|
|
Reakce skákavky Evarcha arcuata na aposematické ploštice
Raška, Jan ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Šobotník, Jan (oponent)
Jan Raška: Reakce skákavky Evarcha arcuata na aposematické ploštice Abstrakt: Tato práce sleduje vliv jednotlivých vlastností kořisti na predační chování druhu Evarcha arcuata (Araneae: Salticidae) Přirozeně zbarvené aposematické larvy Pyrrhocoris apterus byly srovnávány se dvěma typy kořisti: 1) se stejně zbarvenými, ale obrannou sekrecí odlišnými larvami Scantius aegyptius (Heteroptera: Pyrrhocoridae) a 2) s odlišně zbarvenými larvami bílých mutantů P. apterus. Ve srovnání P. apterus a S. aegyptius bylo zjištěno, že obranná sekrece S. aegyptius je méně účinná při první interakci s predátorem, ale po několika předloženích nebyl rozdíl reakcí pavouka mezi těmito dvěma druhy zřejmý. Při změně druhu kořisti E. arcuata symetricky a výrazně generalizovala mezi oběma druhy. V paměťovém testu byl ale prokázán výrazný rozdíl - zatímco P. apterus se pavouk vyhýbal i po jednom dni, na S. aegyptius útočil stejně, jako by byl naivní. U barevných forem P. apterus bylo chování pavouků v učicí sekvenci obdobné, symetrická byla i generalisace. V paměťovém testu uspěly obě dvě formy (pavouci prokázali rozdíl ve srovnání s naivními), na bílé mutanty bylo ale vedeno znatelně víc úspěšných útoků než na červené. Klíčová slova: Aposematismus, mimikry, aversivní učení, generalisace, paměť, skákavky, Evarcha arcuata, ploštice,...
|
|
|
Trávení krve u flebotomů a jeho vliv na vývoj leishmanií
Pružinová, Kateřina ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Šobotník, Jan (oponent)
Vývoj leishmanií v zažívacím traktu vektora je úzce spojen s trávicími procesy, které následují po nasátí krve. Tato práce se zabývá faktory, které ovlivňují trávení, vývoj vajec a vývoj leishmanií u samic flebotomů. V první části práce jsme zjišťovali rozdíly při trávení savčí (králičí) a ptačí (kuřecí) krve. Ve střevech samic Phlebotomus duboscqi jsme po sání na kuřeti naměřili dvakrát nižší koncentraci proteinů a signifikantně nižší trypsinovou aktivitu než po sání na králíkovi. Rozdíl v trypsinové aktivitě byl patrný nejvíce v průběhu prvních 24 h, kdy po sání kuřecí krve byla aktivita o 40 - 55 % nižší než po sání králičí krve. Významný rozdíl mezi skupinami byl zaznamenán i ve vývoji vajec. U samic sátých na kuřeti se vejce vyvíjela pomaleji a byla v průměru o 10 % kratší než u samic sátých na králíkovi. Ve druhé části práce jsme testovali vliv komářího hormonu TMOF na trypsinovou aktivitu a vývoj vajec u Lutzomyia longipalpis. Samice sály králičí krev s přidaným TMOF (28 mg/ml) přes membránu. Přidaný hormon snížil trypsinovou aktivitu o 15 - 35 %, přičemž nejvýraznější pokles byl zaznamenán po 18 a 24 h po sání krve. TMOF měl částečný vliv i na vývoj vajec, u pokusné skupiny se vyvinulo zhruba o 30 % vajec méně než u kontrolní skupiny a navíc vejce byla o 12 - 24 % kratší. Přidání TMOF do...
|
|
|
Specifické chování vojáků vůči pohlavním jedincům termitů rodu Prorhinotermes (Isoptera: Rhinotermitidae).
Dolejšová, Klára ; Šobotník, Jan (vedoucí práce) ; Klimeš, Petr (oponent)
Kasta vojáka je nejpůvodnější altruistickou kastou termitů, vysoce specializovanou k obraným úlohám v rámci dělby práce v termitích koloniích. Je proto možné u vojáků najít řadu anatomických a behaviorálních adaptací, které chybí u ostatních kast. Cílem této práce bylo ověřit hypotézu, že se v situacích disturbance, simulujících ohrožení hnízda, vojáci přednostně věnují obraně pohlavních jedinců jakožto nejhodnotnějším jedincům v kolonii. U dvou druhů rodu Prorhinotermes (P. simplex a P. canalifrons) jsem proto studovala schopnost vojáků rozpoznávat a selektivně chránit neotenické pohlavní jedince. V souladu s úvodní hypotézou byli vojáci obou druhů v případě disturbance okamžitě schopni rozpoznat pohlavní jedince obou pohlaví a zůstávat v jejich blízkosti. V případě druhu P. simplex byla nejatraktivnějším jedincem plodná samice, v případě P. canalifrons byli neotenici obou pohlaví podobně atraktivní. Pozorovaná preference pohlavních jedinců ze strany sterilních kast (vojáků i pseudergatů) se v mladých koloniích začíná objevovat až v průběhu pohlavního dozrávání neotenických pohlavních jedinců. Kastovně specifické chemické profily kutikulárních lipidů podporují uznávanou představu, že k rozpoznávání dochází právě na základě olfaktorických stimulů obsažených v kutikule pohlavních jedinců.
|
|
| |
|
| |
|
|
Biologie a evoluce termitů rodu Neocapritermes (Blattodea: Termitoidea: Termitidae: Termitinae)
Cintulová, Eliška ; Šobotník, Jan (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Táto práca je krátkym úvodom do problematiky termitov, najmä rodu Neocapritermes. Opisuje ekológiu, stravovanie termitov, ich rozdelenie do kást a taktiež ich vzájomné fylogenetické vzťahy. Podrobnejšie popisuje Neocapritermes taracua, ich ekológiu a možnosti chemickej obrany robotníkmi. Hlavným záujmom je zistenie presnej fylogenetickej polohy rodu Neocapritermes a vzťahov medzi jednotlivými druhmi tohto rodu. Moje výsledky naznačujú, že Planicapritermes a Dentispicotermes sú blízkymi príbuznými Neocapritermes, pravdepodobne sa jedná o vnútorné skupiny tohto rodu.
|
|
|
Evoluční ekologie termitů
Stiblík, Petr ; Šobotník, Jan (vedoucí práce)
Termiti patří v živočišné říši k nejvýznamnějším ekologickým činitelům na naší planetě, a jsou pro svůj význam označováni jako ekosystémoví inženýři. Svou činností ovlivňují okolní prostředí velmi komplexním způsobem - recyklují odumřelá rostlinná pletiva, provzdušňují půdu, transportují obrovské objemy hmoty, čímž zásadně zvyšují heterogenitu prostředí atp. a díky schopnosti rozkládat až 100% lokální produkce komplexních biopolymerů, celulózy a ligninu, jsou zodpovědní za ukončení tvorby uhelných slojí od třetihor. Jejich ekologický a evoluční úspěch je bezesporu založen na organizaci jejich eusociálního společenstva. Jedinci termitích kolonií jsou příslušníci různých kast s různými úkoly důležitými pro celou kolonii. Během ontogeneze každého jedince se tento stává příslušníkem různých kast. Precizní dělba práce a úkolů v kolonii je jedním z kruciálních faktorů evolučního úspěchu termitů. Právě porozumění jejich ontogenezi a organizaci kolonie je klíčem k efektivnímu boji proti druhům způsobujícím škody a nebo naopak k efektivní podpoře druhů důležitých pro dekompozici a transport organické hmoty v půdě.
|
|
|
Mezikastovní rozdíly ve vnitřní anatomii termita Embiratermes neotenicus (Termitidae: Syntermitinae)
Vacek, Kryštof ; Šobotník, Jan (vedoucí práce) ; Nakládal, Oto (oponent)
Ve své práci se věnuji vnitřní anatomii termitů na příkladu Embiratermes neotenicus (Blattodea: Termitoidea: Termitidae: Syntermitinae), zejména rozdílům v rozvoji jednotlivých orgánů u kasty vojáka a dělníka. V první části popsuji obecnou stavbu typickou pro sterilní kasty termitů. Zabývám se rozvojem, stavbou, velikostí, ale také účelem jednotlivých orgánů. Jmenovitě to jsou exokrinní a endokrinní žlázy, centrální nervová soustava, trávicí soustava, tukové těleso, dýchací a oběhový systém, gonády a svaly. V praktické části jsem zkoumal dělníka a vojáka druhu Embiratermes neotenicus pomocí optické mikroskopie. Zmapoval jsem jednotlivé orgány a celkovou vnitřní strukturu těla. V diskuzi porovnávám obě kasty mezi sebou a zařazuji svá pozorování do širšího kontextu.
|
|
|
Analytical methods Used in the Studies on Chemical Ecology of Termites
Krasulová, Jana ; Hanus, Robert ; Sillam-Dusses, David ; Žáček, Petr ; Jiroš, Pavel ; Šobotník, Jan ; Kalinová, Blanka ; Bosáková, Z. ; Valterová, Irena
In this paper, I review our recent results on the trail-following communication in the Neotropical termite Glossotermes oculas (Serritermitidae) and the defensive chemistry of the African termite Psammotermes hybostoma (Rhinotermitidae). These findings belong to our current project focused on chemical ecology of critical termite genera from families Rhinotermitidae and Serritermitidae.
|
|
| |
host ::
RSS.