|
|
Textové proměny Lustigovy prózy Tma nemá stín
Levorová, Eva ; Špirit, Michael (oponent) ; Holý, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá sledováním vývoje Lustigovy prózy Tma není stín od jejího prvního vydání v podobě povídky ve Věstníku židovských náboženských obcí v Československu přes všechna další knižní vydání povídky (v rámci souboru Démanty noci) až po rozpracování textu v novelu a její prozatím poslední vydání. Je uveden výčet dostupných vydání prózy v českém jazyce i v překladech do cizích jazyků (ovšem cizojazyčným vydáním se práce dále nevěnuje). Změny a postupná rozšíření textu, k nimž autor přistoupil, jsou typologicky roztříděny a je naznačen jejich význam pro vyznění prózy. Práce se zaměřuje na diference v oblasti tematické i stylistické a jejich motivaci.
|
|
|
Řeč a svět. Literární a výtvarné dílo Jiřího Koláře
Petruželková, Adéla ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Literární a výtvarné dílo Jiřího Koláře tvoří jeden integrální celek. Je neseno autorským konceptem, specifickým uměleckým záměrem, který se projevuje jako jednotný v zacházení s různým výrazovými prostředky ve sféře přirozeného jazyka i jazyka vizuálních obrazů. Shodně se v něm uplatňují princip parafráze a variace, zmnožení perspektiv, využívání autentického, převzatého materiálu, citace, aleatorický princip apod. Kolář se orientuje na zřejmou povahu skutečnosti a na to, jak ji zakoušíme v rozumění světu, ve kterém žijeme, a to především prostřednictvím řeči. Toto úsilí motivuje permanentní hledání nejrůznějších tvůrčích metod. Autorský subjekt (mluvčí), tak místo vlastní umělecké reprezentace světa vytváří pluralitní, mnohostranné dílo, které zkoumá možnosti vztahu uměleckého díla a skutečného světa, jeho účasti na něm.
|
|
|
Oldřich Králík, textolog a editor (díla Petra Bezruče)
Kosák, Michal ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent) ; Opelík, Jiří (oponent)
Práce Oldřich Králík textolog a editor vymeZUje na bezručovském materiálu a v chronologickém sledu etablování a proměny textologických konceptů a edičních přístupů tohoto badatele. Ústřední problematika je spojena s pojmy Králíkovy "stratigrafie", synchronie a diachronie či genetické metody. Předpokladem Králíkovy metody je časová atribuce, otázky datace Bezručova díla tak tvoří osu výkladu práce. Práce se věnuje i konfrontaci textologických a edičních přístupů Oldřicha Králíka s koncepty jeho oponentů. V průběhu sporů si domácí textová kritika definovala předmět svého zájmu, snažila se určit své postavení mezi ostatními vědními disciplínami, především lingvistikou, filologií a literární vědou, ale i svůj poměr např. k historiografii. Došla též k formulacím základních pracovních postupů. Spory se odehrávaly nejen na domácím kolbišti, ale přerostly prostřednictvím Ediční a textologické komise při Mezinárodním komitétu slavistů i na půdu mezinárodní a jejich výsledky se promítly i do příručky tzv. praktické textologie Editor a text z roku 1971, která ovlivňuje domácí ediční praxi dodnes.
|
|
| |
|
|
Exilový časopis Sklizeň
Kmochová, Radka ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Hlavním předmětem této práce je anotovaná bibliografie exilového časopisu Sklizeň. Vedle bibliografie práce obsahuje úvodní úvahu, která se jednak obecněji zaměřuje na exil a situaci české exilové kultury pro roce 1948, jednak podrobněji představuje samotný časopis. Protože časopis vycházel přes deset let, je také bibliografie poměrně rozsáhlá. Každý příspěvek je doplněn anotací a má své bibliografické číslo. Nečíslujeme rubriky Inzerce, Redakci došlo, obrazové a textové přílohy. Chybějící tituly některých příspěvků, kromě drobných zpráv, nahrazujeme v anotaci incipitem. U drobných zpráv, které jsou často tvořeny jednou větou, titul v anotaci incipitem nenahrazujeme, ale heslovitě uvádíme stručný obsah zprávy. V části hesla týkající se obsahové charakteristiky příspěvků příležitostně citujeme z redakčních poznámek publikovaných ve Sklizni. Vybíráme pasáže, které blíže specifikují historii textu či vystihují obsah článků. Vynechané pasáže naznačují tři tečky. Článkovou bibliografii doplňuje autorský rejstřík, předmětový rejstřík osobní, předmětový rejstřík institucí, vydavatelství a spolků, žánrové a tematické rozčlenění příspěvků, žánrově členěný soupis překladů, soupis překladatelů, soupis anonymních příspěvků a soupis obrazových a textových příloh. Rejstříky a soupisy usnaďnují případnou práci s časopisem.
|
|
|
Holokaust očima viníků
Dusíková, Arna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Smyslem této diplomové práce není rozšiřování již tak početné faktografické literatury věnované holokaustu, ale zamyšlení se nad fenoménem viny za pomoci takových literárních textů, které umožňují nahlédnout na stranu pachatelů. Kromě samotné viny je důraz kladen na naratologické postupy použité v dílech s tzv. nespolehlivým vypravěčem. Jakékoliv zpracování problematiky holokaustu se nemůže vyhnout historickým termínům a dějinným faktům, která jsou zde ale zmíněna pouze pro přehlednost a srozumitelnost, ačkoliv znalost holokaustu, přinejmenším v těch nejhrubších rysech, se předpokládá.
|
|
|
Mladá česká poezie v 80. a 90. letech 20. století (Valence lyrického subjektu ve vybraných prvotinách)
Kapustová, Andrea ; Bílek, Petr (oponent) ; Špirit, Michael (vedoucí práce)
Diplomová práce "Mladá česká poezie v 80. a 90. letech 20. století (Valence lyrického subjektu ve vybraných prvotinách)" se zaměřuje na první sbírky vybraných autorů v české poezii 80. a 90. let a mapuje spojitosti a odlišnosti mladé poezie těchto období. V centru pozornosti je problém lyrického subjektu s přihlédnutím k jeho valenčnímu potenciálu. Jedním z významných faktorů utváření lyrického subjektu je gramatická osoba, na jejímž základě může být lyrický subjekt vnímán a text básně interpretován. Metodou práce je kritické čtení jednotlivých debutů a prvních textů. Práce nejprve nastiňuje literárněhistorický kontext 80. a 90. v české poezii, poté upozorňuje na literárněteoretický problém lyrického subjektu, jádro práce tvoří "proces čtení" a analýza prvotin s přihlédnutím k valenci lyrického subjektu a také následná komparace debutů v obou etapách české poezie. Práce dospívá k závěru, že lyrický subjekt se v textech prvotin projevuje odlišně, v debutech 80. let vystupuje více do popředí, ve vybraných básnických sbírkách 90. let působí spíše skrytě. Jednou z otevřených otázek práce je oblast vnímání lyrického textu.
|
|
|
Skrytá ženskost Jiřiny Haukové
Frantesová, Edita ; Špirit, Michael (oponent) ; Heczková, Libuše (vedoucí práce)
Dílo básnířky Jiřiny Haukové stojí v české literatuře na čestném, a zároveň téměř opomíjeném místě. Hauková je jaksi samozřejmě vnímána jako členka Skupiny 42, a stejně jistě je přijímána jako překladatelka z angličtiny. Coby svébytná básnířka setrvala dlouho, když ne přímo opodál zájmu literární kritiky, tak řekněme alespoň "ve stínu"svých skupinových souputníků. Příčiny tohoto faktu ponechávám stranou, ale připouštím, že toto "proč" se stalo pohnutkou ke zrodu mé diplomové práce. Dalším podnětem byly některé kritické poznámky recenzentů, kteří hodnotili poezii Baukové jakožto ženskou, aniž by ovšem tuto "ženskost" nějak blíže specifikovali. Na druhé straně, mnoho jiných kritiků ponechávalo tento aspekt její poezie bez povšimnutí. Úkolem diplomové práce bude tedy analýza poetiky vybraných sbírek a polemika s jejich kritickou recepcí za účelem prozkoumání ženského básnického subjektu v poezii Jiřiny Baukové. Z důvodu rozsáhlosti básnického díla Jiřiny Baukové, jsem si pro potřeby této práce vybrala určitý jeho "vzorek". V době, kdy jsem se rozhodovala, ještě nebylo celé dílo završeno, proto jsem zvolila možnost sledovat básnířku Jiřinu Baukovou od samých počátků tvorby. Pracuji tedy s materiálem prvních pěti sbírek, Přísluní (1943), Cizí pokoj (1946), Oheň ve sněhu (1958), Mezi lidmi a havrany (1965) a...
|
|
| |
|
|
Poezie Milana Kocha v kontextu beatnické tvorby a undergroundu
Mikšovská, Markéta ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Klíčová slova (česky) poezie, underground, beatnická generace, kontrakultura, analýza, interpretace Abstrakt (česky) Bakalářská práce se věnuje vztahu české beatnické literatury a undergroundu v 60. a 70. letech 20. století. Jejím ústředním tématem je analýza básnických sbírek Milana Kocha: Červená KarKULKA a Hóra Láv, která je interpretována především ve vztahu k básním ze souboru Blues pro bláznivou holku Václava Hraběte a básni Kvílení Allena Ginsberga. Interpretace se zaměřuje především na shody a odlišnosti v poetice všech tvůrců, na motivickou analýzu, provázanost s dobovým kontextem a otázce vlivu beatnické poezie, zprostředkovávané v 60. letech především překlady Jana Zábrany (od bloku v časopise Světová literatura 1959, č. 6 dále v kontextu 60. let). Práce se také zabývá vlivem beatnické literatury a návštěvy Allena Ginsberga v Praze na raný underground a snaží se rozšířit i povědomí o životě Milana Kocha.
|
host ::
RSS.