|
|
Cardamine dentata, její rozšíření ve střední Evropě a vztah ke C. pratensis
Holič, Filip ; Marhold, Karol (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Tato práce shrnuje doložené údaje o rozšíření Cardamine dentata Schult. z čeledi Brassicaceae v České republice, dále se zabývá chromozomovými počty a určením ploidních úrovní u tohoto druhu. Využity byly i mikrosatelitové markery, které měly přiblížit potenciální vztah C. dentata k druhům ze skupiny C. pratensis agg. Pomocí revize herbářových položek bylo zjištěno, že optimální podmínky pro rozšíření C. dentata v ČR jsou v termofytiku a mezofytiku v nadmořských výškách 150-650 m n. m. Jelikož z ČR nebyly známy žádné karyologické údaje pro tento druh, bylo pomocí průtokové cytometrie a počítání chromozomů nově zjištěno, že se v České republice vyskytují populace s dekaploidní a undekaploidní úrovní ploidie. Dále pak pomocí mikrosatelitových markerů bylo potvrzeno, že rostliny C. dentata jsou geneticky odlišné od ostatních druhů skupiny C. pratensis agg. Klíčová slova: Cardamine, Brassicaceae, mikrosatelitové markery, počty chromozomů, geografické rozšíření, Česká republika
|
|
| |
|
| |
|
|
Mikroevoluční procesy u Cystopteris fragilis agg.
Ptáček, Jan ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Polyploidizace a hybridizace jsou pro kapradiny určujícími mikroevolučními procesy a podílejí se na jejich variabilitě a případné speciaci. S oběma fenomény také souvisí specifické reprodukční strategie, a to zejména různorodé formy apomiktického rozmnožování, které je u kapradin zastoupeno oproti krytosemenným rostlinám ve zvýšené míře. Cystopteris fragilis (L.) Bernh. (puchýřník křehký) je příkladem kapradiny, u které se výše uvedené evoluční jevy podílely a stále podílejí na vzniku a izolaci nových cytotypů. Hlavní zaměření předkládané diplomové práce je na cytotypovou strukturu jednotlivých fází životního cyklu puchýřníku křehkého se zvláštním zřetelem na zhodnocením sporogeneze (životaschopnosti, velikosti a počtu výtrusů) spolu s testováním reprodukčních způsobů jednotlivých cytotypů pomocí průtokové cytometrie. Navazující částí práce je i experimentální heteroploidní hybridizace. Hlavní zdroje variability byly odhaleny u tetraploidního a pentaploidního cytotypu. Hexaploidní cytotyp naproti tomu vytváří pouze uniformní potomstvo. Tetraploidy produkují jak diploidní výtrusy, tak neredukované tetraploidní výtrusy v minoritním zastoupení (1,97 % výtrusů z celkového počtu). Pentaploidy mají variabilní sporogenezi s vysokým zastoupením neživotaschopných výtrusů. Jsou však schopné vytvářet výtrusy všech...
|
|
|
Study of plant dispersal in river corridors using molecular marker
Fér, Tomáš ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent) ; Tribsch, Andreas (oponent)
Úvod K šířenírostlin a ýměně genetickéinformacemezi populacemidocházískrze tzv. propagule(částice určenépro šíření)a pyl. Propagule mohou být bud' vegetativní(např' pacibulky nebo turionyJ nebo generativní(semenaneboplody].Různédruhyisoušířenyrůznýmzpůsobem,např.větrem(anemochorie), vodou (hydr.ochorie),zvířaty [zoochorie] nebo díky člověku (antropochorie).Typ a frekvence šíření v'ýznamněovlivňu|erozšířenídruhu a takédistribuci genetickévariability uvnitř a mezi populacemi. Zl]alosttzv' ,dispersalkernel',cožie určenítoho,iak jsou šířenasemenaokolo zdroie,ie zásadnípro porozuměníekologickýmprocesůmnakraiinnéúrovni.PočetšíŤ.enýchsemen,aIei Vzdálenosta směrjejich transportu ie podstatnépro ekologickéotázky. Používáse něko|ik různýchpřístupůke studiu šíření: (lJ sledovánÍ šířených propagulí, (2J chytání šířených propagulí, (3) matematické (empirické, mechanistické)modelypopisuiígípohybpropagulíokoloiejichzdrojůa (4Jpříménebonepi.ímégenetické metody vyrržÍvajícímolekulární informaci fisozymovou, restrikčnífragmenty,DNA sekvence).Protože genetickápodobnostodpovídápříbuznostimeziiedinci,prostorovépatterngenetickévariabilitymůžebýt interpretovánojakovýměnagenetickéinformace,např.šířenípropagulímezipopulacemi. studovatšířenírostlinie obzvláštězajimavév heterogenníkrajině,kde jsoupotenciálnívhodnámísta propoiena...
|
|
|
Organellar DNA diversity in some ornamental plants related to reproduction system and life strategy
Osama Mohamed Elansary, Hosam ; Štorchová, Helena (vedoucí práce) ; Bureš, Petr (oponent) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
124 7. Conclusions The purpose of this Ph.D. work was oriented towards two points. 1. The analysis of organellar diversity among three plant species (Silene vulgaris, Silene latifolia and Aldrovanda vesiculosa). The three plant species had different morphological and physiological characters. The focus here was on two physiological points. 1.1. The reproduction system which is directly correlated with the mitochondrial DNA (in the case of CMS). This point was presented in the comparison between Silene vulgaris and Silene latifolia. 1.2. The different life strategy which is directly correlated with the organellar DNA diversity. This point was presented by the comparison between the two Silene species from one side and Aldrovanda vesiculosa from the other side. The later usually propagate vegetatively and live in different media (water), it present different life strategy under the umbrella of angiosperms. 2. The analysis of the inheritance of mitochondrial and chloroplast genome in Silene vulgaris. The study of this inheritance was facilitated by the high polymorphism available in the organellar DNA. This polymorphism could be detected by the different molecular markers used in this study. These molecular markers included either, gene coding regions markers previously used by D.E.McCauley and his team...
|
|
| |
|
|
Diverzifikace orchideji ve Středomoří
Jankolová, Lucie ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Předmětem práce jsou vstavačovité rostliny (čeleď Orchidaceae) s výskytem především v oblasti Středomoří. Pojednává se zde o vybraných rodech ze subtribu Orchidinae, konkrétně jde o rody Anacamptis, Neotinea, Ophrys, Orchis a Serapias. Různé rody této čeledi diverzifikují odlišnou mírou, některé čítají na stovky taxonů, jiné jich mají řádově pouze několik desítek. Práce je tedy zaměřena na rody jako takové a na faktory, které by mohly mít vliv na jejich diverzifikaci. Klíčová slova: evoluce, radiace, mediterán, Orchidaceae, diverzifikace, diverzita, Středomoří
|
|
|
Vznik triploidních hybridů a jejich evoluční potenciál v kontaktní zóně diploidního a tetraploidního cytotypu heřmánkovce nevonného (Tripleurospermum inodorum)
Ryšavá, Hana ; Čertner, Martin (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Přítomnosti triploidních jedinců, ať už hybridů vznikajících křížením diploidních a tetraploidních rostlin, nebo spontánně vzniklých triploidních mutantů v diploidních populacích, je dnes v rostlinných populacích přikládán stále větší význam. Možná evoluční role triploidních hybridů je však těsně spjata s frekvencí jejich výskytu, s jejich relativní zdatností (v porovnání s rodičovskými cytotypy) a fertilitou. Ke studiu této problematiky jsem si jako modelovou rostlinu zvolila heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), u kterého byl ve smíšených populacích diploidů s tetraploidy zdokumentován relativně častý výskyt triploidních hybridů. Tato jednoletá rostlina zároveň dosahuje velmi rychle reprodukční zralosti a je snadno pěstovatelná, což jí činí ideálním modelem pro kultivační a opylovací experimenty. V porovnání s rodičovskými cytotypy vykazují v kultivaci triploidní hybridi T. inodorum přibližně stejné (většinou intermediární) hodnoty zdatnosti. V in vitro podmínkách byla sledována klíčivost cytotypů, klíčení triploidních semen je srovnatelné s diploidním rodičovským cyotypem. V následné srovnávací kultivaci téměř 150 rostlin 2x, 3x, 4x a aneuploidních cytotypů ve skleníku bylo zjištěno, že ve všech zaznamenávaných indikátorech fitness nabývají triploidi intermediálních hodnot svých...
|
|
| |
host ::
RSS.