|
| |
|
|
Klasifikace režimů atmosférických srážek v Kongu
Moliba, Jacques Celestin
Klasifikace srážkových režimů v Konžské demokratické republice je založená na objektivní matematicko-statistické metodě. Výsledkem klasifikace jsou tři hlavní typy srážkových režimů, které souvisejí se zdánlivým pohybem slunce, periodickými změnami pohybu intertropické fronty v průběhu roku a Benguelským proudem
|
|
|
Analýza dešťů za účelem odhadu útlumu šířící se cm a mm vlny
Fišer, Ondřej
Déšť je ztrátové dielektrikum a jeho náhodný výskyt je třeba plně respektovat při návrhu cm a mm spojů. Je pojednáno o fyzikálních a to zejména absorpčních a rozptylových vlastnostech dešťových kapek. Je nastíněn pochod odvození útlumu elektromagnetické vlny v dešťovém prostředí. Jsou ukázány obvyklé parametry charakterizující dešťovou oblast a typické statistické vlastnosti těchto parametrů (např. intenzita dešťových srážek a její kumulativní četnost). Je diskutována problematika měření těchto parametrů. Největší pozornost příspěvku se věnuje spektru dešťových kapek a jeho účinkům na odhad útlumu šířící se cm a mm vlny.
|
|
|
Principy a možnosti radarové meteorologie
Fišer, Ondřej ; Kráčmar, J.
V příspěvku jsou popsány principy činnosti meteorologického radaru, výběr vlnové délky, ukázána je radioelektrická charakteristika meteorologických cílů a typické technické parametry klasických meteorologických radiolokátorů. Formuluje se radarová rovnice pro meteorologické cíle (liší se od klasické radarové rovnice) včetně definování základních pojmů jako faktor radarové odrazivosti apod. Je ukázán odhad parametrů srážkové oblasti (intenzita dešťových srážek) z radarových ech. Jsou diskutovány zdroje možných chyb. Připojeny jsou možnosti polarimetrických a dvouvlnných radarů (zpřesnění odhadu kvantitativních parametrů srážkových oblastí, detekce různých typů meteorologických cílů).
|
|
| |
|
| |
|
|
Modelování profilů rychlosti větru naměřených sodarem v komplexním terénu
Hošek, Jiří
Sodarová měření byla prováděna na vhodných lokalitách Krušných a Orlických hor v letech 2000 a 2003 v široké škále synoptických situací. Krušné hory představují nejvhodnější oblast ke stavbě větrných elektráren. Zobecnění získaných profilů rychlosti větru může pomoci zlepšit přesnost numerických modelů v takových výškách nad povrchem, které jsou významné pro stavbu větrných elektráren. Ve druhé části práce jsou v obou oblastech počítána pole rychlosti větru pro termíny získaných vertikálních profilů. Použity byly nehydrostatické mezoměřítkové modely KAMM a PIAP. Inicializace modelů byla provedena rychlostí a směrem geostrofického proudění a teplotním zvrstvením.
|
|
|
Pevné usazené srážky v malých povodích v České republice
Fišák, Jaroslav ; Tesař, Miroslav
V příspěvku je věnována pozornost pevným usazeným srážkám a koncentracím vybraných iontů v nich. Příspěvek se zabývá: i) vlivem typu průmyslové oblasti a ii) vlivem nadmořské výšky. Relativně čistou oblast (s minimální průmyslovou zátěží) reprezentují tři stanoviště v oblasti Šumavy. Oblast se značnou průmyslovou zátěží v severních Čechách, je zastoupena meteorologickou observatoří Milešovka. K posouzení vlivu nadmořské výšky na koncentrace polutantů ve vzorcích vody z námraz byla využita námrazová situace ze dne 4.1.1990, kdy na území Šumavy, v okolí malého experimentálního povodí Liz, bylo odebráno 28 vzorků. Bylo ukázáno, že průmyslová zátěž oblasti a především lokální zdroje znečištění ovlivňují koncentrace znečisťujících látek ve vzorcích námrazové vody. Byl zaznamenán pokles koncentrací těchto látek s nadmořskou výškou.
|
|
|
Srovnání chemického složení podkorunových a usazených srážek
Chaloupecký, Pavel ; Špičková, Jitka ; Fišák, Jaroslav ; Skřivan, Petr
Od června 2004 jsou na observatoři Milešovka odebírány vzorky podkorunových srážek v bukovém a ve smrkovém porostu. Již od roku 1998 probíhají na Milešovce také odběry vody z mlhy a nízké oblačnosti. V této práci jsou porovnávány koncentrace hlavních iontů a stopových prvků v podkorunových a usazených srážkách. Koncentrace většiny hlavních iontů a stopových prvků v podkorunových srážkách ovlivňuje především objem odebraných vzorků. Nejvyšší hodnoty koncentrací sledovaných látek v podkorunových srážkách byly zjištěny v měsících září a říjen, které se vyznačovaly nejnižšími úhrny srážek. Koncentrace sledovaných látek byly v naprosté většině případů vyšší ve vzorcích podkorunových srážek pod smrkem oproti koncentracím naměřeným v bukovém porostu.Toto je patrně způsobeno větší hustotou koruny v případě smrkového porostu na Milešovce, což se projevuje menším objemem propuštěných srážek a účinnějším zachytáváním látek z ovzduší ve srovnání s bukovým porostem.V případě hlavních iontů byly nejnižší koncentrace naměřeny ve vzorcích vody z mlhy. Pro stopové prvky nebyly tyto údaje k dispozici. Ze srovnání s referenční lokalitou Lesní potok je zřejmé , že koncentrace sledovaných látek v podkorunových srážkách na Milešovce výrazně převyšují odpovídající koncentrace na lokalitě Lesní potok. Tento rozdíl je výrazně vyšší u srážek pod smrkem, což naznačuje, že je třeba brát ohled nejen na lokální kvalitu ovzduší, ale také na typ vegetace a hustotu koruny, které mohou velmi významně přispívat k výslednému chemické složení podkorunových srážek.
|
|
|
Koncentrace znečišťujících látek ve vodě z mlh v Kopistech (1999 – 2004)
Fišák, Jaroslav ; Chaloupecký, Pavel ; Fottová, D.
Tento příspěvek je zaměřen na výzkum změn koncentrací znečišťujících látek v mlžné vodě na meteorologické observatoři Kopisty u Mostu v jedné z nejvíce znečištěných oblastí ČR, severní Čechy za období 1999 - 2004. Pozornost byla věnována následujícím komponentám: vodivosti, aciditě a následujícím iontům: NH4+, NA+, CA2+, MG2+, K+, F-, CL-, NO3- a SO42-. Byl zaznamenán výrazný pokles koncentrací zvláště NH4+ a CA2+ a nárůst NO3-.
|
host ::
RSS.