|
|
Reflexe vztahu armády a civilního obyvatelstva na příkladu vojenské posádky Holýšov v 80. a 90. letech 20. století
Volfová Žáková, Magdaléna ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na reflexi přítomnosti vojenské posádky v každodenním životě obyvatel obce Holýšov v časovém záběru od 80. letech minulého století do konce působení armády v obci (1997). Práce se zabývá jednak strukturálním složením posádky ve zkoumaném období, významnými událostmi, které se k jejímu působení váží, nicméně těžiště práce leží analýze vzájemného vztahu armády k obyvatelstvu obce a k její samosprávě. Výzkum je založen na orálně historických rozhovorech s vojáky z povolání, vojáky základní služby, civilními zaměstnanci armády a místním obyvatelstvem. Klíčová slova Vojenská posádka, každodenní život, ČSLA, normalizace, metoda orální historie.
|
|
|
Role rodiny v rozvoji čtenářské dovednosti
VOLFOVÁ ŽÁKOVÁ, Magdaléna
Bakalářská práce se zabývá rolí rodiny v rozvoji čtenářské dovednosti u dětí mladšího školního věku. V teoretické části specifikuje a rozlišuje základní pojmy čtenářská kompetence, čtenářská dovednost a čtenářství. Dále je vymezena předčtenářská a čtenářská gramotnost a jejích pět složek. Práce rovněž čtenáře seznamuje s pojmem rodina z pohledu generačních změn, aktuálních problémů a postojů ke čtenářství. Nastíněno je několik realizovaných projektů na podporu čtenářství v České republice. Formou smíšeného kvantitativně kvalitativního výzkumu je zjišťováno, zda a jakým způsobem dochází k rozvoji čtenářské dovednosti v kontextu rodinného prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Zvláštní pozornost je věnována vztahu mezi výchovou dítěte v trvalé péči jednoho z rodičů nebo ve střídavé péči obou rodičů a rozvojem čtenářské dovednosti.
|
|
|
Pacient s diagnózou delirium tremens v intenzivní péči
ŽÁKOVÁ, Magdaléna
Tato bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče u pacientů s diagnózou delirium tremens v intenzivní péči. Delirium tremens je nejzávažnější stadium alkoholového abstinenčního syndromu a vzniká při přerušení přísunu alkoholu u alkoholiků. Tento stav je život ohrožující a pacienty s touto diagnózou je nutné hospitalizovat na jednotkách intenzivní péče či na oddělení anesteziologicko resuscitačním (ARO). Od sester se očekává znalost svých kompetencí a specifických činností a intervencí, které vedou k předcházení vzniku komplikací, v případě vzniku komplikací znalost postupů k jejich řešení. V úvodu teoretické části práce je vymezen termín intenzivní medicína a shrnuty kompetence sester nejen v intenzivní péči. V nejrozsáhlejší části práce je uvedena problematika alkoholové závislosti, charakteristika pacienta s deliriem včetně specifik ošetřovatelské péče. Závěr této části je věnován konkrétně deliriu tremens, kde jsou popsány příčiny vzniku, příznaky, vytýčení problémů těchto pacientů se specifiky ošetřovatelské péče a doporučená léčebná opatření a samostatnou část tvoří klinické stavy, které jsou s deliriem spojeny. Problematika fyzického omezení pacienta je shrnuta v samostatném oddílu bakalářské práce. Závěrečná část popisuje vědomí a jeho poruchy. Stanoveny byly dva cíle. Cíl 1: Zjistit, s jakou problematikou se sestry setkávají při ošetřování pacientů s deliriem tremens. Cíl 2: Zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienty s deliriem tremens. Položeny byly dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: S jakou problematikou se sestry setkávají při ošetřování pacientů s deliriem tremens? Výzkumná otázka 2: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s deliriem tremens? V empirické části práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metodou a technikou byly polostrukturovaný rozhovor a kazuistika pacienta s diagnózou delirium tremens hospitalizovaným na ARO. Rozhovor byl veden s osmi sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče a na ARO v Nemocnici Tábor a. s. Tyto sestry byly vybrány záměrně a musely splňovat podmínky současné praxe v intenzivní péči a ošetřovaly pacienta s diagnózou delirium tremens. Metodou otevřeného kódování bylo každé sestře přiděleno číslo. Následovalo očíslování všech řádků, na kterých byly uvedeny odpovědi sester, na něž bylo později odkazováno. Metodou "papír a tužka" byly zvýrazněny důležité informace v rozhovoru, na jejichž základě došlo k vytvoření kódů. Technikou "vyložení karet" došlo k vytvoření čtyř kategorií, které byly rozšířené o podkategorie. Výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Sestry správně uvedly charakteristiku a problematické oblasti u pacienta s deliriem tremens. Prokázaly znalost v rizikových oblastech a v prevenci i v řešení komplikací. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sestry v intenzivní péči se zaměřují prioritně na uspokojení základních fyziologických potřeb. Sestry prokázaly orientaci v ošetřovatelských činnostech a intervencích v péči o pacienta s deliriem tremens a znalosti specifik, které souvisí s fyzickým omezením pacienta. Na základě analýzy bylo zjištěno, že některé činnosti sestrám činí potíže, které by bylo možno odstranit dostatkem informací o dané problematice. Praktickým výstupem bakalářské práce je návrh na mezioborový seminář o problematice pacienta s diagnózou delirium tremens v intenzivní péči, který přikládám jako přílohu (Příloha č. 6).
|
host ::
RSS.