kódující GCPII) v myši. Tyto experimenty však vedly k rozporuplným výsledkům. Zatímco dvě studie ukázaly, že inaktivace genu Folh1 v myši vede k embryonální letalitě, jiné dvě studie publikovaly, že i po zmíněné inaktivaci jsou myši stále viabilní a navíc nevykazují žádný výrazný fenotyp. Cílem tohoto projektu bylo pokusit se připravit a charakterizovat myši s inaktivovaným Folh1 genem pomocí alternativní metody genetické modifikace. Za tímto účelem byly vytvořeny TALENy, které specificky cílily 11. exon genu Folh1 v myších zygotách genetického pozadí C57BL/6NCrl. Narozená mláďata generace F0 byla analyzována pro přítomnost mutací v rámci genu Folh1 a myši, které dohromady nesly 5 různých delecí, byly vybrány pro vytvoření mutantních linií. Linie, které nesly mutantní varianty genu Folh1 na obou alelách, neobsahovaly detekovatelnou...
|
|
|
Epigenetické a cytotoxické účinky inhibitorů histondeacetyláz v kombinaci s cytostatiky na buňky neuroblastomu
Abdel Rahman, Mohamed Ashraf Khalil ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Krsková, Lenka (oponent)
Souhrn Zvýšená exprese histondeacetyláz (HDAC) u řady nádorů obrátila pozornost k možnosti využít jejich inhibici k protinádorové léčbě. Kyselina valproová (VPA) je nejen užívané antiepileptikum, ale vykazuje i protinádorové účinky podmíněné inhibicí HDAC třídy I a IIa. Předpokládá se, že nádorové kmenové buňky (CSC) jsou odpovědné za růst a progresi nádorů a proto je snaha zacílit léčbu na malou subpopulaci CSC spíše než na celý nádor. CD133 byl rozpoznán jako marker CSC u řady nádorů. Jeho exprese je významně ovlivněna epigenetickými změnami, mezi něž patří podání inhibitorů HDAC užívaných v léčbě nádorů. Proto jsme se zabývali epigenetickými a cytotoxickými účinky VPA v kombinaci s některými chemoterapeutiky a jejím vlivem na expresi antigenu CD133 u lidských neuroblastomových (NB) buněčných linií. Naše výsledky ukázaly, že kombinace VPA s DNA poškozujícími cytostatiky má u buněk UKF-NB-4 synergistický účinek podmíněný indukcí apoptózy závislé na aktivaci caspázy-3. Tento synergizmus byl ve vztahu ke zvýšení acetylace histonů H3 a H4 a byl přítomen pouze při současné inkubaci s oběmi látkami nebo při inkubaci s DNA poškozujícím cytostatikem následované inkubací s VPA. Výsledky další studie ukazují, že VPA indukuje expresi CD133, která je závislá na zvýšení acetylace histonů H3 a H4. Při inkubaci s VPA a...
|
|
| |
|
|
Epigeneticky podmíněná chemorezistence nádorových buněk
Feriančiková, Barbara ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Šácha, Pavel (oponent)
Nádorová onemocnění jsou i přes významné pokroky v diagnostice a léčbě druhou nejčastější příčinou úmrtí v ekonomicky vyspělých státech. Hlavním důvodem selhání proti- nádorové terapie je rozvoj chemorezistence, která může být buď vnitřní, nebo získaná, a je primárně zprostředkovaná aktivací různých klíčových regulátorů (např. MDR, PI3K/Akt apod.). Na aktivaci těchto drah se podílejí genetické a epigenetické mechanismy. Mezi vý- znamné epigenetické mechanismy, které se mohou účastnit na vzniku chemorezistence, patří regulace genové exprese prostřednictvím mikroRNA (miRNA) a dlouhých nekódujících RNA (lncRNA). Deregulovaná exprese těchto nekódujících RNA byla pozorována v mnoha one- mocněních a byl prokázán jejich podíl na vzniku a progresi zhoubných nádorů. V práci jsme sledovali expresi dlouhé nekódující RNA MIAT v hypoxii (1% O2) u chemosenzitivních a chemorezistentních buněčných linií neuroblastomu (NBL), neboť hy- poxie je významným negativním prognostickým faktorem řady nádorů a podílí se právě na chemorezistenci. Relativní exprese MIAT byla ovlivněna počtem kultivovaných buněk, kdy se zvyšovala její exprese s kultivací většího počtu buněk. Exprese MIAT byla také signi- fikantně zvýšena již po 6 h kultivace NBL linie UKF-NB-4 v hypoxických podmínkách a maxima dosahovala po 48 h s následným...
|
|
|
Vývoj terapeutické vakcíny proti nádorům vyvolaným lidským papilomavirem 16 - vliv modifikace antigenu E7 na buněčnou imunitní odpověd
Macková, Jana ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Zúýěry Zkonstruovďijsme vakcínynesoucíantigenE7 viru I{PV-16 nabází toxoidu CyaAB.peranis. Z,avedhjsme mďody ELISPOT a aňeni MHC-I teEam€rem pro testování buněčnéimunitníodpovědiu myšíhomodelu Testovalijsme buněčnouimunitníodpověďpo imunizacirůmýmitypy vakcín nesoucímimodifikovanýantigenE7 viru HPV.I6: o Rekombinantníadenyltt cytJázrý toxoid CyaA336|E1 je schopen vyvolat u myšíE7 specifickou CD8* buněčnouimunitníďpověď a chránitje před růstemTC-l nádorů o Některé DNA vakcíny nesoucí gen w fúzovanýsdalším genem ine*ují u myšíprotinádorovoubuněčnouimunimíodpovčďlépenež samofuý gen E7 @NA vakcíny seřazenypodle velikosti indukované CTL odpovědi:E7GGG.GUS >E7GGGHSP, E7HSP>> CP-w>W) o FúzeE7 s hemaglutininemW vede k povrchovéexpresiE7, cožpo vakcinaci rekombinantnímvirem vakcfoiieW-E7.HA vede k indukci Th-2 polarizovanéhottpu imunihí odpovědia potlačeníprotinádorové odpovědib'pu Th-l o Koexprese n--|2 z dvojitě rekombinantniho viru vakcínie (W-tr-- 12-sig/E7 ILA\E) snižujeCD8* buněěnouimunifuíodpověď indukovanouSig/E7lLAMP o Imunizace dendritickjmi buňkami transdukovanými rYÝ zrryšuje účinnostvakcinacerW o Kombinovaná imunizacezvyšujeúčinnostvakcinace (CyaA336/E7+MVA-Sig/EZLAMP, DNA-Sig/E7GGG/LAMP+bWěěná vakcína)
|
|
| |
|
|
Působení inhibitorů V-ATPasy na chemorezistentní linie neuroblastomu in vitro
Honzejková, Karolína ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Martínková, Markéta (oponent)
Nádorová onemocnění se řadí mezi nejčastější příčiny úmrtí na celém světě a přes velký pokrok v léčebných postupech v posledních padesáti letech se stále jedná o závažný zdravotní problém. Proto je stále soustředěno velké úsilí na vývoj nových protinádorových léků a terapeutických přístupů. Neuroblastom (NBL) je nejčastější nádorové onemocnění u kojenců a čtvrté nejčastější u dětí. Úspěšnou léčbu značně komplikuje jeho heterogenita. Při chemoterapii je nežádoucím jevem léková rezistence. Jedním z mechanismů chemorezistence je akumulace slabě bazických protinádorových léčiv v lysosomech. Tato práce se zabývá měřením lysosomálního "uptaku" těchto látek v neuroblastomových buněčných liniích UKF-NB-4 a této linii rezistentní vůči ellipticinu (UKF-NB-4ELLI ) za různých podmínek. Byla zavedena metoda stanovení kapacity (objemu) buněčných lysosomů pomocí měření intenzity fluorescence barviva specifického pro lysosomy, LysoTracker Red (LTR), a dále byla zkoumána schopnost bafilomycinu A, inhibitoru vakuolární ATPasy (V-ATPasy), potencovat účinky ellipticinu inhibicí jeho lysosomální akumulace. Klíčová slova: neuroblastom, lysosom, vakuolární ATPasa, víceléková rezistence
|
|
|
Funkce biotransformačních enzymů ve vývoji nefropathií vyvolaných aristolochovou kyselinou
Bárta, František ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
- 5 - ABSTRAKT Rostlinné alkaloidy aristolochové kyseliny (AA) jsou prokazatelné lidské karcinogeny, které vyvolávají dvě závažná onemocnění ledvin: nefropathii vyvolanou aristolochovou kyselinou (Aristolochic Acid Nephropathy, AAN) a Balkánskou endemickou nefropathii (Balkan Endemic Nephropathy, BEN). Charakteristickým znakem obou onemocnění je vývoj urotheliálních nádorů (Upper Urothelial Carcinoma, UUC). Ačkoliv jsou obě nefropathie vyvolané stejnou látkou, AA, není jejich klinická manifestace zcela totožná. Rozdíly mohou být vysvětleny jak vystavením různým dávkám AA, tak interindividuálními rozdíly v expresních hladinách a aktivitách enzymů, které AA v organismu metabolisují. Detailní znalost těchto enzymů může přispět k objasnění rozdílů v průběhu AAN a BEN a ke snížení risika spojeného s AA. V předkládané disertační práci byly studovány enzymy, které participují jak na oxidační detoxikaci AAI, hlavní složky přírodní směsi AA, tak na redukční aktivaci, která resultuje v tvorbu aduktů AAI s DNA. V modelu laboratorního potkana byla za využití specifického inhibitoru NAD(P)H:chinonoxidoreduktasy 1(NQO1), dikumarolu, studována její úloha v redukční aktivaci AAI in vivo. Oxidační detoxikace AAI, která vede k tvorbě demethylovaného derivátu, AAIa (8-hydroxyaristolochové kyseliny), byla studována za...
|
|
|
Stanovení metylace H19 a KCNQ1OT1 u nefrobastů, feochromocytomů a paragangliomů pomocí MLPA techniky
Jenčová, Pavla ; Vícha, Aleš (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
DNA methylace je epigenetický mechanismus, který ovlivňuje úroveň exprese genů. Methylace je fyziologická u imprintovaných genů, kdy je žádané, aby se exprimoval gen pocházející pouze od určitého rodiče. Pokud dojde k poruše DNA methylace v těchto genech, mohou se rozvinout různá onemocnění. Předmětem této práce bylo stanovení úrovně methylace genů H19 a KCNQ1OT1, které se nachází na krátkém raménku 11 chromosomu v oblasti 15.5. Cílem této práce bylo vyšetřit methylační změny těchto genů u nefroblastomů, feochromocytomů a paragangliomů, zjistit jaké změny cílových genů se v oblasti vyskytují a rozdělit vyšetřené vzorky do skupin podle zjištěných změn. Soubor nefroblastomů jsme rozdělili do 3 skupin, dle methylačních změn genů a porovnali jsme je s podobnou studií Scott et al. 2012. Soubor feochromocytomů a paragangliomů jsme dle nalezených změn v methylaci genů rozdělili na celekem 4 skupiny. Nalezené změny jsme porovnali s výzkumem Margetts et al. 2005. Klíčová slova DNA methylace, H19, KCNQ1OT1, nefroblastom, feochromocytom, paragangliom
|
|
|
Srovnání vlastností buněčných linií rezistentních k ellipticinu, doxorubicinu a cisplatině
Černá, Tereza ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
6 Abstrakt Neuroblastom je nejčastější solidní extrakraniální nádor dětského věku. I přes veškeré pokroky v onkologické diagnostice a terapii je léčba některých forem neuroblastomu stále obtížná. Jednou z největších komplikací chemoterapie je vznik lékové rezistence. Tato práce se zabývá vlivem cytostatik na expresi vybraných proteinů, které se mohou podílet na chemorezistenci lidské neuroblastomové buněčné linie UKF-NB-4 na proteinové úrovni i na úrovni genové exprese. Senzitivní linie UKF-NB-4 a od ní odvozené rezistentní linie UKF-NB-4CDDP , UKF-NB-4DOXO a UKF-NB-4ELLI byly vystaveny působení cisplatiny, doxorubicinu nebo ellipticinu po dobu 24, 48 a 72 hodin. Metodou Western blot bylo prokázáno, že cytostatika cisplatina, doxorubicin nebo ellipticin podaná senzitivní neuroblastomové buněčné linii UKF-NB-4 v množstvích, která jsou přidávána do kultivačního média rezistentních neuroblastomových linií pro udržování rezistence, indukují po 72 hodinové kultivaci v této buněčné linii expresi proteinu p53 a zároveň snižují množství retinoblastomového proteinu pRb. Rozdíly v expresi proteinu RAS, cytochromů P450 1A1, 3A4 a cytochromu b5 nebyly prokázány. Změny v expresi studovaných proteinů u rezistentních linií UKF-NB-4CDDP , UKF-NB-4DOXO a UKF-NB-4ELLI kultivovaných s a bez přídavku daného cytostatika nejsou...
|
host ::
RSS.