|
|
Získávání a výběr pracovníků
Bláhová, Lucie ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Pivoňková, Lucie (oponent)
V odborné literatuře je problematice získávání a výběru pracovníků věnována značná pozornost, a to zaslouženě. Získávání a výběr pracovníků jsou oblasti personální práce, které by organizace neměla podceňovat, protože významným způsobem ovlivňují celou organizaci a to, jak bude v budoucnu úspěšná. Základním pilířem celého výběrového procesu je analýza pracovního místa, po které následuje získávání pracovníků. Zde by měla organizace zvážit, zda zvolit vnitřní či vnější zdroje získávání, a nebo se rozhodnout pro jejich kombinaci. Stejně tak by měla organizace pečlivě uvážit vhodné metody získávání. Co se týká výběru, zde také existuje řada metod a je na organizaci, které z nich se rozhodne zvolit. V obou případech volby metod ovšem organizace nyní využívají jejich kombinaci. Kombinace několika metod získávání totiž usnadní získávání uchazečů a zajistí jejich dostatečný počet pro následný výběr. A zvolení více metod výběru zase zvýší pravděpodobnost výběru toho nejvhodnějšího uchazeče. V praktické části mé bakalářské práce jsem se zaměřila na společnost AYS a na její portfolio služeb, a zvláště pak na způsoby získávání a proces výběru uchazečů. Společnost využívá osvědčené způsoby získávání uchazečů, jako jsou tisková inzerce, on-line získávání a databáze uchazečů. Celý výběrový proces je poté prováděn podle...
|
|
|
Životní styl studentů středních škol v Mostě v souvislosti se socio-ekonomickým statusem jejich rodičů
Bláhová, Lucie ; Slepičková, Irena (vedoucí práce) ; Peliš, Michal (oponent)
Abstrakt Název práce: Životní styl studentů středních škol v Mostě v souvislosti se socioekonomickým statusem jejich rodičů. Cíle práce Zjištění souvislosti mezi socioekonomickým statusem rodičů a životním stylem jejich dětí v Mostě, jinými slovy zjištění, zdali postavení rodiny v sociální stratifikaci vytváří rozdílnost životních stylů dětí z jednotlivých tříd. Metoda Explorativní metoda empirického výzkumu. Za výzkumnou techniku byla vybrána dotazníková metoda. Dotazník je nestandardizovaný. Výsledky Symbolické hranice mezi životními styly studentů středních škol v Mostě, pocházejících z rozdílných sociálních tříd, se rozplývají, nejsou přísně vymezeny. Životní styly jedinců, jejichž rodiče mají rozdílný socioekonomický status, se podobají. Klíčová slova Životní styl, socioekonomický status, rodina, vertikální stratifikace.
|
|
|
Finanční analýza vybraného podniku
Bláhová, Lucie ; Mach, Jiří (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je finanční analýza společnosti COOP ENERGY, a.s., na základě účetních dat a výkazů z let 2012 až 2015. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části prezentuji použité metody finanční analýzy, zejména analýzu horizontální a vertikální. Zaměřuji se na jednotlivé ukazatele vyplývající z účetních výkazů a auditorských zpráv. Posuzuji a porovnávám vývoj ukazatelů rentability, likvidity a míry zadlužení. Zejména se zaměřuji na posouzení únosné míry zadlužení a cizího kapitálu a z něj vyplývající rizika insolvenčního řízení. V praktické části představuji společnost jako subjekt na silně konkurenčním liberalizovaném trhu s energiemi a porovnávám pozici na trhu s konkurenčními společnostmi podobného rozsahu a potenciálu.
|
|
|
Plazmochemická příprava a charakterizace tenkých vrstev na bázi hexamethyldisiloxanu
Blahová, Lucie ; doc. Mgr. Vít Kudrle. Ph.D. (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tenké vrstvy jsou již řadu let využívány k modifikaci povrchových vlastností různých materiálů. Jednou z metod jejich přípravy je Plasma Enhanced Chemical Vapor Deposition (PECVD), která je pro depozici tenkých vrstev použita i v této diplomové práci. Jako prekurzor je používán organokřemičitan hexamethyldisiloxan. Ve směsi s kyslíkem se pak v prostředí radiofrekvenčně buzeného kapacitně vázaného plazmatu vytváří tenké vrstvy na povrchu substrátu. Cílem práce je najít optimální podmínky depozičního procesu pro transparentní tenké vrstvy s co nejlepšími bariérovými vlastnostmi, především s co nejmenší propustností pro kyslík. Depozice tenkých vrstev byly realizovány pro různá složení depoziční směsi v kontinuálním i pulzním režimu plazmatu s měnícím se dodaným výkonem a střídou. Vlastní depoziční proces byl in situ monitorován optickou emisní spektrometrií. Nanesené tenké vrstvy byly následně zkoumány z hlediska fyzikálně-chemických vlastností (infračervená spektroskopie, stanovení povrchové energie) a bariérových vlastností. Pomocí optické emisní spektrometrie byly identifikovány důležité částice v depozičním plazmatu, z relativních intenzit vybraných fragmentů bylo možné určit rotační, vibrační a elektronovou teplotu plazmatu. Infračervenou spektrometrií bylo zkoumáno složení tenkých vrstev. Nejlepších výsledků v měření propustnosti pro kyslík dosahovaly tenké vrstvy připravené z depoziční směsi s vysokým obsahem kyslíku. Bariérové vlastnosti bylo možné ještě vylepšit depozicí směsi daného složení v pulzním režimu plazmatu při 20–30% střídě. V diplomové práci byly stanoveny optimální podmínky depozice tenkých vrstev z hexamethyldisiloxanu s nízkou propustností pro kyslík. Z tohoto výsledku je možné vyjít při jejich aplikaci jako inhibitorů další koroze na archeologických předmětech, popřípadě i v různých průmyslových odvětvích, kde je žádoucí a realizovatelné zabránit přístupu kyslíku do materiálu depozicí tenké bariérové vrstvy.
|
|
|
Charakterizace plazmatu pro vytváření tenkých organokřemíkových vrstev z hexamethyldisiloxanu
Blahová, Lucie ; Mazánková, Věra (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je diagnostika plazmatu pro tvorbu tenkých vrstev na bázi organokřemičitanů. Jako prekurzor pro plazmovou depozici byl použit hexamethyldisiloxan za přítomnosti kyslíku a diagnostika byla prováděna pomocí optické emisní spektroskopie. V teoretické části práce jsou shrnuty základní vlastnosti plazmatu, procesy probíhající při plazmové polymeraci a depozici, dále je přiblížena problematika tenkých vrstev a jejich využití při povrchové úpravě materiálů. Poměrně velká část je věnována specifikaci fyzikálně-chemické podstaty použité analytické metody, tj. optické emisní spektroskopie. Nakonec jsou popsány principy využívané pro výpočet rotační, vibrační a elektronové teploty plazmatu. Vlastní depozice probíhala jak v kontinuálním, tak i v pulzním režimu radiofrekvenčně buzeného kapacitně vázaného výboje plazmatu ve zvonovém reaktoru. Byl zkoumán vliv průtoku monomeru, výkonu plazmatu a velikosti střídy na depoziční proces. V jednotlivých spektrech byly identifikovány atomární čáry vodíku Balmerovy série, dále atomární čára kyslíku a molekulové pásy CO, které byly určeny jako Angstromův systém a 3. pozitivní systém. V případě těchto identifikovaných fragmentů byla zjišťována jejich intenzita v závislosti na obsahu monomeru ve směsi, výkonu plazmatu a střídě. Z relativních intenzit atomárních čar vodíků Balmerovy série byla vypočítána elektronová teplota plazmatu. Rotační ani vibrační teplotu nebylo možné určit, protože se ve spektrech nenacházely žádné vhodné fragmenty pro jejich stanovení. Na základě výše uvedených poznatků bylo určeno částečné složení plazmatu a některé jeho vlastnosti. Předmětem následujícího zkoumání bude stanovení přesného složení vzniklé tenké vrstvy a vyšetření dalších charakteristik plazmatu. Plazmová depozice je ovlivňována celou řadou faktorů a hledání jejich optimální kombinace pro co nejefektivnější depoziční proces je naším cílem do budoucna.
|
|
|
Investiční životní pojištění
Bláhová, Lucie ; Bílková, Diana (vedoucí práce) ; Valová, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá investičním životním pojištěním. Investiční životní pojištění kombinuje rizikové životní pojištění a investice do otevřených podílových fondů. Jedná se o velmi diskutovaný produkt, především v souvislosti s nákladovostí tohoto pojištění, které mu bývá často vyčítáno. Přesto má investiční životní pojištění významné místo na trhu s pojištěním. Cílem diplomové práce je analýza a zmapování trhu s investičním životním pojištěním v České republice. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou postupně vysvětleny pojmy s tímto pojištěním související, jsou zde také představeny podílové fondy a významná část teoretické části je věnována teorii časových řad. Praktická část se zaměřuje na pět největších pojišťoven na českém trhu, porovnává vybrané fondy a analyzuje podrobněji zvolený fond. Byla provedena krátkodobá předpověď cenového vývoje zvoleného fondu. Ukázalo se, že tato předpověď je velmi komplikovaná z důvodu velkého množství faktorů, které cenový vývoj ovlivňují. Dále se práce zaměřuje na výpočet pojistného a technických rezerv. K výpočtům byl využit Microsoft Excel a k analýze časových řad statistický program Eviews. Diplomová práce pomáhá čtenáři lépe se zorientovat v problematice investičního životního pojištění.
|
|
|
Sociální práce a potřebnost jednotné profesní komory optikou genderu
BLÁHOVÁ, Lucie
Práce se zabývá sociální prací a její současnou situací. Konkrétně se práce zaměřuje na zrcadlení genderových otazníků objevujících se v sociální práci. V úvodní části je pohled zaměřen na veřejnou a soukromou sféru, tak jak byla nastavena společností a co z toho vyplývalo pro muže a ženy. V návaznosti na tyto společenské podmínky je stručně představena historie sociální práce, jako doména žen a církve, která (ne)reflektovala společenské revoluce, změny a vývoj, kterým naše česká společnost procházela až do dneška. V druhé části se práce snaží poukázat na nevykrystalizovanost a na roztříštěnost sociální práce s nejasností sebe-definování sociální pracovnic a sociálních pracovníků, do kterých je staví současná postmoderní společnost a genderový kontrakt. Následně se práce zabývá domněnkou podobností problémů sociální práce a ženských organizací a poukázáním na řešení této situace pomocí jednotné profesní komory.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv robotizovaného dojení na chování plemenic skotu
BLÁHOVÁ, Lucie
Se stále rostoucí spotřebou mléka a mléčných výrobků docházelo ke zvyšování počtu dojeného skotu, ale zároveň ke zvyšování požadavků na dojnice a tím i ke změnám v technologii a technice dojení, které by zvyšovalo produkci mléka, produktivitu práce a zlepšovalo welfare dojnic. Vhodným řešením by mohly být dojící roboty. První robot byl uveden na farmu v Nizozemsku v roce 1992. Zavedení robotizovaného dojení na zemědělské farmy v České republice začalo v roce 2003, kdy hlavním důvodem byl nedostatek kvalifikované pracovní síly, která by byla ochotna pracovat ve zhoršených pracovních a hygienických podmínkách. Cílem diplomové práce je posoudit vliv dojení pomocí dojících robotů na chování plemenic skotu v průběhu celého dne ve vztahu k mléčné užitkovosti a plodnosti v závislosti na laktace a genotypové zařazení (H100, HxC, C100). Etologické sledování dojnic proběhlo v zemědělských podnicích Brlohu (dojení pomocí dojících robotů) a v Haklových Dvorech - kontrolní skupina (dojení v dojírně) v období od srpna roku 2009 do ledna roku 2010. Zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel. Pro vyhodnocování veškerých ukazatelů byly u sledovaných stád vypočteny základní statistické charakteristiky. Rozdíly mezi jednotlivými ukazateli byly vyhodnoceny jednofaktorovou analýzou rozptylu. Prvním sledováním u skotu bylo zjištění reprodukčních ukazatelů z hlediska genotypu. Byly zjištěny příznivější hodnoty plodnosti u skupiny HxC v obou stájích. Délka inseminačního intervalu v ZD Brloh dosahovala 69,1 dne (oproti 110,1 dne v ŠZP Haklovy Dvory), délka servis periody 110,8 dne (oproti 142,9 dne). U délky mezidobí (vzhledem k rozdílnému počtu zvířat ve skupině) činila délka 409,5 dne oproti 438,5 dne u skupiny plemenic dojených v dojírně (ŠZP Haklovy Dvory). Dále byly vyhodnoceny ukazatele plodnosti z hlediska laktací. Nejdelší délka servis periody byla zaznamenána na 1. laktaci u ŠZP Haklovy Dvory 176 dní. Nejkratší SP byla zjištěna na 3. a další laktaci v délce 133,5 dní. Inseminační interval, který svědčí o vyhledávání říjících se plemenic, byl zhruba shodný na všech laktacích u ZD Brloh (rozmezí 72,7 až 78,2 dne), za to u ŠZP Haklových Dvorech byl nejdelší časový úsek na 2. laktaci (118,9 dní). Z hlediska mléčné užitkovosti u plemenic za jednotlivé laktace dosáhly plemenice vyšších výsledků produkce v podniku s robotizovaným dojením (100 dní ? 3 539,1 kg M, 200 dní ? 6 727,5 kg M, 305 dní ? 9 602,9 kg M). Oproti kontrolní skupině, kde na 100 denní laktaci plemenice dojily 3 240,06 kg M, na 200 denní vyprodukovaly 5 433 kg M a na 305 denní 5 327,18 kg M. Etologické sledování v obou podnicích probíhalo po dobu 24 hodin pomocí intervalové metody s délkou intervalu 10 minut. Největší část dne se dojnice věnovaly kategorii ležení. Druhou nejdelší činností dojnic byla kategorie stání, kdy průměrná doba představovala v ZD Brloh 6,05 h, v ŠZP Haklovy Dvory plemenice stály 5,71 hod. Výrazná mezi skupinami je také doba příjmu krmiva, která v systému s dojením v dojírně je podstatně kratší o 1,79 hod a činila 3,71 hod. Délka pohybu, byla v systému s dojením v dojírně o více nežli polovinu kratší a na úrovni 0,32 hod. Také doba pobytu v dojírně byla o polovinu kratší a činila 0,22 hod.
|
host ::
RSS.