|
|
Populační dynamika bolena dravého Leuciscus aspius v údolní nádrži Želivka
Bouše, Eduard ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Cílem této práce bylo vyhodnocení materiálu bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) z údolní nádrže Želivka - Švihov z let 1971 - 2014. Hlavní důraz byl kladen na analýzu třecího hejna z let 2008 - 2014. Zde byly sledovány základní abiotické podmínky v době výtěru a spočteny růstové a populační charakteristiky. Výtěr probíhal na dvou lokalitách při teplotě 4 - 10 0 C, přičemž bolen vykazoval věrnost výtěrové lokalitě. Samci převažovali na trdlišti v celkovém poměru 1,22:1. Stáří zkoumaných ryb se pohybovalo od 3+ do 13+. Průměrná mortalita dospělých jedinců se pohybovala okolo 0,4. Doplněk třecího hejna se nacházel v rozmezí 0,2 - 0,5. Délka, při které se začínají vytvářet šupiny (SL = 29,7 mm), byla určena použitím závislosti mezi délkou těla a poloměrem šupiny. Rozdíly v rychlosti růstu mezi samci a samicemi jsou minimální, pouze ve třetí až páté věkové skupině vykazovali samci vyšší tempo růstu. Délko-hmotnostní vztah může být popsán jako W = 0,0153·L3,19 .
|
|
|
Populační dynamika bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) v údolní nádrži Želivka
Bouše, Eduard ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Byl vyhodnocen materiál bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) z údolní nádrže Želivka z let 1971 - 2012. U materiálu z let 2008 - 2012 byly vypočteny základní růstové a populační charakteristiky. Důraz byl kladen na analýzu třecího hejna. Zde se stáří studovaných ryb pohybovalo od 3+ do 13+ při délce těla 370 - 690 mm. Délka při, které se začínají vytvářet šupiny (SL = 29,7 mm) určena použitím závislosti mezi délkou těla a poloměrem šupiny. Rychlost růstu v předchozích letech byla stanovena metodou zpětného výpočtu ze šupin. Délko-hmotnostní vztah může být popsán jako W = 0,009·L3,1 . Rozdíly v rychlosti růstu mezi samci a samicemi byly minimální a statisticky neprůkazné. Růstová rychlost bolena na Želivce je srovnatelná s ostatními nádržemi.
|
|
|
Fylogeografie rodu Squalius v Albanii
Lerch, Zdeněk ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Souhrn Diplomová práce na téma Fylogeografie rodu Squalius v Albánii popisuje genetickou diverzitu tohoto rodu v Albánii a přilehlých oblastech a to na základě molekulární analýzy cytochromu b. V této oblasti byly identifikovány celkem tři linie nejasného taxonomického postavení, které se vzájemně geneticky lišily v průměru o 1,6 % - 2,1 %. Jedna linie je rozšířena směrem na sever od Albánie, v celé perijadranské oblasti, další linie se vyskytuje hlavně v severní polovině Albánie a konečně třetí linie má centrum výskytu v oblasti starých tektonických jezer Prespa a Ochrid, odkud proniká zejména do jižní části Albánie. V povodí Ochrid -Drin- Skadar systému se obě linie vyskytují sympatricky. Fylogenetická a taxonomická situace rodu Squalius se v této části Balkánu jeví jako zajímavé téma i pro budoucí detailnější studie. Klíčová slova: Squalius, Albánie, cytochrom b, fylogeografie
|
|
| |
|
|
Distribution patterns and habitat requirements of the species of the family Cobitidae in Slovakia
Pekárik, Ladislav ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Ráb, Petr (oponent) ; Matěna, Josef (oponent)
RozSfienfa habitatov6niroky druhrfiieledi Cobitidaena Slovensku Mgr.LadislavPek6rik (souhmk dizertadnipr6ciDistributionpattemsandhabitatrequirementsof the speciesof thefamily Cobitidaein Slovakiav deskdmjazyce) V5echnytii druhydelediCobitidaejsouv soudasnostinaSlovenskurelativnESiroceroz5iien6(s vjjimkou Baltskdhorimoii).Cobitiselongatoidesje nejroz5iienEj5ianejpodefirdjBijak v distdform6tak i v hybridnichdiploidnE-polploidnichkomplexech.$s$rtuje sev iekdchi v primrirnfcha sekund6rnichakvatic[fch habitatechniLin.Z primrirnichbiotopripreferujeiidni koryto atEZiStE rnjslqrtuv sekundr{rnichtypechbiotoptije v melioradnichkan6lechat1ilebnichjam6ch.Pii porovnrinfs roky 1955-1965nedoSlokvlraznf zmEnEv roz5iienitohotodruhu.Typick6druhovdspoledenstvopro tentoreofilni druhtvoii eurytopnfalimnofilni druhy.Sabanejewiabalcanicasevyskytujevdt5inouv sdednichrisecichvodnichtokt, v prvniiaddv povodiBodrogu(iekyLaborec,OndavaaTopl'a)na v'-ichodnimSlovensku.Y zhpadniddstiSlovenska(povodiDunaje)setentodruhvyskytujev men5i miie aspi5eosfi:rivkovitd.Av5akv poslednichletechbyli objevenydaltsipopulacev zhpadnid6sti SlovenskaapravdEpodobndje jeji roz5iieniv t5rtooblastipodhodnoceno.Distribucedruhuje omezena jenomnaprimrirnibiotopy,ato ieky stwdBimsubstr6tem.Tentodruhbyl dlovdkemv minulosti nejviceovlivnEnato...
|
|
|
Vliv vybraných parametrů vod na morfologii žaber sivena amerického a strukturu ichthyofauny Jizerských hor
Hušek, Jiří ; Dušek, Martin (oponent) ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce)
Výskyt ichthyofauny na území Jizerských hor je kromě jiných faktorů limitován i parametry chemismu vod. Mezi nejzásadnější fyzikálně-chemické charakteristiky vody, které ovlivňují přežívání ryb v tocích, patří hodnota pH a s ní související koncentrace toxické frakce hliníku (anorganický monomerický hliník - Ali). Nízké pH a zvýšené koncentrace Ali zapříčiňují u ryb celou škálu poškození. Tato práce pojednává o vlivu zmiňovaných parametrů chemismu vod na rozšíření ichthyofauny v Jizerských horách a morfologii žaberního aparátu sivena amerického (Salvelinus fontinalis), který je dominantním druhem na území náhorní plošiny. Výsledky studie ukazují, že rybí obsádka acidifikovaných toků je z hlediska druhové diverzity chudší než obsádka toků bez výrazných acidifikačních epizod. Analýzy žaberních deformit u sivena obývajícího acidifikovaný tok pak dokládají, že působení nízkého pH a zvýšených koncentrací Ali má do jisté míry časově-kumulativní účinek, jenž se na žábrách ryb projevuje celou řadou změn degenerativního charakteru. Klíčová slova: Jizerské hory, ichthyofauna, siven americký, morfologie žaberního aparátu, chemismus vod, toxická frakce hliníku, acidifikace
|
|
|
Vliv parametrů prostředí na rybí společenstva toků povodí Labe a Odry
Kůra, Luboš ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent)
ABSTRAKT V povodí Labe a Odry byl zkoumán vliv parametr prost edí na zm ny ve struktu e společenstev ryb. Výzkum probíhal na 819 lokalitách, které byly proloveny v období mezi lety 1993 až 2007. Celkem byl testován vliv 46 faktor získaných z mapy prost ednictvím geografického informačního systému a 10 faktor získaných p ímo z terénu. K hodnocení vlivu t chto faktor bylo užito nep ímých (detrended correspondence analysis, DCA) a p ímých (canonical correspondence analysis, CCA) mnohorozm rných ordinačních metod. Analýzy byly provád ny s daty o prezenci-absenci i relativní abundanci jednotlivých druh . DCA dob e reflektuje zm ny ve společenstvech v podélném profilu tok . CCA poukazuje na významný vliv regionální a časové variability a vliv jednotlivých faktor . Z analyzovaných faktor nejlépe charakterizují společenstva ryb této oblasti vzdálenost lokality od pramene, spád toku, nadmo ská výška lokality, zastoupení orné p dy v povodí, počet rybník v dílčím povodí nad lokalitou, typ rybné vody a teplota vody (jediný z parametr z terénu). Analyzované faktory lépe vystihují variabilitu společenstev ryb v povodí Odry než v povodí Labe. Z b žn se vyskytujících druh se nejblíže k prameni vyskytují siven americký a vranka pruhoploutvá, velice rozdílné ekologické nároky v prost edí horních tok mají siven...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.