|
|
Postava Apollóna v Ovidiově díle
Málková, Kateřina ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Kuťáková, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na Ovidiovo pojetí Apollóna, jelikož v době psaní jeho děl došlo v koncepci tohoto boha k řadě změn. První část práce se zabývá historickým pojetím Apollóna v Římě a změnou jeho pojetí, ke které došlo z Augustova podnětu včetně jejích příčin a důsledků; poté se zaměřuje na projevy této změny v soudobé římské literatuře. Cílem práce je určit rozborem Ovidiových děl jakým způsobem Ovidius na tuto změnu reaguje v jednotlivých fázích své tvorby: v milostné, mytologické a exilové. Dále se práce snaží stanovit, zda toto zacházení s Apollónem odráží Ovidiovo vnímání císaře Augusta a mohlo přispět k důvodům, které vedly k jeho vyhnání.
|
|
|
Seneca's Tragedies and their Reception in the Jesuit School Theatre of the Bohemian Province in the 17th and 18th Centuries (1623-1773)
Popelková, Eva ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Chevalier, Jean-Frédéric (oponent) ; Jacková, Magdaléna (oponent)
Senekovy tragédie a jejich recepce v latinském školském jezuitském dramatu české provincie v 17. a 18. století (1623-1773) Eva Popelková Abstrakt Studie recepce Senekových tragédií ve školském jezuitském divadle české provincie se zaměřuje na tři aspekty: popis fungování a zobrazení vášní; pedagogický aspekt spojený s postavou tyrana, se zřetelem k ženským postavám; a obraz antických bohů. Výzkum je založen na srovnání textů Senekových tragédií a jezuitských školských her. Korpus tvoří tři části: tištěné hry Karla Kolčavy; hry Arnolda Engela, které byly inscenovány, a zároveň autor usiloval o jejich vydání tiskem; hry spojené s emblematickou postavou českého baroka, svatým Janem Nepomuckým, které neměly jiné ambice než školní představení. Studii samotné předchází přehled bádání o senekovské recepci v raně novověké Evropě, úvod do problematiky jezuitského divadla a představení zkoumaného korpusu. Klíčová slova Seneca, recepce, jezuitské divadlo, školské divadlo, neolatinská literatura, česká provincie, 17. století, 18. století
|
|
|
Prvky ironie v bukolickém díle Calpurnia Sicula
Stříbrná, Adéla ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Kuťáková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje latinskému bukolickému básníkovi Calpurniu Siculovi a jeho sbírce eklog. Nejprve je v ní shrnuta problematická a dosud hojně diskutovaná otázka časového zařazení autora a jeho díla. Je zde podán stručný přehled hlavních názorů a argumentů pro dvě převládající datace, tedy jednak pro Neronovu dobu (1. stol. n. l.) a jednak pro třetí století, pro období vlády císaře Severa Alexandra. Další kapitola je věnovaná vývoji a formování bukolického žánru a jeho dvěma hlavním antickým představitelům - Theokritovi a Vergiliovi, na které Calpurnius svým dílem navázal. V následující kapitole je teoreticky rozebrán pojem ironie a způsoby a prostředky jejího vyjádření v textu. Hlavní část práce tvoří interpretace vybraných pasáží z Calpurniova díla z hlediska ironie a jím užitých ironických postupů.
|
|
|
Podoby a funkce refrénu v římské lyrice do konce 1. stol. n. l.
Valenta, Petr ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Kuťáková, Eva (oponent)
Tato práce se zaměří na refrény v latinských básnických textech od počátku latinské literatury po konec 1. stol. n. l. Nejprve bude vymezen pojem "refrén" a jeho různé formy, na které lze v latinské lyrice narazit; následně budou uvedeny jednotlivé příklady refrénů a dány v kontrast svým řeckým předlohám, pokud tyto předlohy existují. Práce se pokusí určit funkci refrénů v konkrétním literárním žánru a diferenci mezi nimi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dějiny českých překladů Martiala
Pavlíková, Anna ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Kuťáková, Eva (oponent)
Práce se zaměřuje na české překlady epigramů římského básníka Marca Valeria Martiala. V souvislosti s tímto epigramatikem mapuje v základních obrysech překladatelskou činnost českých autorů, a to zejména v období od konce 18. století do současnosti. Zároveň naznačuje, jakým způsobem byl v průběhu dějin Martialis představován českému čtenáři. První část podává chronologický sled překladů a současně charakterizuje povahu i kontext jejich publikování: představuje dobovou situaci českého překladatelství, jednotlivé autory překladů, množství přeložených epigramů, principy výběru předlohy k přebásnění a média, jejichž prostřednictvím byl Martialis do českého prostředí přiváděn. Následující část práce je věnována srovnání překladatelských řešení a postupů některých epigramů. Kromě toho je zde blíže popsán dosud nepříliš známý výbor Josefa Dietricha. Přínos práce spočívá mimo jiné také v přiloženém přehledu všech zjištěných českých verzí Martialových epigramů.
|
|
|
Podoby a funkce refrénu v římské lyrice do konce 1. stol. n. l.
Valenta, Petr ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Kuťáková, Eva (oponent)
Tato práce se zaměří na refrény v latinských básnických textech od počátku latinské literatury po konec 1. stol. n. l. Nejprve bude vymezen pojem "refrén" a jeho různé formy, na které lze v latinské lyrice narazit; následně budou uvedeny jednotlivé příklady refrénů a dány v kontrast svým řeckým předlohám, pokud tyto předlohy existují. Práce se pokusí určit funkci refrénů v konkrétním literárním žánru a diferenci mezi nimi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Řád, pokrok a ideální vláda v Claudianově eposu De raptu Proserpinae
Pastyříková, Iveta ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Fořt, Bohumil (oponent)
IVETA PASTYŘÍKOVÁ: ŘÁD, POKROK A IDEÁLNÍ VLÁDA V CLAUDIANOVĚ EPOSU DE RAPTU PROSERPINAE ABSTRAKT Cílem této diplomové práce je ukázat, jak pozdněantický básník Claudius Claudianus zachází s problémem ideální vlády v mytologickém eposu De raptu Proserpinae, jakými strategiemi vybízí čtenáře k hodnocení Jovovy vlády ve světě básně a ke srovnávání se situací v reálném světě. Zvolenou metodou je teorie fikčních světů. Nejprve práce nastiňuje vztah mezi fikčním světem eposu a světem reálným, pak je věnována pozornost podstatné otázce tohoto fikčního světa, ideální vládě. Práce ukazuje předmluvy eposu jako vstupy do fikčního světa, které naznačují témata rozvedená ve světě básně, v němž před vládcem Jovem stojí nesnadný úkol: sladit pokrok s ochranou před chaosem. Poslední kapitola shrnuje autorovy strategie a srovnává epos s jinými Claudianovými básněmi.
|
|
|
Statiova popisná lyrika a dobový umělecký styl
Kocurková, Magda ; Kuťáková, Eva (vedoucí práce) ; Bažil, Martin (oponent)
Autorka práce na příkladu dvou vybraných básní ze sbírky Silvae P.Papinia Statia zkoumá styl jeho popisné lyriky. V úvodu práce uvádí základní data ze života a díla autora. Dále popisuje stavební aktivitu Flaviovců a římské elity v odrazu jiných než vybraných Statiových básní. Obě zkoumané básně Silvae 1.1 a 4.6 zasazuje autorka jednotlivě nejprve do dobových reálií výtvarného umění, poté shrnuje dosavadní recepci básní v odborné literatuře, poté definuje žánr, styl a literární zdroje jednotlivých básní a zkoumá jejich strukturu. Na závěr každé kapitoly uvádí text a překlad příslušné básně po částech definovaných strukturou a každou část podrobně komentuje a analyzuje charakteristické prvky Statiova básnického stylu. V závěru shrnuje získané poznatky o stylu Statiovy popisné lyriky ve vztahu k subjektům a objektům, které popisuje.
|
|
|
Athletae Christi. Raně křesťanská hagiografie mezi nápodobou a adaptací
Kitzler, Petr ; Bažil, Martin (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent) ; Šubrt, Jiří (oponent)
ČESKÁ ANOTACE (= předběžná náplň práce) "Umučení Perpetuy a Felicity" (Passio Perpetuae et Felicitatis) patří mezi nejvýznamnější texty rané křesťanské hagiografie. V poslední době mu byla věnována značná badatelská pozornost, nicméně jeho "Nachleben" zůstává stranou zájmu. Jedná se přitom o velmi důležitý aspekt v dějinách tohoto textu i látky. Text sám si brzy vydobyl jistou kanoničnost a autoritu u věřících, v církvi i mezi křesťanskými intelektuály, ačkoli obsahuje řadu inovativních prvků, které mají potenciálně subverzivní charakter vzhledem k uspořádání křesťanské společnosti a církevní hierarchii. Právě přítomnost těchto prvků, v kombinaci se všeobecnou oblíbeností Perpetuina příběhu, vedla k celé řadě přepracování a úprav ještě během pozdní antiky. Cílem práce je jednak analyzovat text sám s důrazem na tyto prvky se sociálně subverzivním potenciálem, jednak popsat jeho manipulativní réécriture u pozdějších křesťanských autorů (Tertullianus, Augustinus, pseudo-Augustinus).
|
|
|
Aischylova Oresteia a Sartrovy Mouchy
Jakimiv, Vít ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Bažil, Martin (oponent)
Cílem práce je komparace poetik Aischylovy trilogie Oresteia a Sartrova dramatu Mouchy. V první části je spolu se zhodnocením stavu bádání provedeno rozdělení a kritika některých významných přístupů. Zvláště zde sledujeme to, jaká omezení si ukládají komparace vycházející při své analýze z tak širokých pojmů, jako jsou např. "osud", "svoboda" a "tragédie." Naše úvahy jsou vedeny především Sartrovými teoretickými prácemi o divadle a tragédii. Ve druhé části je vypracována analýza poetických struktur, jejímž cílem je odkrýt podobnosti ve funkčním zapojení jednotlivých poetických prvků do celkové struktury hry. Mezi oběma díly se objevují významné souvislosti ve využívání metaforicko-imaginativních asociativních sítí, které mají v obou případech nezastupitelnou úlohu při konkrétním způsobu rozvíjení děje.
|
host ::
RSS.