Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 165 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Identifikace kompetencí zatěžujících výkon veřejné správy se zvláštním přihlédnutím k malým obcím
Galvasová, I. ; Kadečka, S. ; Binek, J. ; Galvas, M. ; Halásek, D. ; Toušek, V. ; Chabičovská, K. ; Holeček, J. ; Klusáček, Petr ; Frantál, Bohumil
Výsledky komplexní analýzy kompetencí zatěžujících výkon veřejné správy se zvláštním přihlédnutím k malým obcím.
E-government a reforma veřejné správy v ČR
Klusáček, Petr
Jedním z hlavních cílů současné reformy územní veřejné správy bylo přiblížení výkonu veřejné správy směrem k občanům. Příspěvek se snaží hledat možné odpovědi na otázku, zda výše uvedený cíl nemohl být dosažen efektivněji – například i upřednostněním e-governmentu namísto vytváření nových správních center. První část příspěvku srovnává stav v implementaci e-governmentu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy EU. Druhá část se pokouší analyzovat důvody, proč je tato implementace v rámci České republiky ve srovnání s většinou ostatních členských zemí EU pomalejší.
Příspěvek k diferenciaci malých měst Moravy a Slezska z hledisek biogeografických a geoekologických
Lacina, Jan
Příspěvek diferencuje soubor 128 malých měst a jejich okolí podle 6 ukazatelů: fytogeografická oblast, vegetační stupeň, podíl lesů v okruhu 4 km od městského centra, koeficient ekologické stability, význam pro ochranu přírody a krajiny, typy současné krajiny.
Geomorfologické jednotky České republiky 2005 zpracování v prostředí GIS
Mackovčin, P. ; Cibulková, P. ; Demek, J. ; Havlíček, M. ; Kirchner, Karel ; Slavík, P.
V roce 2005 bylo v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR rozhodnuto vytvořit novou digitální mapu geomorfologických regionů ČR s využitím ArcView GIS metodologie. Autoři rozlišili 10 geomorfologických systémů, 27 geomorfologických subsytémů, 93 celků, 268 podcelků a 935 okrsků.
Velké historické povodně v jižních Čechách a jejich impakty
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
První věrohodné zprávy o historických povodních z jižních Čech jsou až ze 16. století (např. případ z června 1582). Budeme-li ale pátrat, kdy naposledy zde došlo k povodni alespoň přibližně srovnatelné s rokem 2002, dojdeme k letopočtu 1890: soudobá katastrofa se tedy vyskytla s odstupem 112 let. Konec 19. a začátek 20. století byl ve střední Evropě obdobím zvýšeného výskytu velkých povodní. Kromě roku 1890 se ty největší vyskytly např. v letech 1880, 1897, 1903 apod. Konkrétně v jižních Čechách docházelo od významné vltavské povodně v roce 1888 po dobu osmi let v pravidelných dvouletých intervalech k velkým nebo větším záplavám, tedy v letech 1890, 1892, 1894 a 1896. Současné období zvýšeného výskytu velkých povodní je tedy určitou analogií. Z 20. století, jinak chudého na velké povodně, patřil k relativně největším v jižních Čechách případ z července 1954.
Vývoj a změny půdního fondu v povodí Dolní Jihlavy
Dvořák, Petr
Příspěvek se zabývá vývojem a změnami využití ploch v dolní části povodí řeky Jihlavy. Využití půdního fondu je sledováno na základě statistických dat o výměrách orné půdy, pastvin, luk, sadů, vinic a vodních ploch. od čtyřicátých let 19. století.
Multimediální podpora výuky předmětu Geomorfologie a hydrologie ČR
Dvořák, Petr
Příspěvek se zaměřuje na prezentaci nového typu výuky geomorfologie a hydrologie České republiky pro studenty VŠ. Přínosem tohoto typu výuky je osvojení si a rozšíření základních geografických poznatků ze střední školy a obohacení o specifické geografické přístupy, metody, techniky a dovednosti. Důraz je kladen na pochopení územních rozdílů, zvláštností, ale i pravidelností a zákonitostí v prostorovém rozmístění geografických jevů a procesů vztahujících se ke geomorfologii a hydrologii s ohledem na Českou republiku.
Biogeografický výzkum následků antropogenních a přírodních disturbancí
Lacina, Jan
Antropogenní disturbance v Ostravsko-karvinském revíru způsobují velmi výrazné změny ekotopů. Na tyto změny reaguje aktuální vegetace. Často se však mění i podmínky vegetace potenciální. I v devastované krajině vznikla řada perspektivních antropogenně podmíněných biotopů.
Biogeografický výzkum následků antropogenních a přírodních disturbancí
Lacina, Jan
Biogeografický výzkum v ÚGN AV ČR je v současnosti zaměřen především na důsledky katastrofických přírodních činitelů (povodně, sesuvy) a antropogenní disturbance hornickými aktivitami ve vegetaci. Změny biotopů jsou zkoumány v povodňovém korytě řeky Bečvy, na sesuvech v Západních Karpatech a v hornickou činností změněných krajinách Ostravska a Českomoravské vrchoviny.
Sukcese v povodňových korytech moravských řek na příkladu Bečvy a Desné
Lacina, Jan
V povodňových korytech a nivách řek Bečvy a Desné byly po katastrofální povodni v červenci 19797 vybrány výzkumné transekty, na nichž je sledována přirozená sukcese na nově vzniklých ekotopech. Dosavadní výsledky ukazují, že sukcese je závislá na poloze biotopů vůči současnému aktivnímu toku.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 165 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.