Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 426 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Modulární architektura. Historie a vývoj
Slezáková, Jana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Mezera, Petr (oponent)
Předkládaná práce se zabývá zatím neprobádaným tématem modulární architektury, řeší otázku definování hlavních principů a samotného pojmu modulární architektury. V první části se věnuje historickému kontextu, poukazuje na důležité mezníky v jejím vývoji, dále se hlouběji věnuje jejím nejdůležitějším oblastem, kterými jsou hlavně prefabrikace, typizace, mobilní a kontejnerová architektura a architektura kosmického věku. Ve druhé části je téma zúženo na 60. a 70 léta 20. století a pomocí vybraných realizovaných příkladů a ideových studií podává přehled o jejím vývoji, rozmanitosti a snaží se definovat její hlavní proudy a oblasti, kterými se v těchto letech architekti zabývali. V závěru poukazuje na její specifika v současné architektonické tvorbě a shrnuje její význam.
Kůň v kultuře lidstva
Reinbergerová, Anna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
Kůň se v životě rodu Homo sapiens vyskytoval od okamžiku svého příchodu do Evropy až do dnešní doby, i když se vztah mezi nimi během tisíciletí měnil. Kůň změnil život člověku, když mu ušetřil práci na poli a urychlil cestování. Člověk změnil život koni, když jej připravil o status divokého zvířete a udělal z něj zvíře domestikované. V různých kulturách a historických epochách se vyskytovaly rozličné druhy koní a i jejich použití bylo rozdílné. Ale od dob domestikace patřil kůň k faktorům, které vypovídaly o kultuře v daném čase a prostoru. Z tohoto důvodu spadá toto téma do rozsáhlého záběru kulturologie. V této kulturně historické práci jsem si dala za úkol postihnout vztah koně a kultury v lineárním průřezu dějinami. Pokusím se propojit praktické vědomosti získané během dlouholetého pobytu mezi koňmi a studia většiny dostupných knih o tomto druhu s historickými fakty a dochovanými památkami z dob minulých. Ve většině historických prací jsou sice zmínky o koních, ale mnohdy jsou jejich interpretace nepřesné a občas i zcela mylné. Historici zpravidla nemají potřebné znalosti z hipologie, zoologie a etologie. Dost časté jsou omyly v interpretaci různých vyobrazení koní. V hipologické literatuře je naopak kladen důraz spíše na zoologická fakta než na ta historická. V češtině neexistuje kniha, která by se...
Problematika kultury v Ostravě (pohledem odborné veřejnosti)
Vrtil, Ivo ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Záměrem této práce je nastínit obraz kultury a kulturních významů, které tvoří současné město Ostrava a přilehlý širší region, specifický genius loci a jeho vytváření, a to zmínkou o historii města, dále pomocí vybraných kulturních prvků, ale především provedeného průzkumu mezi odbornou veřejností z oblasti kultury, který má za cíl pokusit se zmapovat jaký má a může mít kultura v současné době v tak specifickém městě, jako je Ostrava, význam a v jakém stavu jsou ostravské kulturní instituce. Historii zmíním od prvního osídlení v oblasti, první písemné zmínky a následný vývoj ve středověku až po význam industriální revoluce na konci 18. a především v 19. století. V tomto významném období se pokusím nastínit hlavní migrační pohyby a nálady obyvatel a jejich motivace, zmíním demografický vývoj oblasti Ostravska se specifickým způsobem bydlení a zvyky imigrantů, kteří přicházeli do tohoto regionu. Poukáži na významné, především stavební a městotvorné počiny v období tzv. první republiky, dále v období po roce 1948, pro srovnání rovněž spíše z hlediska urbanistického, až do ukončení těžby uhlí a výroby železa na území města Ostravy. Domnívám se, že tyto elementy kultury, které měly nebo mají pro město zásadní význam, pomohou v této diplomové práci syntézou vytvořit jako mozaika určitý vjem a povědomí o městě....
Čeští výtvarníci a jejich ilustrace pohádek v letech 1990-2010
Kobrynová, Šárka ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na České výtvarníky a jejich ilustracemi pohádek v letech 1990-2010. V úvodu jsou nastíněny její cíle, metodické postupy a struktura. Zpočátku se zabývá literární pohádkou. Jejím původem, vznikem, výstavbou, významem a doklady její existence v Čechách i ve světě. Následující kapitoly se vztahují obecně k ilustraci pohádek. Stručně je nastíněná historie ilustrování knih pro děti a mládež ve 20. století. Hlavní část práce se zaměřuje na mapování kulturní historie tradic a inovací v ilustracích pohádek v období 1990-2010. Autorka zjišťuje, že období 1990-1999 navazovalo především na předchozí tradice. Byly vydávány především výběry všeobecně známých pohádek, které ilustrovali etablovaní výtvarníci. Naproti tomu se podle autorky v období 2000-2010 situace změnila a do popředí zájmu se dostaly moderní pohádky, často autorské knihy, které ilustrovali výtvarníci nastupující generace. V tomto desetiletí se v rámci ilustrace pohádek užívala fotografie, ale i další do té doby nepříliš časté ilustrační techniky či postupy.
Pojem kultury v díle Václava Černého
Klinecký, Tomáš ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci se pOkusím o interpretaci některých myšlenek v díle literárního vědce a kritika, profesora Václava Černého. Mám za to, že se jedná o poměrně originální myšlenkovou soustavu, zvláště v českém prostředí, která zajímavým zpusobem přesahuje i do oboru, který na filozofické fakultě studuji. Proč? Víc než pro většinu jiných osobností je právě kultura v Černého díle chápana nejen jako soubor uměleckých artefaktu (s ohledem na jeho zaměření převážně literárních), ale často má rozměr kulturně antropologický, jak, doufám, doložím ve své práci. Tímto antropologickým rozměrem rozumím soubor otázek či postulátu, které si člověk klade v souvislosti se svojí existencí na světě. Stává se typem přemýšlení nad životním posláním a smyslem lidského života. Něco obdobného, dle mého názoru, představoval Černého přítel - Jan Patočka - v kontextu české filozofie. U Patočky se filozofie, stejně jako u Černého kultura, nestala jenom souborem myšlenek a tezí, ale především životním postojem. Ano, duvodem mi tedy zustává i to, že Václav Černý zustal celý život věrný základním imperativum, na kterých svoje chápaní kultury a člověka vystavěl. Větší část života byl právě pro tento zásadový postoj nejruznějším zpusobem perzekuován.
Město a příroda
Tupá, Jana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zachycením vztahu města a přírody uvnitř města, vnitřní přírody, a jeho proměnami v průběhu dějin západní kultury. K odhalování vztahu města a přírody ve své práci přistupuji z kulturologického hlediska, tedy interdisciplinárně. Tématu se věnuji zejména z hlediska oborů historické antropologie, filosofie, filosofické antropologie a do jisté míry i architektury. Město zde chápu jako jeden z nejpodstatnějších rysů lidské kultury, která tento umělý životní prostor vytvořila, a je jím dále ovlivňována. Vztah města a přírody pak chápu jako vyjadřování přírodních sil, se kterými se člověk během své existence setkával, ve formě architektury a v samotném přenášení a komponování přírody do tohoto umělého světa ve formě zahrad a parků, jako vnitřní přírodu. KLÍČOVÁ SLOVA Město Příroda Vnitřní příroda Člověk Kultura
Kultura pěšího poznávání. Naučné stezky jako koláž místa
Svatá, Barbora ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Nejčastějším tvůrcem naučných stezek u nás je Český svaz ochránců přírody. V jejich informačních materiálech zle nalézt i "doporučené zásady pro zřizování, značení a údržbu naučných stezek a pro zřizování bodových informačních panelů".124 Cílem těchto zásad bylo sjednotit podmínky pro zřizování NS. Nejsou-li tyto podmínky splněny, nemůže tvůrce získat finanční dotaci od Magistrátu ani možnost označkování trasy Klubem českých turistů. Po této informaci je celkem kupodivu, že se jednotlivé naučné stezky a především jejich kvalita (včetně značení) tolik liší. Zmíněné doporučené zásady nicméně obsahují pouze formální náležitosti ke zřízení naučné stezky. Nemluví o formě obsahu. Po navštívení a prostudování všech pražských naučných stezek, zde shrnuji základní parametry, které jsou nutné pro jejich tvorbu. Vycházím při tom z vlastní zkušenosti, ale také z připomínek mnoha lidí, s nimiž jsem přípravu a tvorbu naučných stezek konzultovala.
Založení motivu krajiny
Šolc, Jiří ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Cílem předkládané práce je základní vymezení a založení konceptu krajiny jako motivu. Krajinu-motiv vymezuje jednak proti abstraktnímu přírodovědeckému konceptu krajiny, jednak proti žité krajině. Její založení se děje na půdorysu Heideggerova chápání vztahu člověka a světa a jeho konceptu prostorovosti. Jako základní zdroj je použita Heideggerova práce Bytí a čas a Patočkova studie Prostor a jeho problematika. Otázky týkající se přímo krajiny jsou v mnohém inspirovány prací M. Andrewse Landscape and Western Art. Ale i mnoha dalších zdrojů z různých společenských věd. Tomu odpovídá i použitá metodologie, která se optikou Heideggerovy koncepce snaží interpretovat různé texty o krajině napříč společenskými vědami. Závěrečná kapitola je do značné míry postavena na introspektivních spekulacích, které ovšem hledají oporu u několika tématicky spřízněných filosofických vypracování.
Ke vztahům české a německé kultury. Lidová kultura severního Plzeňska
Tureček, Martin ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
V dnešním světě, ve světě moderních informačních technologií, nám připadá, že neexistuje nic, co by nám ztlstalo skryto, nic, co bychom se nemohli dozvědět. Média, a z nich hlavně internet, přinášejí informace z libovolného místa na světě, informace o lidech, událostech, krátce, zprostředkovávají nám pocit, že jsme všude přítomní. Vyslovím-Ii v tuto chvíli větu, že necelých sto kilometrtl směrem na západ od našeho hlavního města leží kraj, o kterém toho příliš nevíme, bude nám to připadat jako něco téměř neskutečného. Přesto se s trochou nadsázky nebojím říci, že tomu tak skutečně je. Kraj, o kterém je řeč, je region severního Plzeňska. Je to oblast, která, ač sousedí se středními Čechami, které představují historické i geografické jádro našeho státu, leží jakoby stranou všech cest, veškerého dění a zájmu. Na tomto místě si dovolím tvrdit, že je to ku prospěchu věci, neboť kraj unikl ptlsobení prtlmyslu a tudíž i s ním spojené devastace krajiny. Pokud jde o krajinu vtlbec, jsou zde zachovány prvky krajinné tvorby významných období našich dějin, tj. období středověku (spojené se zakládáním vesnic během kolonizačních vln) a rovněž velmi výrazné ptlsobení baroka, související s ptlsobením cisterciáckého kláštera v Plasích. Téma, které jsem si zvolil jako téma své diplomové práce, se týká lidové kultury v již...
Regionální kultura a úloha elit
Sternová, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Předmětem této rigorózní práce byl vztah lokálních elit a regionu, k němuž přísluší, nahlížený s ohledem na jejich specifické vlastnosti - v tomto případě demonstrovaný na příkladu chodského regionu a jeho duchovního vudce Jindřicha Šimona Baara. V teoretické části práce jsme se pokusili zasadit ruzné aspekty života a díla této významné osobnosti, přesahující rámec lokálního významu, do souvislostí s historickým a kulturním vývojem chodského regionu. Duraz byl kladen také na rozbor jednotlivých odvětví chodské lidové kultury, jako jsou lidové tradice a zvyky, nářečí, kroje či hudba a tanec; pozornost věnujeme i popisu současného stavu folklóru v regionu. Teoretickou část doplňuje empirické šetření, které má za úkol prokázat životnost odkazu osobnosti Baarova formátu v rámCi regionální kultury a poodhalit některé detaily každodenního života v místě. Srovnávací výzkum, prováděný v Praze, zdurazňuje specifičnost vztahu obyvatel vybraného regionu k nejvýraznějšímu zástupci lokální elity. Tato práce si neklade za cíl detailně analyzovat veškeré aspekty života konkrétního "duchovního vudce" či podat vyčerpávající přehled folklóru a lidové kultury regionu. Její snahou je najít souvislosti mezi vlivem regionálně významné osobnosti Baarova formátu a prožíváním vnitřní identity a integrity obyvatel zkoumaného...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 426 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Czumalo, V.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.