|
|
Theological View of the Mission of the Church and the Christian in the Present-day Society: J. B: Metz - H. Küng.
Kutarňa, Andrej ; Pelc, Bogdan (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
Andrej Kutarňa Teologický pohľad na poslanie Cirkvi a kresťana v dnešnej spoločnosti: J. B. Metz - H. Küng (Bakalářska práce) RESUMÉ Práca sa pokúša priblížiť styčrné body ako aj rozdiely dvoch pohľadov na poslanie kresťana a Cirkvi vo svete. Na jednu stranu kladie Johanna Baptistu Metza koncept Compassion, vychádzajúci predovšetkým zo sociálnej filozofie, naproti nemu potom stavia Hansa Künga Projekt Weltethos. Oba koncepty si kladú za cieľ vytýčiť určitý súbor regulatívnych pravidiel pre lepšie a spravodlivejšie fungovanie spoločnosti a medziľudských vzťahov. Metz k tomu dospieva "negatívnou cestou" - poukázaním na univerzálnu negatívnu skúsenosť utrpenia, ktorá implikuje imperatív konať tak, aby ľudské činy nikomu neposobily utrpenie. Na druhej strane Küng formuluje pozitívne nutnosť globálneho "étosu" založeného na vzájomnom poznávaní, rešpektovaní a usilovnom rozvoji dialógu. Ich spoločnou snahou je teda vytvoriť priestor slobody, otvorenosti a dialógu tak pre každého jednotlivca v medziľudských vzťahoch, ako aj v globálnom meradle pre každý národ, kultúru a náboženstvo. Rozdielny je však charakter úvah dvoch zmieňovaných teológov. Zatiaľčo Metzove myšlienky sú skor filozoficko-teologicko-sociologickými špekuláciami, u Künga čitateľ objavuje priame praktické aplikácie posolstva evanjelií.
|
|
|
Cesty k jednotě za současného stavu ekumenismu
Suchomel, Jiří ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Název: Cesty k jednotě za současného stavu ekumenismu Autor: Jiří Suchomel Vedoucí práce: ThLic. Prokop Brož, Th.D. Anotace: Předmětem práce jsou modely sjednocení církve, tak jak vznikaly a byly rozvíjeny moderním ekumenickým hnutím ve 20. století. Popisují se tři základní modely: federativní, model organické unie a model vzájemného uznání. Jsou pre- zentovány vybrané realizace třetího z uvedených modelů (Leuenberská konkordie, Deklarace z Porvoo a Míšeňské prohlášení) i ekumenická pozice katolické církve. Klíčová slova: ekumenismus, modely jednoty, communio, Leuenberská konkordie, Deklarace z Porvoo Počet znaků: cca 76 000 Annotation Title: Ways to unity under current ecumenical circumstances Author: Jiří Suchomel Supervisor: ThLic. Prokop Brož, Th.D. Annotation: This work deals with the models of church unity, as they were de- fined and developed during modern ecumenical movement throughout the 20th century. It describes three basic models - the cooperative-federal model, the or- ganic union, and the model of mutual recognition - and centers around the last one. Some known realizations of the mutual recognition model are presented and discussed (Leuenberg Agreement, Porvoo Common Statement, Meissen Common Statement), together with the ecumenical position of the Roman Catholic Church. Keywords:...
|
|
|
Patristické zdroje v díle a myšlení Matěje z Janova
Trmačová, Kateřina ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
RESUMÉ Patristické zdroje v díle a myšlení Matěje z Janova Jak název napovídá, cílem diplomové práce je identifikace pravděpodobných ideových zdrojů Matějova teologického myšlení v díle církevních Otců. Celá studie je členěna do třech větších celků. První část přibližuje osobnost Matěje v kontinuu církevních dějin a dále podrobněji pojednává o dobových náboženských hnutích usilujících o reformu církve, která se v době v níž Matěj žil a působil nacházela v hluboké duchovní krizi. Matěj je v této širší perspektivě představen jako významná před-reformační osobnost, která se však zároveň podílí na obecnějším náboženském a sociálním hnutí ve spektru, na jehož jedné straně stojí albigenští jako zástupci s křesťanstvím neslučitelných (dualistických) představ, a na straně druhé hnutí, která se zrodila uvnitř křesťanství jako valdenští či mystická a spirituální hnutí jako předzvěst devotio moderna. Zmíněny jsou i konkrétní reformně orientované osobnosti, které během studia v Paříži nebo v Praze Matěje ovlivnili. Druhá část práce stručně představuje život Matěje z Janova s důrazem na specifické životní okolnosti, které mohly být v pozadí jeho kritického vystoupení vůči církevním poměrům. Matějova teologická a filozofická východiska jsou nejpodrobněji prezentována v jeho nejobsáhlejší a nejreprezentativnější práci − v...
|
|
|
Historie farnosti Červený Kostelec v letech 1918-1939
Štěpánová, Ludmila ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
Jméno: Ludmila Štěpánová Diplomová práce: Historie farnosti Červený Kostelec v letech 1918 - 1939 Resumé Práce zachycuje události ve městě Červený Kostelec se zvláštním zřetelem na náboženské dění v letech 1918 - 1939. Toto období se v práci dělí do čtyřletých nebo pětiletých úseků a jsou v ní popisovány drobné i významnější události, zaznamenané kronikáři a historiky, týkající se náboženského života, politiky, rozvoje města, hospodářství, společenského a kulturního života. Základními prameny jsou Kronika farnosti Červený Kostelec a Pamětní kniha města Červený Kostelec. V letech 1918 - 1939, tedy od konce 1. světové války do začátku 2. světové války, v období tzv. první republiky, vznikl samostatný stát Čechů a Slováků a byly položeny základy parlamentní demokracie. Římskokatolická církev přišla v novém státě o své výsadní postavení, byla tupena i pronásledována. Vnitřní pnutí uvnitř římskokatolické církve vyústilo v církevní rozkol a vznik církve československé. V Červeném Kostelci měla římskokatolická církev pevné základy mimo jiné i díky působení P. Kernera, P. Dvořáčka, P. Baucha, P. Žďárka a katechety P. Řezníčka. Kladně působila i lidová strana, různé organizace a spolky. Přesto byly vztahy katolíků a čechoslováků zpočátku napjaté, až konfliktní a i po uklidnění vzájemných vztahů se tyto církve...
|
|
|
Místní úcta patronů v královéhradecké diecézi
Smetanová, Barbora ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
Resumé Diplomová práce mapuje historii i současnost úcty k patronům královéhradecké diecéze. Jsou to: sv. Kliment Římský (papež a mučedník, hlavní patron diecéze), sv. Jan Nepomucký, sv. Vojtěch, sv. Anna (patronka Orlických hor) a sv. Vavřinec (patron Krkonoš). U každého světce je uveden jak obecný historický životopis, tak i život v pozdějších legendách; práce se zabývá rovněž atributy světců a jejich vyobrazením na uměleckých předmětech, zasvěcením kostelů a kaplí na území diecéze a ostatky světců. U jednotlivých světců jsou pojednány i některé specifické otázky, jako jsou např.: List sv. Klimenta Korintským, objasnění identity sv. Jana Nepomuckého, stranou pozornosti nezůstává ani světcova relikvie. U sv. Vojtěcha si práce všímá jeho příslušnosti do královéhradecké diecéze, jeho vztahu k Evropě a oslav mučednické smrti. V případě sv. Anny je popsána její specifická úcta i v podobě pověstí a legend v oblasti Orlických hor; podobně je sledován vztah sv. Vavřince k oblasti Krkonoš, kde je mu zasvěcena nejstarší stavba na Sněžce. Práce se věnuje rovněž problematice poutních písní a místu jednotlivých světců v pastoračním plánu diecéze. Všímá si úcty ke světcům v době vyhlášení patronátu a motivů, jež k tomuto vyhlášení vedly. Sleduje současné snahy o znovuoživení kultu a toho, zda k těmto snahám dochází...
|
|
|
Kolegialita episkopátu ve službě jednoty církve
Kavalír, Pavel ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Novotný, Vojtěch (oponent)
RESUMÉ KAVALÍR Pavel: Kolegialita katolického episkopátu ve službě jednoty církve, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2009, Diplomová práce. Předložená práce se zabývá jednou z podstatných vlastností episkopátu Římskokatolické církve - kolegialitou - jejíž definici nacházíme v ekleziologických úvahách II. vatikánského koncilu, především ve věroučné konstituci Lumen Gentium aj. Autor nejprve nachází základ biskupské kolegiality uprostřed okruhu Dvanácti apoštolů, poté se zabývá otázkou formování posvátného úřadu církve v době poapoštolské a nachází zřetelnou kontinuitu úřadu Dvanácti v ordo sacerdotalis prvních biskupů. Rané projevy biskupské kolegiality pak autor ztotožňuje především s rozvojem synodality. Samostatná kapitola se zabývá otázkou Petrova primátu a jeho souvislosti se vznikajícím primátem římského biskupa. Dále autor zmiňuje episkopalistické kontroverze vrcholného středověku, podobně jako vztah reformace ke katolickému pojetí posvátného úřadu. Další část práce je věnována přínosu posledních tří koncilů k dané problematice a v závěrečné kapitole je nastíněn pokoncilní vývoj na poli biskupské kolegiality. Práce ukazuje, že kolegialita katolického episkopátu je zásadním a podstatným prvkem katolické církve, má svůj základ v trojjediném Bohu a působí plně ve službě jednoty církve.
|
|
|
Plán reformy farností v královehradecké diecézi
Hrdlička, Michal ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
Resumé Diplomová práce je prvním obsáhlejším zpracováním problematiky reformy farností v diecézi Hradec Králové. Skrze eklesiologické pojetí, doplněné sekulárním pohledem (sociologickým, právním, hospodářským) umožňuje blíže porozumět farnosti. Ta je totiž součástí církve - putujícího božího lidu, ale také světskou právnickou osobou, společenstvím i institucí, je poslána shromažďovat a hlásat evangelium a zároveň je omezena mnoha povinnostmi. Na základě historických, geografických i sociálních důvodů přibližuje autor situaci panující v této diecézi, neboť ta se nesestává z jedné homogenní oblasti, ale několik oblastí s různou religiozitou, demografickými a společenskými trendy, které se zpětně odrážejí na stavu farností. Na počátku třetího tisíciletí mnoho z farností neodpovídalo definici kanonického práva, nebylo plnohodnotným společenstvím, trpělo nedostatkem věřících i finančních prostředků a bylo dlouhodobě bez vlastního pastýře. Proto vznikl plán na reformu farního systému, spočívající především ve slučování menších a neživotaschopných farností do farností kmenových. Plán a průběh reformy se liší od situace ve dvou dalších místních církvích, kde také slučování a obnovu farností realizují. Na rozdíl od diecéze plzeňské, kde již slučování farností proběhlo, se jedná v diecézi Hradec Králové o...
|
|
|
Pseudo-náboženské prvky v diktátorských systémech. Na příkladu Turkmenistánu
Krbec, Jan ; Pelc, Bogdan (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
1 Jan KRBEC RESUMÉ bakalářské práce na téma: PSEUDONÁBOŽENSKÉ PRVKY V DIKTÁTORSKÝCH SYSTÉMECH. NA PŘÍKLADU TURMENISTÁNU Cílem práce, napsané v oboru fundamentální teologie, je vytvořit za podpory poznatků empirických věd teologickou studii, analyzující problematiku elementů, které ve veřejném životě novodobých diktátorských systémů připomínají náboženství, respektive jeho úkony a reálie. Studijní část elaborátu je tvořena dvěma kontinuálními oddíly a jejich souhrnem. První oddíl, jenž se převážně opírá o autoritu děl Hanse Maiera a Hannah Arendtové, zcela elementárně uvádí do sféry odborné terminologie aplikované na problematiku diktátorských režimů: jednak sezna- muje s obsahem klasických termínů despocie, autokracie, tyranie a diktatura, jednak poodhaluje základní rysy teorie totalitarismu, jíž její tvůrci bezprostředně reagovali na meziválečnou politickou situaci v Rusku, Itálii a Německu, pro níž se dosavadní názvosloví jevilo již málo výstižné. Vedle jmenované teorie je stavěno jiné teoretické pojetí, v němž jeho autoři, Eric Voegelin a Raymond Aron, označili ruský komunismus, italský fašismus a německý nacismus jako politická náboženství. Tato teorie akcentuje zřejmý protiklad mezi často fanatickým ideologickým potíráním křesťanských vlivů v rámci uvedených diktátorských systémů a absorpcí určitých...
|
|
|
Kněz jako správce Božích tajemství (trojí úkol kněze).
Paseka, Jan ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent)
Resumé Diplomová práce s názvem "Kněz jako správce Božích tajemství" (trojí úkol kněze), si klade za cíl ukázat, co všechno patří k úkolům kněze. Mnohdy se považuje za jeho službu pouze vysluhování svátostí. Tato práce ukazuje, jak se na toto téma dívá II. vatikánský koncil, konkrétně dekret o službě a životě kněží Presbyterorum ordinis v článcích 4 - 6. Kněžská služba v sobě zahrnuje učit, posvěcovat a vést. Tyto úkoly nemá pouze biskup, ale i kněz, který je jeho pomocníkem. Práce začíná pohledem na teologií kněžství (v Novém zákoně), teologií kněžství na II. vatikánském koncilu, všeobecným kněžstvím a kněžskou službou, která je zastoupena v mnoha oblastech veřejného života. Vlastní část diplomové práce obsahuje tři kapitoly, z nichž se každá věnuje jednomu úkolu kněze (učit, posvěcovat a vést), a ptá se, jaký konkrétní smysl má ten daný úkol, jakou roli hraje v církvi, v životě kněze, jak by ho měl kněz plnit, jak je k němu pověřen, jak se plnění tohoto úkolu promítá do života kněze a do jeho spirituality. Cílem této práce je poukázat na tři úkoly kněze, které se navzájem doplňují a vytvářejí jednotu, v jejímž rámci se spojují biskup a kněz, ve službě pro spásu všech lidí.
|
|
|
Tajemství nadpřirozenosti.
Janák, Filip ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent)
RESUMÉ Tajemství nadpřirozenosti Tato práce se, stručně řečeno, věnuje vztahu mezi lidskou přirozeností a milostí/nadpřirozeností. Je analýzou několika kapitol díla Le mystere du surnaturel (Tajemství nadpřirozenosti) francouzského teologa kardinála Henri de Lubaca. Jeho životní příběh a částečně také jeho dílo je představeno v první části. Druhá část se již věnuje samotnému dílu a je rozdělena do osmi kapitol. Nejprve je představena historie teologických úvah o přirozené touze člověka vidět Boha a jejím naplnění. Zde jsou také vysvětleny základní pojmy celé práce: přirozenost, nadpřirozenost, milost. Ve druhé kapitole se do středu pozornosti dostává vztah mezi člověkem a Bohem. V této kapitole se nachází základní myšlenkové linie celé práce. Analýzou pojmu "přirozenost" se zabývá třetí kapitola. V následující kapitole je pozornost věnována situaci "pohanů", kteří neznali (neznají) touhu lidského ducha ani její naplnění. K "tajemství nadpřirozeného osudu člověka" je možné přistupovat různě. Jak se k němu staví rozum a jakým způsobem je přijímáno ve víře, ukazují následující dvě kapitoly. V předposlední kapitole se uvažuje o přirozené touze, posledním cíli a přirozené blaženosti. Závěrem je pojednáno o poznatelnosti přirozené touhy a nutnosti Zjevení v poznávacím procesu. Přínosem této práce je, že se pod...
|
host ::
RSS.