|
|
Hazardous substances in the work of metal conservator
Ottenwelter, Estelle
Conservator-restorers are exposed to hazardous substances (organic solvents, chemicals, dusts) in their daily work. Absorbed through inhalation, ingestion and by skin contact, these hazardous substances may cause acute toxicity and long term toxic effects if basic safety rules are not respected. After a brief summary of basic principles of toxicology, organ specific toxic effects encountered by chosen hazardous substances to which metal conservator may be exposed in their work and safety rules of handling and storing these substances are described.
|
|
|
Evidence of tin coating on archaeological ferrous artefacts by voltammetry of microparticules (VMP)
Ottenwelter, Estelle ; Costa, V.
Voltammetry of microparticules (VMP) using a paraffinimpregnated graphite electrode (PIGE) to transfer material directly from the artefacts to an electrochemical cell, was applied on two objects from Medieval Ages covered by a grey metallic coating in a variable state of conservation and appearance as a non invasive analytical method to characterise artefacts. Results have shown that the light grey metallic surface layers observed on both objects present different chemical composition, which could be determined in a selective way, following their stratigraphical location of the artefacts.
|
|
|
Hledání metod(y) v současné archeologii
Kuna, Martin
Archeologie a historie se neliší předmětem svého výzkumu, ale svými prostředky. I to však zakládá pro archeologii nutnost budování vlastní teorie a metody a kladení vlastních vědeckých otázek. V dnešní době archeologie víceméně vyčerpala možnosti poznání, kterého bylo možno dosáhnout relativně jednoduchými metodami a s kritikou pramenů převzatou z jiných historických oborů. Další pokrok v archeologii je podmíněn nejen aplikací nových postupů, které nabízejí přírodní vědy, ale i rozpracováním vlastních teorií a metod, a to např. teorie formačních procesů, teorie artefaktů jako symbolického systému apod. Na příkladě konkrétního archeologického výzkumu bude ukázána část metod, kterými současná archeologie může pracovat.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sekerky s raménky pohledem metalografa
Hošek, Jiří
Dvě halštatské sekerky s raménky datované do Ha C2 – Ha D1-2, objevené v SZ Čechách, byly nedávno analyzovány autorem článku. První sekerka (z Března u Milešova) byla vyrobena z paketovaného železa (lokálně až oceli) a její ostří bylo nauhličeno a zakaleno. Druhá sekerka (z Nakléřovského průsmyku) zřejmě představuje případ navaření ocelového břitu na železné tělo nástroje. Ocelí opatřená břitová hrana a její popuštění dokládají pokročilou nástrojařskou techniku. Obě analyzované sekerky patří do nepočetné skupiny velmi kvalitních výkovků. S přihlédnutím ke všem dodneška analyzovaným sekerkám (s raménky) se však zdá, že kalení těchto nástrojů mohlo být ve skutečnosti běžné.
|
host ::
RSS.