Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dominique Vivant Denon - od cest po Itálii k Louvru. K typologii cestopisu 18. století.
Balcarová, Eva ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
DOMINIQUE VIVANT DENON - OD CEST PO ITÁLII K LOUVRU. K TYPOLOGII CESTOPISU 18. STOLETÍ. Klíčová slova: cestopis, 18. století, libertinská literatura, Itálie, Egypt, Napoleon, Louvre. Počet znaků: 121 846 (68 NS) Diplomová práce Vivant Denon - Od cest po Itálii k Louvru se člení do dvou částí. První je monografií kulturní osobnosti přelomu osmnáctého a devatenáctého století - barona Vivanta Denona, autora novely Point de lendemain, cestopisů Voyage dans la Basse et la Haute Égypte a Voyage en Sicile, především však Napoleonova poradce v oblasti umění a prvního ředitele muzea Louvre. Úvodní stránky práce se věnují recepci Denonova díla. Pro vnímání Denonovy tvorby je charakteristická určitá proměnlivost, která podněcuje řadu zajímavých témat. Jedním z nich je oblíbenost libertinské kultury předrevoluční Francie v průběhu druhé poloviny dvacátého století, která vysvětluje, že se v dnešním povědomí z rozsáhlého a všestraného Denonova díla nejvíce uchovala novela Point de lendemain. Dalším může být změna ve vnímání cestopisu jako literárního žánru v době, kdy jsou nám i nejvzdálenější lokality dostupné v řádu hodin. První část práce se také snaží nastínit důležité okamžiky v Denonově biografii; soustředí se přitom na Denonovy cesty, které se přímo odrazily nejen v jeho literárním díle, ale i v jeho...
Porcelánová nemoc u raků: biologie, dopady a rozšíření
Jelínková, Tereza ; Balcarová, Eva (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Porcelánová nemoc je onemocnění postihující raky způsobované mikrosporidií Thelohania contejeani. Tento vnitrobuněčný parazit napadá svalové buňky hostitele, které postupně vyplní sporami. Tím vzniká pro toto onemocnění charakteristické bělavé či opaleskující zabarvení abdominálního svalstva raků. Parazit takto postupně napadá další svalová vlákna, což pravděpodobně vede ke snížení pohybové aktivity napadeného jedince a následné smrti. Ačkoli T. contejeani nepředstavuje při nízké prevalenci pro račí populace vážné ohrožení, a není tedy tak zásadní hrozbou jako račí mor, bylo v souvislosti s ní popsáno několik masových úhynů raků. Tato práce shrnuje základní poznatky o infekci tímto parazitem, rozebírá její dopady na hostitele a faktory, které mohou šíření a rozvoj nemoci ovlivnit. Také popisuje životní cyklus T. contejeani, sumarizuje dosud zaznamenané případy výskytu tohoto parazita a hodnotí rizika, která pro račí populace znamená. Závěrem jsou popsány metody, kterými je možné nákazu detekovat. Klíčová slova: Thelohania contejeani, porcelánová nemoc, rak, mikrosporidie, parazit, sval
Francouzské cestopisy o Itálii - subjekt a poetika cesty (Montaigne, Montesquieu, Sade, Stendhal)
Balcarová, Eva ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Cesty do Itálie byly po staletí výrazným fenoménem evropské kultury. Tato kulturní tradice postupne vytvárela i bohatý korpus svébytné literatury. Dodnes vycházejí dosud nepublikované cestovní deníky a korespondence cestovatelu, porádají se výstavy del výtvarných umelcu, kterí se za Alpy vydali. Práve bohaté italské umení dlouho inspirující celou Evropu bylo hlavním duvodem, proc se Itálie stala cílovou destinací Grand Tour. Francouzští cestovatelé byli po Anglicanech na Apeninském poloostrove tou nejpocetnejší skupinou. Z množství francouzsky psaných textu venovaných ceste do Itálie byly vybrány ctyri: cestovní deníky Montaigne, Montesquieua, Sada a Stendhala. Výber takto výrazných osobností, proslavených predevším jinými díly než práve ztvárnením cesty za Alpy, umožnil soustredit se na to, jakým zpusobem se tato cesta v jejich další tvorbe projevila. V pohledu na Itálii se u každého z nich odráží jak svébytnost osobnosti, tak období kulturního vývoje, ke kterému náleželi: Montaigne uskutecnil svou cestu v období pozdní renesance a jeho deník je dokladem jeho humanistického myšlení, Montesquieu všestranností svých zájmu vystupuje jako predstavitel kosmopolitního osmnáctého století, u Sada je jasne formulovaná kriticnost vuci umení barokní Neapole, jeho výrazná fascinace divokou prírodou ale již smeruje k...
Porcelánová nemoc u raků: biologie, dopady a rozšíření
Jelínková, Tereza ; Balcarová, Eva (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Porcelánová nemoc je onemocnění postihující raky způsobované mikrosporidií Thelohania contejeani. Tento vnitrobuněčný parazit napadá svalové buňky hostitele, které postupně vyplní sporami. Tím vzniká pro toto onemocnění charakteristické bělavé či opaleskující zabarvení abdominálního svalstva raků. Parazit takto postupně napadá další svalová vlákna, což pravděpodobně vede ke snížení pohybové aktivity napadeného jedince a následné smrti. Ačkoli T. contejeani nepředstavuje při nízké prevalenci pro račí populace vážné ohrožení, a není tedy tak zásadní hrozbou jako račí mor, bylo v souvislosti s ní popsáno několik masových úhynů raků. Tato práce shrnuje základní poznatky o infekci tímto parazitem, rozebírá její dopady na hostitele a faktory, které mohou šíření a rozvoj nemoci ovlivnit. Také popisuje životní cyklus T. contejeani, sumarizuje dosud zaznamenané případy výskytu tohoto parazita a hodnotí rizika, která pro račí populace znamená. Závěrem jsou popsány metody, kterými je možné nákazu detekovat. Klíčová slova: Thelohania contejeani, porcelánová nemoc, rak, mikrosporidie, parazit, sval
Dominique Vivant Denon - od cest po Itálii k Louvru. K typologii cestopisu 18. století.
Balcarová, Eva ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
DOMINIQUE VIVANT DENON - OD CEST PO ITÁLII K LOUVRU. K TYPOLOGII CESTOPISU 18. STOLETÍ. Klíčová slova: cestopis, 18. století, libertinská literatura, Itálie, Egypt, Napoleon, Louvre. Počet znaků: 121 846 (68 NS) Diplomová práce Vivant Denon - Od cest po Itálii k Louvru se člení do dvou částí. První je monografií kulturní osobnosti přelomu osmnáctého a devatenáctého století - barona Vivanta Denona, autora novely Point de lendemain, cestopisů Voyage dans la Basse et la Haute Égypte a Voyage en Sicile, především však Napoleonova poradce v oblasti umění a prvního ředitele muzea Louvre. Úvodní stránky práce se věnují recepci Denonova díla. Pro vnímání Denonovy tvorby je charakteristická určitá proměnlivost, která podněcuje řadu zajímavých témat. Jedním z nich je oblíbenost libertinské kultury předrevoluční Francie v průběhu druhé poloviny dvacátého století, která vysvětluje, že se v dnešním povědomí z rozsáhlého a všestraného Denonova díla nejvíce uchovala novela Point de lendemain. Dalším může být změna ve vnímání cestopisu jako literárního žánru v době, kdy jsou nám i nejvzdálenější lokality dostupné v řádu hodin. První část práce se také snaží nastínit důležité okamžiky v Denonově biografii; soustředí se přitom na Denonovy cesty, které se přímo odrazily nejen v jeho literárním díle, ale i v jeho...
Francouzské cestopisy o Itálii - subjekt a poetika cesty (Montaigne, Montesquieu, Sade, Stendhal)
Balcarová, Eva ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Cesty do Itálie byly po staletí výrazným fenoménem evropské kultury. Tato kulturní tradice postupne vytvárela i bohatý korpus svébytné literatury. Dodnes vycházejí dosud nepublikované cestovní deníky a korespondence cestovatelu, porádají se výstavy del výtvarných umelcu, kterí se za Alpy vydali. Práve bohaté italské umení dlouho inspirující celou Evropu bylo hlavním duvodem, proc se Itálie stala cílovou destinací Grand Tour. Francouzští cestovatelé byli po Anglicanech na Apeninském poloostrove tou nejpocetnejší skupinou. Z množství francouzsky psaných textu venovaných ceste do Itálie byly vybrány ctyri: cestovní deníky Montaigne, Montesquieua, Sada a Stendhala. Výber takto výrazných osobností, proslavených predevším jinými díly než práve ztvárnením cesty za Alpy, umožnil soustredit se na to, jakým zpusobem se tato cesta v jejich další tvorbe projevila. V pohledu na Itálii se u každého z nich odráží jak svébytnost osobnosti, tak období kulturního vývoje, ke kterému náleželi: Montaigne uskutecnil svou cestu v období pozdní renesance a jeho deník je dokladem jeho humanistického myšlení, Montesquieu všestranností svých zájmu vystupuje jako predstavitel kosmopolitního osmnáctého století, u Sada je jasne formulovaná kriticnost vuci umení barokní Neapole, jeho výrazná fascinace divokou prírodou ale již smeruje k...