|
|
Deeskalační jaderný úder ve vojenské strategii Ruské federace
Karel, Karel ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá konceptem deeskalačního jaderného úderu ve strategii Ruské federace. Ruská federace si na rozdíl od Spojených států amerických zachovala část svého nestrategického jaderného arsenálu. V poslední dekádě jej navíc modernizovala. Podstatou deeskalačního úderu má být nasazení právě nestrategické jaderné zbraně nižší mohutnosti, a to i v rané fázi ozbrojeného konfliktu. Tím může být docíleno ukončení konfliktu za výhodnějších podmínek pro Rusko. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda je deeskalační úder skutečně součástí ruské strategie. K zodpovězení otázky je deeskalační úder zasazen do teoretického rámce omezené jaderné války a eskalace. V praktické části jsou prozkoumány ruské strategické dokumenty a střely schopné dopravit na cíl jaderné zbraně nižší mohutnosti. Na základě zkoumání dokumentů jsem došel k závěru, že ačkoliv dokumenty deeskalační úder nezmiňují, obsahují agresivní jadernou signalizaci. Dále z dokumentů vyplývá, že práh pro nasazení jaderných zbraní Rusko nastavilo velmi nízko. Ruská federace disponuje širokou škálou balistických střel a střel s plochou drahou letu, které jsou schopné dopravit jadernou munici na bojiště. Některé z těchto zbraní jsou sice starší, ale část arsenálu byla modernizována a je schopná obstát na moderním bojišti. Z provedeného...
|
|
|
Česká dezinformační média během mediální a politické kauzy ruské sabotáže ve Vrběticích a jejich propojení s ruským narativem: případ Parlamentních listů
Gottwald, Antonín ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Marian, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce zkoumá přítomnost prvků ruských strategických narativů ve zprávách platformy Parlamentní listy na případu mediální kauzy Vrbětice, která vznikla po oznámení vlády o zapojení ruských agentů do výbuchů skladů ve Vrběticích v Zvolenou metodou byla kvalitativní obsahová analýza zpráv, které vycházely v týdnu po oznámení informací o ruských agentech a jejich podílu na výbuších. Její výsledky byly zpracovány pomocí kvantitativní analýzy. Výzkumnou otázkou bylo, do jaké míry platforma Parlamentní listy šíří ruskou propa případech, kdy se jedná o citlivé téma pro ruskou zahraniční politiku, a jakými praktikami tak činí. Práce také obsahuje popis použité metody a teoretické ukotvení zkoumané problematiky a používaných pojmů, jako jsou narativ, strategický narativ, ruské informační válčení apod.
|
|
|
Legitimizační strategie autoritativního režimu v Bělorusku
Osterrothová, Sára ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou legitimizačních strategií autoritativního režimu v Bělorusku v období let 1994-2020. Jako teoretický rámec práce je vzata typologie legitimizačních strategií autorů Christiana von Soesta a Julie Grauvogelové. Tato práce nejenom identifikuje, jaké strategie Lukašenkův režim využíval, ale především analyzuje, jakým způsobem se projevovaly. Toto umožňuje téma komplexně zkoumat a brát v potaz vývoj těchto strategií. Pozornost je v první řadě věnována osobnosti Alexandra Lukašenka a jeho roli "baťky" (tj. bělorusky otec), ochránce kolektivní paměti veteránů, garanta "ekonomické stability" země a obránce běloruské suverenity. Dále je zmíněna důležitost formální existence voleb v Lukašenkově rétorice. Práce se následně věnuje tvorbě běloruské státní ideologie, která je založena na oficiálním chápání "běloruství", a ideologizaci mýtu Velké vlastenecké války. V neposlední řadě se věnuje Lukašenkově společenské smlouvě a způsobu, jakým se režim odvolává na svou roli na mezinárodní scéně a jak využívá rétoriku vnějších hrozeb. Hlavním zjištěním práce je, že Lukašenkův režim využívá kombinaci všech typů legitimizačních strategií. Závěr práce obsahuje shrnutí zjištěných poznatků a diskusi ohledně vývoje Lukašenkových legitimizačních strategií v čase během zkoumaného období.
|
|
|
Ruská soft power vůči Rakousku na příkladu kulturně-vzdělávací politiky v letech 2014 až 2019
Jiříček, Dalibor ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou ruské soft power na příkladu kulturně-vzdělávací politiky vůči Rakousku v letech 2014 až 2019. První kapitola zdůvodňuje výběr tématu práce a opírá se přitom o společnou historii Ruska a Rakouska, o hospodářskou, politickou a bezpečnostní rovinu vztahů. Zmíněna je i oblast turismu a kultury vzpomínání. Druhá kapitola se věnuje popisu teoretické diskuze konceptu soft power pohledem různých autorů. Počínaje obecným pojetím je prostor dále věnován specificky zaměřeným definicím ve vztahu ke vzdělávání s přesahem do oblasti kultury. Stěžejní třetí kapitola podrobně analyzuje zkoumanou politiku na příkladu tří klíčových instrumentů. Největší pozornost je věnována "Ruskému centru" při univerzitě v Salzburku a dále i "Ruskému centru" při univerzitě v Innsbrucku a "Ruskému domu ve Vídni". Rozebírán je vývoj jejich programů, projektů a dalších aktivit. Zároveň je sledováno naplnění cílů a partnerství s dalšími institucemi a organizacemi v Rakousku, Německu a Rusku. Na činnost těchto tří institucí je průběžně nahlíženo také optikou teorie. V rámci jejich cílů a programové činnosti jsou tak definovány i konkrétní prvky zkoumané politiky. V neposlední řadě je ověřována ještě celková úspěšnost. Na konci třetí kapitoly je popsána reakce rakouské strany na ruskou soft power v...
|
|
|
Ekonomické, politické a sociální příčiny Tulipánové revoluce v Kyrgyzstánu v roce 2005
Bilinec, Vít ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tématem bakalářské práce je popis dlouhodobě neřešených problémů, které vedly ke vzniku Tulipánové revoluce v Kyrgyzstánu v roce 2005. Tato událost spadá pod takzvané barevné revoluce, k nimž docházelo po rozpadu Sovětského svazu v nástupnických republikách a jejíž účastníci používali jako symbol barvu či květinu (Gruzie, Ukrajina…). Během revoluce došlo ke svržení dlouholetého režimu prezidenta Askara Akajeva a k nástupu Kurmanbeka Bakijeva. Důležitost revolučního dění a změn, které přineslo, mělo dopad na Kyrgyzstán samotný, ale i na okolní státy v celém regionu. Těžištěm práce je zkoumání dlouhodobě neřešených příčin, jež přímo vedly až k propuknutí Tulipánové revoluce. Zvláštní zřetel přitom bude brán na sociální, ekonomickou a politickou sféru. V případě poslední zmiňované pak bude v práci popsán vliv souvisejících vnitrostátních i mezinárodních aspektů. Prostor v bakalářské práci dostane i osoba prezidenta Askara Akajeva, jehož rozhodování mělo výrazný vliv na výše uvedené oblasti.
|
|
|
Válka na Donbasu a její sociální dopady na místní obyvatelstvo
Radchenko, Alona ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce analyzuje změny, kterým v důsledku ozbrojeného konfliktu na Donbase od roku 2014 každodenně čelí jeho předváleční obyvatelé. Práce popisuje jednotlivé sféry života obyvatel Donbasu, v nichž v důsledku války zaznamenali potíže, a s naplnění stanoveného cíle byly na podzim 2021 při využití sociologické metody sněhové koule provedeny 14 předválečnými obyvateli regionu. Následně byli pro analýzu rozdělení do dvou skupin podle toho, zda na okupovaném Donbasu zůstali, nebo svůj domov opustili. Z provedeného výzkumu vyplývá, že při stanovení další životní strategie se dotazovaní nejčastěji potýkají s Válečný konflikt však měl také dopad na jejich psychické zdraví. Změnil i uvažování respondentů o životních prioritách - tomto ohledu práce zachycuje i minoritu změn, které respondenti označili za pozitivní.
|
|
|
Ideologická spřízněnost nebo politický oportunismus? Proruské postoje evropských politických stran populistické pravice na příkladu Ligy a Svobodné strany Rakouska v letech 2014-2019
Bartoš, Marek ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké důvody vedly evropské pravicové populistické strany k artikulaci proruských postojů v politickém a mediálním prostředí po ruské anexi Krymu v roce 2014. Práce na základě dvou případových studií analyzuje proruské postoje italské Ligy a rakouské Svobodné strany Rakouska mezi léty 2014-2019 na půdě Evropského parlamentu a v mediálním prostoru a zkoumá povahu tohoto spojenectví z pohledu politických stran. Předmětem analýzy bylo sledování míry konzistence proruských postojů obou stran před a po vstupu do národních vlád a jejím cílem bylo odhalit, jestli byla motivace stran vedena ideologickou spřízněností s Ruskem, pragmatickými pohnutkami nebo kombinací obojího. Zároveň se se práce pokouší napovědět, jakým způsobem se mění reálná politika a rétorika populistických stran v době, kdy jsou tyto strany u moci.
|
|
|
The Factor of Water in Central Asia
Kopajová, Zuzana ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce Faktor vody ve Střední Asii přináší analýzu fenoménu přes-hraniční vodní interakce v povodí Aralského jezera. Zvláštní pozornost je věnována vznikajícím mezistátním a regionálním politickým vztahům, které souvisejí s otázkami mezinárodního hospodaření a bezpečnosti na vodních tocích - Syrdarja a Amudarja. V současných globálních debatách o mezistátní vodní politice rezonují různé teoretické rámce pro analýzu. Předkládaná práce tyto přístupy zkoumá, například: integrované vodohospodářství (IWRM), enviromentální bezpečnost nebo teorie o vzniku hydrohegemonii; se záměrem najít optimální metodologii pro naše případové studie. Následně je tato teorie aplikována na konkrétní vyjednávači konstalace v povodí středoasijských řek. Případové studie na řekách Syrdarja a Amudarja ilustrují například tyto rozpory: (1) mezi státy na horním a dolním toku řek; (2) mezi zavlažováním a vodními elektrárnami; (3) mezi vodou a energetikou; (4) mezi geopolitikou a mezinárodním právem; (5) mezi celostátními a regionálními otázkami. Vodohospodářská situace ve Střední Asii je zasazena do geopolitického kontextu, a vnímaná v souvislostech rozvoje lidského a ekonomického potenciálu, v daném jy f n; kultumě-historickém pozadí a přihlíží také na možné výzvy-do budoucna. Zajímavé jsou dále obecné tendence v členských...
|
|
| |
|
|
Uzbekistan's Foreign Policy (2001-2012): The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Diplomová práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
|
host ::
RSS.