|
|
Mléčné vysokotučné produkty s obsahem probiotik
Šebestová, Kateřina ; Potůčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Ivana, Ivana (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo shrnout současné poznatky týkající se aplikace probiotických kultur mikroorganismů do vysokotučných potravinářských matric, mléčných i nemléčných, a zjistit jejich potenciál pro vývoj probiotických sušenek. Probiotika jsou definována jako živoucí mikroorganismy, které po požití v určitém množství poskytují konzumentovi zdravotní výhody nad rámec základní výživy. Lze je požívat ve formě běžně dostupných potravin s přidanou hodnotou nebo výživových doplňků. Nejčastěji potravinářsky využívané kmeny probiotických mikroorganismů jsou bakterie mléčného kvašení (Lactobacillus, Streptococcus, Bifidobacterium sp.). Mezi jejich prospěšné účinky na lidský organismus patří mimo jiné imunostimulační, antibiotický, antihypertenzní, hypocholesterolemický, antikarcinogenní, antialergenní a antidiabetický účinek a zmírňování projevů laktózové intolerance.
Jako nosiče probiotických kmenů bakterií mléčného kvašení byly s výhodou vyzkoušeny různé mléčné i nemléčné matrice s vysokým obsahem tuku. Z nemléčných produktů lze jmenovat dresink, potenciál má také čokoláda. Nejčastěji jsou ale probiotika inkorporována do mléčných výrobků. Tradičními nosiči jsou fermentované mléčné produkty, zejména jogurt, tvarohy a sýry. Stále oblíbenější jsou také probiotické mražené krémy. Probiotický kmen Lactobacillus paracasei subsp. paracasei LBC 82 pak byl úspěšně použit při výrobě smetanového dezertu.
Práce zabývající se vývojem probiotických sušenek dosud nejsou k dispozici. Na základě výsledků dostupných studií lze však předpokládat, že matricemi vhodnými pro tento účel jsou sušenkové náplně na smetanovém, jogurtovém a tvarohovém základu a čokoláda ve formě složky sušenkového těsta, náplně či polevy.
|
|
|
Vztahy USA a Číny na běžném a finančním účtu platební bilance
Šebestová, Kateřina ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jiránková, Martina (oponent)
Cílem práce je analýza vztahu USA a Číny na běžném a finančním účtu platební bilance z kvantitativního i kvalitativního hlediska a vyhodnocení dopadu vzájemných operací na jejich vnější rovnováhu. Dílčím cílem práce je vytvořit vstupní analýzu pro hodnocení globálních nerovnováh běžných účtů, jejichž jádro vytváří současný stav vnějších nerovnováh a vzájemných obchodních a investičních vztahů mezi oběma zeměmi. Práce je rozdělena do dvou stěžejních kapitol. První kapitola je teoretická a je rozdělena do dvou částí. První část je věnována vymezení jednotlivých komponentů platební bilance (běžný, finanční a kapitálový účet), faktorům, které je ovlivňují, a jakým způsobem jsou vzájemně propojeny. Struktura platební bilance vychází z metodiky Mezinárodního měnového fondu. Ve druhé části první kapitoly jsou představeny stěžejní přístupy k platební bilanci, a to důchodový, cenový, monetární a portfoliový. Druhá kapitola představuje analýzu vztahů v rámci platební bilance a opět je rozdělena do dvou částí. V první části druhé kapitoly jsou hodnoceny vztahy na běžném účtu se zaměřením na vztah domácích úspor a investic, processing trade a vliv čínské měnové politiky na vzájemné obchodní vztahy. Druhá část druhé kapitoly přibližuje vztahy na finančním účtu, zejména čínskou držbu devizových rezerv, americký federální dluh a charakter investičních toků mezi oběma ekonomikami.
|
|
|
Měnová politika Evropské centrální banky
Šebestová, Kateřina ; Neumann, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této práce je analyzovat a zhodnotit měnovou politiku Evropské centrální banky (dále jen ECB) od doby vzniku evropské měnové unie do nástupu finanční krize v roce 2008. Práce je rozdělena do tří částí. První část přibližuje principy fungování měnové politiky, jaké druhy měnové politiky existují a jakých nástrojů využívá. Druhá část se věnuje procesu vzniku ECB a jejím formálním náležitostem. Ve třetí části, analytické, je představena podoba implementace měnové politiky ECB a jsou rozebrána jednotlivá období snižování/zvyšování hlavních úrokových sazeb ECB v závislosti na měnovém a ekonomickém vývoji eurozóny. Na základě této analýzy autorka hodnotí efektivitu měnové politiky ECB. Na závěr této části je představena změna měnového instrumentária ECB v době finanční krize.
|
host ::
RSS.