|
|
Kül-Tegin památník. Turkický kaganát a výzkum československo-mongolské expedice v Chöšöö-Cajdam 1958
Šmahelová, Lucie ; Charvát, Petr (vedoucí práce) ; Maršálek, Jakub (oponent) ; Heroldová, Helena (oponent)
Tato práce je věnována výzkumu jedné z nejvýznamnějších lokalit historie Turkického Kaganátu a pilotnímu projektu první československo-mongolské expedice v roce 1958, jejíž výsledky si klade za cíl po padesáti letech sumarizovat a zpřístupnit široké badatelské veřejnosti. Na základě materiálů shromážděných dílem v archivu Archeologického ústav AV ČR v Praze a dílem v depozitářích Archeologického ústavu MAV v Ulánbátaru byly tyto dlouhodobě oddělené a nedostupné informace zpracovány a spojeny v plnohodnotný celek, který umožnil uzavřít nedocenitelnou a bohužel nedokončenou práci předčasně zemřelého PhDr. Lumíra Jisla. S ohledem na současné turkologické problémy, k nimž má právě památník prince Kül-Tegina mnoho co říci, je tato práce zároveň zaměřena na formulaci zásadních otázek z hlediska nových poznatků současného dění v oboru. Vzhledem k současnému stavu bádání si tyto otázky kladou za cíl spíše pootevřít prostor pro mezioborovou diskuzi a navrhnout možná dílčí řešení. Mezinárodní význam projektu a dlouhodobý zájem četných zahraničních institucí, věnujících se problematice Turkického Kaganátu, byly hlavním popudem k napsání této práce v anglickém jazyce, neboť jinak by snaha o zpřístupnění těchto materiálů ztratila svůj prvotní smysl.
|
|
|
Raně středověké osídlení Kutnohorska s přihlédnutím k sídelnímu vývoji centrálního hradiště v Malíně a vývoji vesnického osídlení v Bylanech u Kutné Hory
Velímský, Filip ; Charvát, Petr (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent) ; Frolík, Jan (oponent)
Tuto práci bylo určitě možno napsat na mnoha místech jinak, zcela jistě lépe a často také více do hloubky. Nepopírám, že řady vytčených cílů bylo dosaženo pouze částečně a některé otázky zůstaly dokonce nezodpovězeny, přesto si ale myslím, že práce jako celek svůj základní účel splnila. Výsledky archeologického výzkumu často svojí nekonkrétností svádí ke spekulaci. V takovém případě jsem se vždy snažil o co možná nejserióznější přístup, který by bral ohled na všechny možné varianty řešení. Jestliže jsem byl nucen formulovat konkrétní závěry, pokoušel jsem se je podat vždy tak, aby bylo zřejmé, jaké důvody mne ke konečnému rozhodnutí vedly. Netvrdím, že výsledky, k nimž jsem při práci dospěl, odrážejí nějakou historickou pravdu a jsou tak jediné možné. Jsem si vědom, že jiný badatel může mít na věc odlišný názor, a budu proto rád za každou věcnou připomínku ke způsobu provedení i výsledkům mého dosavadního výzkumu. Čtenáři se pak dodatečně omlouvám, za všechny případné chyby, které v práci najde, a které padají pouze a jen na mou hlavu.
|
|
|
Západní vedlejší dekorativní a ikonografické prvky v čínském umění Období rozdrobenosti a jejich odraz ve výzdobě buddhistických jeskynních chrámů v Yungangu z doby vlády dynastie Severní Wei
Svobodová, Kateřina ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Hrubý, Jakub (oponent)
Disertační práce pojednává o vedlejších výzdobných a ikonografických motivech západního původu, které byly přineseny do Číny v Období rozdrobenosti a pronikly do čínského buddhistického umění. Řada těchto prvků se zároveň neomezuje pouze na umění buddhistické, ale uplatnila se rovněž v umění profánním a stala se jedním ze zdrojů, z nichž byl zformován mladší čínský styl. Jako základ srovnávací studie byl vzhledem k vysoké koncentraci zmíněných motivů zvolen komplex buddhistických jeskynních chrámů v Yungangu (Shanxi) vybudovaný za vlády dynastie Severní Wei (386-535 po Kr.). Jak tato práce dokládá, podstatnou roli v rozvoji daných vzorů hrál vliv gandhārského umění, jehož prvky do Číny pronikaly zejména skrze oblast dnešního Xinjiangu. Zároveň ovšem také ukazuje, že buddhistické umění bylo pouze jedním z médií šíření cizích motivů, k němuž docházelo během staletí ve vícero vlnách. Práce se snaží postihnout složitost celého tohoto fenoménu, a to jednak za pomoci samotné srovnávací analýzy jednotlivých artefaktů, jednak rozborem kulturně-historického pozadí a rovněž dochovaných informací o práci a životě řemeslníků vytvářejících daná díla, které byly získány studiem primárních písemných pramenů.
|
|
|
Poutníkem v době Přemyslovců
Pros, Matěj ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
Diplomová práce Poutníkem v době Přemyslovců pojednává o fenoménu cestování ve středověku. Přesnější časové vymezení vyplývá z názvu - pozornost je věnována přemyslovskému období a narativním pramenům, které jej popisují. Výpověď kronik a legend je doplněna poznatky z odborné literatury. Cílem práce je sestavit komplexní obraz života na cestách a představit vše, s čím se poutník mohl setkat. Začít musíme u popisu krajiny, která v tomto období utváří základní podmínky pro pohyb v terénu. Práce se dále zabývá hlavními důvody k cestování, pojetím cestování ve středověké imaginaci, přípravami, které bylo nutné vykonat před začátkem každé pouti, překážkami, z nichž největší problém představovaly vodní toky, starými cestami a jejich právním statutem, orientací a ubytovacími možnostmi v případě několikadenních cest. Samostatná kapitola je věnována též náboženským poutím a nejdůležitějším poutním místům středověku - Jeruzalému, Římu a Santiagu de Compostela. Z obecných závěrů můžeme nastínit, že středověký svět nebyl zdaleka tak statický, jak se může na první pohled zdát. Na cesty se vydávalo relativně hodně lidí a často putovali na vzdálená místa. Na druhou stranu je třeba upozornit na to, že cestování bylo namáhavé, někdy nebezpečné a zabíralo mnoho času. To však středověké poutníky neodradilo, dokonce...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dynamika osídlení Tocharistánu ve vrcholném středověku a její příčiny
Damašek, Ladislav ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
(česky): Hlavním cílem práce je zodpovězení otázky výrazného rozvoje osídlení horských a podhorských oblastí Kugitangu a Bajsúntau v jižním Uzbekistánu a jeho dynamiky v období vrcholného středověku. Dále vyhodnocení materiálu vrcholného středověku získaného v rámci činnosti česko-uzbecké expedice v tomto prostoru v letech 2014-2018. Poznatky získané česko-uzbeckou expedicí jsou zasazeny do historického vývoje oblasti i do kontextu její materiální kultury. V části věnující se vyhodnocení materiálu je proveden rozbor použitých metod a vypovídacích možností materiálu. Dále je zhodnoceno předchozí bádání a provedena jeho revize. Práce obsahuje soupis lokalit zkoumaných předchozími badateli i česko-uzbeckou expedicí spadajících do zkoumaného období. Následdně je vyhodnocena dynamika osídlení a faktory, které mohly přispívat jeho rozvoji ve vrcholném středověku.
|
|
|
"Džemevi" - domy shromáždění alevitů v Turecku
Vytejčková, Kateřina ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Předmětem této práce jsou domy shromáždění - cemevi u alevitů v Turecku. Současní alevité navazují na tzv. Kızılbaşe, kteří žili na území Osmanské říše a na učení mystic- kého řádu bektášíja, který byl spojen s Osmanskou říší a se sbory janičářů. Současný alevismus (alevilik) chápaný buď jako náboženství, nebo jako kultura je produktem 20. století. Cemevi je dům, v němž se alevité shromažďují za účelem konání vlastních rituá- lů. Soudobé cemevi slouží jako multifunkční nábožensko-kulturní centra, v nichž vedle rituálů probíhá výuka a vypravují se v nich i pohřby. V této práci sleduji vývoj domů shro- máždění, které čerpají své názvosloví ze dvou hlavních zdrojů - z podoby bektášíjského rituálního prostoru (meydan) a z vesnické architektury oblastí osídlených alevity. Sou- časný cemevi je nejen architektonickým fenoménem, ale i politickým problémem, proto reflektuji boj alevitů o jeho zrovnoprávnění s ostatními svatostánky a popisuji zaměření alevitských nadací, které v naprosté většině iniciují stavbu cemevi. Na vzhled staveb cemevi má vedle rozpočtu vliv i pojetí alevismu jejich stavebníků. Součástí této práce je terénní výzkum, který byl uskutečněn na cemevi v tureckých městech: Ankara, Bursa, Çorum, Elâzığ, Istanbul. klíčová slova: cemevi, domy shromáždění, alevismus, alevité, kyzylbašové,...
|
|
|
Teologické a religionistické aspekty vědeckého sporu ,,Babel-Bibel"
Sýkorová, Jitka ; Charvát, Petr (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent) ; Bándy, Juraj (oponent)
Práce spadá do oboru "dějiny vědy a vědeckého poznávání" s výraznými exegetickými a teologickými přesahy. Jde o spor, zda je zvěstovaný text Starého zákona ve všech ohledech originální, nebo zda navazuje v určitých ohledech na tradice civilizací starého Předního východu, především sumerské a akkadské. Cílem práce je vůbec poprvé přiblížit české vědecké veřejnosti základní informace o podstatě sporu "Babel-Bibel", o jeho průběhu a důsledcích, včetně dopadu orientalistických prací na starozákonní exegezi.
|
host ::
RSS.