|
|
Alteration as a productive type of word-formation in Italian language
Sehnal, Roman ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Hamplová, Sylva (oponent) ; Radimský, Jan (oponent)
Dizertačná práca analyzuje slová, ktoré majú okrem svojej denominatívnej funkcie silu vyjadriť rôzne stupne emocionálnej angažovanosti používateľa jazyka. V talianskej terminológii sa tieto slová nazývajú alterované a vytvárané sú predovšetkým augmentatívnymi a deminutívnymi afixami. Taliansky jazyk má vskutku bohatú zásobu alterovaných slov, ktoré umožňujú hovoriacemu nielen pomenovať objektyajavy mimojazykovej skutočnosti, ale zároveň vyjadriť svoje pocity, emócie a vzťah k tomu, o čom hovorí. Tento fenomén nie je charakteristický každému modernému jazyku. Zdá sa, že spomedzi všetkých európskych jazykov len slovanské môžu taliančine v danej oblasti konkurovať. Jedným zo základných problémov augmentatívne a deminutívne modifikovaných slov Je rozlíšiť ich denominatívny a hodnotiaci charakter. Hranice medzi slovami štylisticky neutrálnymi a štylisticky zafarbenými (konotatívnymi) nie sú ostré. Najmä pre cudzieho používateľa taliančiny môže byť doslova záhadou pochopiť jemné nuansovanie, ktoré je obsiahnuté v slovách ako casa (dom), casone (veľký dom, domisko), casaccia (škaredý dom), casetta (malý dom, domček), casuccia (špinavý, neútulný dom). Z tohto dôvodu sme z dostupných talianskych zdrojov (literatúra, noviny a časopisy) vyexcerpovali reprezentatívny lexikálny materiál, na ktorom sme sa usilovali...
|
|
|
Alteration as a productive type of word-formation in Italian language
Sehnal, Roman ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Hamplová, Sylva (oponent) ; Radimský, Jan (oponent)
Dizertačná práca analyzuje slová, ktoré majú okrem svojej denominatívnej funkcie silu vyjadriť rôzne stupne emocionálnej angažovanosti používateľa jazyka. V talianskej terminológii sa tieto slová nazývajú alterované a vytvárané sú predovšetkým augmentatívnymi a deminutívnymi afixami. Taliansky jazyk má vskutku bohatú zásobu alterovaných slov, ktoré umožňujú hovoriacemu nielen pomenovať objektyajavy mimojazykovej skutočnosti, ale zároveň vyjadriť svoje pocity, emócie a vzťah k tomu, o čom hovorí. Tento fenomén nie je charakteristický každému modernému jazyku. Zdá sa, že spomedzi všetkých európskych jazykov len slovanské môžu taliančine v danej oblasti konkurovať. Jedným zo základných problémov augmentatívne a deminutívne modifikovaných slov Je rozlíšiť ich denominatívny a hodnotiaci charakter. Hranice medzi slovami štylisticky neutrálnymi a štylisticky zafarbenými (konotatívnymi) nie sú ostré. Najmä pre cudzieho používateľa taliančiny môže byť doslova záhadou pochopiť jemné nuansovanie, ktoré je obsiahnuté v slovách ako casa (dom), casone (veľký dom, domisko), casaccia (škaredý dom), casetta (malý dom, domček), casuccia (špinavý, neútulný dom). Z tohto dôvodu sme z dostupných talianskych zdrojov (literatúra, noviny a časopisy) vyexcerpovali reprezentatívny lexikálny materiál, na ktorom sme sa usilovali...
|
|
|
K problematice neosobního vyjadřování s přihlédnutím k situaci v italštině, francouzštině a češtině
Trousil, Štěpán ; Štichauer, Pavel (oponent) ; Špaček, Jiří (vedoucí práce)
V práci nazvané "K problematice neosobního vyjadřování s přihlédnutím k situaci v italštině, francouzštině a češtině" se autor snaží syntetickým způsobem přiblížit problematiku neosobního vyjadřování jak na obecné úrovni, tak s přihlédnutím k uvedeným třem jazykům, jež představují základní jazykový materiál, na němž se pokouší demonstrovat popisované jevy a ozřejmit dané hypotézy. Jako zdroj excerpt slouží současný tisk, odborné a popularizační publikace jakož i beletrie a v neposlední řadě internet. Nejprve se zabývá podstatou neosobnosti a neosobního vyjadřování z ontologického hlediska a dospívá k názoru, že prostředky neosobního vyjadřování vycházejí z několika základních kritérií, jež jsou založeny na společném principu negace pojmu "osoby". Osoba je zde nazírána jednak jako člověk na referenční úrovni, jednak jako gramatická kategorie slovesné osoby (přičemž obě tato hlediska spolu souvisejí), jednak jako personický konatel. Neosobní výrazy jsou pak takové, jež nevyjadřují osobu pojatou na základě výše uvedených kritérií. Kromě predikátů vyjadřujících neživé procesy a přírodní jevy (tj. sloves neosobních v úzkém slova smyslu) sem jsou zařazeny i výrazy, jež jsou neosobní především tím, že mají formální gramatickou stránku neosobních vět, dále různé deagentní prostředky, u nichž neosobnost spočívá v...
|
|
| |
|
|
Pozice konjunktivu a indikativu v současné italštině
Štrofová, Anna ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Cílem této práce bylo sledování role konjunktivu v současné italštině, zejména pak jeho pozice vedle hojně užívaného indikativu. Zvolený postup vychází z výčtu situací, kdy k užití daných slovesných způsobů pohledem lingvistů obvykle dochází. Výzkum je podrobně zaměřen na užití konjunktivu a indikativu ve vedlejších větách; to je dokládáno na příkladech ze současného italského tisku, zprostředkovaných velmi bohatými jazykovými korpusy Boloňské univerzity, pro tento účel nemálo přínosnými a poměrně snadno zpracovatelnými. Tato práce se dále opírá o studii Stefana Schneidera fl congiuntivo tra modalita e subordinazione, jež srovnává poměr užití konjunktivu a indikativu v mluvené a psané italštině. S. Schneider sleduje rozdílná užití slovesných modů v kombinaci s různými slovními druhy - se slovesy vyjadřujícími pochybnost či souhlas nebo se slovesy, podstatnými a přídavnými jmény, která představují určité hodnocení. Dalším nezanedbatelným faktorem ovlivňujícím volbu určitého slovesného způsobu, zmiňovaným v této práci, je modalita; její úloha je sledována na práci PhDr. Bohumila Zavadila. Ačkoliv se tato studie podrobně týká španělštiny, autorův pohled na modalitu a její znaky má obecnou platnost a navíc si gramatická fakta španělského a italského jazyka v tomto ohledu jsou natolik podobná, že byla tato...
|
|
|
Tvoření množného čísla italských substantiv za pomoci korpusu CORlS/CODIS
Stojánková, Zuzana ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
V této diplomové práci jsem se rozhodla zpracovat otázku tvoření množného čísla italských substantiv. K praktické části své práce jsem využila korpus psané italštiny CORlS / CODIS (Corpo di Riferimento ltaliano Scritto) / (Corpo Dinamico ltaliano Scritto), vytvořený institucí CILTA na boloňské univerzitě, který zde také v úvodní části představuji. Jako cíl své práce jsem si předsevzala prozkoumat a ověřit, zda jednotlivé tvary uváděné v gramatikách odpovídají aktuálnímu úzu v živém jazyce nebo se od něj odchylují. Při své práci budu postupovat následujícím způsobem: nejdříve teoreticky popíšu jednotlivé způsoby tvoření množného čísla a jejich gramatické tvary a poté budu za pomoci korpusu hledat příklady z psané italštiny. Vzhledem k obrovskému rozsahu příkladů, které je korpus schopen vyhledat, budu uvádět od každého slova maximálně čtyři případy - většinou však méně - s tím, že vždy uvedu, kolik příkladů celkem CORlS vyhledal. U slov, kde gramatiky nabízejí více možností množného čísla, nejprve vyhledám jednotlivá slova a poté se budu snažit srovnat poměr jejich užití v řeči, v jakých situacích se vyskytují jednotlivé tvary a který tvar je momentálně v italštině upřednostňován. Zaměřím se i na tvary množného čísla, které gramatiky neuvádějí, ale se kterými jsem se v mluvené řeči setkala. To budu dělat...
|
|
|
O deiktických slovesech pohybu andare a venire
Štollová, Magdalena ; Špaček, Jiří (oponent) ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce)
Impulsy pro napsání této diplomové práce, jejímž předmětem bude pojednání o deiktických slovesech pohybu andare a venirer byly vpodstatě dva. Prvním z nich bylo zjištění, že je užití těchto sloves podmíněno pragmatickými mechanizmy, které vnášejí do jazykového systému kognitivní mimojazykové skutečnosti. Rozhodla jsem se proto tyto pragmatické principy lépe poznat. Druhým impulsem byla možnost využít italský jazykový korpus Ita/net, obsahující staré italské texty, a také dostupnost jiných elektronických souborů jazykových dat v italském jazyce, kterou nám v dnešní moderní době umožňuje tzv. umělá inteligence. Ta poskytuje široké příležitosti pracovat s jazykovým materiálem nově, cíleně a velmi účelně. Práce s jazykovými korpusy, dnes souhrnně nazývaná korpusová lingvistika, otevírá všem jejím zájemcům zcela nové a dosud nepoznané jazykovědné horizonty. Ráda bych proto touto prací také, alespoň maličko, přispěla k tomuto otevírání nových lingvistických obzorů. Každý, kdo, byť jen okrajově, studoval italský jazyk, se již v prvních kapitolách všech učebních příruček setkal se slovesy pohybu andare a venire. Jejich ekvivalenty nebo slovesa, která se italských slovesům andare a venire významově blíží, existují v mnoha jazycích, a také v češtině. Neměl by proto existovat žádný důvod, který by vnášel do jejich...
|
|
|
Právní předpisy na území Toskánska v Trecentu: Dlouhá cesta od latiny k volgare
Argalášová, Marta ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Předmětem této diplomové práce jsou právní předpisy na území dnešního Toskánska ve čtrnáctém století. Její úvodní část se zaměřuje na obecnou politickou a správně právní situaci na daném území, historický exkurz se zabývá také právními prameny Trecenta. Druhá část se věnuje vývoji toskánštiny v Duecentu a Trecentu s přihlédnutím k právnímu jazyku. Třetí část je věnována právnímu jazyku jako celku, jeho specifikům a zvláštnostem v lexiku i v morfosyntaxi. Závěrečná kapitola je zaměřena na praktický jazykový rozbor právního textu ze čtrnáctého století, Statuti dell'Opera di San Jacopo di Pistoia.
|
|
|
Italská přísloví
Vrecionová, Daniela ; Obstová, Zora (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
Práce analyzuje vzorek často užívaných přísloví současné italštiny získaných v dotazníku. První, teoretická část, se zabývá definicí a charakteristikou přísloví v kontextu jiných větných frazémů a stručně postihuje vývoj paremiologie v kontextu různých geografických celků. Dále jsou přísloví probrána z formálního, především morfosyntaktického hlediska, a je postižena jejich logická struktura a sémantické stránka v komunikativním rámci. Vyjmenovány jsou vybrané rétorické figury a tropy pro přísloví charakteristická a teoretická část je zakončena charakteristikou variability. Druhá, praktická část, obsahuje formální analýzu vzorku přísloví spolu s představením použitého dotazníku. Popsána je práce s použitými jazykovými korpusy CORIS a Araneum Italicum a následně je určena frekvence přísloví v těchto korpusech. Na výsledky formální analýzy navazuje zkoumání vzorku na základě intralingvální variability. Praktická část je zakončena přehledem českých ekvivalentů použitých vzorků. Klíčová slova Italská přísloví - paremiologie - frazeologie - propoziční frazém - frekvence - variabilita - český ekvivalent - korpus
|
|
|
Společná italská a rumunská slova zděděná z latiny
Rys, Michal ; Hamplová, Sylva (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
Závěrem bych rád zdůraznil skutečnost, že předchozí text je pouhým pokusem o konfrontaci italštiny a rumunštiny z hlediska jejich společné slovní zásoby zděděné z latiny. Poměrně pracně získaný korpus spolehlivě poskytne zkušenému filologovi mnohem víc informací, než se podařilo zahrnout do této práce. Nabízí totiž řadu zajímavých otázek spadajících do různých oblastí jazykovědy. Pokud jde o fonetiku, by bylo zajímavé podrobněji sledovat vývoj hláskových zrněn či zrněny v místě přízvuku. Z hlediska mluvnického je možné se zaměřit např. na zastoupení latinských deklinací a konjugací u slov zahrnutých v korpusu a jejich osud v italštině a rumunštině, zrněny v mluvnické kategorii čísla nebo rodu atd. Nejbohatšírn zdrojem informací by se však korpus stal pravděpodobně pro lexikologii a sémantiku, které by zde našly podklady pro studium slovotvorby, významových zrněn, sémantických polí apod. Velkým přínosem by bylo obohacení práce o poznatky dialektologického zkoumání obou oblastí, bez nichž je studium každého jazyka neúplné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.