|
|
Camps and waters: Malý Medvědí Tábor as part of a North Bohemian Mesolithic landscape
Svoboda, Jiří ; Novák, J. ; Novák, Martin ; Pokorný, P. ; Sázelová, Sandra
The paper introduces a newly discovered Mesolithic rock shelter Malý medvědí tabor, located in the canyon of the Svitávka River. The excavation revealed intact Mesolithic layers, rich in charcoals and a hearth feature outlined by sandstone blocks. Analyses of the environmental data, fauna, and lithic artefacts are included. In sum, the occupation of the rock shelter was rather episodic, nevertheless the site is of domestic character, as suggested by the richness and character of artefacts. The surrounding vegetation can be reconstructed as a sparse pine forests with common spread of hazel, oak and early successional vegetation with aspen and birch. Given a presence of a nearby peat-bog at Velenice, this new site serves as an important reference point for prehistoric human presence in the Svitavka river valley.
|
|
|
Dolní Věstonice II: a complex of sites with different chrono-cultural occupations. Preliminary results of the study of lithic assemblages
Polanská, M. ; Novák, Martin
The scope of our study is directed to evaluation of each lithic assemblage from Dolní Věstonice II site and to characterize the technical systems of their production in order to understand the fine chrono-cultural seriation. The complex of sites at Dolní Věstonice II, dated to 30-23 ky uncal BP, includes the assemblages represented by clearly defined samples and another assemblages where the cultural attribution is still questionable. If some occupations certainly belong to the Pavlovian, others may be attributed as Gravettian, or even Upper Gravettian. Changes are visible in the procurement of raw material, and in technical systems of production and typological features.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Elisabetta Gagetti
Kavánová, Blanka
Mikulčické hradiště disponuje celkem třemi nálezy antických řezaných polodrahokamů (nejvíce ze všech velkomoravských lokalit). Jejich chronologické zařazení okolo r. 875 je nejstarším dokladem sekundárního použití gem, které se jinak vyskytují spíše až v 10. a 11. století např. na předmětech chrámových pokladů oblasti rýnsko-moselské.
|
|
|
Studium degradace kosterních pozůstatků pomocí infračervené spektrometrie
Vitešníková, A ; Prokeš, L. ; Nývltová Fišáková, Miriam ; Drozdová, E. ; Kouřil, Pavel ; Stabrava, Pavel ; Gryc, Jana
Na základě provedených experimentů lze konstatovat, že infračervená spektrometrie je metodou vhodnou pro charakterizaci postmortálních degradačních procesů u kosterních pozůstatků, odrážející charakter prostředí, v němž byly pozůstatky uloženy. Zejména jde o rekrystalizační změny kostní matrice – transformaci kostního minerálu na brushit a vivianit. Odraz termicky podmíněných změn kosterních pozůstatků v infračerveném spektru a také přesnější odhad teploty spalování (ve srovnání s dosud užívanými morfologickými postupy) umožňuje nejen detailněji charakterizovat pozůstatky dávných požárů, ale také lépe porozumět technologii kremace pravěkých populací.
|
|
|
Římské fortifikace na barbarském území ve středním Podunají v období markomanských válek
Komoróczy, Balázs
Intenzivní archeologické výzkumy, terénní i teoretické, které se zaměřují na problematiku éry tzv. markomanských válek, neustále přinášejí nová data a staví bádání před potřebu nově interpretovat data již déle známá. Interpretace archeologických stop římského vojenského zásahu na území severně od středního toku Dunaje vyžaduje komplexní pohled na prameny získávané na germánské půdě na území dnešní Moravy, Slovenska a Dolního Rakouska. Hlavním cílem příspěvku je zrevidovaný přehled doposud známých římských vojenských fortifikací, doprovázený reflexí aktuálních výsledků systematického výzkumu území tzv. římského záboru na katastru zaniklé obce Mušova. Analýzy těchto pramenů spolu s nejnovějšími poznatky z výzkumů germánských osad z doby kolem markomanských válek, osvětlují mimořádnou intenzitu, značný plošný rozsah a společenskou hloubku zásahu římské vojenské moci na území Markomanů a Kvádů v letech 172 až 180 po Kr.
|
|
| |
host ::
RSS.