|
|
Efektivita dohod o příslušnosti soudu v režimu nařízení Brusel I. s ohledem na rozhodovací praxi Evropského soudního dvora
Vydrová, Jana ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Mezinárodní obchod je ústředním motivem a jednou ze základních hnacích sil evropské integrace. Potřeba dosažení vysokého stupně právní jistoty v této oblasti, jež je pro správné fungování vnitřního trhu stěžejní, vedla k stanovení jednotných pravidel pro určení příslušnosti soudů v rámci Evropské unie - k přijetí Nařízení Brusel I. Tato diplomová práce zpracovává projev principu autonomie vůle stran v tomto Nařízení. Konkrétně se zaměřuje na čl. 23, který upravuje možnost stran založit příslušnost soudu členského státu na základě dohody, jež splňuje určité formální požadavky. Na půdě Evropského soudního dvora však tato zásada tvrdě narazila na další teoretické právní principy, na kterých je Nařízení vystavěno. Zejména pak na princip právní jistoty, který soud při svém civilisticky orientovaném způsobu rozhodování zdůrazňuje nejvíc. Přílišné lpění na principu právní jistoty, a nedbání praktických následků, se v posledních letech odrazilo ve třech rozhodnutích ESD- Gasser, Turner a Owusu. Paradoxně výsledkem těchto tří rozhodnutí bylo, že efektivita dohod o volbě soudu je v Evropě momentálně zásadním způsobem ohrožena, a tím i právní jistota. Tato práce zpracovává úpravu prorogace v českém, evropském a mezinárodním právu. Dále se zaměřuje na rozbor tří výše zmíněných rozsudků, s důvody o které ESD...
|
|
|
Mezinárodní obchodní arbitráž
Hlušička, Ondřej ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem této práce je provedení rozboru mezinárodní obchodní arbitráže, a to jak ad-hoc arbitráže, tak arbitráže institucionální a institucionálního rozhodčího řízení využívaného při ochraně investic, jakožto dvou typů rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku. Důvodem výběru tohoto tématu je neustále rostoucí význam rozhodčího řízení jako alternativního způsobu řešení sporů vznikajících z obchodních a investičních vztahů. V první, obecné, části si tato práce klade za cíl nastínit základy mezinárodního obchodního rozhodčího řízení a upozornit na některé problémy, které mohou při snaze využít rozhodčí řízení k řešení sporu vyvstat. Druhá část této práce se snaží přiblížit Rozhodčí pravidla UNCITRAL, v dnešní době nejspíše nejznámější rozhodčí pravidla pro ad-hoc rozhodčí řízení, a naproti tomu rozhodčí řízení před vybranými rozhodčími institucemi. Pozornost je také věnována rozdílům mezi českou právní úpravou rozhodčího řízení a vzorovou úpravou UNCITRAL pro mezinárodní obchodní arbitráž.
|
|
|
Mediace jako mimosoudní způsob řešení sporů
Kozlová, Kateřina ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl představit mediaci, jako mimosoudní způsob řešení sporů. Výběr tématu je ovlivněn aktuálností dané problematiky, ve které se odráží přijetí první právní úpravy mediace formou zákona. Práce je dělena na pět kapitol. První kapitola se věnuje obecně pojetí mimosoudního řešení sporů a představuje jednotlivé druhy ADR. Druhá kapitola potom prezentuje mediaci jako jeden z druhů ADR, a věnuje se ve svých čtyřech podkapitolách pojmu mediace, její historii, osobě mediátora a samotnému procesu mediace. Stěžejní jsou pak následující kapitoly, ve kterých je představena mediace v evropském, českém a australském právním prostředí. Třetí kapitola této práce ukazuje vývoj mediace v rámci EU, který vedl až k přijetí Směrnice o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (2008/52/ES). Tato Směrnice je základním vodítkem pro rozvoj mediace v jednotlivých členských státech EU, včetně České republiky. Skutečně až 13. června 2012 byl vyhlášen zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a změně některých zákonů, který je novinkou v pojetí mediace v Čechách. Přijetím tohoto zákona je současně provedena Směrnice o mediaci, se kterou byla Česká republika v prodlení. Čtvrtá kapitola práce je tedy zaměřena na českou právní úpravu mediace a hodnotí jak její vývoj, stále ještě...
|
|
|
Smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém
Čejková, Martina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
61 5 Závěr Tato práce se pohybovala v oblasti evropského mezinárodního práva soukromého a pojednává o současné kolizněprávní úpravě smluvních a mimosmluvních závazkových vztahů. Unifikační snahy se nevyhnuly ani oblasti kolizního práva a vyústily v přijetí Nařízení Řím I a Nařízení Řím II. Nařízení se vyznačují aplikační předností před ustanoveními vnitrostátního práva a členské státy zavazují přímo bez nutnosti přenášet jejich obsah do vnitrostátních předpisů. Obě římská nařízení vycházejí z původní Římské úmluvy a tvoří komplexní kolizní úpravu závazkového práva, jejich procesní protějšek představuje nařízení bruselské. Souhrn přijatých nařízení stanovuje pravomoc a příslušnost pro vydání soudních rozhodnutí včetně jejich uznání a výkonu a dále určuje rozhodné právo pro závazky smluvní i mimosmluvní. V blízké budoucnosti můžeme očekávat přijetí dalších předpisů evropského práva, které budou unifikovat další oblasti kolizního i procesního práva. Římská nařízení nejsou omezena na závazkové vztahy s komunitárním prvkem, ale potvrzují princip univerzality, podle kterého kolizní normy v nařízeních obsažených působí erga omnes. Rozhodné právo se pak použije bez ohledu na to, zda je právem některého z členských států, či nikoliv. Univerzální použitelnost ve spojení s povinnou aplikací zakotvenou v prvním článku...
|
|
| |
|
|
Přeshraniční zadávání veřejných zakázek
Petřík, Michal ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Předmětem této rigorózní práce je v souladu s jejím názvem problematika přeshraničního zadávání veřejných zakázek. Při zkoumání předmětné problematiky z pohledu ČR jako členského státu EU je zřejmé, že bude-li se v tuzemském zadávacím řízení vyskytovat relevantní přeshraniční (mezinárodní) prvek, většinou spočívající v účasti zahraničního zadavatele, pak to bude zpravidla prvek evropský (unijní mezinárodní prvek). Tuzemský právní řád s těmito situacemi v zásadě počítá, a to zejména proto, že je rozhodným způsobem determinován právem EU. Za veřejnou zakázku s přeshraničním prvkem je v kontextu EU zpravidla považována taková zakázka, o kterou by mohli mít zájem dodavatelé z jiných členských států, a to z důvodu její hodnoty či možností jejího technického řešení anebo z důvodů jejího umístění v určité oblasti členského státu zadavatele. Tato rigorózní práce však přistupuje k problematice přeshraničního zadávání veřejných zakázek šířeji, což se projevuje v její struktuře. Práce je členěna do čtyř částí. První a nejkratší z nich (Pojem veřejná zakázka) má spíše charakter terminologické poznámky, v níž je věnována pozornost ekonomickému a právnímu vymezení pojmu veřejné zakázky. Druhá část práce (Právní úprava zadávání veřejných zakázek) se zabývá relevantní právní úpravou zadávání veřejných zakázek, a...
|
|
|
Mezinárodní insolvenční právo
Šerák, Martin ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Tato práce se zaměřuje primárně na oblast evropského insolvenčního práva, které je v současné době reprezentováno Nařízením Rady (ES) č. 1346/2000. Komunitární úprava reflektuje teoretické otázky, které se odvíjí od základního názorového střetu mezi principem universality a principem teritoriality, a svou regulaci staví na modifikaci těchto přístupů, jenž se v praxi odráží v dělbě mezi hlavní a vedlejší insolvenční řízení. Určování mezinárodní příslušnosti v hlavním řízení je neodmyslitelně spjato s kritériem centra hlavních zájmů (COMI), které slouží jako hraniční určovatel, na základě kterého je stanoven jednak příslušný soud, ale rovněž i rozhodný právní režim pro řešení celého insolvenčního procesu v souladu se zásadou lex fori concursus. Koncepci COMI je v rámci této práce věnován stěžejní prostor, jelikož se s ní pojí také řada problémů, které úprava ne zcela reflektuje. Jedním z nich je i spojitost COMI s fenoménem zvaným forum shopping, na základě kterého dlužník podstupuje kroky směřující ke změně příslušné jurisdikce za účelem získání lepšího postavení, což se obvykle negativně odráží v majetkové sféře věřitelů. Pozornost je věnována rovněž stručnému přiblížení Vzorového zákona UNCITRAL o přeshraniční insolvenci, jenž lze bezpochyby označit za další význačnou iniciativu na poli...
|
|
| |
|
|
Přemístění sídla společnosti se zaměřením na přemístění sídla Evropské společnosti
Maršíčková, Linda ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnocení možnosti obchodních společností přemístit své sídlo, a to z několika úhlů pohledu. Je rozlišováno mezi situací společností vzhledem k přemístění skutečného sídla a oproti tomu sídla registrovaného. Otázka přemístění sídla je nejdříve rozebírána v obecné rovině a poté z perspektivy práva EU. Z důvodu stále ještě nedostatečně řešeného rozsahu svobody primárního usazování, především co se týče problematiky přemístění zapsaného sídla, se práce soustředí na evropskou společnost. Ta se dá označit jako zatím nejpokročilejší výsledek společného úsilí členských států o dosažení nadnárodní formy společnosti. Volba evropské společnosti není náhodná, neboť možnost volně přemisťovat své zapsané sídlo v rámci EU je jedním z jejích hlavních atributů. Analýza procesu přemístění sídla evropské společnosti, včetně zohlednění případných úskalí, by pak měla vyústit ve srovnání se současnými možnostmi "národních" společností. Co se týče struktury práce, je členěna na čtyři části a závěr. První část se zabývá otázkou společného trhu EU, zejména s ohledem na jednotlivé svobody pohybu. Větší prostor je pak vzhledem k tématu práce věnován primární a sekundární usazovací svobodě jako nedílné součásti volného pohybu osob. Další část pojednává o problematice osobního statutu...
|
|
| |
host ::
RSS.