|
|
Experimentální mechanicko-elektrický bicí hudební nástroj
Šípek, Petr ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je navrhnout a realizovat experimentální mechanicko-elektrický bicí hudební nástroj, konkrétně hybridní bicí nástroj, s použitím různých typů rezonančních materiálů a oscilátorů. Součástí nástroje bude série piezoelektrických měničů snímající jednotlivé části. Každý jednotlivý vzniklý zvuk bude možné zpracovávat a dále efektově upravovat.
|
|
|
Průtoková cytometrie v biosystematice hmyzu
Javůrková, Jaroslava ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Sadílek, David (oponent)
Velikost genomu neboli obsah DNA v buňkách je vyjadřována pomocí tzv. C-hodnoty, tj. hmotnosti DNA v jednotkách pg, respektive jako 2C-hodnoty pro obsah DNA v somatických buňkách diploidních organismů. Jednoduchou metodou využívanou mimo jiné pro zjištění velikosti genomu je průtoková cytometrie. Tato metoda se již tradičně těší veliké oblibě zejména mezi botaniky, kde je využívaná především při taxonomických a populačních studiích či pro zjišťování ploidie jednotlivých linií. Naopak velikost genomu u živočichů, respektive u hmyzu je relativně málo studována. Z více než milionu popsaných hmyzích druhů je velikost genomu známá u pouhých stovek z nich. Tato práce poskytuje informace o velikosti genomu osmdesáti osmi druhů hmyzu z vybraných řádů skupiny Polyneoptera - čtyřech druhů škvorů (Dermaptera), čtyřech druhů snovatek (Embioptera), čtrnácti druhů kudlanek (Mantodea), sedmnácti druhů strašilek (Phasmatodea), čtyřiceti šesti druhů rovnokřídlých (Orthoptera), jednoho druhu termita (Isoptera, Blattodea) a dvou druhů pošvatek (Plecoptera). Zjištěné absolutní velikosti genomů a míry jejich rozsahů byly porovnány v rámci jednotlivých řádů, v rámci skupiny Polyneoptera a srovnány s velikostmi genomů dalších taxonů hmyzu. Výsledkem práce je mimo jiné i doposud největší změřený genom u hmyzu - saranče...
|
|
|
Dopady změn klimatu na populace rovnokřídlého hmyzu (Insecta: Orthoptera) v Evropě.
Horáčková, Kateřina ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Klimatické změny mají významný vliv na životní prostředí a ekosystémy po celém světě. Rovnokřídlý hmyz, který tvoří důležitou součást biodiverzity a podílí se na řadě ekosystémových funkcí, není výjimkou. Tato bakalářská práce se snaží shrnout dostupné informace o dopadech klimatických změn na rovnokřídlý hmyz a jeho ekologické interakce v Evropě. V jednotlivých kapitolách rozebírám vliv klimatických změn na hmyz obecně a na rovnokřídlý hmyz. Ze zjištění vyplývá, že alpinské druhy budou posouvat areály rozšíření buď do vyšších nadmořských výšek anebo posunou severní hranici výskytu. V případě, že takové druhy již nemají kam expandovat, hrozí ztráta jejich životních podmínek se všemi možnými důsledky. V České republice byla zaznamenána expanze areálů (šíření) některých druhů ze 96 zde žijících. Příkladem může být druh kobylky Ruspolia nitidula, který se nově šíří například v povodí Odry. Dalšími druhy jsou kobylky Phaneroptera falcata a Phaneroptera nana jejichž šíření je rovněž připisováno klimatickým změnám. Klíčová slova: Orthoptera, klimatické změny, distribuce, změna fyziologie, ekologie, hmyz
|
|
|
Kompenzační opatření pro podporu populací volně žijícího hmyzu
Jor, Tomáš ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
Diverzita hmyzu a bezobratlých produkčních luk citelně poklesla za posledních padesát let. Je to především způsobeno přeměnou přirozených biotopů, odtržení lidí od půdy a radikální intenzifikací zemědělství. Oproti tradičním způsobům hospodářství a travní seče jsou dnes zemědělci díky moderní mechanizaci schopni posekat poměrně velké plochy lučních porostů ve velmi krátkém čase. To má za následek výrazný pokles heterogenity vegetace a s tím i spojené potravní nabídky pro většinu bezobratlých vázaných na tento typ ekosystémů. Ve snaze o potlačení následků těchto trendů byly v České republice zavedeny tzv. agro- enviromentální opatření (AEKO). V rámci této diplomové práce jsou představeny výsledky několikaleté studie, která hodnotí význam nesečených lučních pásů jako příklad podpůrného opatření pro bezobratlé trvalých travních porostů. Za tímto účelem bylo využito padacích pastí, žlutých misek, nárazových pastí a individuálních transektů, pomocí kterých byla sledována diverzita a biomasa na 21 produkčních loukách v oblasti Českého ráje. Statistické analýzy ukázaly jednoznačný positivní efekt pásů na diverzitu i biomasu studovaných bezobratlých. Mnohorozměrné analýzy ukázaly pozitivní efekt na složení společenstev všech studovaných skupin. Tím pádem je možné říct, že lokality s neposekanými pásy byly...
|
|
|
Vliv nesečených pásů produkčních luk na společenstva pavouků
Rothová, Helena ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Hula, Vladimír (oponent)
Až do nedávné doby byl význam travnatých porostů pro podporu biodiverzity ve střední Evropě přehlížen. Teprve v poslední době převažuje názor, že je potřeba tomuto tématu věnovat pozornost. Travnaté biotopy jsou místa s největší biodiverzitou a na jejich tradiční obhospodařování byla adaptována řada organismů. Poválečná intenzifikace zemědělství, spojená s intenzivním používáním hnojiv, pesticidů, velkoplošných sečí a celkovou homogenizací produkčních společenstev, má na celkovou biodiverzitu negativní vliv. Mezi základní příčiny mortality členovců patří chemizace, mechanická likvidace, úbytek zdrojů a životního prostoru. Evropská unie proto zavedla soubor tzv. agroenvironmentálně-klimatických opatření (AEKO), která mají za cíl podporovat biodiverzitu v agroekosystémech. Bohužel zčásti chybné a příliš technokraticky nastavené podmínky těchto opatření mnohdy způsobily, že se tato opatření míjela účinkem, či dokonce byla kontraproduktivní. Dosud také chybějí znalosti o tom, jaký mají opatření vliv na místní společenstva. Z popudu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a firmy Envipor s.r.o. jsme po dobu čtyř let testovali dopad ponechaných neposečených pásů na různé skupiny členovců na 22 produkčních loukách v okolí CHKO Český ráj. Tato diplomová práce je zaměřena na efekt nesečených pásů na...
|
|
|
Vliv pásové seče na funkční diverzitu vybraných skupin lučního hmyzu
Kapr, Jan ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Tato práce se zabývá srovnáním druhové a funkční diverzity tří ekologicky významných skupin hmyzu - rovnokřídlých (Orthoptera), ploštic (Heteroptera) a žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera:Aculeata) na klasicky kosených produkčních loukách a na produkčních loukách v režimu takzvané pásové seče. Pásová seč je kompenzační opatření v zemědělství, zavedené pro zmírnění negativního vlivu intenzivního hospodaření na biodiverzitu produkčních travních ekosystémů. Tato práce je dílčím výstupem studie, v rámci níž byla sledována druhová diverzita a abundance jednotlivých taxonů hmyzu v reakci na použitý management luk. Na základě zjištěné druhové diverzity byly analyzovány funkční ekologické vlastnosti daných druhů. Analýza funkční diverzity pomůže lépe pochopit ekologické vztahy v rámci lučních společenstev na produkčních loukách a zhodnotit význam kompenzačních opatření pro různé funkční i taxonomické skupiny hmyzu. Klíčová slova: pásová seč, agro-envi opatření, funkční diversita, hmyz, produkční louky, úbytek hmyzu
|
|
|
Průtoková cytometrie v biosystematice hmyzu
Javůrková, Jaroslava ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Sadílek, David (oponent)
Velikost genomu neboli obsah DNA v gametických buňkách organismů je vyjadřována pomocí C-hodnoty udávající počet párů nukleových bazí v jednotkách Mpb nebo hmotnost DNA v jednotkách pg. Jednoduchou metodou využívanou mimo jiné pro zjištění velikosti genomu je průtoková cytometrie, která se v posledních letech těší veliké oblibě zejména mezi botaniky. Studium hmyzu je v tomto směru upozaděno s ohledem na počet popsaných druhů čítající více než jeden milion ve srovnání s počtem druhů, jejichž velikost genomu je známá u pouhých stovek z nich. Tato diplomová práce si proto klade za cíl rozšířit dataset o velikosti genomů zástupců skupiny Polyneoptera, porovnat zjištěné údaje v rámci jednotlivých řádů a pomoci tak pochopit vazby velikosti genomu na evoluci a ekologii hmyzu. Tato práce poskytuje informace o velikosti genomu osmdesáti druhů hmyzu skupiny Polyneoptera. Výsledky ukázaly na doposud největší změřený genom u hmyzu - saranče Dictyophorus griseus (149,33 pg), jehož velikost genomu několikanásobně převyšuje doposud publikované výsledky. Klíčová slova: průtoková cytometrie, velikost genomu, C-hodnota, Polyneoptera
|
|
|
Rodičovská péče u hmyzu a její didaktické využití ve výuce
Mázdrová, Vendula ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Šípek, Petr (oponent)
V bakalářské práci se věnuji rodičovské péči u hmyzu, jejím typům a formám. Zároveň představuji podrobněji rodičovskou péči o potomstvo u jednotlivých zástupců hmyzích řádů. Vysvětluji také pojem eusociální hmyz. V této části práce se věnuji rešerši odborné literatury, která blíže popisuje řády hmyzu a jejich péči o potomstvo. Ve druhé, praktické části, nejprve provádím analýzu učebnic přírodopisu základních škol, abych zjistila, do jaké míry se učivo o rodičovské péči na ZŠ vyučuje. Nadále analyzuji školní vzdělávací program (ŠVP) a tematický plán ZŠ Davle. Představuji didaktické pomůcky vhodné pro výuku - pracovní list a tři didaktické hry, které mohou být využity ve výuce přírodopisu v šesté třídě na ZŠ. Dvě z vytvořených didaktických pomůcek byly využity v realizované vyučovací hodině na ZŠ Davle. Přibližuji průběh vyučovací hodiny, její cíle a chronologicky také popisuji jednotlivé části. Vyučovací hodinu nakonec shrnuji a porovnávám s podobnými didaktickými metodami, které užili jiní autoři ve svých pracích. Klíčová slova: sociální hmyz, potomstvo, rodičovská péče, výuka, hra, pracovní list
|
|
|
Příčiny globálního poklesu hmyzích populací
Váňová, Barbora ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou krize v hmyzích populacích. Hmyz je jednou z nejpočetnějších a nejdiverzifikovanějších skupin živočichů na světě. Toto společenstvo zastává v přírodě nenahraditelné úlohy, kterými přispívá ke správné funkci celého ekosystému. V současné době se však začaly objevovat jasné důkazy, které svědčí o dlouhodobých úbytcích hmyzu po celém světě. Tyto úbytky jsou způsobeny celou řadou příčin a faktorů, které přispívají různou měrou k poklesu početnosti a diverzity hmyzích populací a často jsou vzájemně provázány. Cílem práce je tedy přehledně představit tento globální problém, a zejména pak jeho hlavní příčiny. Na základě studia odborné literatury a následné demonstrace vlivu jednotlivých faktorů na konkrétní druhy či skupiny hmyzu. Bylo zjištěno, že hlavními důvody úbytku hmyzích populací jsou ztráta přirozených stanovišť, znečištění, šíření invazivních druhů a patogenů, klimatická krize a světelné znečištění. Klíčová slova: úbytek hmyzu, populace, biodiverzita, biomasa, zemědělství, land use, globální změna
|
|
|
Fylogeneze rodu Protaetia Burmeister, 1842 v západním palearktu
Žďárská, Kateřina ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Bezděk, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fylogenezí a fylogeografií zlatohlávků rodu Protaetia, zejména pak komplikovaným taxonomickým komplexem okolo druhů Protaetia (Potosia) cuprea, P. cuprina a P. caucasica v oblasti západního palearktu. Ve světle výsledků studie Vondráček et al. (2018) se zdá, že klasický taxonomický přístup, založený pouze na zbarvení, geografickém rozšíření či nepříliš dobře analyzovaných morfologických znacích, není schopen adekvátně vysvětlit evoluci taxonu, natož správně identifikovat jednotlivé taxony na druhové úrovni (tj. druhy a poddruhy). Pro pochopení evoluce skupiny a struktury populací je proto nezbytné využít také dnes již standartní molekulárně-fylogenetické přístupy. Na základě analýz jednoho jaderného (internal transcribed spacer 1) a dvou mitochondriálních genů (cytochromoxidáza I a cytochom b) od 231 jedinců byla sestavena fylogenetická hypotéza západopalearktických zástupců rodu Protaetia. Bylo zjištěno, že v současnosti uznávané podrody výše zmíněného rodu neodpovídají výsledkům analýz. Jako nemonofyletické se ukázaly podrody Eupotosia, Netocia a Potosia. V rámci druhového komplexu P. cuprea byly kromě evropského kládu P. cuprea (sensu stricto) identifikovány čtyři linie ve východní Evropě, Malé Asii a Kavkazu, které neodpovídají stávajícímu taxonomickému členění a...
|
host ::
RSS.