| |
| |
| |
| |
| |
|
Memoáry fyzika Vladimíra Nováka
Těšínská, Emilie
Článek je zamyšlením nad knihou Vzpomínky a paměti (Biografie),sepsanou českým fyzikem, profesorem české techniky v Brně Vladinmírem Novákem (1869-1944) a vydanou jím v r. 1939. Zamyšlení je motivováno otázkou významu a možnosti historického využití memoárové literatury v dějinách vědy.
|
|
Český tisk v letech 1945-1948
Bednařík, Petr
Příspěvek je věnován tématu českého tisku v letech 1945-1948. Autor popisuje novou organizaci českého tisku po skončení 2. světové války. Politické strany označily tisk za národní majetek, za objekt veřejného zájmu.Soukromé podnikání v oblasti tisku nebylo v r. 1945 povoleno. Pouze politické strany a společenské organizace mohly vydávat deníky a časopisy. Příspěvek popisuje činnost komunistického ministra informací Václava Kopeckého. Charakterizuje vliv ministerstva na novou organizaci českého tisku.
|
| |
|
Přednáškový cyklus Jednoty filosofické o národnosti z roku 1918. Význam, koncepce, průběh
Hermann, Tomáš
Tématem článku je rozbor přednáškového cyklu o podstatě národa, který roku 1918 uspořádala Jednota filosofická, český spolek pro pěstování filosofie. První část hodnotí veřejnou činnost Jednoty filosofické v době války. Druhá část popisuje okolnosti a průběh cyklu Přednášek o podstatě národnosti, ve kterém vystoupila, měla vystoupit a diskutovala řada předních českých odborníků nejrůznějších oborů a myšlenkových orientací. Konec války a nová státnost podtrhly význam diskutovaných otázek, na druhou stranu vedly k postupnému ukončení cyklu, který již ztratil svůj původní smysl. Třetí část přináší konkrétní historickou rekonstrukci průběhu cyklu. Ve čtvrté části jsou pak analyzovány dobové diskuse zastoupených odborníků a jejich koncepce v teorii národa.
|
|
Originalita vědy a problém plagiátu. Tři výstupy Emanuela Rádla k jazykové otázce ve vědě z let 1902-1911
Hermann, Tomáš
Námětem příspěvku jsou vybrané publicistické polemické výstupy biologa a filosofa Emanuela Rádla (1873-1942) z dvou desetiletí před první světovou válkou, které se dotýkaly problémů národních jazyků ve vědě: 1. V drobné replice z roku 1902 profesoru v Lipsku R. Fickovi šlo o obecnou otázku smyslu provozování vědy v národních jazycích malých národů. 2. V delším samostatném eseji z roku 1910 o povaze české přírodovědy Rádl reagoval na paušální obvinění české vědy z nepůvodnosti a plagiátorství německých vzorů. 3. Současně Rádl sám zamířil přímo do nitra české vědecké obce, když z plagiátorství obvinil svého kolegu botanika K. Domina. Následná zuřivá polemika zasáhla část tehdejší přírodovědecké obce. Biografické okolnosti vztahující se k jedné osobě ukazují jeden typ dobových úvah o jazykové otázce ve vědě.
|