|
|
Politické a vojenské elity v Granadském emirátu
Ženka, Josef ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent) ; Pirický, Gabriel (oponent)
Politické a vojenské elity v Granadském emirátuPolitické a vojenské elity v Granadském emirátuPolitické a vojenské elity v Granadském emirátuPolitické a vojenské elity v Granadském emirátu disertační prácedisertační prácedisertační prácedisertační práce (PhDr. Josef Ženka) Abstrakt Disertační práce se zabývá politickými elitami v Granadě a analyzuje je jako sociální skupinu v rámci jejich vlastní dynamiky a vlivu na politický rozhodovací proces vyjádřený vlivem na panovnickou dynastii. Zkoumá pojmenování této elity u arabsky psaných pramenů, její vymezení a pojítka. Těmi byl ǧāh a hospodářsko-mocenské zájmy. Na základě stanovené ǧāhové pyramidy společnosti se pak soustředí na jednotlivé složky, Panovníky jako zdroje legitimity politické moci, vezíry jako hlavní protiváhu panovníka, palácový okruh, ve kterém byla soustředěna zbylá část politické elity, a granadské princezny. Nejvyšší vezír jako nejvýraznější postava této skupiny se časem přeměnil v regenta a vládcova veřejného reprezentanta a svou mocí začal od počátku 14. století značně omezovat moc samotného panovníka a v 15. století ji již téměř trvale převzal. Důraz v rámci sociální skupiny elity je kladen na vzájemné vazby jednotlivých složek a jejich praktický vliv na chod emirát. Jako nepostradatelná pak vystupuje panovnická elita, naopak vládce byl...
|
|
|
Politický vývoj postsaddámovského Iráku. Šíité mezi sektářstvím a nacionalismem.
Klasová, Pamela Markéta ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Ženka, Josef (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vývoj postavení iráckých šíitů v Iráku a vývoj jejich postojů k tomuto státu, zvláště v době po americké invazi do Iráku v roce 2003. V centru pozornosti jsou koncepty nacionalismu, sektářství a identity v rámci iráckého státu a šíitské komunity. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, první část je věnována období před rokem 2003 a druhá období od roku 2003 do dnešních dnů. Současná šíitská identita a postavení v iráckém státu bylo formováno jejich historií před rokem 2003. Důkladné osvětlení irácké šíitské historie v tomto období je zásadní pro pochopení událostí po invazi. Od založení moderního iráckého státu, a dokonce i v dobách Osmanské říše, byli šíité tradičně vyloučeni ze sféry politické moci. Politické rozdělení šíitů a sunnitů se odráželo i v rozdílném společenském statusu mezi bohatšími sunnity a chudšími šíity. Tato situace měla za následek vytvoření zdánlivě nepřekonatelných bariér mezi oběma komunitami. I když se monarchie ovládaná sunnity nesnažila aktivně o zapojení šíitů do společnosti, tyto bariéry začaly zvolna mizet, když ve 30. a 40. letech minulého století šíitský komunita zaznamenal ekonomický růst a pokrok ve vzdělání. Následná 50. a 60. léta (republikánská "mezihra") se částečně díky sekularizujícím trendům léta nesla ve znamení největšího...
|
|
|
Granadské elity v 15. století
Ženka, Josef ; Veselý, Rudolf (oponent) ; Gombár, Eduard (vedoucí práce)
Práce se zabývá vnitřními dějinami Nasrovského emirátu v XV. století s důrazem na vystupovaní jednotlivých elitních rodin a jejich vztah k panovnické moci. Na základě analýzy dobových pramenů autor určuje genealogie nejvýznamnějších rodin a následně se soustředí na jejich vzájemný vztah, vystupování během převratů v XV. století a jejich vliv na vládnoucí moc. Jako dominantní složka se zde objevují elity Muhammada IX., které se aktivně účastnily každého převratu, získaly podstatný vliv na granadském dvoře a značně přispěly k zániku emirátu. Autor také věnuje pozornost vzestupu moci jednotlivých vysokých představitelů těchto granadských rodin na úkor moci panovníka tím úpadku v emirátu. To je průvodním jevem událostí XV. století. Práce se zabývá též závěrečným střetem elitních rodin v granadské válce, která byla vyvrcholením dynastických sporů, a znamenala zánik emirátu.
|
|
|
Granadské elity v 15. století
Ženka, Josef ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent)
Práce se zabývá vnitřními dějinami Nasrovského emirátu v XV. století s důrazem na vystupovaní jednotlivých elitních rodin a jejich vztah k panovnické moci. Na základě analýzy dobových pramenů autor určuje genealogie nejvýznamnějších rodin a následně se soustředí na jejich vzájemný vztah, vystupování během převratů v XV. století a jejich vliv na vládnoucí moc. Jako dominantní složka se zde objevují elity Muhammada IX., které se aktivně účastnily každého převratu, získaly podstatný vliv na granadském dvoře a značně přispěly k zániku emirátu. Autor také věnuje pozornost vzestupu moci jednotlivých vysokých představitelů těchto granadských rodin na úkor moci panovníka tím úpadku v emirátu. To je průvodním jevem událostí XV. století. Práce se zabývá též závěrečným střetem elitních rodin v granadské válce, která byla vyvrcholením dynastických sporů, a znamenala zánik emirátu.
|
|
|
Systém ší'itského vzdělávání
Sklenařík, Jakub ; Ťupek, Pavel (vedoucí práce) ; Ženka, Josef (oponent)
(česky) Tato práce je zaměřena na prozkoumání systému ší'itského vzdělávání v ší'e dvanácti imámů a jeho zasazení do kontextu historického vývoje ší'y s důrazem na otázku autority duchovních v době skrytosti dvanáctého imáma a následné posílení jejich autority. Je založena na analýze literatury věnující se tématu.
|
host ::
RSS.