|
|
Velká Británie a Evropa. Příspěvek k analýze přístupu ostrovního státu k evropskému integračnímu procesu -- zaměřeno na přístup Winstona Churchilla.
Blažková, Kristýna ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem přístupu sira Winstona Churchilla k evropské integraci v letech 1945 až 1955. Snaží se zachytit změnu v Churchillových názorech a postojích od doby, kdy byl ministerským předsedou Clement Attlee, až do doby, kdy se do této funkce navrátil on sám. A to jak v otázkách integrace, tak ve vnitrostátních záležitostech. Z tohoto důvodu je v práci nastíněn vývoj několika významných integračních snah a organizací, od Rady Evropy až po Severoatlantickou alianci. Práce též rozebírá Churchillův vztah ke Spojeným státům americkým a Sovětskému svazu a jeho snahy o dosažení setkání na nejvyšší úrovni mezi těmito dvěma státy a Velkou Británií. Dosažení smíru a domluvy s Ruskem se stalo pro Churchilla po roce 1951, prioritou a proto je tématu věnována velká část v závěru této bakalářské práce.
|
|
|
Management znalostních pracovníků
Blažková, Kristýna ; Mládková, Ludmila (vedoucí práce) ; Sedlacký, Martin (oponent)
Řízení znalostí je stále relativně mladým oborem, ve kterém se neustále objevují nové a nové koncepty. Velmi často ale bývá popisován zjednodušeně, kdy se diskuse na toto téma točí okolo univerzálních postupů, u kterých se předpokládá, že budou spolehlivě fungovat napříč všemi organizacemi. V tomto smyslu bývají také podnikány kroky efektivního řízení znalostí a snaha je soustředěna na změny v nástrojích a technologiích, jako je znalostní databáze, intranet apod. Tento přístup má ale s efektivním řízením znalostí pramálo společného. Řízení znalostí je komplexní a mnohostranné, zahrnuje vše, co organizace dělá pro to, aby zpřístupnila znalost podnikatelské činnosti, jako například začlenit klíčové informace v systémech a procesech, použít stimuly k motivaci zaměstnanců a vytvořit spojenectví tak, aby napomohly k naplnění podnikatelské činnosti znalostí. Efektivní řízení znalostí vyžaduje kombinaci mnoha organizačních prvků, technologii, praxi v řízení lidských zdrojů, organizační strukturu a kulturu, aby bylo zabezpečeno to, že správná znalost bude uplatněna ve správnou chvíli. Mnoho společností implementovalo sofistikované systémy, intranety, obvyklé úschovny a jiné, zatímco ignorovaly komplexní kulturní otázky, které ovlivňují způsob, jakým lidé ke znalostem přistupují. Prvním krokem k úspěchu je uvědomování si důležitosti řízení znalostí a znalostních pracovníků. Znalostní pracovníci vyžadují specifický přístup k jejich řízení. Často je jejich práce neviditelná a těžko měřitelná, protože probíhá v jejich hlavách nebo mimo pracovní prostředí kanceláře. Navíc patří do rostoucí části pracovní síly všude ve světě a jejich znalosti a dovednosti jsou jen těžko nahraditelné. Cílem mé diplomové práce je přiblížit čtenáři řízení znalostních pracovníků úspěšné mezinárodní konzultantské organizace Boston Consulting Group, která působí v České republice od konce 90. let. To vše v kontextu současné globální ekonomiky, ve které mají znalosti a znalostní pracovníci nesmírný význam. Nehmotným aktivem každé organizace, zejména konzultantské, jsou znalosti uchovávané ve hlavách jejich zaměstnanců. Často si držitelé těchto znalostí nejsou vědomi toho, jak důležitá je jejich znalost pro celou organizaci a její úspěch. Z pohledu organizace je rozhodující rozpoznat klíčové držitele znalostí, ty systematicky řídit a snažit se o zajištění takového pracovního prostředí, aby umožňovalo co nejhladší průběh sdílení znalostí. Na příkladu BCG můžeme vidět, že řízení znalostí je komplexní záležitostí a vůbec ne jednoduchá. Základem je dobře fungující HR proces, který řídí výběr nových pracovníků, jejich udržení a rozvíjení vztahu s bývalými. Klíčovým prvkem je motivovat znalostní pracovníky sdílet znalosti, vytvořit jim pro to prostor a poskytnout vhodné nástroje.
|
host ::
RSS.