|
|
Autotrofní mikrobiální společenstva na jehlicích nahosemenných dřevin
Nováková, Radka ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Škaloud, Pavel (oponent)
V této bakalářské práci jsem shrnula dostupné informace o autotrofních mikrobiálních společenstvech rostoucích na jehlicích nahosemenných dřevin. Tento fenomén je poměrně nový, pozorovaný od osmdesátých let 20. století. V práci popisuji složení společenstev, jejich sezonalitu, korelaci se znečištěním ovzduší, hlavně s koncentracemi dusíku a síry. Kromě možnosti bioindikace pomocí těchto epifytických společenstev jsem zahrnula i bioindikaci pomocí lišejníků jako organismů k bioindikaci hojně používaných, dále bioindikaci pomocí mechů a řas rostoucích na borce stromů. Práce taktéž obsahuje kapitolu s podrobným popisem tří nejfrekventovanějších druhů zelených řas vyskytujících se ve společenstvech na jehlicích. Ve vlastní práci jsem se zabývala vztahem kvantitativních parametrů nárostů (tloušťka, pokryvnost, množství řas) na jehlicích tisu červeného (Taxus baccata L.) a kvalitou ovzduší v Praze.
|
|
|
Revitalizace rašelinišť a návrat jejich biodiverzity na příkladu evropsky významné lokality Babín
Bestová, Helena ; Šťastný, Jan (oponent) ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou revitalizace těžených rašelinišť. Rašeliniště dominovaná mechorostem Sphagnum, se samovolně jen velmi těžko vracejí do původního stavu. V teoretické části své bakalářské práce shrnuji a) poznatky při obnově jejich hydrologického režimu a b) úspěšnost návratu a uchycení původní rašeliništní vegetace, která je nezbytným předpokladem pro vytvoření funkčního rašeliništního ekosystému. Praktická část je věnována průzkumu diverzity a ekologie řas ve vlastních vzorcích z vytěženého a později revitalizovaného rašeliniště Babín v blízkosti Žďáru nad Sázavou. Na této lokalitě byl v letech 2007-2009 proveden odběr vzorků fytobentosu. Diverzitu řas jsem zde zjišťovala pomocí světelného mikroskopu. Údaje o abundanci jednotlivých druhů ve vzorcích jsem vyhodnotila za pomoci semikvantitativní stupnice. Získaná data o abundanci jsem použila pro mnohorozměrnou statistickou analýzu.
|
|
|
Ruduchy (Rhodophyta) ve sladkovodních ekosystémech
Štifterová, Anna ; Škaloud, Pavel (oponent) ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsem se zaměřila na zajímavou skupinu řas sladkovodní ruduchy (Rhodophyta). Ta zahrnuje organismy z různých evolučních linií, které však sdílejí podobné ekologické nároky. Většinou se vyskytují v neznečištěné tekoucí vodě. V teoretické části jsem shrnula publikace zabývající se obecnými a ekologickými aspekty života těchto řas (se zaměřením na rod Batrachospermum), jedná se například o otázku sezónní dynamiky populací nebo jejich role v sukcesi bentického společenstva makroskopických řas. Praktická část obsahuje floristická data o nálezech různých druhů sladkovodních ruduch především z území České republiky. Dále také pozorovaní sezónnosti u populace Batrachospermum gelatinosum.
|
|
|
Diverzita a biogeografie protistních organismů
Ryšánek, David ; Kulichová, Jana (oponent) ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce sestává ze dvou částí. První částí je literární rešerše, druhou částí je pak praktická kapitola, která obsahuje výsledky mého vlastního výzkumu. V první části mé bakalářské práce se věnuji literární rešerši, ve které se zabývám dvěma současnými názory na biodiverzitu a biogeografii protist. První hypotézou je model ubikvitního rozšíření, který popisuji v několika bodech a ilustruji několika příklady. Podobně jsem představil i druhou teorii umírněného ubikvitního modelu. V závěru oba modely srovnávám a poukazuji na výhody a nevýhody jednotlivých teorií. Ve druhé části své bakalářské práce stručně charakterizuji rod Klebsormidium a následně popisuji optimalizaci molekulárních metod, které mi umožní studium biodiverzity a biogeografie tohoto rodu v rámci mé diplomové práce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ekologická rozhraní: interakce živého a neživého v povrchových mikroekosystémech půd a antropogenních substrátů
Univerzita Karlova v Praze, Praha ; Peksa, Ondřej ; Vojta, Jaroslav ; Machová, Kateřina ; Škaloud, Pavel ; Prášil, Karel ; Kubátová, Alena ; Neustupa, Jiří ; Soldán, Zdeněk
Výsledky za rok jsou uvedeny v kapitolách: A. Abiotické a ekofyziologické charakteristiky studovaných lokalit, B. Studium sinic a řas, C. Studium hub, D. Studium lišejníků, E. Studium mechorostů, F. Inokulace substrátu sinicí rodu Nostoc. Uveden je přehled o čerpání finančních prostředků.
|
|
|
Ekologická rozhraní: interakce živého a neživého v povrchových mikroekosystémech půd a antropogenních substrátů
Univerzita Karlova v Praze, Praha ; Mrázek, Jakub ; Vojta, Jaroslav ; Peksa, Ondřej ; Prášil, Karel ; Kubátová, Alena ; Škaloud, Pavel ; Machová, Kateřina ; Neustupa, Jiří ; Soldán, Zdeněk
V roce 2005 byl studován soubor dvanácti lokalit - tři přírodní stanoviště, pět odkališť, dvě výsypky a dvě kulturní plochy. Předběžné výsledky jednotlivých pracovních skupin: algologické, mykologické, bryologicko-lichenologické a geobotanické.
|
|
|
Ekologická rozhraní: interakce živého a neživého v povrchových mikroekosystémech půd a antropogenních substrátů
Univerzita Karlova v Praze, Praha ; Peksa, Ondřej ; Vojta, Jaroslav ; Machová, Kateřina ; Škaloud, Pavel ; Prášil, Karel ; Kubátová, Alena ; Neustupa, Jiří ; Soldán, Zdeněk
Výsledky řešení projektu jsou uvedeny v kapitolách: 1. Abiotické a ekofyziologické charakteristiky studovaných lokalit, 2. Studium cyanobakterií a řas, 3. Studium hub, 4. Dekompozice listového opadu břízy a modelové celulózy, 5. Studium lišejníků, 6. Studium mechorostů, 7. Inokulace substrátu sinicí rodu Nostoc. V rámci jednotlivých kapitol jsou pak uvedeny i specifické metodiky. Návrh metodiky Monitoring a management antropogenních toxických substrátů rudních a strusko-popílkových odkališť bez souvislého vegetačního pokryvu.
|
host ::
RSS.