|
|
Legalita vojenského zásahu během občanské války v Jemenu
Hambálek, Jiří ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Shrnutí Cílem této práce bylo odpovědět na otázku, byl-li vojenský zásah koalice vedené Saúdskou Arábií, provedený v rámci operace Decisive Storm v průběhu občanské války v Jemenu v roce 2015 v souladu s mezinárodním právem či nikoli. Za tímto účelem je práce rozdělena do tří částí. První část práce, tvořená kapitolami 1 - 6, je zaměřena na rozbor případů legálního použití síly v mezinárodních vztazích, tedy případů sebeobrany, akcí Rady bezpečnosti podle kapitoly VII Charty OSN, intervence na pozvání vlády, koncept humanitární intervence a koncept R2P a roli oblastních dohod a organizací kolektivní bezpečnosti při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Druhá část, tvořená kapitolou 7, obsahuje případovou studii, jejímž předmětem je počátek občanské války v Jemenské republice na přelomu let 2014 a 2015. Tato kapitola se zabývá příčinami a průběhem politické krize, která přerostla v občanskou válku mezi hútijskými milicemi a vládními ozbrojenými silami a vyvrcholila svržením prezidenta Hádího a následnou intervencí vojenských sil koalice arabských států vedené Saúdskou Arábií, na podporu jemenské vlády. Účelem této kapitoly je poskytnout ucelený a podrobný přehled aktivit jednotlivých aktérů konfliktu, zejména politických rozhodnutí prezidenta Hádího, okolností jejich přijetí, rozbor příslušných...
|
|
|
The term genocide in international law
Lukáč, Radovan ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Genocída je zločinom podľa medzinárodného práva, ktorá je páchaná fyzickými osobami v mocenskom postavení porušujúce so súhlasom štátu alebo priamo výkonom verejnej funkcie normy medzinárodného práva verejného. Práca sa venuje pojmu genocídy od jeho vzniku. Za pojem genocídy vďačíme poľskému právnikovi židovského pôvodu Raphaelovi Lemkinovi, ktorý ju charakterizoval už v roku 1944 vo viere, že sa použije ako skutková podstata na stíhanie a odsúdenie nacistických vojnových zločincov v Norimbergu. Bohužiaľ sa tak nakoniec nestalo, ich zločiny boli posudzované iba ako zločiny proti ľudskosti a vojnové zločinov. Genocída neposlúžila na odsúdenie protiprávneho konania nacistických pohlavárov na etnických a národnostných menšinách, súdy ju preto subsumovali pod termíny ako "vyhladzovanie" alebo "masové vraždy". Dohovor o zabránení a trestaní zločinu genocídy bol prijatý až po skončení činnosti Medzinárodného vojenského tribunálu v Norimbergu a to v roku 1948. Genocída po subjektívnej stránke vyžaduje zvláštny úmysel zničiť, úplne alebo čiastočne národnú, etnickú, rasovú alebo náboženskú skupinu. Na naplnenie objektívnej stránky je nutné, aby bol spáchaný jeden z činov vymenovaných v článku II Dohovoru o zabránení a trestaní zločinu genocídy. Práca pozostáva z analýzy definície genocídy podľa Dohovoru a...
|
|
|
"Sinking Islands" and the United Nations Security Council
Bruner, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Karlas, Jan (oponent)
Vybrané malé rozvíjející se ostrovní státy (dále jen jako "SIDS"), například Tuvalu či Kiribati, bývají často nesprávně nazývány "potápějícími se ostrovy", neboť jejich nejvyšší body leží pouze několik metrů nad hladinou moře. Vzrůst hladiny moří způsobuje, že se jejich teritorium mění na neobyvatelné území pomalu mizející pod mořskou hladinou. Zhoršování životních podmínek způsobuje vnitřní přesidlování, migraci a další problémy. SIDS opakovaně upozornily na svou situaci Radu bezpečnosti OSN, a to mj. při jednáních v letech 2007, 2011, 2015, 2018 a 2019. Požadovaly, aby Rada bezpečnosti jejich situaci řešila jako možné bezpečnostní riziko a zajistila spravedlivější rozdělení environmentálních rizik a nákladů. V průběhu jednání Rady bezpečnosti se různé státy snažily interpretovat a re-interpretovat mandát Rady způsobem, který by vyhovoval jejich zájmům. Zástupci SIDS navrhovali, aby Rada rozhodovala na základě principů distributivní spravedlnosti, a tudíž zajišťovala rovné sdílení environmentálních rizik, břemen a hrozeb. Rychle se rozvíjející státy takovémuto návrhu oponovaly. Implicitně předpokládaly, že rozhodování Rady bezpečnosti by mělo být postaveno na principech komutativní spravedlnosti, to znamená, že by Rada měla rozhodovat pouze v přesně vymezených situacích, kdy dochází k porušení pravidel...
|
|
|
Legalita použití síly proti tzv. Islámskému státu
Mlčák, Jiří ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnotit legalitu použití síly proti tzv. Islámskému státu na území Sýrie ze strany Spojených států amerických, a to z hlediska ius ad bellum. Za tímto účelem je diplomová práce rozdělena do tří částí. První část se zaměřuje na posouzení subjektivity Islámského státu. Subjektivita je zkoumána zejména s ohledem na kritéria vyplývající z Montevidejské úmluvy o právech a povinnostech států a z odborné praxe. Islámský stát je posouzen z hlediska vymezeného území, stálého obyvatelstva, efektivní vlády, schopnosti vstupovat do mezinárodních vztahů, nezávislosti a legitimity. Druhá část se zabývá právní úpravou použití síly v mezinárodních vztazích. Po představení historického vývoje je věnována pozornost především Chartě OSN a z ní vyplývajícímu zákazu hrozby silou nebo použití síly v mezinárodních stycích. V souvislosti s použitím síly proti Islámského státu jsou představeny legální výjimky z tohoto zákazu, které by mohly být v boji proti Islámskému státu použity. Nejprve je věnována pozornost výjimkám vyplývajícím z Charty OSN, kterými jsou sebeobrana podle čl. 51 a kolektivní akce podle hlavy VII. V souvislosti se sebeobranou jsou rovněž rozebrány dva druhy sebeobrany, a to obrana individuální a kolektivní. Dále jsou představeny kolektivní akce Rady bezpečnosti podle...
|
|
|
Přínos Benátské komise v oblasti rozvoje a ochrany základních lidských práv
Illková, Natalie ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Předkládaná práce se zabývá činností Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva neboli Benátské komise, která jakožto odborný orgán Rady Evropy poskytuje státům právní poradenství v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv. Cílem této diplomové práce je zjistit, zda Benátská komise vzhledem ke své agendě týkající se lidských práv nějakým způsobem skutečně přispívá k rozvoji a ochraně lidských práv, a v případě že ano, jakými prostředky tak činí a jak jsou tyto efektivní. Práce je rozdělena do sedmi částí, které jsou dále rozděleny do jednotlivých kapitol. V části 1. je Benátská komise představena - zejména její struktura a členská základna. V další části jsou přehledně uvedeny typy výstupů a činností Benátské komise, skrze které poskytuje státům rady, jak sladit jejich právní úpravu s evropskými standardy. Část 3. pak zaznamenává vývoj tohoto mezinárodního orgánu, neboť v průběhu jeho téměř 30 leté existence se jeho úkoly částečně měnily. V dalších částech se práce zaměřuje na konkrétní působení Benátské komise v Evropě a dalších regionech. Analyzuje, jaké systémy ochrany lidských práv v regionech existují, jak regiony přistupují k lidskoprávní legislativě a jak země v regionech v tomto ohledu s Benátskou komisí interagují, respektive jak spolupráce s ní ovlivňuje přístup...
|
|
|
Územní spory v Jihočínském moři
Rožnovská, Veronika ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Územní spory v Jihočínském moři Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje územním sporům v Jihočínském moři a jejich aktérům. Cílem práce je popsat právní tituly účastníku sporu a analyzovat jejich nároky na území v Jihočínském moři- Důvodem územního sporu je přílišná blízkost států a skutečnost, že v Jihočínském moři se nachází velký počet útvarů nárokovaných okolními zeměmi, jejichž nároky se však vzájemně vylučují. Navíc, jeden z účastníků sporu - Čína, si pro sebe nárokuje téměř 90 % celého území. Práce rovněž popisuje ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu, jež jsou stěžejní pro územní konflikt, stejně tak prostředky řešení sporů, které Úmluva poskytuje. Filipíny, jako jeden z účastníku sporu, se rozhodly iniciovat arbitrážní řízení za účelem nalezení mírového řešení. Arbitrážní tribunál v této věci rozhodl ve prospěch Filipín, avšak, jak je uvedeno v závěreční kapitole, Čína se rozhodla ignorovat arbitrážní rozhodnutí a pokračuje v utlačování dalších států. Z toho důvodu se mírové vyřešení v blízké budoucnosti jeví jako vysoce nepravděpodobné. Klíčová slova Jihočínské moře, výlučná ekonomická zóna, územní spor
|
|
|
Role sociálního pracovníka při práci s transgender komunitou
BÍLKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá životem transgender jedinců před coming outem a po něm. Zejména se zabývá přeměnou pohlaví, a to od Real life testu až po samotný chirurgický zákrok. Kromě životních etap se zde také můžeme dočíst o sociální práci a o tom, kde se sociální pracovník může setkat s transgender jedincem a jestli má, nebo by měl mít nějakou roli v přeměně. Ve výzkumné části lze najít rozhovor s transgender jedincem, který odpovídal na otázky. Tyto otázky se týkaly toho, zda je péče ze strany odborníků dostatečná a zda by se do multidisciplinárního týmu, měl přiřadit ještě sociální pracovník, popřípadě jak by mohl pomoci.
|
|
|
The Child Soldiers in International Law
Kollerová, Alexandra ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Bayerová, Monika (oponent)
Práva dieťaťa a zásady jeho ochrany sú i dnes aktuálnou témou, ktorá si získava stále väčší záujem verejnosti. Predkladaná práca, ako je už z jej názvu zrejmé, sa venuje fenoménu využívania detí ako detských vojakov v ozbrojených konfliktov. Ako cieľ som si vytýčila skúmať postavenie dieťaťa a jeho ochranu v oblasti ich účasti na ozbrojených konfliktoch, ktoré sú podľa môjho názoru problematické a hodné hlbšieho preskúmania. Oblasti skúmania prekladanej práce sú rozdelené v jednotlivých kapitolách, ktoré sa systematicky delia a sú vzájomné prepojené. Dôraz sa kladie na problematiku detských vojakov vo svete a jednotlivé medzinárodné inštrumenty, ktoré poskytujú ochranu takto zneužívaným deťom. Táto rigorózna práca sa zaoberá vzťahom medzinárodného humanitárneho práva a medzinárodných dohovorov v súvislosti s právami dieťaťa. Predkladaná práca sa delí na osem hlavných kapitol v rámci ktorých sa ďalej vnútorné člení na niekoľko podkapitol. Začiatok práce je venovaný účasťou detí na ozbrojených konfliktoch a následne kto pod pojem detskí vojak spadá. Dôležitým bodom, ktorý sa na začiatku práce rozoberá je aj rozdelenie ozbrojeného konfliktu na medzinárodný a vnútroštátny ozbrojený konflikt. Práca pokračuje skúmaním jednotlivých medzinárodných dokumentov, ktoré sa týkajú detských vojakov a ich...
|
|
|
Tokyo Tribunal and Its Contribution to International Criminal Law
Kasáš, Alex ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
5 Tokijský tribunál a jeho prínos pre medzinárodné trestné právo Abstrakt Cieľom mojej práce je posúdiť, či bol Tokijským tribunálom porušený princíp legality (nullum crimen, nulla poena sine lege) a posúdiť prínos Tribunálu pre medzinárodné trestné právo. Práca je rozčlenená do piatich kapitol. Prvé dve, Štatút a Obžaloba, sú prehľadom zriadenia a obsadenia Tribunálu, procesných pravidiel a žalobných bodov a osôb obžalovaných. Zvyšné tri kapitoly predstavujú kompiláciu právnej argumentácie so zameraním na argumenty ohľadne princípu legality: Zločiny podľa medzinárodného práva pred konaním povojnových tribunálov názorom medzinárodných právnych komisii, Rozsudok názorom tokijskej väčšiny a Menšinové stanoviská odlišným názorom menšinových sudcov. V Závere argumentujem, že zatiaľ čo princíp legality bol porušený, jeho dodržiavanie je otázkou voľby medzi doktrínami striktnej legality a materiálnej spravodlivosti a identifikujem potvrdenie Norimberského rozsudku, pojatie sprisahania ako samostatného zločinu podľa medzinárodného práva a rozšírenie rozsahu aplikácie doktríny zodpovednosti veliteľov ako prínos Tribunálu pre medzinárodné trestné právo. Kľúčové slová Tokijský tribunál, medzinárodné trestné právo, zločiny podľa medzinárodného práva .
|
|
|
International Terrorism and Challenges for International Law
Kobulská, Natália ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Rigorózna práca je zameraná na pochopenie základných problémov medzinárodného terorizmu v kontexte medzinárodného práva. Medzi hlavné výzvy patrí prijatie univer- zálnej definície terorizmu, vyriešenie právneho statusu teroristov a ich práva a povinnosti najmä v súvislosti s ľudskými právami. Dôležité je určenie zodpovednosti štátu za tero- rizmus (problematika štátneho terorizmu a pričítateľnosti jeho konania), a to vo vzťahu k obyvateľstvu, zajatým teroristom i neštátnym aktérom. Poslední menovaní predstavujú viacero problémov pri reakcii na teroristické činy, a to pri legalite použitia sily voči nim vrátane práva na sebaobranu či použitia dronov na cielené zabíjanie. Je sporné, či je možné terorizmus podradiť pod existujúce inštitúty medzinárodného práva alebo predstavuje sa- mostatné konanie, ktoré je nutné regulovať oddelene od platných medzinárodných noriem. Kľúčové slová: terorizmus, ľudské práva, cielené zabíjanie, právo na sebaobranu, použitie sily, zodpovednosť štátu, neštátny aktér, teroristické úroky 11.9.2001
|
host ::
RSS.