|
|
Společenstva mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) v měnících se podmínkách horských smrčin Šumavy
Tajovský, Karel
Podrobné a detailní studium dvou skupin půdních bezobratlých živočichů, saprofágních mnohonožek a dravých stonožek v podmínkách horských smrčin ukazuje, že tyto ekosystémy jsou charakterizovány sice relativně chudou faunou, avšak se specifickou až unikátní druhovou kombinací. Zdá se, že kvantitativní změny ve společenstvech těchto zástupců půdní fauny nesouvisí s rozdílnými způsoby hospodaření, které bylo v minulých letech uplatňováno v těchto kůrovcem postižených polohách. Obě skupiny živočichů jsou schopné existovat dále i v podmínkách razantních změn, které provázejí odumírání porostů ale i těžbu a přeměnu ploch na paseky. Mozaikovitý charakter celé oblasti v okolí Březníku a Studené hory s přežívajícími zbytky původních porostů smrku, odumřelé a v současnosti již intenzivně zarůstající plochy s množstvím mrtvého dřeva na povrchu půdy jakož i paseky ve starším a pokročilejším rozvoji poskytuje velkou škálu stanovišť a mikrostanovišť, ve kterých se populace těchto půdních živočichů úspěšně rozvíjejí. Vážnější zásah do jejich přítomnosti mohou mít jiné faktory, jako měnící se klima, což však přesahuje měřítko horských smrčin vrcholové části Šumavy.
|
|
|
Dlouhodobý vliv různého lesního managementu na biodiverzitu půdní mesofauny (Oribatida, Collembola) ve smrkových porostech NP Šumava
Farská, Jitka ; Jínová, Kristýna
Cíl našeho výzkumu je srovnat společenstva pancířníků a chvostoskoků v klimaxových smrkových lesích a ve smrkových monokulturách. Půdní vzorky byly odebírány na pěti lokalitách v NP Šumava (5 v klimaxovém smrkovém lese a 5 ve smrkové monokultuře) a půdní mesofauna byla extrahována. Pancířníci a chvostoskoci byli určeni do druhů. Předběžné výsledky ukazují kvalitativní a kvantitativní změny ve struktuře společenstev. Některé euedafické druhy se nevyskytují ve smrkových monokulturách pokud je porovnáme s klimaxovými smrkovými lesy. Je známo, že lesnické hospodaření ovlivňuje společenstva půdní fauny, která jsou velmi citlivá na kolísání půdní vlhkosti a teploty.
|
|
|
Vliv intensivního sešlapu na půdní živočichy v NPR Boubín, Česká republika
Rusek, Josef
Intenzivní sešlap půdy na přístupových turistických stezkách k vrcholové vyhlídkové věži na Boubíně vedl ke zničení společenstev euedafické půdní fauny a to i v širším okolí. Biologická degradace půdy intenzivním využíváním turistických stezek vedla k snížení biologické diverzity společenstev půdní fauny, k degradaci funkční diverzity a k vyhynutí celých skupin organismů jako jsou Protura, Pauropoda a euedafičtí zástupci Collembola, a to i v širším okolí turistických stezek. Z toho plyne nutnost přímé regulace turismu ve vrcholové části NPR Boubín a na přístupových stezkách.
|
|
|
Fauna mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) smrkových porostů vrcholových částí Šumavy postižených kůrovcovou kalamitou
Tajovský, Karel
Výzkumy smrkových porostů vrcholové části Šumavy postižené od devadesátých let minulého století kůrovcovou kalamitou ukázaly, že pro klimaxové smrčiny jsou charakteristická druhově chudá společenstva se specifickou kombinací druhů mnohonožek i stonožek. Paseky se vyznačovaly poklesem jejich abundancí. Odumírající porosty bez zásahu vykazovaly nárůst populací mnohonožek, počty stonožek však poklesly, aniž by došlo ke změně v jejich druhovém zastoupení. Ponechání odumírajících porostů spontánnímu vývoji představuje šetrnější variantu managementu respektující specifické půdní poměry.
|
|
|
Vliv kůrovcové kalamity na společenstva epigeických Collembola (Insecta: Entognatha) klimaxových smrčin v Národním parku Šumava, Česká republika
Rusek, Josef ; Brůhová, Jindřiška
Epigeická aktivita chvostoskoků (Collembola) byla studována metodou zemních pastí v nepoškozených klimaxových smrčinách, v odumřelých smrčinách po napadení kůrovci a na holosečných pasekách v NP Šumava. Bylo zpracováno více než 149 000 jedinců Collembola náležejících 54 druhům. Nejvyšší epigeická aktivita byla zjištěná v letním období v nepoškozené smrčině (624,2 ex./past/30dní), nižší v mrtvých lesích (604,1 ex./past/30dní) a nejnižší na pasekách (549,8 ex./past/30dní). V nepoškozené smrčině bylo zjištěno 19 charakteristických druhů s konstancí C> 49%, kdežto v mrtvém lese pouze 14 a na pasece 17 druhů. Druhy .i.Allacma fusca, Dicyrtomina minuta, Sminthurinus aureus, Desoria neglecta, Desoria violacea, Xenylla maritima./i. dosáhly nejvyšší aktivity v nepoškozené smrčině. .i.Tetracanthella stachi, Entomobrya nivalis, Tomocerus minutus, Pariosotoma cf. agrelli, Ceratophysella denticulata, Pseudachorutes corticicola, Deutonura conjuncta./i. měly nejlepší životní podmínky v mrtvém lese.
|
host ::
RSS.