|
|
Kolizní vývoj hlavního pásu asteroidů po dobu 4 miliard let
Cibulková, Helena ; Brož, Miroslav (vedoucí práce) ; Ďurech, Josef (oponent)
V předložené práci jsme vytvořili nový model pro kolizní vývoj hlavního pásu asteroidů. Naším cílem je testovat škálovací zákon z práce Benz & Asphaug (1999) a zjistit, zda platí pro celý hlavní pás. Dále chceme nalézt počáteční rozdělení ve- likostí uvažovaných šesti částí hlavního pásu a zároveň ověřit, zda počet rodin as- teroidů, které vzniknou v průběhu simulace, odpovídá počtu pozorovaných rodin. K sestrojení pozorovaných rozdělení velikostí jsme mohli využít nová observační data z družice WISE (Masiero et al., 2011). Vzájemné kolize asteroidů simulujeme upraveným programem Boulder (Morbidelli et al., 2009), využívajícím výsledky hydrodynamických simulací srážek z práce Durda et al. (2007). S vědomím, že materiálové vlastnosti těles mohou významně ovlivnit charakter srážek, jsme vytvořili dva modely - jeden pracující s monolity a druhý s nesoudržnými tělesy (Benavidez et al., 2012). Výsledky modelování pro monolity i nesoudržná tělesa jsou srovnatelné a v obou případech je počet vzniklých rodin v rámci nejistot konzistentní s pozorováním. Jistý nesoulad kumulativních rozdělení velikostí pro průměry D 1 až 5 km je dobrou motivací pro výpočet nových hydrodynamic- kých simulací s...
|
|
|
Velké pozdní bombardování v různých místech sluneční soustavy
Zajaček, Michal ; Brož, Miroslav (vedoucí práce) ; Ďurech, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá velkým pozdním bombardováním ve sluneční soustavě, které se odehrálo před 4,1 až 3,8 miliardami let. Jedná se o období intenzivních kolizií, jejichž stopy jsou pozorovány na Měsíci a jiných tělesech, především v podobě kráterů nebo impaktních tavenin. První část práce je rešerší o velkém pozdním bombardování se zaměřením na observační důkazy a nedávné dynamické modely. V druhé části testujeme konkrétní dynamický a kolizní model bombardování, a to pomocí míry kráterovaní na různých tělesech sluneční soustavy, což nebylo učiněno dříve v takovém rozsahu. K tomuto účelu jsme použili symplektický integrátor SyMBA, kolizní kód Boulder a různé škálovací zákony projektil/kráter. Diskutujeme zdroje nejistot pozorování i nejistot modelů. Naše výsledky navíc využíváme k omezení rozdělení velikostí primordiální populace komet.
|
|
|
Propagating star formation
Dinnbier, František ; Wünsch, Richard (vedoucí práce) ; Brož, Miroslav (oponent) ; Naab, Thorsten (oponent)
Hmotné hvězdy představují silné zdroje energie mající podstatný vliv na stav mezihvězdné látky v jejich blízkosti, kterou mnohdy shrnou do husté a chladné obálky. Pokud tato obálka fragmentuje a vytvoří hvězdy, které jsou dostatečně hmotné k tomu aby sami vytvořily další obálky, může docházet k postupnému šíření tvorby hvězd. V této práci studujeme, na základě trojrozměrných hydrody- namických simulací, fragmentaci těchto obálek za účelem odhadu hmotnosti frag- mentů, na které se tyto obálky rozpadají. Malou část povrchu obálky aproximu- jeme rovinnou vrstvou. K výpočtu gravitačního potenciálu v této konfiguraci jsme vyvinuli vlastní numerickou metodu. Hlavní výsledky jsou následující. Za prvé, pomocí numerických modelů testujeme prostor parametrů platnosti několika růz- ných analytických odhadů pro fragmentaci vrstev, a diskutujeme fyzikální příčinu omezené platnosti některých odhadů. Za druhé, u vrstev ohraničených externím prostředím s vysokým tlakem pozorujeme kvalitativně jiný způsob fragmentace, kolaps řízený sléváním. Zatímco vrstvy ohraničené prostředím s nízkým tlakem tvoří odpočátku kolabující fragmenty, vrstvy ohraničené prostředím s vysokým tlakem se nejprve rozpadnou v gravitačně stabilní fragmenty, které se postupně slévají. Za třetí, vyšetřujeme zda se vrstvy během kolapsu samo-organisují a...
|
|
|
Rovnice vedení tepla ve fyzice planetek a meteoroidů
Pohl, Leoš ; Brož, Miroslav (vedoucí práce) ; Vokrouhlický, David (oponent)
Negravitační síly, které jsou způsobeny tepelnou emisí fotonů, mohou v dlouhodobém měřítku do značné míry změnit oběžné dráhy a rotaci asteroidů. K vyčíslení těchto sil je nutno vyřešit rovnici vedení tepla v asteroidu. Vytvořili jsme program v jazyce Fortran, který numericky řeší rovnici vedení tepla pomocí metod konečných diferencí a počítá rozložení teploty v systému jednorozměrných tyčí, kterými modelujeme asteroid. Metody jsou porovnávány z hlediska konvergence, přesnosti a výpočetní náročnosti. Výsledky jsou srovnány se zjednodušeným stacionárním analytickým řešením. Z numerických výsledků jsme spočetli negravitační zrychlení a související změnu velké poloosy. Ukázali jsme, že metody konvergují s nárůstem hustoty sítě a vybrali jsme nejlepší metodu. Ukázali jsme, že analytické řešení dává dobrý první odhad amplitudy teploty. Změna velké poloosy testovaných asteroidů, způsobená negravitačními silami, je v řádové shodě s přesnějšími modely a s~pozorovanými hodnotami.
|
|
|
Dynamické procesy v prstencích Jupiteru a Saturnu
Řehák, Matyáš ; Brož, Miroslav (vedoucí práce) ; Hanuš, Josef (oponent)
Obsahem práce je přehled dynamických procesů projevujících se v prstencích Jupiteru a Saturnu. Práce je rozdělena do tří kapitol, přičemž v první jsou popsány pozorované orbitální a fyzikální vlastnosti prstenců. Ve druhé diskutujeme fyzikální procesy formující prstence. Do popisovaných jevů patří slapové rozpady, vzájemné kolize částic prstenců, nárazy meteoroidů a balistický transport. Také jsou rozebrány jevy elektromagnetické - Poyntingův-Robertsonův jev, Lorentzovy rezonance, unášení plazmatem a tlak záření. Dalším typem jevů je rezonanční gravitační vliv satelitů, pastýřské měsíce a také kolektivní dynamika částic prstenců, jež se projevuje tvorbou spirálních vln. Ve třetí kapitole je uveden přehled různých teorií vzniku prstenců Saturnu. Modely vzniku lze rozdělit do tří kategorií - rozpad měsíce, rozpad cizího tělesa a vznik z protolunární hmoty. V současné době se varianta rozpadu velkého diferencovaného měsíce jeví jako nejpravděpodobnější.
|
|
|
Vývoj hvězd různých hmotností
Cibulková, Helena ; Brož, Miroslav (vedoucí práce) ; Zasche, Petr (oponent)
V předložené práci studujeme změny ve struktuře hvězdy, k nimž dochází během jejího vývoje, a závislost těchto změn na počáteční hmotnosti hvězdy. Vnitřní změny se projevují i na vlast- nostech hvězdy pozorovatelných z vnějšku, jako je efektivní teplota nebo zářivý výkon. V této práci nejprve odvodíme základní rovnice hvězdné stavby, které popisují nejvýznamnější procesy uvnitř hvězdy. O hvězdě přitom předpokládáme, že nerotuje a je sféricky symetrická. Pro názornější po- pis hvězdného vývoje vyneseme jednotlivé veličiny do grafů, a to pro různé počáteční hmotnosti hvězd (od 0,1 do 100 M⊙). K numerickým výpočtům používáme program EZ2, který modeluje vývoj hvězdy po dobu, kdy splňuje podmínku hydrostatické rovnováhy. Teorii hvězdného vývoje nakonec využijeme k určení stáří otevřených hvězdokup NGC 188 a M 45 metodou izochron. Klíčová slova: vývoj hvězd, Hertzsprungův-Russellův diagram, rovnice hvězdné stavby, program EZ2 1
|
|
|
Statistické zpracování družicových dat gama záblesků
Bystřický, Pavel ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Brož, Miroslav (oponent)
V této práci studujeme gama záblesky (anglicky GRBs - Gamma-Ray bursts) - nejjasnější exploze ve vesmíru, které jsou pozorovány již od roku 1967. Kolem gama záblesků jsou stále nevyřešené otázky. První část práce je věnována úvodu do problematiky gama záblesků, a stručné historii pozorování. Druhá část práce je věnována satelitu Fermi, nejnovějšímu satelitu určenému pro pozorování v gama oboru. Popsána je charakteristika jednotlivých pozorovacích přístrojů. Třetí část práce je věnována observačním datům. V této části je popsáno pozorované rozdělení gama záblesků podle doby trvání, vzdálenosti, tvrdosti spektra. Popsána je též charakteristika hostujících galaxií a diskutována je možnost výskytu gama záblesku v Mléčné dráze. Čtvrtá část diplomové práce je věnována problematice modelů gama záblesků. Popsány jsou dva dnes nejvíce akceptované modely, a to model fireball a cannonball. Pátá část je věnována vytvoření expoziční mapy pro Fermi-GBM. Expoziční mapa je nezbytná pro testování isotropního rozložení gama záblesků. Popsány jsou jednotlivé kroky, jak jsem expoziční mapu vytvořil a problémy, které jsou tvorbou s expoziční funkce spojeny. V závěru kapitole je expoziční funkce porovnána s přístrojem BATSE na družici CGRO a družicí Swift. Data potřebná k vytvoření expoziční mapy jsem získal z níže uvedených...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.