|
|
Sólová a komorní literatura pro kontrabas v pražských archivech
Otevřel, Tomáš ; Žalud, Radomír (vedoucí práce) ; Bernášek, Václav (oponent) ; Hudec, Jiří (oponent)
Tématem diplomové práce je sólová a komorní literatura nalezená v pražských archivech. Cílem práce je probádání a zmapování literatury v sedmi vybraných archivech. Největší prostor je vyhrazen pro tabulky s výsledky bádání, jež tvoří v podstatě kostru celé práce. Pro snazší orientaci a případné dohledání materiálu, jsou díla uvedena i se signaturou. V jednotlivých kapitolách se dovídáme též o historii příslušného archivu, o postupu bádání a o nalezeném materiálu. V podstatě se jedná o ucelený výpis kontabasové literatury v městě Praze, který může sloužit ( nejen) kontrabasistům pro snazší dohledání potřebného titulu, a v neposlední řadě také k rozšíření jejich hudebně - historického rozhledu.
|
|
| |
|
|
Rebecca Clarke a její současníci( Forsyth, Williams, Walton a Britten)
Vovsová, Helena ; Malý, Lubomír (vedoucí práce) ; Pěruška, Jan (oponent) ; Bernášek, Václav (oponent)
bakalářská práce se zaměřuje na Rebeccu Clarke, anglickou violistku a skladatelku, vyjímečnou ženu ve své době i dnes, a na její současníky z přelomu 19. a 20.století, Cecila Forsytha, Ralpha Vaughana Williamse, Williama Turnera Waltona a Benjamina Brittena. U všech autorů je jejich život a dílo.
|
|
|
Hudební skladatel Václav Hálek
Šimková, Marie ; Hošek, Jiří (vedoucí práce) ; Petráš, Miroslav (oponent) ; Bernášek, Václav (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá životem a tvorbou hudebního skladatele Václav Hálka. Díky rozhovorům s ním jsem mohla také zmapovat osobní postoje protagonisty. Snažím se také odhalovat motivy a inspirace jeho tvorby. Na pozadí drobných příběhů ze skladatelova života vykresluji i atmosféru doby, v níž studoval a tvořil.
|
|
|
Violoncello v tvorbě Johanna Sebastiana Bacha
Mašlaň, Petr ; Veis, Daniel (vedoucí práce) ; Petráš, Miroslav (oponent) ; Bernášek, Václav (oponent)
Tato práce pojednává o skladbách Johanna Sebastiana Bacha určených pro violoncello a nástroje violoncellu příbuzné. Je rozdělena do čtyř kapitol . Třetí kapitola obsahuje tři podkapitoly. První kapitola pojednává o období, které Bach strávil v Köthenu, další kapitola obsahuje stručnou stať o violoncellové hře v Itálii v 17. století a skladbách pro sólové violoncello, které jsou předchůdci Bachových suit pro sólové violoncello .Třetí kapitola je věnována obecné charakteristice violoncellových suit, druhá je analýzou čtvrté a páté suity a třetí podkapitola se zabývá šestou suitou a otázkou , pro jaký nástroj byla napsána. Poslední kapitola se věnuje Bachovým sonátám pro violu a gamba. Práce obsahuje konkrétní notové příklady a poznámky pod čarou.
|
|
|
Česká skladatelská a komorní tvorba pro kontrabas od roku 1945
Mareček, Václav ; Hudec, Jiří (vedoucí práce) ; Hudec, Jiří (vedoucí práce) ; Žalud, Radomír (oponent) ; Bernášek, Václav (oponent)
Ve své magisterské práci přináším přehled českých skladatelů a komorní tvorby pro kontrabas po roce 1945. Práci jsem rozdělil do tří kapitol. V první kapitole uvádím životopis kontrabasisty Františka Hertla, chronologicky rozdělený. Druhá kapitola je věnována Českému nonetu, jeho vzniku, vývoji, repertoáru. Jedna z podkapitol přibližuje dobu. kdy byl uměleckým vedoucím František Hertl. Ve třetí kapitole uvádím přehled českých skladatelů a komorní tvorby po roce 1945. Touto prací bych chtěl přispět k obohacení kontrabasové literatury o další současné skladatele.
|
|
|
Alexander von Zemlinsky,život a dílo s přihlédnutím na Druhý smyčcový kvartet D-dur, op. 15
Žďánský, Jan ; Petráš, Miroslav (vedoucí práce) ; Petráš, Miroslav (vedoucí práce) ; Bernášek, Václav (oponent) ; Veis, Daniel (oponent)
Alexander von TZemlinsky ( 1872 Vídeň - 1942 New York) patří k osobnostem, které byly v posledním desetiletí znovu objeveny. Když Zemlinsky zemřel v americkém exilu, byl jako skladatel zcela zapomenut a nikdo nemohl tušit, že za tři desítky let se zvedne vlna zájmu o umění z přelomu 19. a 20.století, která dá jeho hudbě nový život. Svými osobními i myšlenkovými osudy patřil Zemlinsky do okruhu kolem Gustava Mahlera a Arnolda Schonberga.Ve vídni také prožil více než polovinu svého života. Studoval tam na konzervatoři, později pracoval jako dirigent. Roku 1911 přijal místo šéfa opery Nového německého divadla v Praze a v následujících šestnácti letech se stal jednou z předních osobností pražského hudebního života. V divadle se stalo legendkou jeho mozartovské představení, na koncertním pódiu získal věhlas zejména provedením Mahlerových symfonií.V roce 1897 odešel Zemlinský z Prahy do Berlína, po nástupu nacistů k moci se vrátil do Vídně a odtud odjel roku 1938 do Ameriky. S novým prostředím se však už nesblížil a někdejší hvězda evropského hudebního nebe za několik měsíců zcela zapadla. Ačkoliv se jedná o skladatele světového významu působícího řadu let v Čechách nebyl doposud obsáhleji napsán jeho životopis nebo alespoň seznámení s jeho dílem v češtině. V druhé části práce se zabývám rozborem Druhého smyčcového kvartetu op.15.
|
|
|
Harfa a její uplatnění v komorní hudbě
Ulehlová, Kateřina ; Kodadová, Renata (vedoucí práce) ; Kodadová, Renata (vedoucí práce) ; Bernášek, Václav (oponent) ; Rak, Štěpán (oponent)
Hlavní myšlenka této práce je založena na podtržení několika faktů z historie harfy v kontextu s její rolí v komorní hudbě. Hudební svět kolem harfy způsobil nemalý vliv v životě tohoto nástroje a dnes si můžeme říci, že počínaje nedávnou historií posledních stolezí, dostává svět evropské kultury mnoho nazpět. Další část této práce je rovněž zaměřena na několik témat týkajících se běžných aspektů harfové praxe v komorní hře.
|
|
|
"Rožumberská basa" historie a organická analýza
Andrš, Rudolf ; Žalud, Radomír (vedoucí práce) ; Žalud, Radomír (vedoucí práce) ; Hudec, Jiří (oponent) ; Bernášek, Václav (oponent)
Magisterská práce pojednává o hudebním životě na českokrumlovském panství od doby středověku po současnost. Soustřeďuje se na ?Rožmberskou kapelu?, založenou v 2. polovině 16. století Vilémem z Rožmberka, nejvýznamnější hudební soubor ve službách české šlechty v předbělohorské době. Popisuje dochované hudební nástroje, které jsou dnes součástí ?Rožmberské sbírky nástrojů? a zaměřuje se zejména na tzv. ?Rožmberskou basu?, které je věnována její hlavní část.
|
|
| |
host ::
RSS.