|
|
K staroslověnskému a církevněslovanskému vsemogy
Čajka, František
Studie se zabývá otázkou stratifikace staroslověnského a církevněslovanského lexika. Na materiálu výskytu lexému vsemogy konfrontuje autor statické (resp. genetické) pojetí J. Schaeken a I. Wiehlové s reálným stavem výskytu zmiňovaného lexému v jednotlivých stsl. a csl. rukopisech.
|
|
|
Ekumenická myšlenka u Františka Dvorníka
Vavřínek, Vladimír
Jedním z ústředních témat vědeckých prací světoznámého byzantologa českého původu Františka Dvorníka byla otázka příčin a vývoje rozkolu mezi západní (katolickou) a východní (ortodoxní) církví. Počátky jejich nedorozumění sledoval už ve svých velkých knihách věnovaných cyrilometodějské misii na Velké Moravě a plně pak svou thesi vyložil ve svém díle o tzv. Fotiovu schismatu. Jeho myšlenky došly plného uznání nejenom v odborném světě, ale i v církvi zejména v souvislosti s II. Vatikánským koncilem.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Malíř Jan Vochoč (1865-1920) a Balkán
Suchomelová, Marcela ; Černý, Marcel
Život Jana Vochoče lze vykreslit jako nenaplněnou pouť a hledání sama sebe a svého výtvarného výrazu. Tento umělec v letech 1898 až 1899/1900 pobýval v Bulharsku i na Svaté Hoře. Zajímavá je malířova korespondence z cesty na Athos, uložená v rukopisné sbírce dokumentačních a archivních fondů Etnologického ústavu AV ČR v Praze
|
|
|
Česko-srbské vztahy ve středověku. K jejich studiu v české historiografii 20. století
Havlíková, Lubomíra
Příspěvek je analýzou české historiografie 20. století, zabývající se česko-srbskými vztahy ve středověku. Autorka charakterizuje a hodnotí práce (knihy a studie) českých badatelů, historiků a právních historiků (K. Jirečka, J. Šusty, F. Kavky, J. Spěváčka, M. Paulové, J. Mikulky, L. Havlíka, V. Hrochové, J. Cvetlera aj.), kteří se více či méně zabývali středověkou historií vztahů mezi Srbskem a českými zeměmi (Čechy a Morava), zejména ve 3 obdobích: v 9.-10.století (moravské cyrilometodějské vlivy v srbském prostředí), v 11.-12. století (kontakty mezi srbskými Urošovci a moravskými Přemyslovci) a ve 14. století (vztahy mezi římským císařem Karlem IV. a srbským carem Štěpánem Dušanem).
|
|
|
Ruská kněžna M. K. Těniševová. Život a dílo v emigraci
Jančárková, Julie
Článek je věnovaný tvůrčí a kulturní činnosti kněžny Těniševové v době její emigrace v Paříži v letech 1905 – 1909. Tato ruská mecenáška v této době pořádala v Paříži, Londýně a Praze výstavy svých děl (emailu) a užitého umění, které bylo vytvořeno v jejích dílnách v Talaškinu (Rusko).
|
|
|
Literární vztahy Sázavy a Kyjevské Rusi
Bláhová, Emilie
V článku se hodnotí styky Sázavského kláštera s Kyjevskou Rusí v 11. století: uložení ostatků s. Gleba do oltáře chrámu v r. 1095, dochované písemnictví, vzniklého na Sázavě, v rukopisech ruských a ruské rukopisy na Sázavě (cyrilská část Remešského evangeliáře a předloha Pražských zlomků hlaholských.
|
|
| |
host ::
RSS.