|
Návrh autonomního zdroje energie s fotovoltaickým a větrným zdrojem
Bršťák, Jan ; Bartošík, Tomáš (oponent) ; Ptáček, Michal (vedoucí práce)
Schopnost akumulovat elektrickou energii je jednou z nejdůležitější a nejvíce se rozvíjející se oblastí v energetice. Současným problémem výroby elektrické energie z fotovoltaických zdrojů jsou kolísavé výkony dané množstvím slunečního záření dopadajícího na fotovoltaický panel a u větrných zdrojů jsou jejich kolísavé výkony způsobené povětrnostními podmínkami v dané oblasti. Tato jejich nevýhoda může způsobovat různé problémy v distribuční soustavě (zvláště jsou-li do distribuční soustavy dodávány vysoké výkony, platí pro systémy grid-on). Hybridní soustava (fotovoltaická elektrárna + větrná elektrárna) a akumulace elektrické energie z větší části řeší problémy výkyvů jejich výkonů, protože se navzájem doplňují. Tato práce je zaměřena na návrh a popis fotovoltaického a větrného zdroje a jejich akumulaci elektrické energie. Jedna z částí práce je určena k popisu známých a používaných akumulátorů elektrické energie. Dále je zde obecný návrh kooperujícího fotovoltaického a větrného zdroje, respektive jeho zhodnocení ve vztahu k distribuční soustavě. Závěrem je zhodnoceno použití hybridního systému (fotovoltaická elektrárna + větrná elektrárna) v praxi, jeho výhody a nevýhody.
|
| |
| |
|
Návrh autonomního zdroje energie s fotovoltaickým a větrným zdrojem
Bršťák, Jan ; Bartošík, Tomáš (oponent) ; Ptáček, Michal (vedoucí práce)
Schopnost akumulovat elektrickou energii je jednou z nejdůležitější a nejvíce se rozvíjející se oblastí v energetice. Současným problémem výroby elektrické energie z fotovoltaických zdrojů jsou kolísavé výkony dané množstvím slunečního záření dopadajícího na fotovoltaický panel a u větrných zdrojů jsou jejich kolísavé výkony způsobené povětrnostními podmínkami v dané oblasti. Tato jejich nevýhoda může způsobovat různé problémy v distribuční soustavě (zvláště jsou-li do distribuční soustavy dodávány vysoké výkony, platí pro systémy grid-on). Hybridní soustava (fotovoltaická elektrárna + větrná elektrárna) a akumulace elektrické energie z větší části řeší problémy výkyvů jejich výkonů, protože se navzájem doplňují. Tato práce je zaměřena na návrh a popis fotovoltaického a větrného zdroje a jejich akumulaci elektrické energie. Jedna z částí práce je určena k popisu známých a používaných akumulátorů elektrické energie. Dále je zde obecný návrh kooperujícího fotovoltaického a větrného zdroje, respektive jeho zhodnocení ve vztahu k distribuční soustavě. Závěrem je zhodnoceno použití hybridního systému (fotovoltaická elektrárna + větrná elektrárna) v praxi, jeho výhody a nevýhody.
|
|
Účinnost přeměny různých druhů energií na energii elektrickou a možnosti její akumulace
Ostruška, Jan ; Bartošík, Tomáš (oponent) ; Macháček, Jan (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na problematiku účinnosti přeměn různých druhů energií na elektrickou energii. V úvodu je čtenář stručně seznámen s energetickými zdroji a jejich potenciálem. V návaznosti na tuto kapitolu práce dále rozebírá účinnosti konkrétních přímých a nepřímých přeměn energií se zaměřením na faktory, které danou účinnost ovlivňují. Další část textu práce je věnována možnostem akumulace elektrické energie. Ty práce opět rozebírá z pohledu účinnosti cyklu a v závěru kapitoly pak porovnává jednotlivé možnosti akumulace. Obě části výroby a akumulace elektrické energie se pak spojují v přehledném diagramu přeměn energií. Na tento diagram práce dále navazuje matematickým popisem jeho části a návrhem simulačního programu, který by demonstroval tok energie diagramem.
|
|
Alternativní využití biomasy
Hornoch, Radek ; Radil, Lukáš (oponent) ; Bartošík, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje možnosti zpracování biomasy na ušlechtilejší formy paliv a jejich využití. V první části jsou popsány zdroje biomasy, tedy možnost cíleně pěstovat plodiny nebo využívat různých vhodných odpadů. Druhá část obsahuje popis technologií, jak lze biomasu přepracovat na syntézní plyn, metanol, etanol, bioplyn a bionaftu. Jsou uvedeny výnosy zmíněných ušlechtilých paliv z jednotlivých plodin a technologií. Třetí část se věnuje zařízení, kde lze ušlechtilejší formy paliv použít. Jedná se o klasickou teplárnu s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou, paroplynovou teplárnu, kogenerační jednotku s mikroturbínou, kogenerační jednotku se spalovacím motorem a kogenerační jednotku s palivovým článkem. Na konci kapitoly je provedeno srovnání jednotlivých zařízení při použití různých paliv.
|
| |
| |
| |
| |