|
|
Diskriminace muslimů v Evropě
Vávrová, Dana ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Diskriminace muslimů v Evropě Tématem této diplomové práce je především problematika diskriminování či nediskriminování muslimů v Evropě. Tuto problematiku jsem zvolila vzhledem k aktuálnosti tématu a dle mého názoru nedostatečného zpracování odbornými zdroji. V současné době se jedná o velký geopolitický problém, se kterým se Evropa snaží vypořádat. Zda úspěšně či neúspěšně je také tématem práce a především odpověď na tuto otázku záleží na posouzení čtenáře této práce. Vzhledem k situaci v převážně muslimských zemích dochází k velkému přílivu migrantů, kteří jsou příznivci islámu. Evropa se na tuto situaci snaží reagovat, ale ne vždy se všechny systémy mění dostatečně rychle tak, aby byly spokojeny všechny strany, s ohledem na to dochází ke sporům mezi muslimským a nemuslimským obyvatelstvem. V práci je tak zpracována nejprve problematika diskriminace a rovnosti obecně, kde jsou blíže rozpracována jednotlivá dělení a přístupy (přímá, nepřímá, formální, materiální, rovnost příležitostí, rovnost výsledků, pozitivní, negativní), následně práce obsahuje historicko- kulturní exkurz do islámu (původ náboženství, popis historických událostí, vysvětlení základních pojmů, rozdělení a specifikace zdrojů, osud a cesta Muhammada, pilíře islámu) s důrazem na jednotlivá důležitá či kontroverzní témata (zahalování žen,...
|
|
|
Efektivní působení práva ve společnosti v behaviorální perspektivě
Bartošová, Iveta ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Práce se věnuje zkoumání efektivního působení práva ve společnosti. Nejprve ve druhé kapitole stručně shrnuje základní koncepty efektivity práva v teorii práva, sociologii práva a právní filosofii a v krátkosti představuje současnou situaci vyhodnocování efektivity zákonů v české legislativním procesu. Dále vybízí k vyzkoušení psychoterapeutického rozhovoru Benjamina Sellse s Právem k prozkoumání vlastních představ o právu a společnosti. Následně jsou postupně ve třech kapitolách představeny tři základní představy (koncepty) o lidské přirozenosti (antropologický pesimismus, realismus a optimismus). Tyto představy ovlivňují naši vědomou nebo nevědomou volbu nástrojů, které používáme k zajištění efektivity práva. Antropologický pesimismus si typicky volí kontrolu a odstrašení. Antropologický realismus využívá kontrolu a odstrašení cíleně na subjekty, na které nestačí nesilové nástroje - důvěra a respekt. Tyto nástroje - odstrašení, kontrola, důvěra a respekt - jsou následně rozebrány. Předmětem zkoumání jsou především mechanismy působení těchto nástrojů z hlediska reálného lidského chování a reakcí, pomocí výzkumů a experimentů převážně z oblasti sociální psychologie provedených zejména v USA v posledním zhruba půl století. Uvažována jsou také rizika a nepříznivé vedlejší efekty odstrašení a...
|
|
|
Střety legitimit v Evropské unii
Venclík, Jan ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Střety legitimit v Evropské unii - abstrakt Ve své první části se práce nejprve zabývá samotným konceptem legitimity, přičemž vychází spíše ze sociologizujícho pojetí. Dále se soustředí na kritický přehled teoretických příspěvků k otázce legitimačního deficitu Evropské unie. Na základě rozboru různých teorií je formulována teze o nezastupitelnosti demokratické legitimity pro Unii a potřebě její tvorby i na unijní - transnacionální úrovni. Dále tato práce vychází ve své druhé části, zabývající se jednotlivými modalitami legitimity v EU, z té partie současné demokratické teorie, která se zabývá pojmem a fungováním demokratické reprezentace. Rámcem pro druhou část práce je převzatá mechanicko- prostorová metafora čtyř modalit ("vektorů") legitimity (legitimace): legitimity nepřímé, parlamentní, technokratické a procedurální. Práce se soustředí na změny ve vyvážení těchto modalit v období po přijetí Lisabonské smlouvy. Kapitola týkající se nepřímé legitimity se věnuje teoretickým otázkám a soustředí se na institucionální a legislativní vývoj a rozbor relevantní judikatury německého Spolkového ústavního soudu a Soudního dvora EU. Největší prostor je věnován parlamentní legitimitě na pozadí pojmu substantivní reprezentace. Poměrně detailně se práce věnuje současné podobě unijního legislativního procesu zejména z...
|
|
|
Psychologické aspekty procesu hodnocení důkazů.
Hurych, Jan ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Psychologické aspekty procesu hodnocení důkazů: Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na problematiku usuzování a rozhodování v rámci procesu hodnocení důkazů, a to především za účelem identifikace a popsání kognitivních iluzí, které mohou tento proces negativně ovlivnit. Úvodem je také zmíněna vzájemná pozice psychologie a práva. Soudcovské rozhodování je nejprve popsáno teoretickými modely. V další části jsou popsány tři kognitivní iluze, které jsou významné v rámci procesu hodnocení důkazů. Jedná se o heuristiku kotvy, hindsight bias a konfirmační zkreslení. Dále jsou popsána rizika, která tyto kognitivní iluze představují pro hodnocení důkazů a zároveň jsou diskutována jejich možná opatření. Samostatná část diplomové práce je věnována fenoménu deplece ega, který by mohl představovat další limit kvality procesu hodnocení důkazů. Deplece ega popisuje pokles sebekontroly v případech, které vyžadují vynakládání souvislého úsilí. Soudci jsou tímto pravděpodobně také ohroženi. Jedním z důsledků deplece je i zvýšené užívání heuristik a silnější tendence zachovávat status quo, což se může nadále negativně odrazit na kvalitě rozhodování. Prostor je také věnován popisu a diskuzi možných opatření jednak vůči jednotlivým kognitivním iluzím jednak obecně vůči psychologické kontaminaci při hodnocení důkazů. Bohužel...
|
|
|
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a...
|
|
|
Sociální psychologie nacismu: konformismus, poslušnost a zneužití moci
Vejvodová, Kristýna ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Sociální psychologie nacismu: konformismus, poslušnost a zneužití moci Diplomová práce Sociální psychologie nacismu: konformismus, poslušnost a zneužití moci se zabývá lidským chováním v době nacismu. Již od skončení druhé světové války se snažíme nalézt vysvětlení našeho jednání v dané době. Jak je možné, že jsme se podíleli na mučení a vyvražďování tolika nevinných lidí? A můžeme se něčeho podobného dopustit znovu? Hrůzná povaha výše zmíněného lidského počínání je ilustrována v první kapitole této práce na příběhu obyčejných mužů 101. záložního policejního praporu. Tito zcela obyčejní němečtí občané na rozkaz svých nadřízených v roce 1942 popravili 1500 židovských obyvatel polské vesničky Józefów. V dalších kapitolách tato práce pojednává o třech významných sociálně psychologických experimentech druhé poloviny 20. století, které nám pomáhají objasnit přirozené tendence lidského chování, které jsou rozhodující pro schopnost člověka dopustit se takového jednání. Nejprve je v této práci rozebrán experiment Solomona E. Asche, který zkoumá konformismus a pomáhá nám tak pochopit, proč jsme schopni pod tlakem našeho okolí páchat zlo nebo proti zlu nezasáhnout. Následuje experiment Stanleyho Milgrama týkající se poslušnosti. Milgram nám ukazuje, jak je pro většinu lidí snadné uposlechnout autoritu a...
|
|
|
Hranice svobody umělecké tvorby v české společnosti
Žáček, Matěj ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Práce se jako celek zabývá střety svobody umělecké tvorby s právními normami a zkoumá, jak projednávání těchto střetů před orgány veřejné moci ovlivňuje mínění společnosti. Nejdříve jsou v práci rozebrány teoretické základy pojmů svobody projevu a umění. Pomocí rozdílných právních i mimoprávních disciplín je pojem rozčleněn na několik částí, díky kterým je možné lépe rozebrat a pojmenovat jeho klíčové aspekty, jako je umělecká tvorba v estetickém slova smyslu a svoboda projevu jako pojem teorie práva. V druhé části se práce zabývá právní úpravou svobody projevu a svobody umělecké tvorby v mezinárodních i vnitrostátních dokumentech, jejich vzájemnými vztahy v systému práva a na ně navazující rozhodovací praxí. Jádro této diplomové práce tvoří její třetí část, která rozebírá do tří okruhů rozdělené mediálně známé výstupy tuzemské rozhodovací praxe v oblasti svobody umělecké tvorby a srovnává je s odpověďmi dotazovaného vzorku respondentů spolu se subjektivním pohledem autora této práce. Tato práce tedy sleduje hranice svobody umělecké tvorby se souborem právních norem a jiných společenských vztahů a následně hodnotí její vliv na postoj vybraného vzorku společnosti k hraničním formám vybraných uměleckých projevů.
|
|
|
My a oni - politické strany a veřejnost
Hřavová, Kamila ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo popsat současný stav vztahu mezi veřejností a politickými stranami. Vzhledem k možné rozsáhlosti daného tématu se práce zaměřila na přehled jednotlivých fenoménů, které můžeme v rámci tohoto vztahu sledovat, a provedla jejich nástin. Diplomová práce je uvedena dvěma teoreticko-historickými částmi, které představují nezbytný základ ke komplexnímu pochopení dané problematiky. V první části dochází k vymezení subjektů politického systému. Druhá část se zaměřuje na popis historických východisek popisované problematiky. Třetí část představuje jádro diplomové práce. Je rozdělena na sedm kapitol, ve kterých jsou představeny vybrané fenomény, které současný stav vztahu mezi veřejností a politickými stranami provází. Záměrem této klíčové části je nejen jednotlivé sledované fenomény popsat, ale zároveň kriticky zhodnotit některá opatření, která jsou navrhována či uskutečňována s úmyslem danému problému čelit. Zahrnuto je také zhodnocení kroků, které vedly k zapříčinění popisované problematiky. V první kapitole se zaměřuji na krizi modelu reprezentace, zejména s ohledem na problematiku odcizení mezi reprezentanty a reprezentovanými. Druhá kapitola je zaměřena na otázku volební volatility a vývoje volební účasti, jakožto ukazatelů stability stranického systému a zájmu voličů o politiku. Třetí...
|
|
|
Odposlechy - věc veřejná? Zveřejňování policejních odposlechů v médiích.
Janoušek, Milan ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Shrnutí Ve své diplomové práci jsem se zabýval problematikou zveřejňování policejních odposlechů ve sdělovacích prostředcích. Diplomová práce je rozdělena do čtyřech částí. V první části jsem se zaměřil na roli masmédii v dnešní společnosti a jejich vliv na demokracii a politiku z pohledu mediální teorie. Jelikož odposlechy považuji za jeden z nejkřiklavějších projevů "zezábavňování" zpravodajství, obšírně jsem popsal také problematiku mediálního infotainmentu. V druhé části práce jsem se zaměřil na média z pohledu práva. Popsal jsem současný stav mediální legislativy i oborové samoregulace. Vymezil jsem základní pojmy a definoval postavení novináře. Za pomoci testu proporcionalitu jsem nastínil, jak soudy postupují v případě kolize práv na svobodu projevu a informace na straně jedné a ochranou soukromí a práva na spravedlivý proces na straně druhé. Pro lepší pochopení problematiky jsem hojně citoval z judikatury Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva. V třetí části jsem analyzoval rozličné aspekty odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu prováděné Policií České republiky podle trestního řádu. Vedle legislativy jsem si všímal i praktických stránek celého procesu nakládání s odposlechy. Zamýšlel jsem se také nad možnostmi, jak zabránit jejich vynášení z trestních spisů. V závěrečné,...
|
|
|
Autorita a konformismus, sociální psychologie nacismu
Brunerová, Tereza ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Názvem mé diplomové práce je Konformismus a autorita, sociální psychologie nacismu. Účelem mé diplomové práce je analyzovat lidské chování v období nacismu. Konkrétně lidskou tendenci ke konformnímu chování a poslušnosti vůči autoritě. Měla jsem dva základní důvody pro výběr tohoto konkrétního tématu. Za prvé jsem psycholog a je pro mě zajímavé zkoumat téma z obou úhlů pohledů, jak právního, tak psychologického. Druhým důvodem byl můj pradědeček, který byl účastníkem odboje za Druhé světové války. V roce 1942 byl popraven v koncentračním táboře. Vzhledem k jeho životní volbě jsem měla osobní zájem dozvědět se víc o nekonformním jednání a hrdinství. Diplomová práce je rozdělena do deseti kapitol včetně úvodu a závěru. První kapitolou je samotný úvod a definuje základní otázky, na které chci v rámci své diplomové práce odpovědět. Zároveň zde načrtávám strukturu celé práce. Druhá kapitola se soustředí na můj rodinný příběh, který jsem zmínila mezi důvody výběru mé práce. Popisuji zde příběh více detailně i s důsledky pradědečkových rozhodnutí pro naši rodinu. Třezí kapitola je věnována nacismu a je rozdělena do čtyř podkapitol - Definice, Vůdce, Nástup nacismu a Antisemitismus. Ve čtvrté kapitole se zaměřuji na konformitu. Cílem této kapitoly je definovat tento fenomén a vysvětliti principy, na...
|
host ::
RSS.