Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv solární radiance na strukturu xylému jehlic smrku ztepilého
Bartoňová, Lenka
V práci je hodnocena struktura xylému jehlic smrku ztepilého v závislosti na oslunění a nadmořské výšce. Na území Hrubého Jeseníku byly vybrány stejnověké smrkové porosty v rozdílných nadmořských výškách na jižní a severní expozici, kde byly odebrány vzorky slunných jednoletých prýtů. U jehlic byla provedena analýza xylému se zaměřením na počet tracheid, průměr tracheid, plochu tracheid a plochu xylému. Byla zjištěna více než 50% závislost parametrů xylému na nadmořské výšce a solární radianci, přičemž expozice výrazně ovlivňuje strukturu xylému pouze v nadmořských výškách nad 1200 m. V predikčních mapách je znázorněno, že nejvyšší predikované hodnoty parametrů xylému se nachází mezi 800 m a 1200 m n. m.
Vývoj obecného školství v Modřanech do roku 1939
Bartoňová, Lenka ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
V úvodu diplomové práce jsem si vytkla v podstatě dva cíle: zhodnocení vlivu některých obecných faktorů na chod a vývoj školy a zachycení pestrosti jejího života. Nyní se pokusím shrnout zda a jak bylo mé úsilí úspěšné. Předeslanými faktory jsem měla na mysli především přírodní podmínky, státoprávní uspořádání státu, jeho legislativu, hospodářskou orientaci obce, sociální strukturu jejího obyvatelstva. Studiem dobových pramenů a seznamováním se s chodem a vývojem školy jsem došla k závěru, ze i tak vágní okolnost jako jsou přírodní podmínky panující v oblasti Modřan do fungování školy zasáhly. Na mysli mám nejen klimatické změny, jako jsou dlouhé a třeskuté mrazy, jejichž následkem (často ve spojení s ekonomickou situací obce a státu) byly občasné uhelné krize a uhelné prázdniny nebo šíření epidemiologických onemocnění. Přírodní silou, která nezřídka zasáhla do života celé obce, tedy i její školy byla řeka Vltava. Ve sledovaném období se připomínala většími či menšími záplavami. Školy byly v těchto chvílích prvním a do postavení sokolovny v roce 1923 také jediným útočištěm postižených rodin.
Vliv nadmořské výšky a jižní expozice na morfologicko-anatomickou stavbu jehlic smrku ztepilého
Bartoňová, Lenka
V úvodní části práce je zpracován literární přehled zaměřený na morfologii, ekologii, areál výskytu a vliv klimatu na růst smrku ztepilého. Na území Jeseníků byly vybrány tři stejnověké smrkové porosty v rozdílných nadmořských výškách s jižní expozicí. Na vybraných plochách byly odebrány vzorky slunných jednoletých prýtů. U jehlic byla provedena morfologicko-anatomická analýza. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že nadmořská výška ovlivňuje parametry jehlic - jehlice ve vyšší nadmořské výšce jsou oproti jehlicím rostoucím na smrcích v nižších polohách vyšší, širší, kratší a narůstá relativní plocha středního válce vzhledem k ploše jehlice. Expozice má vliv pouze na plochu příčného řezu, délku a projekční plochu jehlic. Pomocí geoinformačních technologií byly vypracovány predikční mapy vlivu slunečního záření a nadmořské výšky na hodnoty zkoumaných rozměrů jehlic.

Viz též: podobná jména autorů
8 Bartoňová, Lucie
5 Bartoňová, Ludmila
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.