|
|
Epické principy ve vybraných hrách Rolanda Schimmelpfenniga v kontextu Brechtova epického divadla
Zachatá, Petra ; SCHLEGELOVÁ, Martina (vedoucí práce) ; AUGUSTOVÁ, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dramatickou tvorbou Rolanda Schimmelpfenniga. Na poetiku jednoho z nejhranějších německy píšících současných dramatiků nahlíží prostřednictvím myšlenkových principů i tvůrčích postupů Brechtova epického divadla. V úvodní části práce autorka zasazuje Schimmelpfennigovu tvorbu do širšího kontextu vývoje německojazyčného dramatu a divadla na přelomu 20. a 21. století. Důraz je kladen zejména na mladou generaci německy píšících dramatiků, jejichž texty se zásadním způsobem vymezují proti postdramatické poetice, jež do té doby na německých jevištích převládala. Autorka dále shrnuje zásadní východiska a postupy Brechtova epického divadla. Hlavním těžištěm bakalářské práce je analýza dvou Schimmelpfennigových textů Arabská noc a Zlatý drak zaměřená na epické principy a postupy obsažené v těchto hrách. Cílem práce je ozřejmit, zda lze najít styčné body mezi Schimmelpfennigovou a Brechtovou dramatikou v rovině autorského využití epických postupů. Je možné v tvorbě těchto autorů vysledovat také podobné myšlenkové principy a estetická východiska, jež nasazení epických postupů motivují? Zastřešující otázka této bakalářské práce zní, zda lze Schimmelpfennigovu dramatiku považovat za specifický model epického divadla.
|
|
|
Inscenace děl Franze Kafky režisérské generace přelomu 80. - 90. let v širším kontextu alternativní kultury
Pavelková, Tereza ; AUGUSTOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; SCHLEGELOVÁ, Martina (oponent)
Magisterská diplomová práce se zabývá přijímáním osobnosti a díla Franze Kafky generací režisérů přelomu 80. a 90. let. Řeší především otázku, co pro tyto tvůrce Kafkovo dílo znamenalo, jaké téma pro ně reprezentovalo a jakým způsobem se v jejich adaptacích odrážely složité společensko-politické poměry socialistického Československa v období normalizace. V první kapitole práce reflektuje dobový společenský a kulturní kontext a přitom se zaměřuje na postavení divadla a hnutí studiových divadel, která patřila do proudu tehdejší alternativní kultury. Druhá kapitola pak zachycuje recepci Franze Kafky do roku 1989 a obsahuje také literární interpretaci jeho díla, z níž vychází hlavní část práce. Tu tvoří analýzy inscenací Amerika (1985, J. A. Pitínský), Proces (1989, Arnošt Goldflam), Přeměna (1988, Petr Lébl) a Zpěvačka Josefína a její bratři (1989, Petr Lébl), v nichž docházím k závěru, že Kafkovo dílo zkoumané generaci sloužilo k vyjádření dobového existenciálního pocitu jedince v totalitní společnosti. Poslední kapitola pojednává o inscenaci Touha stát se indiánem (1991, J. A. Pitínský), která vznikla po převratu, a ukazuje, jak se proměňuje divadelní interpretace Franze Kafky na sklonku totality.
|
|
|
Politické divadlo Falka Richtera v postdramatickém kontextu
Chvátalová, Martina ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
(česky) Tato diplomová práce mapuje dramatickou a divadelní tvorbu současného německého dramatika a režiséra Falka Richtera (nar. 1969) na pozadí historického kontextu německého politického divadla 20. století, tedy především brechtovské a piscatorovské tradice. Zároveň se práce zaměřuje na vymezení a problematiku samotného pojmu politického a postdramatického divadla. Práce ukazuje, že v současnosti se politická funkce divadla a možnost či nemožnost přímého působení divadla na společenskou realitu chápe jinak, než jak tomu bylo v předválečném a poválečném epickém divadle Erwina Piscatora nebo Bertolta Brechta, anebo v dokumentárním divadle v letech šedesátých. Důležitým cílem práce je analýza a interpretace vybraných divadelních textů Falka Richtera a především scénického projektu Trust (prem. 2009), jenž vznikl v koprodukci s nizozemskou choreografkou Anouk van Dijk. Na tento projekt lze nahlížet jako na současnou podobu Richterovy poetiky, která se postupně odklání od formy činoherního divadla a směřuje k pohybovému divadlu s prvky taneční choreografie a performance. Práce ukazuje, jakým způsobem pojednávají tvůrci aktuální společenská i osobní témata, která převádí do formy divadelního jazyka, pohybu a tance, a v neposlední řadě také, v čem spočívá politično tohoto projektu.
|
|
|
Zcizovací efekty v inscenacích Divadla Komedie
Havelková, Pavla ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Tématem této práce je analýza zcizovacích efektů v inscenacích divadla Komedie. Protože zvolená analytická metoda je relativně podrobná, musela jsem z důvodu limitovaného rozsahu této práce ze všech inscenací divadla Komedie vybrat ty, které považuji z hlediska použitých zcizovacích principů a efektů za reprezentativní. Jsou to inscenace Kanibalové, Kvartet a Sportštyk. Metoda mé práce spočívá v analýze jednotlivých divadelních her a následném rozboru inscenace. Každé hře je věnována samostatná kapitola. V té se soustředím především na možnosti využití zcizovacích efektů, které jsou v textu naznačeny autorem. V kapitole věnované inscenaci rozeberu to, jakým způsobem režisér pracuje se zcizovacími prostředky, které autor v textu použil, jak je rozvíjí a obohacuje. Cílem je popsat zcizovací efekty využívané v inscenacích divadla Komedie a definovat jejich roli v kontextu celkové poetiky divadla.
|
|
|
Režijní tvorba Franka Castorfa
Pavlíčková, Aneta ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se věnuje tvorbě německého režiséra a intendanta divadla Volksbühne am Rosa-Luxemburg-Platz v Berlíně Franka Castorfa (nar. 1951). Práce se zaměřuje na charakteristiku Castorfova režijního rukopisu a zkoumá, v čem spočívá politično v Castorfových současných inscenacích v divadle Volksbühne. V práci jsou analyzovány inscenace Kean ou Désordre et Génie. Comédie en cinq actes par Alexandre Dumas et "Die Hamletmaschine" par Heiner Müller (prem. 6. 11. 2008) a Das Duell (prem. 27. 3. 2013). Na Castorfovu tvorbu se v práci nahlíží v kontextu performativní estetiky a postdramatického divadla. První část práce se zaměřuje na způsob, jakým Castorf upravuje a přetváří dramatické a literární texty. Druhá část práce se soustředí na režisérovo pojetí tělesnosti herce. Závěrečná kapitola se zabývá Castorfovým užíváním videotechniky a živého vysílání v inscenacích a věnuje se otázce, jak se odlišuje tělesnost herce na jevišti od elektronického obrazu hercova těla. Castorfova poetika je analyzována především z hlediska diváckého vnímání. Z bakalářské práce vyplývá, že politická dimenze Castorfovy tvorby nespočívá primárně v přímé textové výpovědi, ale v událostním charakteru představení. To je konstituováno fyzickou spolupřítomností herců a diváků, mezi nimiž dochází k vzájemné...
|
|
|
Poetika vybraných her Ronalda Schimmelpfenniga uvedených na českých scénách v kontextu současného německojazyčného divadla
Celárková, Michaela ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Tato diplomová práce představuje tvorbu současného německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga v širších souvislostech. V hlavní kapitole práce se autorka soustředí na rozbor pěti divadelních her Rolanda Schimmelpfenniga, které byly inscenovány i na českých divadelních scénách. Zdůrazněny byly ty prvky dramatické struktury, s nimiž Schimmelpfennig pracuje ozvláštňujícím způsobem: epizace textů, nerealistická práce s dramatickým časem, prvky magického realismu a další. Autorka se v diplomové práci zabývá dále obecnou charakteristikou současného německojazyčného divadla z tematického i formálního hlediska. Významná část práce je věnována zařazení díla Rolanda Schimmelpfenniga do historického a teoretického kontextu současného německojazyčného dramatu. Jednou z důležitých studií se pro tuto diplomovou práci stala publikace s názvem Die Rückkehr der Helden německého autora Nikolause Freie, která polemizuje se studií Postdramatické divadlo Hanse Thiese Lehmanna v názorech na vývoj divadla a dramatu v posledních letech. Nikolaus Frei se zabývá otázkou životnosti/neživotnosti dramatu a s využitím vybraných ukázek z konkrétních dramatických textů současných autorů dokazuje možnou kontinuitu miméze, realistického jednání a konfliktů na jevišti až do jednadvacátého století. Závěrem lze říci, že pro...
|
|
|
Dramatická tvorba pražských německých autorů v letech 1910-1938
Kverková, Pavlína ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dramatické tvorbě pražských německy píšících autorů v letech 1910-1938. Autorka této práce se snaží zkoumat a zdůraznit témata, jež se v tvorbě těchto autorů vyskytovala nejčastěji. Největší prostor je věnován expresionistické a expresionismem ovlivněné dramatice. Dalším cílem diplomové práce je začlenit tvorbu těchto dramatiků do širšího společensko-kulturního kontextu, s přihlédnutím ke specifické atmosféře Prahy jako multikulturního a multietnického města, kterou významně ovlivnil vzájemný vztah tří nejpočetnějších národnostních skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Pražská německá literatura, expresionismus, drama, divadlo.
|
|
|
Drama Karla Krause Poslední dny lidstva a jeho inscenace
Kverková, Pavlína ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze nejvýznamnějšího dramatu rakouského spisovatele, publicisty a kritika Karla Krause (1874-1936) Poslední dny lidstva. Zabývá se jeho formální i obsahovou stránkou a snaží se zdůraznit aktuálnost témat, především tématu mediální manipulace. Bakalářská práce se rovněž snaží nastínit kulturní a společenský kontext vzniku díla. V druhé části práce pojednává na základě dostupných pramenů o způsobu, jakým se pokoušeli toto rozsáhlé dílo převést na jeviště inscenátoři v Německu a Rakousku. Poměrně velký prostor věnuje dosud jediné české inscenaci, jejíž premiéra proběhla v dubnu roku 2011 v Divadle Komedie.
|
|
|
České a německé kabaretní scény na českém území v prvních dvou desetiletích 20. století
Poštulková, Marta ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Augustová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá českými a německými kabaretními scénami na českém území v prvních dvou desetiletích 20. století. Práce nejprve krátce seznamuje s historií vývoje českého kabaretu - s prvními zábavními podniky v Praze a počátky kabaretu u nás. Poté se plně věnuje nejvýznamnějším pražským kabaretním scénám - Lucerně, Rokoku, Červené sedmě a Montmartru - a jejich vzájemnému srovnání. Dále jsou rozebrány další kabaretní scény- mezinárodní a české. Následně jsou podány charakteristiky nejvýznamnějších osobností kabaretu a jejich vzájemné ovlivňování a přínos českému kabaretu. Poslední část práce rozebírá příčiny zániku většiny kabaretních scén ve 20. letech a hodnotí přínos kabaretu do budoucna.
|
|
|
Co je zač český operní divák?
Řeháková, Kateřina ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Augustová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce zpracovává sociologicko-marketingový výzkum o českých operních divácích, který provádí Jednota hudebního divadla s podporou grantu Ministerstva kultury ČR ve všech operních domech v České republice. Snaží se jednak o sociologické a demografické zařazení operního publika, jednak o pojmenování jeho marketingového potenciálu a důsledků, které z toho plynou pro operní divadla.
|
host ::
RSS.