|
|
Funkční analýza diferenciálně exprimovaných miRNA v buněčných liniích HPV pozitivních a HPV negativních odvozených od nádorů různé anatomické lokalizace
Krbušek, David ; Saláková, Martina (vedoucí práce) ; Dostálová Merkerová, Michaela (oponent)
MikroRNA (miRNA) jsou malé nekódující RNA regulující genovou expresi. Expresní profily miRNA ukázaly řadu diferenciálně exprimovaných miRNA specifických pro nádory asociované s lidskými papilomaviry (HPV). Mezi tyto miRNA se řadí miR-139-5p, která má v těchto nádorech sníženou expresi. V diplomové práci proto byla studována role miR-139-5p v in vitro modelech buněčných liniích, které jsou HPV pozitivní (CRL-3240, SiHa) a HPV negativní (FaDu, C-33A). V buněčných linií transfekovaných mimikující miRNA miR-139-5p byla sledována schopnost proliferace a migrace buněk. Buněčná proliferace byla studována pomocí MTT metody, zatímco pro hodnocení migračních schopností buněk byly využity dvě metody, metoda hojení ran a metoda transwell. Za využití databází TargetScan a miRDB byly predikovány mediátorové RNA (mRNA) cílových genů miR-139-5p. Změna exprese cílových genů, stejně jako ověření úspěšného zvýšení exprese miRNA v buněčných liniích, byla ověřena pomocí metody RT-qPCR. Zvýšení exprese miR-139-5p ve všech buněčných liniích nevedlo ke statisticky signifikantním změnám (p≤0,05) v proliferačních ani migračních schopnostech. Jako cíle mimikující miR-139-5p byly vybrány mRNA genů FOS, JUN, KIF13A a GDF10. Transfekované buněčné linie nevykazovaly výrazné snížení exprese cílových mRNA. U buněčné linie SiHa...
|
|
|
The role of microRNA in physiology and pathology
Janáková, Barbora ; Matoušková, Petra (vedoucí práce) ; Pávek, Petr (oponent) ; Dostálová Merkerová, Michaela (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Barbora Hanousková Školitel: doc. Ing. Petra Matoušková, Ph.D. Název disertační práce: Úloha mikroRNA ve fyziologii a patologii MikroRNA (miRNA), malé jednořetězcové nekódující molekuly RNA, se významně podílejí na regulaci genové. Jsou evolučně vysoce konzervované a vyskytují se v genomu všech eukaryotických organismů, což naznačuje jejich důležitost ve fyziologických procesech. Vzhledem k jejich tkáňové specifitě a zapojení do patogeneze různých onemocnění jsou miRNA hojně studované v souvislosti s jejich potenciálním využitím jako specifických a časných biomarkerů, případně jako terapeutický cíl. Disertační práce, sepsána formou komentovaného souboru publikací se zabývala studiem miRNA v různých systémech in vitro a in vivo se zaměřením na jejich roli v adipogenezi i jejich využití jako biomarkerů patologických stavů. Práce v úvodu shrnuje teoretické informace o epigenetické regulaci s detailnějším zaměřením na miRNA. Pak následují komentáře k jednotlivým publikacím autorky a stručné závěry. Ve dvou studiích využívajících myší modely bylo odhaleno několik miRNA, jejichž expresní profil byl důsledkem patologického stavu změněn, a které by bylo zajímavé studovat hlouběji. Například ve studii zaměřené...
|
|
|
The role of microRNA in physiology and pathology
Janáková, Barbora ; Matoušková, Petra (vedoucí práce) ; Pávek, Petr (oponent) ; Dostálová Merkerová, Michaela (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Barbora Hanousková Školitel: doc. Ing. Petra Matoušková, Ph.D. Název disertační práce: Úloha mikroRNA ve fyziologii a patologii MikroRNA (miRNA), malé jednořetězcové nekódující molekuly RNA, se významně podílejí na regulaci genové. Jsou evolučně vysoce konzervované a vyskytují se v genomu všech eukaryotických organismů, což naznačuje jejich důležitost ve fyziologických procesech. Vzhledem k jejich tkáňové specifitě a zapojení do patogeneze různých onemocnění jsou miRNA hojně studované v souvislosti s jejich potenciálním využitím jako specifických a časných biomarkerů, případně jako terapeutický cíl. Disertační práce, sepsána formou komentovaného souboru publikací se zabývala studiem miRNA v různých systémech in vitro a in vivo se zaměřením na jejich roli v adipogenezi i jejich využití jako biomarkerů patologických stavů. Práce v úvodu shrnuje teoretické informace o epigenetické regulaci s detailnějším zaměřením na miRNA. Pak následují komentáře k jednotlivým publikacím autorky a stručné závěry. Ve dvou studiích využívajících myší modely bylo odhaleno několik miRNA, jejichž expresní profil byl důsledkem patologického stavu změněn, a které by bylo zajímavé studovat hlouběji. Například ve studii zaměřené...
|
|
|
Small noncoding RNAs and their prognostic value in myelodysplastic syndromes
Hruštincová, Andrea ; Dostálová Merkerová, Michaela (vedoucí práce) ; Stopka, Tomáš (oponent) ; Vymetálková, Veronika (oponent)
Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní onemocnění vyznačující se nedostatečnou krvetvorbou, dysplazií kostní dřeně a cytopenií jedné nebo více krevních řad v periferní krvi. Současný pokrok v porozumění patogenezi MDS na molekulární úrovni přináší nové možnosti v oblasti stanovení diagnózy, prognózy a léčby tohoto onemocnění. Malé nekódující RNA (sncRNA), obzvláště mikroRNA (miRNA), jsou středem zájmu v oblasti výzkumu jejich funkce, exprese, úlohy při vzniku a vývoji onemocnění a také jejich možného využití coby biomarkerů onemocnění. V poslední době je pozornost věnována také extracelulárním sncRNA a to obzvláště těm, které jsou přítomny v krevním oběhu, tzv. "cirkulujícím" sncRNA. Cirkulující sncRNA jsou považovány za snadno dostupné potenciální biomarkery stavu onemocnění a rizika progrese. Základem této disertační práce je několik studií zabývajících se profily sncRNA u MDS pacientů. V rámci těchto studií jsme vyšetřovali jak profily intracelulárních sncRNA z CD34+ buňek kostní dřeně, tak profily extracelulárních sncRNA z celkové krevní plasmy a z extracelulárních vesikulů vyizolovaných z plasmy. K analýze jsme využili tzv. "high-throughput" technologie, konkrétně microarrays a sekvenování nové generace (NGS). Cílem bylo určit profily sncRNA charakterizující MDS a nalézt konkrétní...
|
|
| |
|
|
CIRKADIÁNNÍ AKTIVITA PULCŮ PRALESNIČEK PHYLLOBATES VITTATUS.
DOSTÁLOVÁ, Michaela
Pulci svým chováním reagují na vizuální, sluchové nebo chemické podněty. Ve své práci jsem zkoumala vliv velikosti skupiny a světelných podmínek na aktivitu pulců druhu Phyllobates vittatus. V laboratorním pokusu byla měřena pohybová aktivita, která byla prokazatelně vyšší ve skupině pulců. Světelné podmínky neovlivnily činnost pulců. Mé výsledky ukazují, že velikost skupiny je jedním z hlavních faktorů ovlivňující chování pulců a jejich pohybovou aktivitu.
|
|
| |
host ::
RSS.