|
| |
|
|
Sublingvální in vitro průnik kyseliny listové jako vitamínu
Špiritová, Martina ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Musilová, Marie (oponent)
Diplomová práce podává v první části obecný přehled informací o sublingválním podání léčiv. V kontextu s testovaným permeantem stručně charakterizuje jednotlivé skupiny vitamínů. V druhé části konkrétněji popisuje kyselinu listovou ve funkci vitamínu, její možné uplatnění při prevenci vrozených vývojových vad a jejímu protektivnímu účinku na kardiovaskulární systém. Experimentální část je zaměřena na permeaci kofeinu jako permeačního markeru a kyseliny listové jako modelového léčiva přes sublingvální membrány netrypsinizované-mražené či trypsinizované. Za jeden z hlavních výsledků lze považovat změření hodnot permeace kyseliny listové a vlivu použitého typu sublingvální membrány. Další z hlavních výsledků jsou hodnoty fluxů kyseliny listové z disperzních vehikul EM1 a EM2. U disperzního vehikula EM1 byla hodnota pro sublingvální netrypsinizovanou membránu J= 0,6[ µg /cm2 . h-1 ] ± 0,4 a pro sublingvální trypsinizovanou membránu byla J= 0,5[ µg /cm2 . h-1 ] ± 0,2. Pro disperzní vehikulum EM2 sublingvální netrypsinizovanou membránu byla hodnota J= 0,3[ µg /cm2 . h-1 ] ± 0,2 a pro sublingvální trypsinizovanou membránu byla J= 0,3[ µg /cm2 . h-1 ] ± 0,2. Tato hodnota fluxu je ve srovnání s jednoduchými kapalnými vehikuly (např. IPM) velmi nízká. Z toho vyplývá významný zpomalovací efekt těchto...
|
|
|
Termální analýza interakcí epidermálních lipidů V
Kaloušová, Petra ; Musilová, Marie (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent)
Termální analýza interakcí epidermálních lipidů V Petra Kaloušová, diplomová práce, červen 2009 Abstrakt Přirozenou funkcí kůže je chránit tělo před nepříznivými vlivy okolního prostředí. Během 50. a 70. let bylo zjištěno, že kožní bariéra je situována ve stratum corneum a určují ji lipidy v mezibuněčných prostorech této vrstvy. Transdermální aplikace léčiv má ve srovnání s perorálním podáním řadu výhod, na druhou stranu však právě stratum corneum představuje pro průnik léčiv určitou bariéru. Zaměřili jsme se proto na tuto lipidickou vrstvu a její interakce s vodou. Použili jsme in vitro vytvořené vzorky, které se skládaly z cholesterolu, pseudoceramidu a modulátorů transdermálního průniku. Snažili jsme se vzorky hydratovat a sledovali jejich charakteristiky a interakce pomocí diferenciální skenovací kalorimetrie. Současně jsme se zabývali i hodnocením jednotlivých surovin a vhodnými experimentálními podmínkami pro tento druh měření.
|
|
|
Validace farmaceutických technologických procesů
Koníková, Veronika ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
Úvod práce představuje seznámení s validacemi analytických metod, jakožto důležitého procesu při farmaceutickém vývoji a kontrole kvality ve farmaceutické výrobě. Validace metod má zásadní vliv na farmakoekonomiku a významně zkracuje dobu uvolnění léčiva na trh. Princip IMS významně krátí dobu analýzy a tím zajišťuje farmaceutické firmám inovační a ekonomický růst. Experimentální část této práce byla provedena na přístroji IONSCAN - LS Smiths-Detection, USA v pobočce firmy TEVA v Opavě, která zavádí využití IMS k validaci analytických postupů pro validaci čištění ve farmaceutické výrobě. K měření byl použit standard Naphazolini nitras a metoda Teflon dry. Při vývoji samotné metody, na které jsem se podílela, byl nalezen rozsah použitelnosti metody v intervalu hmotnostních koncentrací od 0,06 - 0,80 mg / ml. Byl stanoven detekční limit na úrovni 0.02 ppm, kvantifikační limit na úrovni 0.08 ppm a byla ověřena linearita. V druhé části jsem validovala analytickou metodu pro validaci procesu čištění. Vzorkování bylo provedeno pomocí stěrů polyuretanovými tampóny Large Swab, a to z ocelové destičky o velikosti plochy 5 x 5 cm2 . Z tohoto zařízení bude po výrobě produktu proveden stěr, který se podrobí Limitnímu testu IMS. Jeho výsledek určí, zda je výrobní zařízení připraveno k výrobě následujícího...
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv. 2. Polyvinylalkohol, chitosan, kyselina (D,L) polymléčná
Bidmonová, Hana ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
1. SOUHRN Práce se zabývá hodnocením základních vlastností nanovlákenných membrán z polyvinylalkoholu, chitosanu a kyseliny (D,L) polymléčné ve spojitosti s jejich možným použitím jako nosiče léčiv. V práci je podána stručná charakteristika elektrospiningu jako metody výroby netkaných textílií a nanovlákenných materiálů, polymerů, ze kterých jsou připraveny zkoušené nanovlákenné membrány, a použitých zkušebních metod. V kontextu s jejich potenciálním použitím v oblasti aplikace léčiv byly shrnuty transdermální léčivé přípravky uvedené v databázi AISLP. Byly testovány vybrané fyzikální charakteristiky tří chemických typů netkaných nanovlákenných membrán, které byly vyrobeny v laboratořích firmy ELMARCO Liberec. V experimentální části práce byly studovány tahové vlastnosti, hydrofilně-lipofilní charakter povrchu a sorpčně-liberační chování membrán při permeačním in vitro pokusu, při kterém byl jako modelové léčivo použit kofein. Tahové vlastnosti membrán jsou ovlivněny předchozí radiační sterilizací materiálu a směrem měřením. Společný klíč pro charakterizaci všech tří membrán nalezen nebyl. Membrána Chitosan se stává sterilizací materiálem pevnějším a ve směru příčném je tahově silnější. Membrána PLA sterilizací slábne a směr příčný je tahově slabší. Při zkoušce na smáčivost se všechny tři membrány jevily...
|
|
|
Termální analýza interakcí epidermálních lipidů IV
Komárková, Radka ; Musilová, Marie (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent)
Termální analýza interakcí epidermálních lipidů IV Radka Komárková, diplomová práce, červen 2009 Abstrakt Hlavní funkcí kůže je ochrana organismu před chemickým a mechanickým poškozením. Kůže se skládá z několika vrstev, z nichž nejvýznamnější bariéru tvoří nejsvrchnější část stratum corneum. Stratum corneum obsahuje buňky vyplněné keratinem, které jsou obklopené lipidovou matrix. Hlavní složkou lipidové matrix jsou ceramidy (50%), cholesterol (25%) a mastné kyseliny (10%). V současnosti se řada výzkumných prací zaměřuje na přípravu in vitro lipidických membrán a cílem této práce je zjistit, zda může koncentrace vody ovlivnit hydrataci lipofilních složek lipidické membrány. Použily jsme vzorky, které měly konstantní složení lipidické směsi (cholesterol : ceramid 14S24,1:5) a lišily se obsahem vody (75%, 50% a 25%).Tyto vzorky byly podrobeny několika cyklům chlazení a ohřevů pomocí DSC, kde byl prokázán pouze jeden směsný pík lipidické směsi. Všechny vzorky vykazovaly interakci s vodou, avšak u vzorku s 25% obsahem, to bylo spíše na hranici analytické chyby.
|
|
|
Hodnocení transdermální propustnosti pro kyselinu listovou pomocí methylparabenu jako markeru
Kubíková, Kateřina ; Berka, Pavel (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent)
V teoretické části je stručně nastíněna problematika kůže ve vztahu k transdermální prostupnosti látek. Na tuto část navazuje obecně shrnuta problematika možnosti provádění samotného testování transdermálního průchodu. Dále byly v této části popsány základní vlastnosti methylparabenu a kyseliny listové jako látek použitých pro permeační pokusy. V experimentální části diplomové práce byly popsány podmínky, za kterých probíhalo in vitro měření permeací methylparabenu a kyseliny listové z TRIS pufru, TRIS pufru s propylenglykolem (PG) (3:2), isopropylmyristátu (IPM) nebo z isopropylmyristátu (IPM) s parafínovým olejem (PO) (2:3) přes prasečí kůži plné tloušťky. Byly zjištěny následující normalizované fluxy kys. listové JKLn: z TRIS pufru: 1,00 ± 0,47, RSD 46,5%; z TRIS pufru s PG: 0,28 ± 0,11, RSD 40,1%; z IPM: 0,86 ± 0,72, RSD 83,4%; z IPM s PO: 2,08 ± 3,91, RSD 188,2%. Dále byly vypočteny následující průměry poměrů normalizovaných fluxů kys. listové a methylparabenu JKLn/JMPn a jejich směrodatné odchylky a rel. směrodatné ochylky: z TRIS pufru: 0,98 ± 0,46, RSD 46,3%; z TRIS pufru s PG: 0,18 ± 0,09, RSD 52,2%; z IPM: 0,78 ± 0,77, RSD 98,9%; z IPM s PO: 1,76 ± 2,86, RSD 162,4%. Porovnáním těchto výsledků byl vyvozen závěr, že methylparaben není vhodným markerem při hodnocení transdermální...
|
|
|
Srovnávací in vitro studie permeace vybraných léčiv z lipofilních roztoků přes lidskou kůži
Koláčková, Lenka ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Zbytovská, Jarmila (oponent)
SROVNÁVACÍ IN VITRO STUDIE PERMEACE VYBRANÝCH LÉČIV Z LIPOFILNÍCH ROZTOKŮ PŘES LIDSKOU KŮŽI SOUHRN Cílem práce bylo porovnat permeaci testosteronu (TST), kofeinu (KOF), flufenamové kyseliny (FK) a benzoové kyseliny(BK) z nízkoviskózního parafínu skrz teplem separovanou lidskou epidermis (TSE) Pro zjištění saturační koncentrace léčivých látech v nosiči (csat ) bylo rozpušteno větší množství BK, KOF, FK nebo TST v 5 mililitrech nízkoviskòzního parafínu uvnitř scintilačních nádobek ( 500 rpm, 32řC, 24 h). Po sedimentaci nerozpuštěné části léčiva byly odebrány vzorky roztoku, naředěny v poměru 1:10 dichlormetanem a analyzovány pomocí UV/ VIS spektroskopu (Lambda 35, Perkin Elmer, BK 228 nm, KOF 277 nm, FK 287 nm, TST 238 nm). Permeační pokusy na lidské TSE od 2 dárců (6 kusů od každého) byly provedeny ve Franzových difúzních celách (FDC) při 32řC. Do donorové části cely byly aplikovány léčivé látky rozpuštěné v parafínu (TST, FK, BK o koncentraci 0,4mg/ml, KOF 0,1 mg/ml). Vzorky o objemu 0,4 ml byly odebírány z akceptorové části FDC v určitých časových intervalech a nahrazeny čerstvým pufrem (Soerensenův fosforečnanový pufr pH 7,4). Odebrané vzorky byly kvantifikovány pomocí validovaných HPLC metod.Steady state flux (J) byl zjištěn z linární části grafu permeovaného množství látky v závislosti na čase. Zdánlivý...
|
|
| |
|
|
Vliv přídavku viskozifiantů na vlastnosti nanoemulzí
Kovaříková, Alžběta Dorota ; Berka, Pavel (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent)
Nanoemulze jsou emulze typu olej ve vodě s rozměry vnitřní diskontinuální fáze v hodnotách 1 - 500 nm. Nejedná se o mikroemulze, které jsou transparentní a termodynamicky stabilní. U nanoemulzí, ačkoliv jsou obvykle stabilnější než makroemulze, může docházet ke krémovatění emulze, k flokulaci nebo k Ostwaldovu zrání emulze. Jednou z možností, jak těmto destabilizačním procesům zabránit, je přidání viskozifiantu. Viskozifiant zvyšuje viskozitu vnější fáze a tím snižuje pohyb fáze vnitřní a stabilizuje tak celý systém. V této práci byl hodnocen vliv přídavku viskozifiantu na nanoemulze. Jako viskozifianty byly použity deriváty celulózy. Konkrétně: hydroxypropylmethyl- (HPMC), hydroxyethyl- (HEC) a hydroxypropylcelulóza (HPC). Viskozifianty byly přidány k nanoemulzím v koncentracích 0,00; 0,15; 0,33; 1,33; 2,00 a 3,33 ‰. Makroskopicky se jako relativně stabilní jevily vzorky s koncentrací nižší než 1,33 ‰. Jako metoda zrychlených stabilitních testů byla zvolena centrifugace (3000 otáček za sekundu) po dobu deseti minut, která byla dostatečná k ustálení rovnováhy v systému. Velikost částic s nižší koncentrací (do 1,33 ‰) se pohybovala v rozmezí hodnot 200 ± 50 nm. U vyšších koncentrací docházelo k destabilizaci systému již v průběhu měření, proto se velikost částic pohybuje od 100 nm až po 1880 nm....
|
host ::
RSS.