|
| |
|
| |
|
|
Co vypovídají geobotanické studie a změnách a současném stavu třeboňské krajiny?
Prach, Karel
Práce dokumentuje změny ve vegetaci luk, lesních porostů a plevelové a ruderální vegetace v posledních dekádách, vyvolané nepřiměřenými způsoby zemědělského, rybničního a lesního hospodaření. Negativní trendy hlavně ze 70. a 80. let, bohužel často přetrvávají i po změně politického systému. Bylo doloženo, že lesníci, rybáři a zemědělci jsou i v současnosti největšími škůdci v třeboňské krajině.
|
|
| |
|
|
Intenzifikace hospodaření a ekologická stabilita rybníků - klíčových vodních biotopů Třeboňské pánve
Pechar, Libor
Rybníky mají důležitou roli v hydrologickém systému Třeboňska a obecně představují nejběžnější typ stojatých vod v České republice. Většiny rybníků jsou několik staletí staré nádrže a proto není příliž patrný jejich umělý původ. Období intenzifikace rybí produkce se datuje od 30.tých let, kdy vápnění a hnojení se stalo běžnou praxí. Od 30.tých let se rybí produkce zvýšila z 50 kg ha-1 na více než 500 kg ha-1. Hlavní rybou je stále kapr Cyprinus carpio L. Hospodaření zamměřené na dosažení vyšší produkce, vyšší rybí obsádky a s tím spojený nárůst hnojení vedl ke zvýšení trofického stavu rybníků až do stadia hypertrofie. Hlavními příznaky jsou rozvoj vodních květů, značné fluktuace v pH a koncentraci rozpuštěného kyslíku a celková destabilizace rybničního ekosystému.
|
|
| |
|
|
Monitoring klimatu a atmosférických depozic v CHKO Třeboňsko
Pokorný, Jan ; Kolmanová, Andrea
Příspěvek uvádí přehled dlouhodobých klimatických měření,která probíhají v rámci dlouhodobého ekologického výzkumu na území CHKO Třeboňsko a na půdě BÚ AV ČR v Třeboni. V článku jsou zhodnoceny výsledky desetilého monitoringu složení srážkových vod a kvality ovzduší, výsledky měření slunečního záření a zhodnoceny dlouhodobé trendy srážkové činnosti na základě získaných údajů.
|
|
|
Dlouhodobý ekologický výzkum na Třeboňsku
Květ, Jan ; Straškrábová, Viera
Třeboňská pánev patří k nejlépe probádaným územím ČR. Množství ekologických dat umožňuje konat dlouhodobá srovnání současného stavu ekosystému s jejich stavem před několika desetiletími, až více než sta roky. Díky dobře dokumentované historii lidských zásahů do přírodních poměrů se může uplatňovat i hledisko historické. To významně napomáhá uskutečňovat dloudobobý ekologický výzkum.
|
|
|
Místo Třeboňska ve světovém výzkumu mokřadních ekosystémů
Květ, Jan
Třeboňsko patří k "nejmokřadnějším" územím střední Evropy, mokřady tvoří nejméně 20 procent z rozlohy CHKO/BR Třeboňsko. Výzkum třeboňských mokřadů je zapojen do mezinárodních programů: IBP 1965-74, UNESCO/MaB od r. 1976, SCOPE 1979-1984. Vyhlášení Biosférické rezervace Třeboňsko 1977 podpořilo zařazení jejích vybraných částí mezi Mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy 1991.
|
|
|
Vliv obhospodařování rybníků na strukturu pobřežní vegetace
Husák, Štěpán ; Květ, Jan
Intenzifikace rybničního hospodaření a její důsledky pro trofii a míru znečštění vody a sedimentů silně změnily, zejm. od poloviny 20. století, druhové složení, strukturu a funkce vegetace na rybničních pobřežích. Některými zásahy byla tato vegetace silně potlačena nebo zničena. Pro trvale udržitelné rybniční hospodaření je však přítomnost této vegetace nutná.
|
host ::
RSS.