|
|
Pomístní jména v katastru obce Lány
Hurdová, Alena ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Práce podává analýzu pomístních jmen v katastru i za hranicemi katastru obce Lány na Rakovnicku, která je založená jednak na soupisech pomístních jmen pro Lány, Lánskou oboru a Vašírov z 60. let 20. století, jednak na vlastním terénním sběru. Analýza jmen vychází jak z motivace, tak ze struktury jednotlivých jmen. Jako východisko slouží stati V. Šmilauera (1972) a M. Majtána (1973). Naznačena je však i možnost aplikovat na daný materiál klasifikaci modelovou (srov. Šrámek 1999, Pleskalová 1992). Důležitou součástí práce je porovnání soupisů z 40. a 60. let se současným stavem užívání pomístních jmen. Na základě této části je vytvořen i nový soupis pomístních jmen.
|
|
|
Motivace k pojmenovávání dětí v okrese Ústí nad Orlicí
Náhlíková, Anežka ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Teoretická část práce je věnována vymezení rodného jména, jeho funkci a místě v českém jazykovém systému. Dále jsou zde shrnuty motivy, které mohou hrát roli při výběru jména pro děti. Praktická část se zabývá motivacemi, jež se uplatňují při pojmenovávání dětí v okrese Ústí nad Orlicí u dvou skupin rodičovské populace. První skupinu tvoří rodiče, kterým se děti narodily v letech 1960-1975, druhou pak rodiče s dětmi narozenými v letech 2000-2012. Data od nich byla získána dotazníkovým šetřením. Tyto dvě skupiny jsou spolu srovnávány z hlediska užitých jmen, vlivu faktorů jazykových (délka a zvuková podoba jména, jeho vztah k příjmení, domácké podoby apod.) a mimojazykových (rodinná tradice, náboženské vyznání, vzdělání apod.). Sledovány jsou též odlišnosti v přístupu k mužským a ženským jménům.
|
|
|
Slovotvorná analýza pomístních jmen v Čechách
Štěpán, Pavel ; Harvalík, Milan (vedoucí práce) ; Krško, Jaromír (oponent) ; Komárek, Karel (oponent)
Práce podává slovotvornou analýzu lexikálních jednotek vyskytujících se v pomístních jménech na území Čech. Části věnované analýze substantivních a adjektivních lexikálních jednotek jsou rozčleněny na oddíly zaměřené na sufixaci, prefixálně-sufixální tvoření a kompozici. K analýze lexikálních jednotek tvořených sufixací bylo zapotřebí přistoupit výběrově. Klasifikace lexikálních jednotek utvořených určitým způsobem je pak (ve většině kapitol) východiskem k analýze motivace jednotlivých pomístních jmen. Tvoření pomocí vybraných slovotvorných prostředků je analyzováno na pozadí tvoření v apelativní sféře jazyka. Jedním z hlavních cílů práce je postižení slovotvorných specifik, kterými se anoikonymický materiál od apelativní sféry jazyka odlišuje. Analýza anoikonymického materiálu potvrzuje, že pro pomístní jména (stejně jako pro propriální sféru jazyka vůbec) jsou typické tzv. parasystémové slovotvorné prostředky. V apelativní sféře jazyka se tyto prostředky Ude především o sufixy) buď vůbec nevyskytují (např. -čice, -ec), nebo je pro ně typická jiná funkce (-ství, -inka). Slovotvorná analýza provedená v této práci může v některých případech určitým způsobem ovlivnit výklady jednotlivých místních jmen. Je to dáno tím, že náš materiál poskytuje často širší kontext, který nabízí nový pohled i na některá...
|
|
|
Pomístní jména s příponou -yně
Štěpán, Pavel
Příspěvek připomíná práci Jaromíra Spala věnovanou sufixu -yně v místních jménech a podává analýzu využití tohoto sufixu v pomístních jménech z území Čech. Potvrzuje Spalův závěr, že původní funkce sufixu -yně nebyla posesivní (sufix se primárně nepojil s antroponymy), jak bylo dříve všeobecně přijímáno; tento sufix se primárně využíval k tvoření pomístních jmen od apelativních základů. Cílem článku je upozornit na skutečnost, že analýza pomístních jmen může často přispět k výkladu jmen místních, který může být mnohdy modifikován nebo nahrazen výkladem pravděpodobnějším. Východiskem analýzy je Spalova interpretace vybraných místních jmen na -yně; jejich paralely ve jménech pomístních jsou identifikovány a komentovány. Pozornost je věnována i některým dalším pomístním jménům utvořeným od substantivních i adjektivních základů. Hlavním závěrem (odpovídajícím zjištěním Spalovým) je, že sufix -yně nebyl primárně využíván k tvoření deantroponymických posesivních jmen; toto užití bylo až analogické (tato analogie byla založena na kontaminaci se sufixem -ina) a značně omezené.
|
|
|
Názvotvorba a propriální slovotvorba
Štěpán, Pavel
Příspěvek se zaměřuje na definice a užívání dvou zdánlivě synonymních termínů: názvotvorba a propriální slovotvorba. Tyto termíny se odlišují ve dvou hlavních aspektech: (1) Zatímco předmětem propriální slovotvorby je morfematická struktura jména, termín názvotvorba, odrážející specifické vlastnosti proprií a jejich vznik při propriálně pojmenovacím aktu, zahrnuje rovněž jejich motivaci. (2) Předmětem názvotvorby je celková struktura propria, zatímco propriální slovotvorba analyzuje pouze vnitřní strukturu jednotlivé lexikální jednotky, která je součástí jména. Tento rozdíl je patrný především u anoikonym (pomístních jmen) s typickou víceslovnou strukturou. Oba tyto přístupy jsou porovnávány a pozornost je věnována jejich využívání a relevanci.
|
|
|
Ke slovotvorným specifikům anoikonymie Čech
Štěpán, Pavel
Příspěvek vychází z teorie parasystémového tvoření slov a shrnuje některé výsledky výzkumu slovotvorné stránky jmen neosídlených geografických objektů z území Čech. Analyzované příklady parasystémového tvoření zahranují jak sufixaci, tak kompozici. Zkoumané sufixy jsou klasifikovány do tří skupin: (1) sufixy nevyskytující se u apelativ, (2) sufixy, jejichž funkce u toponym se odlišují od jejich funkcí obvyklých u apelativ, (3) sufixy vyskytující se v apelativní sféře jazyka výhradně u expresivních výrazů. Kratší část příspěvku věnovaná kompozitům je zaměřena na jeden specifický typ složených adjektiv typický pro propriální sféru jazyka.
|
|
|
Kompozita typu Kozohlody, Žabokřik v toponymii Čech
Štěpán, Pavel
Příspěvek podává analýzu jednoho formálního podtypu kompozit vyskytujících se v toponymii Čech. Tento podtyp je vymezen na základě syntaktického kritéria: sledovaná kompozita jsou založena na syntagmatu subjekt – predikát. Pozornost je věnována jak místním, tak pomístním jménům.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.