|
|
Neinvazivní metody pro stanovení pohlaví a stereoidních hormonů u gibonů rodu Nomascus
Bolechová, Petra ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Giboni rodu Nomascus patří ke kriticky ohroženému druhu, o kterém zároveň chybí velké množství základních biologických informací. Vzhledem ke statutu těchto zvířat ve volné přírodě i počtu chovaných jedinců v chovu zoologických zahrad je prioritní otázkou zlepšení managmentu chovu, kam patří i znalost reprodukce. Základním cílem této práce je praktické využití neinvazivních metod (polymerázová řetězová reakce k extrakci DNA a enzymové imunotesty), využívajících k analýzám vzorky výkalů. První metoda, polymerázová řetězová reakce, byla využita pro determinaci pohlaví u mláďat, protože kvůli jejich specifickému zbarvení a vzhledové podobnosti vnějších pohlavních orgánů, není diagnostika možná bez odchycení zvířete. Další částí je zodpovězení hypotéz týkajících se ovariálního cyklu samic a faktorů ovlivňujících jejich koncentrace včetně souvislosti nástupu pohlavního cyklu u samic a jejich změny barvy srsti. Hypotézy byly ověřeny sledováním výše koncentrací metabolitů progesteronu a estrogenu ve výkalech a vyhodnocením složení chovné skupiny gibonů a vlivu ZOO. Celkem bylo analyzováno během čtyř let (2010-2014) 51 zvířat z 16 zoologických zahrad v celkovém množství 1618 vzorků výkalů. Výsledky potvrdily využití neinvazivních metod pro determinaci pohlaví a tak zajištění maximálního welfare v chovech. Endokrinologické analýzy potvrdily hypotézy o vlivu prostředí (ZOO) na koncentraci hormonů a vliv březosti samice a jejího věku na výši koncentrace hormonů, ale také vliv březosti na koncentraci hormonů u samců-otců. Prvotní informací v této studii je potvrzení nástupu ovariálního cyklu u mladých samic bez návaznosti na jejich přebarvení a významný faktor vlivu matky a její teritoriality. Tato studie předkládá první dlouhodobější monitoring ovariálního cyklu u samic a koncentrace hormonů u ostatních jedinců ve všech věkových kategoriích i pohlaví. Výsledky umožňují pochopit vliv chovatelského prostředí na reprodukční postavení těchto gibonů a přispívají k celkovému zlepšení managementu chovu.
|
|
|
Ontogeneze vokalizace u gibonů rodu Nomascus
Hradec, Michal ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Znalost ontogeneze a vývoje vokalizace u primátů hrají klíčovou roli v pochopení evoluce jazyka a řeči u lidí. Na rozdíl od velkých lidoopů, giboni produkují velice hlasitý vokální projev, který zahrnuje komplex druhově a pohlavně specifické vokalizace. Řada studií v minulosti se věnovala výzkumu akustického vzoru u dospělých jedinců. I přesto, zůstává stále nejasné, kdy a jak se rozvíjí pohlavně-specifický vzor vokalizace gibonů.
Tato práci se zaměřuje na dvě období v ontogenetickém vývoji akustických struktur u samců gibona bělolícího (Nomascus leucogenys) a u gibona zlatolícího (Nomascus gabriellae). Výsledky ukázaly, že nejprve nedospělí samci (juvenilní a adolescentní) produkují samičí akustickou strukturu great call v duetu s matkami. Vlastnosti great call nedospělých samců se lišily ve spektro-temporálních parametrech od great call u matek. Nejvýraznějším rozdílem mezi juvenilními a adolescentními samci při produkci samičí vokalizaci byla přítomnost koncové části vokalizace twitteru. Výsledky ukazují, že twitter byl pravidelnou součástí samičí vokalizace u nedospělých samců okolo čtvrtého roku věku, zatímco u mladších samců byl produkován výjimečně.
Druhé období v ontogenezi vokalizace u adolescentních samců bylo charakteristické tím, že po pátém roku věku začíná vývoj samčí akustické struktury. V tomto období již nebyla pozorována produkce samičí vokalizace great call u žádného ze sledovaných jedinců gibonů rodu Nomascus. Výsledky dokládají, že samčí akustické struktury u gibona bělolícího (Nomascus leucogenys) se nevyvíjely v pořadí, ve kterém jsou produkovány v akustickém rejstříku dospělého samce. Na začátku studie se vyvinuly staccato noty a multi-modulační fráze, které byly následované po čtyřech měsících vznikem boom noty. Tato noty je produkována v akustickém rejstříku na prvním místě a má nejhlubší frekvenci. Naopak vývoj samčí akustické struktury gibona zlatolícího (Nomascus gabriellae) byl charakteristický jen vývojem multi-modulační fráze a vývoj staccato not nebyl u tohoto druhu během studie zaznamenán. Výsledky podporují interpretaci, že vývoj samčí akustické struktury úzce koresponduje s růstem vokálního traktu a fyziologickými změnami, které souvisejí s dosažením pohlavní dospělosti.
|
|
|
Behaviorální selekční kritéria pro odhad upotřebitelnosti štěňat německého ovčáka Policie ČR.
Hradecká, Lenka ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Projekt je založen na behaviorálních testech 7 týdenních štěňat německého ovčáka prováděných v policejní chovatelské stanici (dále CHS) v Prackovicích nad Labem a v Domažlicích. Práce byla zaměřena na ověření použitelnosti a zlepšení selekce štěňat s použitím behaviorálního testu. Testovali jsme možnost vlivu prostředí (přítomnost střelnice poblíž CHS Domažlice) na pozdější úspěšnost štěňat v povahovém testu. Cílem projektu bylo nasbírání dostatečného množství nových dat, která přispěla k ověření hypotézy, že štěňata vyrůstající v prostředí se střelnicí budou následně lépe hodnoceny v disciplínách hodnotících reakce na hluk a zlepšení metodiky selekce štěňat. Bylo zjištěno, že rozdílné výsledky jsou ovlivněny původem fen - matek. To znamená, že štěňata pocházející od matek z CHS nacházející se v blízkosti střelnice, jsou následně lépe hodnocena v disciplínách hodnotících reakci na hluk ve srovnání se štěňaty od matek pocházející z CHS bez střelnice. Horší reakce na hluk měl štěňata z vrhů s větším počtem štěňat.
Další částí naší práce bylo vypracování meta-analýzy pro behaviorální charakteristiky, neboť autoři se v této oblasti značně rozcházejí a zjištění, do jaké míry jsou povahové vlastnosti dědivé, by značně mohlo přispět ke zlepšení metodiky selekce štěňat. Shromáždili jsme dostupnou literaturu za posledních 40 let, tzn. 1761 údajů ze 47 prací zabývajících se dědivostí povahových vlastností.
Tyto data jsme rozdělili do 5 skupin(prostředí, pasení, lov, hra a psychické vlastnosti). Meta-analýzou bylo zjištěno, že dědivost znaků z těchto skupin je obecně nízká.
Z výsledků vyplývá, že je třeba od základu změnit chovatelské postupy u těch plemen psů, u kterých je chování hlavní kritérium při hodnocení výkonnosti (např. lovecká, služební), neboť na základě výkonnostních výsledků a výsledků povahových testů jsou některá plemena uchovňována a následně používána k reprodukci. Přikláníme se tedy k názoru některých.
|
|
|
Selhávání reprodukce u kočky domácí jako součást antistrategie proti infanticidě
Ivanková, Lucia ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Adéla, Adéla (oponent)
Kočka domácí spolu se psem patří mezi nejčastěji chované domácí mazlíčky. Na rozdíl od psa si však i za dlouhá léta domestikace ponechala svůj vzhled a svojí povahu v prakticky nezměněné podobě. Dokáže se velmi dobře přizpůsobit rozdílným podmínkám prostředí.
Kočka je plodný druh, který se úspěšně rozmnožuje v nejrůznějších podmínkách prostředí. Nedělá jí problém se přizpůsobit a rozmnožovat se v širokém spektru klimatických podmínek od oblastí sub-arktických až po rovníkové oblasti, stejně tak se úspěšně rozmnožuje jak v podmínkách městských kolonií, kde žije i několik tisíc koček na kilometr čtvereční tak i v arktických oblastech kde se hustota kočičí populace často pohybuje kolem jedné kočky na kilometr čtvereční. Existuje u ní i velká variabilita v taktikách páření od promiskuitního chování, přes polygynní systém až po monogamii.
Infanticida u kočkovitých šelem je běžnou součástí reprodukční strategie. Samec zabíjí mláďata, která nejsou jeho, aby samice dříve přišla do říje a mohl se s ní pářit a zplodit vlastní potomky. U kočky domácí je infanticida diskutovaným tématem. Je dlouhodobě tradována, ale ve skutečnosti je jen několik pozorovaných a popsaných případů infanticidy.
Jednou ze samičích strategií proti samčí infanticidě je i tzv. Bruce effect. U březí samice, jejímž mláďatům hrozí infanticida, dojde k potratu. Samice tak zabrání tomu, aby zbytečně investovala do porodu a péči o potomky, kteří jsou infanticidou ohroženi. Na základě dotazníkového šetření jsme se pokoušeli posoudit z analýzy dat o reprodukci kočky domácí, zda u ní existuje selhávání reprodukce jako antistrategie proti potencionální samčí infanticidě. Ze získaných dat se nám tuto hypotézu zatím nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Do budoucna, aby bylo možné tuto hypotézu potvrdit, nebo vyvrátit, bude potřeba získat více údajů. Ačkoliv se z dotazníkového šetření nepovedlo získat jednoznačný závěr k hypotéze, poskytl dotazník velké množství zajímavých údajů k rozmnožování koček žijících v chovatelských stanicích zcela pod kontrolou člověka.
|
|
|
Vliv faktorů prostředí na vývoj plodu u savců
Sedláčková, Lucie ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Bučková, Katarína (oponent)
O vývoji plodu se mluví od chvíle splynutí samčí a samičí pohlavní buňky, spermie s vajíčkem, a vzniku zygoty. Touto událostí začíná složitý proces prenatálního vývoje, období velice citlivého na změny a nepříznivé podmínky v okolí matky. Do takových podmínek může být zahrnuta nedostatečná výživa, náhlé změny sociálního okolí matky, vysoký výskyt predátorů, stresové zážitky kvůli nepřiměřené manipulaci a mnoho dalších. Vše spojuje jeden často skloňovaný pojem - stres.
Stres totiž způsobuje nadměrné vyplavování hormonů glukokortikoidů, kterým je například kortizol. Tento glukokortikoid je nezbytný pro růst plodu a indukci některých enzymů, jako například plicní povrchově aktivní látky. Za určitých podmínek však může maternální kortizol vystoupat do abnormálních hodnot. V důsledku toho přebytek kortizolu zasáhne plod ve vysokých koncentracích, které mohou negativně měnit fetální růst a vývoj.
U savců stres matky během gravidity nejen zvyšuje její vlastní kortizol, ale také snižuje expresi a aktivitu glukokortikoidního bariérového enzymu 11beta-HSD2 v placentě, takže plod je méně chráněn. Na druhé straně je tak ovlivněna placentární produkce a metabolismus jiných proteinů a hormonů citlivých na glukokortikoidy jako jsou prostaglandiny, progesteron, estrogeny, transportér glukózy a placentární laktogen. Navíc inhibice 11beta-HSD2 prenatálním stresem by mohla přispět k nízké porodní hmotnosti a poruchám těhotenství, jako je předčasný porod.
Prenatální stres ovlivňuje především vývoj mozku. Jsou pozorovány účinky prenatálního stresu u savců se zvýšenou latencí pro hru, nepřímým lokomočním chováním, úzkostí a zhoršenou pamětí. Prenatální stres je také spojován s větší těkavostí a poruchami pozornosti, s tím souvisí i snížená schopnost učení. Je prokázáno, že prenatálně stresovaní jedinci mohou vykazovat zvýšené agresivní chování, u samců bylo pozorováno chování demaskulinizované a feminizované.
Účinky prenatálního stresu jsou přenosné i na další generace a existují důkazy, že se ve větší míře projevily až na generacích následujících.
|
|
|
Úloha laterality mozku v agonistickém chování jelena evropského II
Jirsová, Adéla ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Kouba, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se ve své teoretické části zabývá úlohou laterality mozku jelena evropského (Cervus elaphus) při agonistickém chování. Agonistickému chování, zejména tedy soubojům mezi samci v období podzimní říje, je věnována velká část rozsahu literární rešerše. Souboje jsou přísně ritualizované a samci se při nich řídí jasně danými pravidly. V poslední době se začíná u zvířat stále častěji pozorovat úloha laterality mozku a ukazuje se, že obzvlášť v agonistických interakcích může hrát významnou roli. Lateralita mozku je funkce jedné, či druhé hemisféry při určitých činnostech. Hlavním tématem práce je zda lateralita ovlivňuje souboje jelena evropského.
Výzkumná část práce probíhala v oboře Zátoň, kde byly pořizovány videonahrávky soubojů mezi jeleny v říji. Dále byly využity videozáznamy z farem Podlesko a Žalany a z obory Milešov. Tyto záznamy byly zpracovávány v programu Noldus Observer, kde bylo analyzováno, který z jelenů byl iniciátorem souboje a jeho pozice k soupeři, resp. kterým okem byl vnímán soupeř při začátku, ale i v průběhu souboje. Data byla dále statisticky vyhodnocena v programu SAS (verze 9.4, SAS Institute Inc.). Byla pozorována silná tendence k tomu, že vítěz je také iniciátorem interakce. Šance, že vítězem bude iniciátor, byla oproti tomu, že by jím byl recipient, 15 krát větší. Iniciátor odhaduje svou možnost v souboji vyhrát, proto nedovolí souboj ukončit dříve, než dojde na fyzické střetnutí. Bez ohledu na charakter chování přistupoval iniciátor ke svému soupeři pravděpodobněji na pravé oko. Také
při paralelním pochodu a při přímém fyzickém souboji byl statisticky signifikantně prokázán přístup iniciátora k recipientovi z pravé strany. Jelikož jeleni souboje trénují v období celého roku, tak poté i při říji informace zpracovává levá hemisféra, která řídí rutinní záležitosti. Lze tedy říci, že souboje jelenů v říji jsou natolik časté, kdy se uplatňuje rutina používání paroží jako zbraně, a proto zde pozorujeme preferenci pravé strany.
|
|
| |
host ::
RSS.