|
|
Dokazování negativních skutečností
Škop, Miroslav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Diplomová práce se zabývá dokazováním negativních skutečností, tedy dokazováním neexistence objektu, stavu nebo děje. Autor diplomové práce předkládá definici negativní skutečnosti a uvádí přehled negativních skutečností v rozhodovací činnosti českých orgánů veřejné moci. Autor současně analyzuje vybraná česká soudní rozhodnutí a ilustruje dokazování negativních skutečností na typických případech. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola obsahuje definici pojmu negativní skutečnosti. Autor v této části poukazuje na potenciální problémy spojené s identifikací negativních skutečností, zejména na rozdíl mezi skutkovým poznatkem, negativním tvrzením a právním posouzením. Druhá kapitola pojednává o tom, zda se negativní skutečnosti mohou stát předmětem dokazování jako praktického způsobu zjišťování rozhodných skutečností. Současně obsahuje krátké pojednání o přístupu k dokazování negativních skutečností v zahraničí, konkrétně na Slovensku, ve Velké Británii a ve Spojených státech amerických. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola obsahuje pojednání o dokazování negativních skutečností vždy v jednom typu řízení, konkrétně v občanském soudním řízení, ve správním řízení a správním soudnictví a konečně v trestním řízení. Autor v jednotlivých kapitolách shrnuje zásady dokazování pro jednotlivé...
|
|
|
Jazyk a překlad v právu
Lipertová, Ivana ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Jazyk a překlad v právu Cílem této práce je zkoumání spojení práva a jazyka se zaměřením na právní překlady. Autorka též rozebírá dějinný vývoj právního překladu a současně mnohojazyčnost v Evropské unii. Práce je členěna do tří částí: "Jazyk v právu", "Překlad v právu" a "Jazyk(y) a mnohojazyčnost v Evropské unii". V první části autorka vysvětluje pojem právního jazyka. Pozornost je věnována neurčitosti a srozumitelnosti právního jazyka spolu se slovní zásobou a stylistikou. Dále autorka rozebírá roli a právní úpravu právního jazyka v české legislativě. Stranou nezůstává ani hnutí za plain langugage. Druhá část práce podrobně analyzuje různé aspekty právního překladu. V práci jsou zmapovány světové dějiny právního překladu i historický vývoj v českých zemích. O právním překladu samotném je pojednáno dle specifických použití překladu (legislativa, mezinárodní smlouvy, soudní překladatelství a tlumočnictví). V rámci historie soudního tlumočnictví se autorka též věnuje dosud jinde nepublikovanému dvorskému dekretu č. 109 ze dne 22. prosince 1835, o soudních tlumočnících (Hofdecret 109. vom 22. December 1835). Posléze dostává prostor i kvalita překladu ve spojení s otázkou vzdělávání překladatelů. Třetí část je z hlediska zadaného tématu věnována unikátní jazykové situaci v Evropské unii. Kromě...
|
|
|
Gnozeologické aspekty aplikace práva
Kallai, Vojtěch ; Tryzna, Jan (vedoucí práce) ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Předkládané zkoumání Gnozeologické aspekty aplikace práva se zabývá poznáváním během soudního rozhodování, v pozitivním právu označovanou jako dokazování. Práce se však neomezuje na platné důkazní právo, spíše se soustředí na teorii soudního poznávání stojící v pozadí důkazního práva, a to ne vždy na jasně formulovaných základech. Tyto základy či axiomy teorie poznání v právu se předkládané zkoumání snaží odkrýt a explicitně formulovat. Vedle úvodní kapitoly, představující strukturu a záměr zkoumání, a kapitoly závěrečné, shrnující provedené úvahy, je analýza rozdělena do čtyř částí. V kapitole nazvané Prolegomena k teorii poznání je představena obecná problematika filosofie poznání na pozadí kritiky víry v možnost objektivního poznání - ať už empirického či racionálního - a má posloužit jako východisko pro analýzu svébytné právní gnozeologie. Následující kapitola Specifika poznávání v právu je vedena deskriptivně a snaží se zevrubně prozkoumat soudní poznávání a popsat jeho základní atributy především na základě odlišností, které vymezují poznávání v právu vůči obecnému poznání. Prostor je rovněž věnován komparaci platných procesních předpisů napříč právními odvětvími a jejich přístupu k úpravě zkoumaných otázek. Kapitola nazvaná Pragmatická doktrína se posléze pokouší o syntézu a určité zobecnění...
|
|
|
Quid iuris? (Deskriptivní teorie právní interpretace a argumentace)
Žák Krzyžanková, Katarzyna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Cílem práce je analytické a komparativní přiblížení základních právněteoretických přístupů k problematice právní interpretace, a to se zřetelem na aplikační praxi. Zprvu je pozornost věnována explikaci samotného pojmu právní interpretace s tím, že důraz je kladen i na praktický smysl rozlišování jednotlivých designátů pojmu právní interpretace, jakož i jejich reflexi v platném právu. V dalších částech práce je nejdříve představena obecná typologie teorií právní interpretace, posléze jsou detailněji analyzovány tři základní soudobé teorie (filozofie) právní interpretace práva, a to analytický přístup (jak tzv. horse-shoe analysis, tak i soft-shoe analysis), hermeneutický směr (pozornost je věnována tradiční i moderní hermeneutice, a to jak fenomenologické, tak i metodologické větvi) a diskurzivní proud (zastoupený jednak rétoricko- topickým pojetím diskurzu, jednak procedurální koncepcí diskurzu). Práce ústí vyslovením synkretického závěru, že jednotlivé teorie interpretace práva by měly být vysvětlovány a vyučovány ve vzájemném kontextu, neboť právě tento dialogický přístup skýtá záruku, že jejich závěry a metodické pokyny budou exegety v praxi používány relevantně.
|
host ::
RSS.