|
|
Imaginární vnější svět: obraz "Západu" v československé společnosti v období přestavby
Andělová, Kristina ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Ve společnostech státního socialismu se obraz Západu vždy vyznačoval poměrně vysokou mírou ambivalence. Na straně jedné byl Západ prostorem, do něhož mohly být symbolicky vytěsněny negativní společenské a politické jevy - jakožto "negativní fólie" měl oficiální obraz zlého Západu, plného životní nejistoty, kriminality a vykořisťování, ujišťovat o správnosti nastoupené cesty "budování socialismu". Součástí veřejného prostoru však byly také, na straně druhé, zcela opačné výjevy - neskrývané projevy obdivu k módním trendům inspirovaným západní masovou kulturou (filmy, hudba) nebo závislost na západní módě v oblékání. Nebyla to ovšem jen fascinace konzumními komoditami západního světa, ale i obdiv k mnoha nemateriálním aspektům (svoboda tisku, pohybu; ekologické, feministické, mírové hnutí, demokracie a podob.). Západ se stal postupně čímsi mystickým (což neznamená, jak ukážeme, že by vymizely jeho negativní rysy) - byl zároveň "známý a nedosažitelný, reálný i abstraktní, pozemský a exotický" tato ambivalence a nedosažitelnost ho proměňovala v tajemný a snový svět, kam se namísto zla mohl naopak projektovat příslib štěstí.
|
|
|
Intelektuální dějiny českého reformního komunismu 1968 - 1990
Andělová, Kristina ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je vývoj a proměny politického myšlení českého reformního komunismu od roku 1968. Zatímco v šedesátých letech představoval reformní komunismus dominantní intelektuální i politický proud, který zaznamenal rozkvět ve všech sociálně - vědních oblastech, po vojenské invazi v srpnu 1968 se postupně vytrácel z veřejného diskurzu a později byl normalizační propagandou zcela potlačen a označen za kontrarevoluční a pravicově-oportunistickou ideologii. Ústřední otázkou mojí práce je, jakými změnami procházel politický projekt reformního komunismu během dvaceti jedněch let normalizačního období a k jakým posunům došlo v "horizontu očekávání" československé socialistické opozice v kontextu intelektuálních a politických změn sedmdesátých a osmdesátých let. Cílem práce je vysvětlit politické perspektivy reformně-komunistických intelektuálů v československé opozici po roce 1968. Ti představovali důležitou složku jak domácí, tak především exilové opozice, která se formovala kolem časopisu Listy. Někteří z nich hráli také důležitou roli při vzniku Charty 77. Přesto jejich příběh zcela nezapadá do tradičního vyprávění o československém disentu, neboť se s komunismem nikdy zcela nerozešli. Práce se věnuje hlavním politickým pojmům reformního komunismu v šedesátých letech (především...
|
|
|
Česká nekomunistická levice po roce 1989 a myšlení alternativ
Andělová, Kristina ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Zhroucení komunistických režimů přišlo v době všeobecného ústupu levicové politiky, jak na Západě, ta i na Východě. Ve východním bloku byla část politického jazyka levice diskvalifikována vztahem k předchozímu komunistickému režimu, na jehož odmítnutí budovaly nové postkomunistické demokracie svoji identitu. Jakkoli byla nicméně postkomunistická situace pro levicové myšlení obecně vzato nevýhodná, představovala zároveň osvobození od režimu, který v řadě ohledů levicovou kritiku potlačoval. Společenské změny roku 1989, provázené masovými hnutími, pak umožnily levici, aby jim rozuměla vlastním pojmovým aparátem a propojovala je se svými vlastními očekáváními. Defenzívní postavení levice a "liberální konsenzus" devadesátých let vedly k tomu, že se alternativní levicové myšlení profilovalo převážně jako levicová kritika liberální demokracie. I přes své poměrně marginální postavení se pokoušeli autoři navrhovat alternativní ekonomické a sociální modely vůči nastupujícímu kapitalismu, odmítali vzrůstající pro-kapitalistické společenské hodnoty (konzumerismus, privatizace apod.) a snažili se promýšlet změny v soukromém vlastnictví, redistribuci jmění a společných hodnot. Klíčová slova: levice, liberální konsenzus, 1989, demokratický socialismus, postkomunismus
|
|
|
Imaginární vnější svět: obraz "Západu" v československé společnosti v období přestavby
Andělová, Kristina ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Ve společnostech státního socialismu se obraz Západu vždy vyznačoval poměrně vysokou mírou ambivalence. Na straně jedné byl Západ prostorem, do něhož mohly být symbolicky vytěsněny negativní společenské a politické jevy - jakožto "negativní fólie" měl oficiální obraz zlého Západu, plného životní nejistoty, kriminality a vykořisťování, ujišťovat o správnosti nastoupené cesty "budování socialismu". Součástí veřejného prostoru však byly také, na straně druhé, zcela opačné výjevy - neskrývané projevy obdivu k módním trendům inspirovaným západní masovou kulturou (filmy, hudba) nebo závislost na západní módě v oblékání. Nebyla to ovšem jen fascinace konzumními komoditami západního světa, ale i obdiv k mnoha nemateriálním aspektům (svoboda tisku, pohybu; ekologické, feministické, mírové hnutí, demokracie a podob.). Západ se stal postupně čímsi mystickým (což neznamená, jak ukážeme, že by vymizely jeho negativní rysy) - byl zároveň "známý a nedosažitelný, reálný i abstraktní, pozemský a exotický" tato ambivalence a nedosažitelnost ho proměňovala v tajemný a snový svět, kam se namísto zla mohl naopak projektovat příslib štěstí.
|
host ::
RSS.