|
|
O deiktických slovesech pohybu andare a venire
Štollová, Magdalena ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Impulsy pro napsání této diplomové práce, jejímž předmětem bude pojednání o deiktických slovesech pohybu andare a venirer byly vpodstatě dva. Prvním z nich bylo zjištění, že je užití těchto sloves podmíněno pragmatickými mechanizmy, které vnášejí do jazykového systému kognitivní mimojazykové skutečnosti. Rozhodla jsem se proto tyto pragmatické principy lépe poznat. Druhým impulsem byla možnost využít italský jazykový korpus Ita/net, obsahující staré italské texty, a také dostupnost jiných elektronických souborů jazykových dat v italském jazyce, kterou nám v dnešní moderní době umožňuje tzv. umělá inteligence. Ta poskytuje široké příležitosti pracovat s jazykovým materiálem nově, cíleně a velmi účelně. Práce s jazykovými korpusy, dnes souhrnně nazývaná korpusová lingvistika, otevírá všem jejím zájemcům zcela nové a dosud nepoznané jazykovědné horizonty. Ráda bych proto touto prací také, alespoň maličko, přispěla k tomuto otevírání nových lingvistických obzorů. Každý, kdo, byť jen okrajově, studoval italský jazyk, se již v prvních kapitolách všech učebních příruček setkal se slovesy pohybu andare a venire. Jejich ekvivalenty nebo slovesa, která se italských slovesům andare a venire významově blíží, existují v mnoha jazycích, a také v češtině. Neměl by proto existovat žádný důvod, který by vnášel do jejich...
|
|
|
Implicitní vedlejší věty s infinitivem v italštině
Večeřová, Dobromila ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá implicitními vedlejšími větami s infinitivem v italštině. V první kapitole je popsáno několik termínů týkajících se těchto vět (infinitiv, podřadnost a souřadnost, explicitnost a implicitnost, shodnost podmětů hlavní a vedlejší věty apod.). Ve druhé kapitole je provedena klasifikace všech druhů implicitních infinitivních vět doplněna restrikcemi při jejich tvorbě, ve třetí kapitole jsou uvedeny explicitní druhy vedlejších vět. Poslední kapitola je zaměřena praktičtěji, protože je věnována možnostem překladu italských implicitních vět s infinitivem do češtiny. Klíčová slova: italština, italská gramatika, implicitní věty, infinitiv
|
|
|
Jazykový a stylistický rozbor románu Sebastiana Vassalliho L'oro del mondo
Polášková, Barbora ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Hamplová, Sylva (oponent)
V předložené diplomové práci se zabývám jazykovým a stylistickým rozborem románu L' oro del mondo italského autora Sebastiana Vassalliho. Pro rozbor jsem použila první vydání románu v nakladatelství Einaudi z roku 1987. Veškeré citace v češtině jsou pak z českého vydání románu v nakladatelství Odeon, Praha z roku 1996 v překladu Kateřiny Vinšové. Práce je rozdělena do osmi kapitol. V první z nich vymezuJI základní stylistické pojmy, následuje autorův životopis, přehled jeho tvorby a podrobnější pojednání o románu L'oro del mondo, v němž se zabývám tematickou rovmou románu, jeho horizontálním a vertikálním členěním. V druhé kapitole se zaměřuji na rozbor hláskoslovný, všímám si elize a apokopy, použití eufonického "d", označení přízvuku, interpunkce, psaní velkých počátečních písmen a hláskových zvláštností. Do této kapitoly jsem zařadila i část o rytmické segmentaci věty, ačkoliv ta přesahuje do kapitoly syntaxe. Celý blok uzavírám shrnutím hláskoslovného rozboru. Třetí kapitola nese název Rozbor morfologických výrazových prostředků a soustřeďuji se v ní na člen a jednotlivé slovní druhy. Čtvrtá kapitola se zabývá syntaktickým rozborem, pojednává o struktuře věty a souvětí (věty hlavní, věty vedlejší, eliptické věty, vložené věty, implicitní věty), slovosledu (dislokace vpravo a vlevo, zdůrazňování...
|
|
|
Alterace: deminutiva a augmentativa současné italštiny
Neuwirth, František ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
uzivanych sufixech, 0 jejich vyznamu a frekvenci pouziti. Nepfislusf nam hodnotit, do jake byl ten to nas pokus uspesny. Na tomto miste si vsak dovolfme shrnout poznatky, ke kterym jsme dospeli studiem odborne literatury, analyzou znacneho mnozstvf dokladu, praci s elektronickymi slovniky a korpusy a vlastni excerpcf. Podstatou alterace je specificka zmena vyznamu zakladoveho slova, k nfz dochazf prostfednictvim specifickych sufixu: zakladnf vyznam zakladoveho slova pfitom zustava zachovan, pfipojuje se k nemu pouze urcita nuance, nebo - v nekterych pfipadech - zvlastnf pragmaticky vyznam. Napf. od slova ragazzo lze vytvofit (mimo jine) nasledujfci alteraty: ragazzino, ragazzetto, ragazzotto, ragazzone, ragazzaccio. Ragazzino a ragazzetto jsou deminutiva; intenzita deminuce je vsak u ragazzino vetsf nez u ragazzetto. Ragazzotto je na pul cesty mezi deminutivem a augmentativem. Ragazzone je pak augmentativum a ragazzaccio pejorativum. Na semanticke urovni lze modifikaci alteracnfm sufixem pfirovnat k modifikaci adjektivem. Bylo by tedy mozno parafrazovat napfiklad takto: ragazzino, "velmi maly chlapec"; ragazzetto, "maly chlapec"; ragazzotto, "vetsf chlapec"; ragazzone, "velky chlapec"; ragazzaccio, "nevychovany chlapec". Tyto parafraze jsou abstraktnf a majf pouze ilustrovat povahu alterace. Kazdy ze...
|
|
|
Tvoření množného čísla italských substantiv za pomoci korpusu CORlS/CODIS
Stojánková, Zuzana ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
V této diplomové práci jsem se rozhodla zpracovat otázku tvoření množného čísla italských substantiv. K praktické části své práce jsem využila korpus psané italštiny CORlS / CODIS (Corpo di Riferimento ltaliano Scritto) / (Corpo Dinamico ltaliano Scritto), vytvořený institucí CILTA na boloňské univerzitě, který zde také v úvodní části představuji. Jako cíl své práce jsem si předsevzala prozkoumat a ověřit, zda jednotlivé tvary uváděné v gramatikách odpovídají aktuálnímu úzu v živém jazyce nebo se od něj odchylují. Při své práci budu postupovat následujícím způsobem: nejdříve teoreticky popíšu jednotlivé způsoby tvoření množného čísla a jejich gramatické tvary a poté budu za pomoci korpusu hledat příklady z psané italštiny. Vzhledem k obrovskému rozsahu příkladů, které je korpus schopen vyhledat, budu uvádět od každého slova maximálně čtyři případy - většinou však méně - s tím, že vždy uvedu, kolik příkladů celkem CORlS vyhledal. U slov, kde gramatiky nabízejí více možností množného čísla, nejprve vyhledám jednotlivá slova a poté se budu snažit srovnat poměr jejich užití v řeči, v jakých situacích se vyskytují jednotlivé tvary a který tvar je momentálně v italštině upřednostňován. Zaměřím se i na tvary množného čísla, které gramatiky neuvádějí, ale se kterými jsem se v mluvené řeči setkala. To budu dělat...
|
|
|
Osobní zájmena v současné italštině
Kotrčová, Gabriela ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
Italská osobní zájmena budí dojem slovního druhu, který je jasně vymezený nejen z hlediska morfologického, ale také pokud jde o pravidla jejich užívání. Ve skutečnosti však představují poměrně bohatě strukturovaný systém, do něhož mohou některými funkcemi zasahovat další slovní druhy a v němž pozorujeme v posledních desetiletích některé nové tendence a změny. Ani všichni gramatikové nemají na jednotlivé jevy vždy stejný názor. Ve své práci jsem se pokusila vyjít z porovnání nejvýznamnějších gramatik italského jazyka (Dardano-Trifone, S eri anni , Lepschy, Renzi, Salvi-Vanelli, z českých autorů Hamplová) a podat stručný přehled systému italských osobních zájmen a podrobněji se zabývat některými problematickými jevy. Zajímal mě současný stav, tedy hledisko úzce synchronní. Historie je citována jen v několika příležitostných poznámkách. Jedinou podstatnější v)jimkou je kapitola věnovaná oslovovacím zájmenům v Manzoniho románu Snoubenci. Postupně jsem se zabývala zájmeny pro podmět, pro přímý a nepřímý předmět, přízvučnými (liberi) a nepřízvučnými (clitici). Další kapitoly jsou věnovány kombinovaným zájmenům 3. a 4. pádu, zájmenu loro v předmětovém postavení, zájmenu 10 s povahou středního rodu, zájmenným částicím ne a ci, zvratnému zájmenu a ukazovacím zájmenům ve funkci zájmen osobních. Poslední velký oddíl...
|
|
|
Sufix -bile v současné italštině a jeho české ekvivalenty v paralelním korpusu
Weinertová, Veronika ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou popisu funkčních protějšků italských adjektiv se sufixem -bile v současné italštině, a to na základě česko-italského paralelního korpusu InterCorp. V úvodní teoretické části je představen primární cíl práce - srovnání českého sufixu - telný a italského sufixu -bile. V následujících kapitolách se práce z kvalitativního i kvantitativního hlediska soustředí na samotnou charakteristiku korpusového materiálu - frekvenčního seznamu - a na typologii českých ekvivalentů. Poslední část práce je zaměřena na statistické vyhodnocení českých překladových řešení, na procentní zastoupení jednotlivých variant českých ekvivalentů a na obecné tendence při překladu italských adjektiv se sufixem - bile do češtiny.
|
|
|
Česko-italská animální frazeologie
Baldessari, Adriano ; Čermák, František (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
V této diplomové práci jsem se pokusilo zmapování oblasti animální frazeologie v češtině a v italštině. Analyzoval jsem 895 českých hesel ze SČFI 2, ze kterých jsem našel v SYN 2000 533 frazémů. V italských slovnících jsem našel 395 hesel, ze kterých bylo nalezeno v CORIS 328 frazémů; přidal jsem ještě 22 náhodně mnou nalezených frazémů. Povedlo se mi nalézt italský ekvivalent pro 109 českých idiomů. Tento rozbor poukázal na tyto skutečnosti: 1. Animální frazeologie je velmi rozmanitá, má velký počet sémantických okruhů, který já jsem však redukoval a došel k závěru, že převážně se vztahují k člověku. 2. Česká frazeologie má bohatší materiál, ale nemyslím si, že italština je chudší jazyk. Nižší počet frazémů je dán tím, že se italština bohužel netěší takovému kompletnímu materiálu jako čeština. Proto jsem přesvědčen, že by se měla italská frazeologie či idiomatika více prohloubit jako samostatná nauka. 3. Práce s korpusy pomohla zjistit frekvenci frazémů a jejich možnosti realizace v textu; velkou výhodou jazykových korpusu je tO,že představují aktuální zdroje. Vzhledem k tomu, že se týkají především spisovného jazyka, nemůžou bohužel vždy ilustrovat jevy, které se vyskytují v mluveném jazyku. 4. Práce poukazuje na existenci variant a transformaci frazémů. 5. Práce poukazuje, že i dva odlišné jazyky, jako...
|
|
|
Verbonominální konstrukce v italských právních textech
Bizzuto, Dagmar ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Tato práce se bude snažit postihnout pojem verbonominálních konstrukcí a jejich užití v jazyce právních textů. Je rozdělena do dvou částí- teoretické, kde jsou vymezeny základní pojmy s komparativním exkursem o situaci verbonominálních spojení v češtině, a praktické, ve které jsou tato spojení analyzována v italských právních textech, přičemž pozornost bude věnována jak gramatickému, tak i sémantickému hledisku struktur a jejich českých ekvivalentů. Práce bude obsahovat italsko-český terminologický slovník.
|
|
|
Porovnání některých oblastí jazykového obrazu světa v češtině a italštině
Tinková, Eva ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Cílem předkládané práce bylo porovnání české a italské slovní zásoby a frazeologie z tematických okruhů smyslového vnímání a porovnání konceptualizace emocí z hlediska kognitivní lingvistiky, přesněji řečeno z hlediska jednoho ze směrů kognitivní lingvistiky, který klade důraz na sepětí jazyka s kulturou, které se promítá do jazykového obrazu světa, tedy do způsobu, jakým dané společenství konceptualizuje okolní svět.
|
host ::
RSS.