|
|
Studium vlivu studeného chmelení na stabilitu pivní pěny
Benda, David ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem studeného chmelení na stabilitu pivní pěny. Byl sledován vliv studeného chmelení na základní charakteristiky piva, obsah hořkých chmelových kyselin, proteinů, fenolických látek, vybraných mikro- a makroprvků, organických kyselin a stabilitu pivní pěny. V teoretické části jsou charakterizovány suroviny pro výrobu piva, látky ovlivňující stabilitu pivní pěny a postup přípravy piva. Dále je popsána pěna z fyzikálního hlediska, je popsán její vznik, odvodňování a jevy, které vedou k jejímu zániku. Blíže jsou popsány i použité analytické metody. Experimentální část popisuje postup přípravy modelového piva a realizaci studeného chmelení českou odrůdou Kazbek. Studené chmelení bylo provedeno v časech 3, 5 a 10 dní s navážkami 3 g/l a 6 g/l. Připravené pivo bylo následně analyzováno z hlediska základních pivních charakteristik, stability pivní pěny, hořkých chmelových kyselin, fenolických látek, proteinů, vybraných mikro- a makroprvků a organických kyselin. Z naměřených dat byly zjištěny korelace mezi sledovanými parametry piva a stabilitou pivní pěny. Bylo zjištěno, že studené chmelení v pivu zvyšuje obsah fenolických a hořkých látek, jeho vliv na stabilitu pivní pěny je ale negativní.
|
|
|
Studium vlivu proteinů na stabilitu pivní pěny
Benda, David ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu proteinů, fenolických látek, hořkosti a vybraných kationtů kovu na stabilitu pivní pěny. V teoretické části je popsána pěna z fyzikálního hlediska, stabilita pivní pěny a způsoby jejího měření a faktory, které pozitivně či negativně stabilitu a kvalitu pivní pěny ovlivňují. Dále jsou popsány vybrané proteiny, které mají na stabilitu pivní pěny vliv, jejich původ a technologický význam. Experimentální část je zaměřena na stanovení stability pivní pěny metodou NIBEM, analýzu celkového obsahu proteinů v pivu, analýzu obsahu fenolických látek, hořkosti a prvkovou analýzu vzorků piva. Celkem bylo analyzováno 36 piv tuzemské výroby, z toho 16 piv bylo výčepních, 15 piv ležáckého typu a 5 piv ležáckého typu z minipivovarů. Z naměřených dat byly zjištěny korelace mezi celkovým obsahem proteinů, fenolických látek, hořkosti a kovových iontů se stabilitou pivní pěny. Z výsledků vyplývá, že proteiny a fenolické látky jako izolované parametry nemají zcela zásadní vliv na stabilitu pivní pěny. Avšak hořkost jako izolovaný parametr má na stabilitu pivní pěny vliv.
|
|
|
Stanovení ovládacích momentů uzavírací klapky
Benda, David ; Vosynek, Petr (oponent) ; Hnízdil, Milan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá výpočtem točivého momentu na výstupní hřídeli čtyř excentrické uzavírací klapky a experimentálním měřením tohoto točivého momentu na skutečně vyrobených armaturách. Úvodem práce je provedena stručná rešerše, jejímž účelem je popsat základní součásti uzavírací klapky, její výrobní varianty vyosení disku, případně typy připojení armatur k potrubím. V hlavní části jsou popsány dílčí točivé momenty vyskytující se na jednotlivých komponentech. Následují data z provedeného měření a na závěr jsou porovnány získané výsledky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Electronic Parts of Small Photovoltaic Power Plant
Benda, Dušan
The aim of this project is to propose a comprehensive system for the management, control and monitoring of individual components of photovoltaic power plants. This article describes the various methods of approaches to solving each described parts including an outline of the issue. The output of work are functional and tested equipment.
|
|
|
Remote Control for Steam Engines Models
Benda, David
The aim of this project is to create a remote control for radio controlled model of steamboat. The entire device consists of two parts - a transmitter and receiver. Data transmission modules were selected from the company HopeFR communicating in a frequency band of 433 MHz. Currently the device is outfitted for steering a pair of model servo motors and five digital outputs. Simple adjustment facility can be extended as required.
|
|
|
Soustava DC/DC měničů pro solární panely fotovoltaické elektrárny
Benda, Dušan ; Huták, Petr (oponent) ; Vorel, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem přizpůsobovacího DC/DC měniče pro jeden fotovoltaický panel o špičkovém výkonu 250 W. Diplomová práce je rozdělena na části zabývající se detailním návrhem silové části, návrhem ochran a obvodovým vybavením, popisem řídicích MPPT algoritmů a návrhem regulační struktury včetně programového vybavení řídicího kontroléru. Do práce byla nad rámec zadání vložena kapitola zabývající se matematickým modelováním měniče v prostředí programu Matlab Simulink.
|
|
|
Evoluce hostitelské specializace a fylogeografie řasníků čeledi Xenidae (Strepsiptera)
Benda, Daniel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou obligátně endoparazitickým řádem hmyzu s kosmopolitním rozšířením, který je sesterskou linií brouků (Coleoptera). V současnosti je známo jen zhruba 600 druhů, přesto mají velmi široké hostitelské spektrum. Parazitují na sedmi skupinách hmyzu (Thysanura, Orthoptera, Blattodea, Mantodea, Hemiptera, Diptera, Hymenoptera). K nejodvozenějším skupinám řasníků patří čeleď Xenidae. Její zástupci parazitují na žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera: Aculeata) tří čeledí (Vespidae, Sphecidae, Crabronidae). V porovnání s bazálnějšími skupinami řasníků jsou u druhů čeledi Xenidae velmi dobře známí hostitelé, proto je tato skupina vhodným objektem pro studium evoluce hostitelské specializace. Na základě molekulárních analýz tří genů byla zrekonstruována fylogeneze čeledi Xenidae. Dále bylo provedeno mapování ancestrálních stavů hlavních hostitelských skupin a biogeografických oblastí pomocí dvou metod (maximální parsimonie, maximální věrohodnost). Podle výsledků vychází čeleď Xenidae jako monofyletická skupina, která vznikla ve Starém světě. Na některé hostitelské skupiny došlo k přeskoku vícekrát nezávisle na sobě. To výrazně mění dosavadní představy o evoluci hostitelské specializace a vyžaduje taxonomickou revizi. V rámci této čeledi došlo k několika přeskokům mezi Starým a Novým...
|
|
|
Biogeografie a hostitelské spektrum řasníků (Strepsiptera)
Benda, Daniel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou obligátně endoparazitickým řádem hmyzu s kosmopolitním rozšířením, který je sesterskou linií brouků (Coleoptera). V současnosti je známo celkem 7 hostitelských řádů hmyzu, které řasníci parazitují. Jako skupina s relativně malým počtem druhů (necelých 600) a skrytým způsobem života, byla většinou entomology spíše opomíjená. Většina literatury o řasnících tak pojednává pouze o prostém popisování nových druhů. Mnoho taxonů bazálních čeledí nemá známou hostitelskou skupinu, protože byl popsán pouze volně žijící samec, nebo byla naopak objevena pouze samice s hostitelem. U odvozených čeledí Xenidae a Stylopidae parazitujících žahadlové blanokřídlé (Hymenoptera: Aculeata) jsou známí hostitelé téměř u všech druhů. Mnoho informací o rozšíření těchto skupin lze získat také z literatury o hostitelích, která uvádí stylopizované jedince. Předložená práce shrnuje rozšíření všech řasníků na úrovni čeledí a rodů. Přináší také zhodnocení výskytu řasníků v jednotlivých biogeografických oblastech se zaměřením na jejich hostitele. Klíčová slova: Řasníci, Strepsiptera, rozšíření, parazitizmus, hostitelská skupina, biogeografie
|
host ::
RSS.